Vlastnosti a složení zahradních kompostů v České republice

Title: Properties and composition of garden composts in Czech Republic

Anotace: Dvacet devět zahradních kompostů od finalistů soutěže "MISS kompost" bylo analyzováno na vlastnosti podle ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty". Výsledky rozborů byly porovnány s obdobnými měřeními ze zahraničí a byly hledány korelace mezi jednotlivými vlastnostmi. Požadavkům normy vyhověl pouze jeden z analyzovaných kompostů. Nejvíce kompostů neprošlo limity na nerozložitelné příměsi, spalitelné látky a obsah dusíku. Z těžkých kovů se vyskytly nadlimitní obsahy pouze u arzenu a zinku.

Abstract: Twenty nine garden composts from the finalists of the competition "MISS compost" were analyzed according to the Czech national standard ČSN 46 5735 "Industrial composts". Results of the analyses were compared with similar measurements from other countries and some correlations among the measured properties were found. Only one compost fulfiled all the requierements of the standard. Most of the compost did not comply with the limits for undegradable impurities, volatile solids and content of nitrogen. From the heavy metals some composts exceeded limits for contents of arsenic and zinc.

Klíčová slova: zahradní kompost, živiny, těžké kovy
Keywords: garden compost, nutrients, heavy metals

Úvod

Zahradní komposty jsou vnímány jako způsob zpracování biologicky rozložitelných odpadů ze zahrady a kuchyně s nejmenšími negativními vlivy na životní prostředí. Rovněž kvalita těchto kompostů (pokud jsou dodržena pravidla pro zahradní kompostování) je hodnocena obvykle velmi dobře.

Obsahy cizorodých látek v zahradních kompostech nejsou upraveny v zákonných normách. Proto je při jejich posuzování třeba vycházet z limitů stanovených v předpisech upravující nakládání s odpady, kaly, průmyslovými a zemědělskými komposty a digestáty, apod. V České republice v době psaní článku jsou požadavky na komposty stanoveny v zákoně č. 156/1998 Sb., o hnojivech, respektive vyhlášce 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. Vyhláška vychází z normy ČSN 46 5735 - Průmyslové komposty. Souhrn limitních hodnot pro vybrané těžké kovy zejména v evropských zemích je shrnut v tabulce 1.

Tabulka č. 1: Obsahy těžkých kovů v evropských normách (Amlinger et al., 2004, Amlinger, 1999, Hogg et al., 2002, vyhláška č. 474/2000 Sb.)

Země	Předpis	Typ normy	Cd	Crtot	CrVI	Cu	Hg	Ni	Pb	Zn	As
Belgie	Královská vyhláška, 07.01.1998	zákonný předpis	1,5	70	-	90	1	20	120	300	-
Česko	Vyhláška č. 474/2000 Sb. stanovení požadavků na hnojiva; všechna organická hnojiva / statková hnojiva / průmyslové komposty s využitím kalů z čistíren odpadních vod	zákonný předpis	2	100	-	100	1	50	100	300 / 400 / 500	10
Dánsko	Nařízení č. 49, Kompost, od 1.6.2000; obecný limit / komposty pro soukromé zahrady	zákonný předpis	0,8	-	-	1.000	0,8	30	120 / 60	4.000	25
Finsko	Rozhodnutí Ministerstva zemědělství a lesnictví (46/94)	zákonný předpis	3	-	-	600	2	100	150	1.500	50
Francie	NF Městské komposty	norma	3	-	-	-	8	200	800	-	-
Irsko	Certifikace zpracovatelských závodů dle dohody s Agenturou ochrany přírody	dobrovolné	1,5	100	-	100	1	50	150	350	15
Třída I	dobrovolná	1	100	-	100	1	50	100	200	-
Třída II	dobrovolná	1,5	150	-	150	1	75	150	400	-
Itálie	Technické nařízení DCI 27/07/84 (komposty ze zbytkového odpadu)	zákonný předpis	10	500	10	600	10	200	500	2.500	10
	Návrh nařízení o používání MBT kompostů1. kvality (rekultivace)	návrh zákona	3	-	3	300	3	100	280	1.000	-
	Zákon o hnojivech (L 748/84; amd: 03/98)	zákonný předpis	1,5	-	0,5	150	1,5	50	140	500	-
Lucembursko	Certifikace závodů		1,5	100	-	100	1	50	150	400	-
Německo	Záruka kvality RAL GZ - komposty a digestáty	dobrovolná norma (QAS)	1,5	100	-	100	1	50	150	400	-
	Vyhláška o bioodpadech, třída I	zákonný předpis	1	70	-	70	0,7	35	100	300	-
	Vyhláška o bioodpadech, třída II		1,5	100	-	100	1	50	150	400	-
Nizozemí	BOOM komposty	zákonný předpis	1	50	-	60	0,3	20	100	200	15
	BOOM velmi čisté komposty		0,7	50	-	25	0,2	10	65	75	5
Portugalsko	Nařízení o kalech (limitní hodnoty jsou užívány také pro tuhý komunální odpad)	zákonný předpis	20	1.000	-	1.000	16	300	750	2.500	-
Rakousko	Vyhláška o kompostech; třída A+ (organické zemědělství)	zákonný předpis	0,7	70	-	70	0,4	25	45	200	-
	Vyhláška o kompostech; třída A (zemědělství, zahradničení)		1	70	-	150	0,7	60	120	500	-
	Vyhláška o kompostech; třída B (krajinářství, rekultivace); limitní hodnota / oznamovací hodnota*		3	250	-	500 / 400	3	100	200	1.800 / 1.200	-
Řecko	Rámcová specifikace a obecné program pro nakládání s tuhými odpady	zákonný předpis	10	510	10	500	5	200	500	2.000	15
Španělsko	B.O.E.n'm.131.2 červen 1998	zákonný předpis	10	400	-	450	7	120	300	1.100	-
	Španělský návrh vyhlášky o kompostování; třída AA	návrh zákonného předpisu	2	250	-	300	2	100	150	400	-
	stabilizovaný bioodpad; třída A		5	400	-	450	5	120	300	1.100	-
	katalánský návrh vyhlášky o kompostování; třída A		2	100	0	100	1	60	150	400	-
	stabilizovaný bioodpad; třída B		3	250	0	500	3	100	300	1.000	-
Švédsko	Směrnice pro systém zajištění kvality (QAS)	dobrovolné	1	100	-	100	1	50	100	300	-
Švýcarsko	Vyhláška o látkách ohrožujících životní prostředí č. 814.013; 9. června 1986; rev. 28.12.2001	zákonný předpis	1	100	-	100	1	30	120	400	-
Velká Británie	UKROFS hnojení v organickém zemědělství	zákonný předpis (EC Reg. 2092/91)	0,7	70	0	70	0,4	25	45	200	-
	Certifikace kvality kompostářské asociace	dobrovolné	1,5	100	-	200	1	50	150	400	-
EU	Eko-certifikace: pomocné půdní látky a pomocné rostlinné přípravky	dobrovolné	1	100	-	100	1	50	100	300	10
	EC Reg. 2092/91, Kompost z odděleně sbíraného bioodpadu	zákonný předpis	0,7	70	-	70	0,4	25	45	200	-
	Druhá verze pracovního dokumentu o biologickém zpracování bioodpadu; třída 1	návrh směrnice	0,7	100	-	100	0,5	50	100	200	-
	třída 2		1,5	150	-	150	1,0	75	150	400	-
	Stabilizovaný bioodpad		5,0	600	-	600	5,0	150	500	1500	-
Kanada			20	-	-	-	5	180	500	1.850	75
Spojené státy	EPA CFR40/503, pravidla o kalech		39	-	-	1.500	17	420	300	2.800	41
	Nařízení státu New York, třída I		10	100	-	1.000	10	200	250	2.500	-
	Stát Washington, oddělení ekologie, třída A		10	600	-	750	8	210	150	1.400	20
	Stát Washington, oddělení ekologie, třída AA		39	1.200	-	1.500	17	420	300	2.800	20
	Stát Texas TNRCC, třída 1 kompost		16	180	-	1.020	11	160	300	2.190	10
	Stát Texas TNRCC, třída 2 kompost		39	1.200	-	1.500	17	420	300	2.800	41
	Značka kvality kompostů Rodale		4	100	-	300	0,5	50	150	400	10
Nový Zéland			15	1.000	-	1.000	10	200	600	2.000	-
Střední hodnoty limitních hodnot evropských norem pro komposty vyrobené z odděleně sbíraných odpadů (odpady ze zeleně, kuchyňské odpady, apod.) s vyloučením extrémních hodnot.			1,4	93	0,9	143	1,0	47	121	416	23
Střední hodnoty limitních hodnot evropských norem pro komposty vyrobené ze zbytkového odpadu a MBT komposty s vyloučením extrémních hodnot.			8,0	473	6,7	625	7,1	168	456	2.000	17

* Při překročení nutno uvést na etiketě

Rozptyl limitních hodnot mezi jednotlivými národními předpisy je značný. Při porovnání českých limitních hodnot se středními hodnotami se ukazuje, že české hodnoty jsou velmi blízko těmto středním hodnotám. Když porovnáme střední hodnoty s hodnotami z druhé verze pracovního dokumentu o biologickém zpracování bioodpadu (návrh na směrnici EU), tak zjistíme, že návrh evropské směrnice zřejmě vycházel z těchto středních hodnot při návrhu limitního hodnot pro třídu 2 a stabilizovaný bioodpad. Proto je možné hodnoty z návrhu evropské směrnice používat pro porovnání, jako obecné hodnoty. Dále v textu je budeme používat hodnoty z tohoto dokumentu pro 1. a 2. třídu s označením EU1 a EU2. České limitní hodnoty budou označovány jako ČR. Jelikož pro další kvalitativní parametry nebyly udělány takto kvalitní rešerše limitních hodnot, tak pro ně bude vycházeno z hodnot ČSN 46 5735 - Průmyslové komposty.

Hodnoty obsahů těžkých kovů v zahradních kompostech sledovali Barth a Kroeger (1999), viz tabulka 2. V tomto porovnání s dalšími typy kompostů vychází zahradní komposty jako přibližně stejně kvalitní jako komposty vyrobené z odpadů z údržby zeleně a odděleně sbíraných bioodpadů. Z tabulky 2 je zřejmé, že průměrný zahradní kompost nevyhovuje 1. třídě navrhované evropské směrnice kvůli zinku.

Tabulka č. 2: Porovnání obsahů těžkých kovů v německých kompostech (mg/kg sušiny), Barth a Kroeger (1999)

Těžký kov	Kompost ze zelených odpadů / bioodpadů	Kompost ze směsného komunálního odpadu	Zahradní kompost	Limit podle RAL	EU1	EU2	ČR
Zinek (Zn) Olovo (Pb) Chrom (Cr) Měď (Cu) Nikl (Ni) Cadmium (Cd) Rtuť (Hg)	150 - 350 50 - 100 25 - 60 30 - 50 10 - 30 0,1 - 1,0 0,1 - 0,5	1.300 400 70 270 50 4,0 2,5	250 100 40 30 20 0,5 0,2	400 150 100 100 50 1,5 1,0	200 100 100 100 50 0,7 0,5	400 150 150 150 75 1,5 1,0	300 100 100 100 50 2 1,0

Živiny ve 121 a těžké kovy ve 49 zahradních kompostech z Erdingu a Freisingu stanovili Fischer a Jauch (1999), viz tabulky 3 a 4. Hodnoty u jednotlivých obsahů živin a těžkých kovů vykazují značné rozpětí. Většina kompostů však splnila hodnoty nutné pro přiznání značky kvality RAL-UZ 45. Nejčastěji byl překročen limit 300 mg Zn / kg sušiny kompostu. Důvody pro zvýšené hodnoty zinku mohou být např. vysoký obsah zinku a mědi v kávové sedlině a zbytcích čaje, které se v zahradních kompostech často vyskytují. Dalším zdrojem zinku mohou být v zahradních kompostech kovové kompostéry, které snadno korodují a následně se z nich mohou těžké kovy, jako je zinek, uvolňovat do kompostu. Konkrétní zdroje zinku ve sledovaných kompostech však Fischer a Jauch (1999) nezkoumali.

Tabulka č. 3: Obsahy živin v zahradních kompostech (% sušiny),  Fischer a Jauch (1999)

Živina	Minimum	Střední hodnota	Maximum
Dusík (N)	0,4	1,0	2,9
Fosfor (P2O5)	0,1	0,7	1,7
Draslík (K2O)	0,1	0,8	2,3
Hořčík (MgO)	0,2	1,4	2,5
Vápník (CaO)	0,5	7,5	26,0

Tabulka č. 4: Obsahy těžkých kovů v zahradních kompostech (mg/kg sušiny),  Fischer a Jauch (1999)

Těžký kov	Minimum	Střední hodnota	Maximum
Zinek (Zn)	64	223	614
Olovo (Pb)	14	40	143
Chrom (Cr)	19	36	66
Měď (Cu)	15	37	190
Nikl (Ni)	5	21	41
Cadmium (Cd)	0,2	0,5	2,3
Rtuť (Hg)	0,02	0,3	1,8

Zethner et al. (2000) porovnávali obsahy těžkých kovů v kompostech vyráběných z odděleně sbíraných odpadů v rakouských obcích a městech a v zahradních kompostech. Průměrné hodnoty byly přibližně na stejné úrovni, viz tabulka 5. Tyto komposty by měly problémy se splněním požadavků 1. třídy návrhu evropské směrnice zejména u zinku, kadmia a mědi.

Tabulka 5: Porovnání obsahů těžkých kovů v kompostech z odděleného sběru bioodpadu a zahradních kompostů v Rakousku (mg/kg sušiny), Zethner et al. (2000)

Skupina kompostů		Cd	Cr	Cu	Hg	Ni	Pb	Zn
Převážně z měst (průměr z 11 vzorků)		0,65	31,27	71,18	0,20	28,36	68,00	245,91
Převážně z obcí (průměr z 15 vzorků)		0,74	34,87	108,87	0,25	37,13	89,47	279,33
Z měst a obcí (průměr z 8 vzorků)		0,69	24,63	52,88	0,20	22,38	54,75	210,50
Zahradní komposty (průměr z 8 vzorků)		0,79	28,00	68,13	0,25	25,75	59,63	263,75
Limity	EU1	0,7	100	100	0,5	50	100	200
	EU2	1,5	150	150	1,0	75	150	400
	ČR	2,0	100	100	1,0	50	100	300

Vedle sledování těžkých kovů se postupně začínají sledovat i další cizorodé látky. Např. Kraus & Grammel (1992) zjistili, že průměrné množství dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a di-benzofuranů (PCDF), tedy PCDD/F bylo 57 ng/kg v odpadech z domácností, 38 ng/kg v kompostech ze směsného komunálního odpadu, 14 ng/kg v kompostech z odděleně sbíraného bioodpadu, 11 ng/kg v kompostech z odpadů z údržby zeleně a 9 ng/kg v zahradních kompostech. U obsahu PCB dopadly nejlépe komposty z odpadů z údržby komunální zeleně se 45 ng/kg, komposty ze zahrad měly průměrný obsah PCB 76 ng/kg, komposty z odděleně sbíraného bioodpadu 105 ng/kg a komposty ze směsného odpadu 390 ng/kg.

Metodika

Během roku 2006 bylo odebráno 29 vzorků zahradních kompostů od účastníků soutěže MISS Kompost (Ekodomov, 2006). Vzorky kompostů pochází z celého území České republiky. Šlo o komposty od zahrádkářů, kteří mají ke kompostování vztah a snaží se vyrábět kvalitní komposty.

Odběr a příprava vzorků

Vzorky zahradních kompostů byly odebírány od finalistů soutěže MISS kompost. Odběry vzorků byly prováděny podle ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty". Vzorky odebírali zaměstnanci sdružení Ekodomov nebo přímo účastníci soutěže MISS kompost podle instrukcí sdružení Ekodomov. Minimální váha vzorku byla 500 g kompostu v původní hmotě.

Po odběru vzorků kompostů a jejich dodání do laboratoře byly vzorky zaevidovány a připraveny k analýzám. Ta spočívala ve vysušení na vzduchu nebo v sušárně při teplotě nepřevyšující 40°C. U rozborů pro něž byly požadovány malé navážky byl vzorek rozetřen na analytickou jemnost (průměr částic menší než 0,25 mm).

Vzorky byly upravovány v souladu s normami:

• ČSN 46 5735 - Průmyslové komposty
• ČSN ISO 11464 Kvalita půdy - příprava půdy na fyzikálně-chemické rozbory
• ČSN ISO 3310-2 Zkušební síta - technické požadavky a zkoušení, část 2: Zkušební síta z děrovaného plechu

V této pracovní operaci byla zároveň stanovována vlhkost vzorku a rovněž podíl nerozložitelných příměsí. Vzorek byl prosát přes 2 mm plastové síto. Z naměřených hodnot nadsítné frakce byl vypočten obsah nerozložitelných příměsí dle ČSN 46 5735. Frakce pod sítem se řádně promíchala a byla dále používána k dalším rozborům.

Chemické analýzy

Měření pH bylo realizováno pomocí skleněné elektrody v suspenzi kompostu ve vodě (pH-H₂O). Poměr půdy a suspenze kapaliny byl 1:5 (w/v). Analytický postup byl v souladu s ČSN ISO 10390 Kvalita půdy - Stanovení pH.

Další analýzou, které byly vzorky podrobeny, bylo stanovení přijatelných živin. Při tomto postupu byly vzorky extrahovány pomocí roztoku dle Mehlicha III. V tomto výluhu byly stanoveny draslík, hořčík a vápník pomocí atomové absorpce a fosfor fotometricky jako fosfomolybdenová modř. Analytický postup detailně popisuje Zbíral J. (1995).

Dále byl stanoven celkový dusík dle Kjeldahla s titrační koncovkou na Parnas-Wagnerově přístroji. Většina dusíkatých sloučenin byla převedena mineralizací kyselinou sírovou za přítomnosti peroxidu vodíku a selenu jako katalyzátoru na síran amonný. Ten byl vytěsněn ze vzorku za přídavku nadbytku NaOH vodní párou do předlohy s indikátorem a titrován pomocí kyseliny borité. Spotřeba kyseliny borité dosazená do vzorce určila obsah celkového dusíku v analyzovaném vzorku. Tento analytický postup stanovení je popsán v: ČSN EN 13342 Charakteristika kalů - Stanovení dusíku podle Kjeldahla.

Pro další stanovení byla odebrána dílčí část vzorku kompostu a podrobena mineralizaci lučavkou královskou v mikrovlnném zařízení Milestone. Tento rozklad uvolnil většinu v kompostu obsažených rizikových látek (těžkých kovů), které byly následně analyzovány buď za pomoci metody AAS nebo pomocí přístroje ICP.

Analytické postupy jsou detailně popsány v:

• ČSN EN 13346 - Charakteristika kalů – Stanovení stopových prvků a fosforu – Metody extrakce lučavkou královskou
• ČSN 465735 - Průmyslové komposty
• ISO 11466 - Extrakce stopových prvků lučavkou královskou
   

Výsledky a diskuse

U 21 z 29 analyzovaných vzorků přesáhlo množství nerozložitelných příměsí limit 2% stanovený normou ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty", viz tabulka 6. I u kompostů s minimálním naměřeným množstvím nerozložitelných příměsí jsou v uváděných skladbách kompostů složky jako je zemina či popel ze dřeva. Z toho je možné usoudit, že promíchání jednotlivých složek kompostu nebylo dokonalé, takže z naměřených hodnot nerozložitelných příměsí není možné nalézt vztah mezi skladbou kompostů a množstvím nerozložitelných příměsí. Průměrné množství nerozložitelných příměsí bylo 6,67% (tedy více než trojnásobek limitní hodnoty). Interval spolehlivosti na hladině významnosti 95% byl 1,82. Na základě zjištění, že 25,6% percentil je rovný 2% je možné odhadnout, že přibližně 74% zahradních kompostů nevyhovuje požadavkům ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty" na obsah nerozložitelných příměsí. To nijak nesnižuje použitelnost těchto kompostů na zahrádkách, ale poukazuje to na vysokou obtížnost dodržení tohoto limitu komposty vyráběnými z odpadů ze zahrad a údržby zeleně.

Tabulka č. 6: Množství nerozložitelných příměsí v zahradních kompostech a základní údaje o procesu kompostování (zvýrazněny jsou vzorky překračující limit 2% pro nerozložitelné příměsi dle ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty")

Č. vz.	Skladba kompostu	Způsob komp.	Poč. přek.	Během kompostování bylo přidáno:				Doba komp. (měs.)	Nerozl. přím. (%)
				urych. komp.	zralý komp.	vápno	jiná př.
1	čerstvá tráva, plevel, hovězí hnůj, bioodpad z kuchyně, zemina, větvičky na jemno naštěpkované, exkrementy domácích zvířat	drátěný kompostér	1	Ne	Ano	Ne	Ne	9	1,2
2	předsušená tráva, zbytky ovoce a zeleniny, větvičky nařezané na menší kousky, jiné suroviny (piliny, hobliny, popel), bioodpad ostatní, zemina, exkrementy hospodářských zvířat,	dřevěný kompostér	3	Ne	Ano	Ano	Ne	36	8,4
3	zbytky ovoce a zeleniny, pokosená tráva, plevel, jiné suroviny (listy), zemina, větvičky nařezané na menší kousky, exkrementy hospodářských zvířat	v jámě	2	Ne	Ne	Ano	Ne	10	6
4	pokosená tráva, jiné suroviny (listí), zemina, větvičky nařezané na menší kousky, plevel, jiné suroviny (dřevěný popel, piliny)	na hromadě	2	Ano	Ano	Ano	Ne	12	4,05
5	zbytky ovoce a zeleniny, ostatní bioodpad, pokosená tráva předsušená, větvičky nařezané na menší kousky, zemina, jiné suroviny (listy)	dřevěný kompostér	2	Ne	Ano	Ano	Ne	10	14
6	pokosená tráva, bioodpad z kuchyně (skořápky od vajec), zemina, větvičky nařezané na menší kousky, plevel, jiné suroviny (místní zvětralá žula-perk v malém množství)	jiný kompostér	3	Ne	Ne	Ne	Ano	9	5
7	pokosená tráva předsušená, plevel, větvičky, bioodpad z kuchyně (zbytky ovoce, ostatní), zemina, jiné suroviny (kal z domácí ČOV)	dřevěný kompostér	3	Ne	Ne	Ne	Ne	15	12,8
8	pokosená tráva čerstvá, plevel, exkrementy domácích zvířat, zbytky ovoce a zeleniny, větvičky nařezané na menší kousky, ostatní, jiné (popel, piliny), zemina	jiný kompostér	2	Ne	Ano	Ano	Ne	36	6,4
9	plevel, exkrementy hospodářských zvířat, jiné (popel ze dřeva), zbytky ovoce a zeleniny	jiný kompostér	0	Ne	Ano	Ne	Ano	9	0,11
10	plevel, pokosená tráva čerstvá, listí, zbytky ovoce a zeleniny, exkrementy hospodářských zvířat, zemina, ostatní	jiný kompostér	1	Ne	Ne	Ano	Ne	24	14,3
11	čerstvá tráva, bioodpad z kuchyně, zemina, exkrementy domácích zvířat, plevel	dřevěný kompostér	0	Ne	Ano	Ano	Ne	18	4,3
12	plevel, zemina, exkrementy hospodářských zvířat, exkrementy domácích zvířat, pokosená tráva, zbytky ovoce a zeleniny, ostatní	dřevěný kompostér	3	Ne	Ne	Ano	Ne	30	6
13	zbytky ovoce a zeleniny, čerstvá tráva, větvičky nařezané na menší kousky, listí, zbytky jídel a kosti, zemina, dřevěný popel, ostatní, plevel	na hromadě	2	Ne	Ano	Ano	Ne	18	1,6
14	zbytky ovoce a zeleniny, zbytky jídel, ostatní, čerstvá tráva, plevel, neupravené větvičky, zemina	jiný kompostér	0	Ne	Ne	Ne	Ne	12	9,4
15	1/2 neupravené větvičky, 9/10 čerstvá pokosená tráva, 1/10 plevel	na hromadě	0	Ano	Ne	Ne	Ne	2,5	18,5
16	zbytky po kompostování	na hromadě	0	Ano	Ne	Ne	Ne	11	13,3
17	zbytky ovoce a zeleniny, pokosená tráva, plevel, větvičky neupravené a nařezané na menší kousky, exkrementy hospodářských zvířat, exkrementy domácích zvířat	jiný kompostér	0	Ne	Ano	Ne	Ne	12	6,3
18	listí, čerstvá tráva, plevel, zbytky ovoce a zeleniny, neupravené větvičky, zemina, ostatní, exkrementy domácích zvířat	na hromadě	1	Ne	Ne	Ne	Ne	18	5,6
19	plevel, naštěpkované větvičky, zemina, čerstvá tráva, ostatní, zbytky ovoce a zeleniny	na hromadě	1	Ne	Ne	Ne	Ne	18	10,3
20	bioodpad ze zahrady – čerstvá tráva, plevel, větvičky nařezané, zemina, exkrementy hospodářských zvířat, bioodpad z kuchyně, jiné (popel ze dřeva, sláma obilná)	v jámě	2	Ne	Ano	Ne	Ano	18	1,4
21	zbytky ovoce a zeleniny, pokosená tráva, plevel, ostatní, nařezané větvičky, zemina	v jámě	1	Ne	Ano	Ne	Ne	12	10,7
22	zbytky ovoce a zeleniny, ostatní bioodpad, pokosená tráva čerstvá, plevel, zemina, jiné suroviny (popel)	jiný kompostér	0	Ne	Ne	Ne	Ne	24	8,1
23	zbytky ovoce a zeleniny, plevel, zemina (kořenové baly suchých rostlin, zbytky substrátu z květináčů,...)	na hromadě	0	Ne	-	Ne	Ne	8	5,6
24	zbytky ovoce a zeleniny, ostatní (čajové sáčky, kávová sedlina, skořápky vajec, staré pečivo,...), listí	na hromadě	0	Ne	-	Ne	Ne	24	1,6
25	zbytky ovoce a zeleniny, ostatní (čajové sáčky, kávová sedlina, skořápky vajec, staré pečivo,...), zemina (kořenové baly suchých rostlin, zbytky substrátu z květináčů,...), lepenka	vermikompostování v plastové nádobě	0	Ne	-	Ne	Ne	6	0,08
26	-	-	0	Ne	-	Ne	Ne	12	7
27	zbytky ovoce a zeleniny, ostatní bioodpad, pokosená tráva	jiný kompostér	0	Ne	Ne	Ne	Ne	2	0
28	zbytky ovoce a zeleniny, ostatní bioodpad	jiný kompostér	0	Ne	Ne	Ne	Ne	3	0
29	zbytky ovoce a zeleniny, ostatní bioodpad, pokosená tráva, větvičky, jiné suroviny (kompostovatelné sáčky)	na hromadě	2	Ne	-	Ne	Ne	18	11,4

V tabulce č. 7 jsou uvedeny analýz základních vlastností zahradních kompostů a zvýrazněny hodnoty, které nevyhovují požadavkům ČSN 46 5735. Nejméně kompostů prošlo požadavky na sušinu, což však není nutné brát u zahradních kompostů vůbec v potaz, jelikož se s nimi neobchoduje ani se nebalí a neskladují. Významnější jsou výsledky u pH, které naznačují, že 25% zahradních kompostů přesahuje horní limitní hodnotu pH 8,5. Minimálního obsahu dusíku (0,6% sušiny) nedosáhla více než třetina vzorků a minimálního obsahu spalitelných látek (25% sušiny) dokonce dvě třetiny vzorků. Pokud nebudeme brát v úvahu sušinu, tak základní požadavky ČSN 46 5735 splňuje pouze osm vzorků zahradních kompostů, což je méně než 30 procent. I zde se tedy projevuje značná přísnost normy.

Tabulka č. 7: Základní vlastnosti zahradních kompostů a splnění požadavků ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty"

Číslo vzorku	Sušina (%)	pH/H2O	P (% sušiny)	N (% sušiny)	Spalitelné látky (% sušiny)	C:N
Požadavky podle ČSN 46 5735	Max. dvojnásobek spal. látek, avšak min. 40 a max. 65	min. 6,0 max. 8,5	-	min. 0,6	min. 25	max. 30
1	58,90	9,43	0,33	0,97	21,34	10,99
2	58,24	8,58	0,34	0,63	25,51	20,38
3	76,48	8,01	0,18	0,42	13,31	15,88
4	62,28	8,03	0,69	0,67	19,16	14,34
5	65,36	8,40	0,17	0,54	19,53	18,22
6	62,44	7,81	0,27	0,54	16,28	15,13
7	73,44	7,82	0,26	0,70	18,40	13,07
8	85,31	7,26	0,13	0,34	10,58	15,38
9	73,98	7,49	0,26	0,57	14,53	12,81
10	93,82	8,44	0,18	0,33	13,75	20,83
11	59,83	8,79	0,78	1,57	30,24	9,66
12	54,58	9,13	0,51	0,92	27,06	14,67
13	73,36	9,31	0,24	0,57	19,50	17,08
14	82,88	9,43	0,20	0,51	16,00	15,75
15	57,03	8,99	0,26	1,03	31,02	15,07
16	78,57	8,87	0,27	0,82	23,41	14,31
17	58,36	7,85	0,33	1,03	27,73	13,47
18	64,86	8,84	0,31	1,01	33,77	16,67
19	64,86	8,51	0,29	0,73	19,82	13,52
20	71,52	9,00	0,35	0,51	16,26	15,94
21	72,69	9,63	0,23	0,39	15,79	20,45
22	52,93	9,34	0,49	0,64	16,92	13,32
23	83,87	7,63	0,14	0,37	10,91	14,86
24	62,51	8,78	0,23	0,74	19,52	13,21
25	27,62	8,44	0,69	1,77	58,39	16,46
26	50,17	7,96	0,53	1,00	30,48	15,19
27	22,37	8,89	0,72	1,88	58,05	15,46
28	18,45	9,74	0,63	2,13	62,51	14,71
29	64,81	8,64	0,29	0,63	17,45	13,96
Počet vyhovujících *	5	22	29	18	10	29
Počet podlimitních *	3	0	0	11	19	0
Počet nadlimitních *	21	7	0	0	0	0
Průměr	63,16	8,59	0,36	0,83	24,39	15,20
Minimum	18,45	7,26	0,13	0,33	10,58	9,66
Maximum	93,82	9,74	0,78	2,13	62,51	20,83
25% kvartil	58,24	8,01	0,23	0,54	16,26	13,52
75% kvartil	73,44	9,00	0,49	1,00	27,73	15,94
Směrodatná odchylka výběru	17,48	0,67	0,19	0,47	13,65	2,53

* V porovnání s požadavky normy ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty"

 

Co se týče obsahu těžkých kovů, dopadly zkoumané komposty lépe. Pouze u arzenu nesplnilo limit 10 mg/kg sušiny dvanáct vzorků a u zinku limit 300 mg/kg sušiny pět vzorků, viz tabulka č. 8. Průměrná hodnota obsahu arzenu 9,57 mg/kg sušiny se velmi blíží hodnotě limitu. Nepodařilo se nalézt vztah mezi surovinovou skladbou kompostu a obsahem arzénu. Vliv může mít geografické umístění kompostoviště. Proto byly v tabulce č. 9 porovnány obsahy arzenu v analyzovaných zahradních kompostech s obsahy arzenu v půdách u mateřských škol v odpovídajících lokalitách. Obsah arzenu v domácích kompostech je zřejmě ovlivněn zejména podílem zeminy a popela která se do kompostu dostane. Tuto hypotézu bude však nutné ověřit v dalších experimentech, v rámci nichž se bude analyzovat nejenom kompost, ale i zemina do něj přidávaná.

Tabulka č. 8: Obsahy těžkých kovů (mg/kg sušiny) v zahradních kompostech a splnění požadavků ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty"

Číslo vzorku	Ag	As	B	Ba	Be	Cd	Co	Cr	Cu	Hg	Mo	Mn	Ni	Pb	Se	Tl	V	Zn	Zr
Limit*	-	10	-	-	-	2	-	100	100	1	5	-	50	100	-	-	-	300	-
1	0,09	5,83	64,5	106	0,60	0,18	5,83	17,8	17,2	0,7	0,64	489	8,58	23,6	0,58	0,08	23,3	86	1,40
2	0,24	7,75	66,5	163	0,87	0,61	8,32	33,4	20,9	0,08	1,03	659	12,03	34,7	0,75	0,16	37,6	235	3,27
3	7,15	8,33	53,3	210	1,67	0,29	24,44	66,3	22,2	0,39	1,12	451	38,43	47,6	1,02	0,18	95,3	131	14,72
4	0,17	11,83	91,5	196	1,10	0,38	11,08	38,6	32,7	0,10	1,70	595	22,63	39,5	0,88	0,17	39,5	241	3,22
5	0,2	6,83	92,8	109	2,07	0,38	9,15	26,3	18,3	0,08	1,94	380	15,23	20,4	1,56	0,24	33,3	111	2,20
6	0,23	5,60	43,8	143	0,97	0,37	7,62	21,9	26,4	0,15	0,94	581	8,54	34,2	0,72	0,20	32,8	107	0,74
7	0,22	6,83	51,3	127	0,70	0,76	11,17	28,3	14,8	0,10	0,93	527	15,43	25,8	0,62	0,10	35,5	136	2,02
8	0,88	6,08	35,3	87	1,31	1,83	10,87	31,8	18,6	0,11	0,92	248	12,93	48,0	0,73	0,13	48,8	94	4,75
9	0,31	4,98	42,7	137	0,37	0,25	3,08	11,9	11,4	0,08	1,16	304	5,04	30,7	0,50	0,05	14,7	147	0,53
10	0,28	14,20	63,3	272	1,55	0,60	6,77	51,2	15,8	0,09	1,09	330	14,59	44,8	1,26	0,12	48,1	274	1,93
11	0,36	8,85	110,6	91	0,66	0,27	5,28	20,9	12,3	0,08	1,96	340	11,17	14,5	0,92	0,10	28,0	128	2,27
12	0,37	15,68	148,7	377	1,58	1,70	11,05	31,1	31,0	0,10	1,25	1470	18,33	28,3	1,20	0,21	37,5	545	1,24
13	0,26	13,00	74,0	174	0,94	0,29	8,48	29,1	10,7	0,10	0,87	151	15,53	51,2	0,95	0,12	40,5	194	1,52
14	0,23	9,08	56,1	223	1,10	0,27	14,19	34,3	11,4	0,11	1,16	599	21,83	24,3	0,73	0,12	43,8	110	1,99
15	0,44	11,25	148,7	105	1,43	0,25	17,82	80,2	35,6	0,10	2,13	544	28,83	19,3	1,37	0,09	96,5	179	1,49
16	0,53	8,93	97,8	119	1,34	0,23	20,69	57,4	48,4	0,07	1,46	901	26,43	23,9	0,90	0,08	80,2	194	1,75
17	0,11	6,85	78,1	67	0,79	0,28	6,80	36,3	15,7	0,14	0,78	435	14,23	17,1	0,76	0,09	40,7	118	0,73
18	0,2	14,10	186,3	190	1,24	0,44	6,17	25,2	25,1	0,13	1,38	172	14,53	49,8	1,16	0,09	28,1	470	0,73
19	0,17	7,35	82,0	143	1,98	0,43	9,20	32,4	22,7	0,09	0,92	615	13,73	40,6	0,93	0,14	49,5	197	0,58
20	1,33	9,98	113,1	324	2,11	0,52	13,32	49,9	33,2	0,42	1,30	566	25,73	32,1	1,22	0,16	63,6	583	2,43
21	0,14	10,48	61,1	62	0,94	0,19	10,25	40,2	12,4	0,06	1,24	228	22,33	10,4	0,85	0,09	50,1	79	2,04
22	0,12	11,60	85,5	159	0,98	0,28	7,95	37,2	18,5	0,25	1,05	384	11,73	26,2	0,81	0,23	48,6	145	1,42
23	0,07	4,85	58,2	90	0,82	0,27	5,15	20,2	6,7	0,09	0,37	610	8,94	16,6	0,51	0,06	26,1	138	0,78
24	0,19	8,43	93,6	101	1,05	0,25	7,52	22,6	16,3	0,14	2,41	225	13,53	24,3	0,93	0,05	39,5	145	1,67
25	0,22	11,28	153,7	92	0,32	0,76	3,94	28,1	29,1	0,09	2,30	346	9,28	17,5	0,85	0,06	25,8	146	1,83
26	0,42	13,75	121,5	211	1,78	0,64	9,35	27,8	35,0	0,12	2,31	239	17,73	45,1	1,33	0,06	49,5	368	1,29
27	0,17	9,65	109,3	94	0,41	0,84	4,32	23,9	27,1	0,08	2,30	329	12,73	15,7	0,86	0,05	30,0	166	1,80
28	0,14	13,05	140,8	78	0,25	0,58	3,43	23,3	21,4	0,07	1,84	269	11,23	9,5	0,98	0,06	26,6	113	1,80
29	0,50	11,00	73,1	279	1,53	0,69	12,13	35,4	26,2	0,16	1,76	377	20,73	45,4	1,17	0,10	51,5	706	2,42
Počet vyhovujících*		17				29		29	29	29	29		29	29				24	29
Počet nadlimitních*		12				0		0	0	0	0		0	0				5	0
Průměr	0,54	9,57	89,56	156,17	1,12	0,51	9,5	33,9	21,97	0,15	1,39	460,83	16,28	29,69	0,93	0,12	43,62	216,76	2,23
Minimum	0,07	4,85	35,3	62	0,25	0,18	3,08	11,9	6,7	0,06	0,37	151	5,04	9,5	0,5	0,05	14,7	79	0,53
Maximum	7,15	15,68	186,3	377	2,11	1,83	24,44	80,2	48,4	0,7	2,41	1470	38,43	51,2	1,56	0,24	96,5	706	14,72
Směrodatná odchylka výběru	1,3	3,04	38,31	79,41	0,52	0,4	4,98	14,93	9,44	0,14	0,56	260,48	7,23	12,73	0,26	0,06	19,55	161,72	2,57

* Podle požadavků normy ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty"

Tabulka č. 9: Porovnání obsahů arzenu v domácích kompostech s obsahy v půdách u mateřských škol ve stejných městech

Obsahy arzenu v půdách u mateřských škol (Zimová et al., 2003, 2004, 2006)							Obsahy arzenu v domácích kompostech (mg/kg sušiny)
Město	Počet vzorků	Min.	Max.	Sm. odchylka	Rok měření	Průměrný obsah Arzenu (mg/kg sušiny)
Příbram	10	18,8	97,3	24,78	2005	53,09
Benešov	6	16,2	72	17,64	2005	38,38	15,68
Teplice	10	26,8	52,1	7,4	2004	34,7
Strakonice	9	13,4	40,2	7,9	2004	24,0
Liberec	20	7,95	78,8	14,6	2004	17,5
Plzeň	25	5,16	28	6,4	2004	16,4
Ústí nad Labem	19	7,91	27,2	5,5	2004	16,4
Rokycany	5	10,1	20,9	4,0	2004	14,92
Jablonec nad Nisou	10	11	18,3	2,3	2004	13,9	5,60
Klatovy	10	9,93	17,81	2,11	2002	13,76
Ostrava	50	4,6	22,8	3,8	2005	9,7	14,20
Karviná	25	6,2	12,6	1,47	2000 a 2001	9,1
Hradec Králové	27	3,82	24,68	4,12	2002	9,08	11,28; 4,98
Mělník	6	5,18	11,2	2,61	2005	8,82
České Budějovice	21	0,6	27,3	6,4	2004	8,6
Olomouc	45	4,23	22,31	2,6	2001	8,46	13,00
Šumperk	10	4	10,9	2,0	2004	8,3
Žďár nad Sázavou	6	3,35	10,4	2,46	2005	7,69
Jeseník	5	3,6	12,7	3,3	2004	7,5
Kroměříž	10	5,61	10,46	1,59	2002	7,4

Kritická hodnota výběrového koeficientu korelace na hladině významnosti α 0,01 je při 28 stupních volnosti 0,463. V tabulce č. 10 jsou uvedeny všechny vztahy mezi sledovanými parametry analyzovaných zahradních kompostů, které mají vyšší korelační koeficient než 0,463. Interval mezi hodnotou 0,463 a 1 byl rozdělen na čtyři stejně velké části. Hodnoty v jednotlivých částech jsou barevně odlišeny.

Tabulka č. 10: Vztahy mezi jednotlivými sledovanými parametry v zahradních kompostech

(V tabulce se zobrazuje pouze prvních 7 závislostí. Chcete-li zobrazit i ostatní statisticky významné závislosti, klikněte na nadpis tabulky.)

Č.	Závislost mezi	Koeficient korelace	Graf	Poznámky
1	Spalitelné látky : N	0,952		Dusík obsažený v kompostu je vázaný na organickou hmotu. Proto se jeho obsah v kompostu zvyšuje úměrně se zvyšujícím se obsahem organické hmoty. Vyšší obsah živin je v kompostech s větším podílem kuchyňských odpadů v surovinové skladbě. Kuchyňské odpady nevnášejí do kompostu zeminu či jiné nespalitelné příměsi.
2a	Zr : Ag	0,949		Po odstranění extrémní hodnoty ze vztahu 2a, se snížil korelační koeficient pod úroveň 0,471 i hodnota spolehlivosti R2, viz vztah 2b. Vztah mezi zirkoniem a stříbrem tedy není možné považovat za prokázaný.
2b	Zr : Ag	0,448
3	V : Cr	0,938		Nejvyšší vzájemné závislosti mezi obsahy těžkých kovů v domácích kompostech byly nalezeny mezi prvky: vanad, chrom, kobalt a nikl, viz vztahy 3, 4, 5, 8, 9, 10. Všechny tyto prvky jsou umístěny v periodické tabulce prvků blízko sebe ve čtvrtém řádku, s protonovými čísly 23, 24, 27, 28. Mezi těmito prvky leží molybden s protonovým číslem 25 a železo s protonovým číslem 26. Železo nebylo sledováno a mangan nevykázal žádnou závislost. Vanad, chrom, kobalt a nikl se řadí společně s molybdenem a wolframem mezi slitiny železa. Kobalt a nikl jsou společně se železem jediné prvky, o nichž je známo, že vytvářejí magnetické pole. Coombes (1992) našel v půdách na pozemku Bigfoot na západ od jezera Harrison v Kanadě korelace mezi chromem, vanadem, niklem, kobaltem, hliníkem a železem. Nebyl schopen však tyto korelace vysvětlit. Nikl se často nachází asociovaný s kobaltem a chromem v nerostech (Brooks, 1972). Obdobným způsobem však není možné vysvětlit vztahy těchto prvků s vanadem, který má vysoké koncentrace v půdách bohatých na selen (Brooks, 1972) a často se vyskytuje v rudách společně s uranem (Hem, 1989). Korelační koeficient mezi obsahem vanadu a selenu v domácích kompostech byl 0,413.
4	Ni : Co	0,918
5	V : Co	0,900
6	Popel : Sušina	0,896		Vztah mezi obsahem popela a sušinou naznačuje, že komposty s nízkým obsahem organických látek měly nižší vlhkost.
7	N : Sušina	-0,878		Vztah mezi obsahem dusíku a sušinou poukazuje na to, že vlhké komposty jsou více náchylné ke ztrátám dusíku jak vyplavováním, tak i ve formě čpavku, který vzniká v anaerobních podmínkách.

Závěr

Limity na obsahy nerozložitelných příměsí, spalitelných látek, dusíku, arzenu a zinku bude nutné přehodnotit. V tuto chvíli jsou nastavené limity příliš přísné, což se projevilo tím, že z dvaceti devíti analyzovaných kompostů, které byly vybrány jako nejlepší české zahradní komposty v soutěži MISS kompost, prošel stávajícími požadavky ČSN 46 57 35 "Průmyslové komposty" pouze jeden. Zahradní komposty měly problém splnit požadavky zejména na obsah nerozložitelných příměsí, sušiny, spalitelných látek a dusíku. To lze vysvětlit tím, že u zahradních kompostů neprobíhá příprava surovinové skladby, tvorba zakládky a řízení procesu kompostování tak precizně jako na průmyslových kompostárnách, pro které je norma určena. Zajímavější jsou proto obsahy těžkých kovů. Zde se ukázaly jako nejproblematičtější kovy arzen a zinek.

Obsah arzenu 2 mg/kg překročilo 12 vzorků. Přitom u arzenu je naše norma benevolentnější než většina evropských norem (viz tabulka 1). Limit pro zinek překročilo 5 kompostů. Avšak u zinku by mohla být naše norma o něco méně přísná, což se již ostatně projevilo při novelizaci vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, do níž byly prostřednictvím vyhlášky č. 401/2004 Sb. doplněny limity pro zinek 400 mg/kg pro statková hnojiva a 500 mg/kg pro průmyslové komposty s využitím kalů z čistíren odpadních vod.

Pro potvrzení či vyvrácení závislostí z tabulky 10 bude nezbytné měření opakovat nejlépe při dalším opakování soutěže MISS kompost. V rámci druhého měření bude důležité se zaměřit na obce a města s extrémně vysokými a nízkými obsahy arzenu v půdách (viz tabulka 9) a vedle vzorků kompostu odebrat rovněž vzorky půdy. To by mohlo pomoci najít souvislost mezi obsahem arzenu v půdě a v domácích kompostech.

Literatura

Amlinger, F.: Survey on the legal framework of Composting in Europe. In: Fed. Ministry for the Environment, Youth and Family affairs (ed.): “Compost – quality approach in the European Union. Symposium 29-30 October 1998, Vienna, 1999.

Amlinger, F., Pollak, M., Favoino, E.: Heavy metals and organic compounds from wastes used as organic fertilisers. REF.NR.: TEND/AML/2001/07/20, 229 s., červenec, 2004, http://ec.europa.eu/environment/waste/compost/

Barth, J., Kroeger, B.: Composting, Quality Assurance and Compost Utilisation in Europe. IN: Proceedings from R´99 Congress (Recovery, Recycling, Re-integration), únor 1999, http://www.environmental-expert.com/articles/article709/article709.htm

Brooks, R.R.: Geobotany and Biogeochemistry in Mineral Exploration. Harper and Row Publishers Inc., NY, 290 s., 1972.

Coombes S.F.: Geological, geochemical and geophysical report on the Bigfoot property. Summit geological, duben 1992, http://www.em.gov.bc.ca/DL/ARISReports/22318a.pdf

Ekodomov: Soutěž "Miss kompost" 2006, http://www.ekodomov.cz/index.php?id=394

Fischer, P., Jauch, M.: Leitfaden für die Kompostierung im Garten, 1999, http://www.fh-weihenstephan.de/fgw/forschung/projekt.php?id=122

Hem, J.D.: Study and interpretation of the chemical characteristics of natural water, 3rd ed. U.S. Geological Survey Water-Supply Paper 2253. Government Printing Office. Available from the Distribution Branch, Text Products Section, USGS, Alexandria, VA, 263 s.,1989.

Hogg, D., Barth, J., Favoino, E., Centemero, M., Caimi, V., Amlinger, F., Devliegher, W., Brinton, W., Antler, S.: Comparison of Compost Standards Within the EU, North America and Australasia, Main Report, published by. The Waste and Resources Action Programme (WRAP), Oxon, 2002, http://www.wrap.org.uk/reports_index.asp?ReportID=117&MaterialID=8

Krauß, P., Grammel, U.: Die Relevanz der Schadstoffdiskussion bei der Bioabfallkompostierung, Abfallwirtschaft 9, Baeza Verlag, Witzenhausen, 223, 1992.

Zbíral J.: Analýza půd I. ÚKZÚZ Brno, 1995.

Zethner, G., Götz, B., Amlinger. F.: Qualität von Komposten aus der getrennten Sammlung. Umweltbundesamt (Federal Environment Agency), Wien, 363 s., 2000

Zimová, M., Matějů, L., Lepší, P., Melicherčík, J., Kulhánek, A., Ježová, M.: Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací. Odborná zpráva za rok 2002. Státní zdravotní ústav, Praha, červen 2003, http://www.szu.cz/chzp/puda/puda/

Zimová, M., Matějů, L., Melicherčík, J., Puklová, V., Lepší, P., Ježová, M.: Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací. Odborná zpráva za rok 2005. Státní zdravotní ústav, Praha, červenec 2006, http://www.szu.cz/chzp/puda/puda/

Zimová, M., Melicherčík, J., Bíbrová, Z., Podolská, Z., Kulhánek, A., Ježová, M.: Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací. Odborná zpráva za rok 2004. Státní zdravotní ústav, Praha, červenec 2005, http://www.szu.cz/chzp/puda/puda/

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost