Odborné články

Hygienizace bioodpadů a výroba bioplynu

Se vstupem do EU vešlo v platnost nařízení Evropské komise č. 1774/2002 ES, které upravuje veterinární a hygienická pravidla pro vedlejší výrobky živočišného původu (dále jen odpady), jenž nejsou určeny k lidské spotřebě. Nařízení, mimo jiné, člení tyto odpady do kategorií a ukládá požadavky na jejich zpracování.

Odpady ze stravování a pohostinství (vyjma odpadů vzniklých prostřednictvím mezinárodní přepravy) spadají do kategorie č.3. Donedávna byly tyto odpady (dříve spíše nazývané zbytky) »likvidovány« zkrmováním a mnoho lidí dodnes nechápe, proč už nemůže těmito zbytky dokrmovat své čuníky a jiná domácí zvířata. Provozovatelé stravovacích zařízení a pohostinství zas nelibě nesou fakt, že musí za likvidaci těchto odpadů platit.

Proč se náhle stal ze »zbytků« odpad?

Je to proto, že v Bruselu nemají roupama co dělat – to je názor, s kterým se setkáváme často, a nutno podotknout, že je to názor, který je v Českých zemích slyšet vždy, když se objeví nové nařízení, které se liší od našich zaběhlých zvyklostí. Realita je ale (alespoň v tomto případě) jiná. Jedním z hlavních důvodů je totiž obrana proti četným přenosným nemocem (např. Salmonella), a proto není možné tento odpad zkrmovat, ale jsou dány i poměrně přísné podmínky pro jeho kompostování, případně využití v zařízeních na výrobu bioplynu spojené s následnou aplikací na zemědělskou půdu.

U těchto dvou způsobů využití odpadů ze stravování a pohostinství jsem úmyslně nepoužil slovní spojení »odstranění odpadů«. Podle mého názoru je totiž nejlepším způsobem nakládání s biologicky rozložitelnými odpady právě jejich využití v zemědělství. Podmínky pro využití tohoto odpadu pro zemědělskou činnost jsou přísné a poměrně finančně náročné, ale nutno současně dodat, že přísnost je zde opravdu na místě.

Při využití těchto odpadů v zařízeních na kompostování musí být toto zařízení vybaveno uzavřeným kompostujícím reaktorem, který není možné obejít. V zařízeních na výrobu bioplynu musí být toto zařízení vybaveno pasterizačně/hygienickou jednotkou, kterou není možné obejít. Obě tato zařízení musí obsahovat zařízení na sledování teploty v čase, záznamový přístroj ke kontinuálnímu zaznamenávání výsledků těchto měření a odpovídající bezpečnostní systém k zabránění nedostatečného ohřevu.

Jsou zde ještě další požadavky:

  • Minimální teplota celé hmoty materiálu v kompostujícím reaktoru/jednotce musí být 70°C.
  • Minimální doba v reaktoru/jednotce bez přerušení je 60 min.
  • Velikost částic vstupujících do reaktoru/jednotky musí být maximálně 12 mm.

To jsou nejdůležitější podmínky, které musí být splněny.

Výroba bioplynu

S kompostováním se většina z nás už setkala a má o něm alespoň hrubou představu. Využití biologicky rozložitelných odpadů (BRO) v zařízení na výrobu bioplynu v tzv. bioplynových stanicích je však novinkou. Velkou perspektivu má využití biologicky rozložitelných odpadů ve stávajících bioplynových stanicích, které vlastní zemědělské podniky, a na výrobu bioplynu v nich zpracovávají především kejdu. Aby vše bylo podle nařízení č.1774/2002 ES, musí však být tyto stanice vybaveny již výše zmíněnou pasterizačně/hygienickou jednotkou.

Obecně lze říci, že hygienizační jednotka snižuje bakteriální kontaminaci a vytváří takové prostředí, ve kterém nejsou bakterie schopny přežít. Dochází k zahřátí odpadu na předepsanou teplotu a následné výdrži na této teplotě, čímž dochází k devitalizaci patogenních mikroorganismů a choroboplodných zárodků. Prakticky je to stejný proces, kterým musí projít například mléko, než se dostane na náš stůl.

Nutno přiznat, že donedávna bylo pohlíženo na hygienizační jednotku jako na luxusní zařízení, které je drahé, a tudíž se nevyplatí. Po změně některých předpisů a zvýšení cen za odstranění odpadů se však začíná tento pohled měnit. Ke zvýšenému zájmu o tuto možnost úpravy BRO přispělo i zařízení společnosti Tenez, a.s., které bylo vyvinuto v České republice a jehož cena se pohybuje oproti zahraničním zařízením ve velice zajímavých cenových relacích. Tato linka může využívat k ohřevu na pasterační teplotu vodu z chlazení kogeneračních jednotek a zároveň využívá rekuperaci tepla. To znamená, že odpad, který je zahřátý na pasterační teplotu a po době výdrže odchází z linky, předává teplo odpadu do linky vstupujícího. Provoz této linky tudíž není energeticky náročný. Největší zájem je především o využití hygienizační linky u zemědělských společností, které mají vlastní bioplynovou stanici a zároveň jsou vlastníky jatek. Tyto společnosti si velice rychle spočítaly, jaké prostředky jsou nuceni vynakládat za odstranění a dopravu odpadu. Samozřejmě zjistili, že je ekonomicky výhodnější investovat do hygienizační linky na jatečný odpad, a ten následně přeměnit na teplo a elektrickou energii, kterou buď využijí pro vlastní potřebu, nebo prodají do sítě.

Těmto firmám se navíc nabízí možnost zpracovávat odpad i ostatním firmám v regionu, z čehož plyne další příjem. A nesmíme ani zapomínat na fakt, že při výrobě bioplynu vzniká jako vedlejší produkt jedinečný (a ze zdravotního a ekologického hlediska bezpečný) substrát vhodný jako vysoce kvalitní hnojivo zemědělské půdy.

Nové bioplynové stanice

V poslední době se zvedla vlna zájmu o výstavbu nových bioplynových stanic, k čemuž určitě napomohlo i přijetí zákona o obnovitelných zdrojích energie. Právě výroba bioplynu z obnovitelných zdrojů má největší perspektivu a je na ně nejvíce spoléháno i s ohledem na závazek ČR vyrobit z OZE do roku 2010 min. 8 % elektrické energie. Možná se někomu může zdát, že tento zákon nemá s odpady nic společného, ale čím více bude bioplynových stanic, tím více se naskytne možností pro ekologické nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.

Společnost, ve které žijeme, produkuje velké množství odpadů, ceny za jejich odstranění se stále zvyšují a ne jinak tomu bude i do budoucna. Myslím si proto, že je velice důležité podporovat a zabývat se takovými řešeními, které odpady dále využijí ku prospěchu společnosti - bez zatížení životního prostředí.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Kontrola účinnosti hygienizace ve vybraných zařízeních zpracovávajících bioodpad
Zpracování veterinárního asanačního odpadu anaerobní technologií
Vyčištěný bioplyn do rozvodné sítě pro zemní plyn
Stávající a budoucí požadavky na zpracování vedlejších živočišných produktů včetně hnoje na kompostárnách a bioplynových stanicích
Bioplyn z odpadů živočišné výroby
Možnosti využití BRKO prostřednictvím kompostování a anaerobní digesce
Dopady nařízení 1774/2002 (ES) na kompostování kuchyňských odpadů
ABP nařízení - vliv na kompostovaní a anaerobní digesci
Bioplynová stanice Trhový Štěpánov - poznámky z přednášky a exkurze
Výroba a využití bioplynu v zemědělství

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování

Datum uveřejnění: 13.7.2005
Poslední změna: 12.7.2005
Počet shlédnutí: 13920

Citace tohoto článku:
HEJDUK, Pavel: Hygienizace bioodpadů a výroba bioplynu. Biom.cz [online]. 2005-07-13 [cit. 2024-11-30]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pestovani-biomasy-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-spalovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/hygienizace-bioodpadu-a-vyroba-bioplynu>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto