Krmný šťovík - Rumex OK 2

Úvod

Pěstování krmného šťovíku bylo u nás provozně zahájeno před sedmi lety, za účelem jeho využívání pro energetické účely. Motivací byla jeho vysoká vzrůstnost a předpoklad vysokých výnosů suché hmoty. Krmný šťovík byl ale šlechtiteli na Ukrajině vyšlechtěn původně pro účely krmné. Vzhledem k dostatečným zdrojům zelené píce a drasticky omezeným stavům skotu, nebylo proto u nás jeho využívání ke krmným účelům dosud doporučováno, ani systematicky zkoušeno.

Praktické zkušenosti

Energetické využívání Rumexu OK 2 je postupně stále více rozpracováváno a z jeho provozního pěstování se shromažďuje stále více potřebných zkušeností. Ke krmným účelům byl Rumex OK 2 u nás vyzkoušen zatím jen okrajově. Výsledky jsou ale velmi pozitivní, což je pro pěstitele překvapující. Všichni pěstitelé, kteří zatím sami o sobě zkusili Rumex OK 2 zkrmovat, mají shodně výborné zkušenosti. Nezáleží přitom na způsobu jeho zkrmování. Dobré výsledky byly získány přímo na pastvě, zeleným krmením, nebo i zkrmováním siláže.

Nejdelší, již téměř čtyřleté zkušenosti jsou ze spásání šťovíkového porostu hovězím dobytkem. Pěstitel si chválí porost tohoto šťovíku též proto, že je to plodina velmi nenáročná na ošetřování, pokud nepožaduje jeho bezplevelný stav. Na pohled není tento porost ideální, ale vzhledem k tomu, že pasoucí se dobytek dokáže spásat též trávu i některé neagresivní plevele, kterými je šťovík částečně zaplevelený, tak dosud takovýto stav porostu k tomuto účelu vyhovuje. Krávy se zde pasou od brzkého jara do pozdního podzimu, což se projevuje trvale zvýšenou dojivostí. Rovněž mladý dobytek na výkrm má překvapivě vysoké přírůstky. Je přitom vyživován přes léto jen touto pastvou, bez jakéhokoliv přikrmování jadrnými krmivy.

Tento porost dosud nevyžadoval sebemenší náklady na jeho ošetřování, což pěstitel zvlášť oceňuje. Pro dlouhodobější udržení relativně dobrého stavu tohoto porostu ale bude nezbytné určité ošetření zajistit. Není přitom složité, jde především o provzdušnění půdy jednoduchým mělkým prodiskováním, aby se půda provzdušnila a šťovíkové rostliny mohly pak regenerovat a nově obrůstat. Po čtyřech letech je toto ošetření již velmi potřebné, pak jej bude možné zase další roky úspěšně využívat.

Dobré zkušenosti jsou rovněž s krmením zelené hmoty, bez jakékoliv další úpravy. Jak je známo, při jarním (i podzimním) setí se ještě šťovík nesklízí, musí jen dobře zakořenit a musí se zajistit jeho bezplevelný stav. To se zajišťuje úspěšně jen mechanicky, odplevelovací sečí. Pro energetické účely je pokosená hmota zpravidla ponechána na poli jako mulč, který zaschne a šťovík pak po prosvětlení zdárně obrůstá. Pokud se krmný šťovík pěstuje na krmení, může se využívat hned v prvém roce a to tak, že se porost v zájmu odplevelení poseče a takto posečená hmota se pak může, včetně případných plevelů využít k přímému krmení skotu (Obr. 1). Zkušenosti z tohoto způsobu využívání šťovíku se projevily zejména zvýšenou dojivostí krav.

Rovněž silážovaná hmota krmného šťovíku je velmi dobré krmivo. Svědčí o tom již vyzkoušené úspěšné zkrmování takto upraveného mladého porostu. Kvalita této siláže je mimoto dále potvrzena též krmnými analýzami. Za jednu z nejdůležitějších hodnot svědčících o kvalitě krmiva lze považovat obsah dusíkatých látek. V tomto silážovaném šťovíku byla nalezena poměrně vysoká hodnota dusíkatých látek a to 19,45 %. V porovnání s tabulkovými hodnotami běžných siláží různých plodin je to jedna z nejvyšších hodnot, dokonce vyšších než siláž vojtěšky, jak vyplývá z příkladů následujících údajů.

Obsah NL v %:

• vojtěška siláž – 19,0 %,
• drť bobu –18,8 %,
• jetel luční (červený) – 18,6 %,
• drť hrachu – 17,4 %,
• jetelotráva (zavadlá píce) – 17,1 %,
• kukuřice průměrná – 9,6 %,
• kukuřice mléčná zralost – 9,2 %.

Jak je z uvedených údajů zřejmé, je obsah NL ve šťovíkové siláži nejvíce zvýšen oproti siláži kukuřičné. Kukuřice je přitom u nás nejběžnější a nejvíce rozšířené krmivo hovězího dobytka. Pokud by se začal krmný šťovík též u nás používat pro své původní krmivářské účely, bezesporu by se kvalita siláže zlepšila. Je to ale zatím jen úvaha, protože pěstování kukuřice je u nás velmi dobře zavedeno a pěstitelská technologie je propracována do všech podrobností a tak každý zemědělec pěstování kukuřice velmi dobře zná. Je proto málo pravděpodobné, že se bude u nás chtít více zemědělců zabývat pěstováním krmného šťovíku. Nicméně ten, kdo si to zkusí, bude jistě mile překvapen. Nesporné uplatnění by bylo zejména ve vyšších chladnějších polohách, kde výnosy kukuřice nebývají mnohdy dostatečně vysoké. Šťovík krmný je naopak velmi tolerantní ke sníženým teplotám i mrazům, takže výnosy zelené hmoty jsou zde stabilní, dostatečně vysoké.

Pěstování krmného šťovíku pro vlastní krmné účely přitom nespočívá pouze v jeho kvalitě (i když je to pro přímý užitek to nejpodstatnější). Šťovík krmný Rumex OK 2 má mimoto mnohem širší význam a to především z hlediska ekologie. Je to plodina vytrvalá, neboť vydrží na svém stanovišti 10 i více let. Tím je tato plodina předurčena zejména do svažitých pozemků, kde působí jako vynikající protierozní opatření. Obrůstá velmi brzy z jara a ještě pozdě na podzim je pole pod vegetací. Hluboké zakořenění šťovíku tak spolehlivě chrání půdu před smyvem ornice a erozními vlivy. Naproti tomu u nás nejrozšířenější, již zmíněná kukuřice, je k erozi půdy nejnáchylnější. Je to rovněž tím, že je to plodina teplomilnější a proto se seje později, často až začátkem května. V té době se dosti často vyskytují jarní přívalové srážky a výsledkem bývá mimo jiné výrazná půdní eroze, jak je názorně vidět i na obr. 2.

Pozemek s porostem kukuřici bývá náchylný k erozi dokonce i v letním období, zvláště, když se nachází ve vyšších polohách – viz obr. 3.

Na rozdíl od kukuřice, která se v té době teprve seje, krmný šťovík se může již v prvé polovině května sklízet na zeleno, příp. na siláž. Po této sklizni znovu obrůstá a může se na zeleno opakovaně sklízet během léta, příp. ještě potřetí, na podzim. Musí se sklízet velmi brzy, mladý, neboť rychle dřevnatí a stárne, pak se pochopitelně snižuje jeho krmná hodnota. (Jakmile zestárne a dozraje, je pak vhodný pro energetické účely, jako suchá surovina pro palivo).

Pěstování Rumexu OK 2 ke krmným účelům má pro mnohé, dosud neinformované subjekty, překvapivě též význam z hlediska úspor energie. Jako vytrvalá, dlouhodobě pěstovaná plodina na stejném stanovišti nevyžaduje každoroční orbu a půda se nemusí náročně kultivovat pro setí nových jednoletých plodin. Tím se ušetří nejen přímé finanční náklady na obdělání polí, ale úměrně tomu dochází i k významným úsporám nafty, tedy k omezenému používání neobnovitelných fosilních paliv.

Souhrn a závěry

Využívání krmného šťovíku Rumex OK 2 k jeho původním krmivářským účelům se u nás zkoušelo zatím jen orientačně. Přesto již tyto omezené zkušenosti svědčí o možnostech jeho úspěšného používání. Má vysokou krmnou hodnotu a svým charakterem vytrvalé plodiny má velký význam ekologický: je vynikajícím protierozním opatřením a vede k úsporám fosilních paliv – nafty, která není pak potřebná pro každoroční orbu a náročnou kultivaci, jako v případě jednoletých plodin, jakou je např. kukuřice. Takže i pěstování šťovíku ke krmným účelům je současně výhodné i z energetického hlediska.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost