Odborné články
Technologie pro zpracování dendromasy - těžebních zbytků II
Příspěvek se věnuje praktickému popisu vlastností běžně využívaných technologií pro zpracování dendromasy a technologiím zvyšujícím efektivitu zpracování dendromasy.
Následující část se zaměřuje na porovnání výhod a nevýhod štěpkovačů ve srovnání s drtiči.
Provozní charakteristiky štěpkovačů a drtičů a jejich porovnání
Porovnání jednotlivých typů strojů vychází ze zkušeností zpracovatelů, informací výrobců, prodejců a je koncipováno jako výčet pro provoz výhodných i nevýhodných vlastností. Některé stroje nemusejí odpovídat uvedeným obecným charakteristikám.
Štěpkovače
Stroje dělící dendromasu řezným účinkem nožů umístěných na rotujícím disku nebo bubnu. Z toho vyplývají i některé zásadní vlastnosti a omezení. V případě zpracování silně znečištěného materiálu je nutná častější výměna a broušení nožů. V praxi je nutné nože měnit i vícekrát za směnu. Neostré nože snižují výrazně výkon stroje, zvyšují jeho opotřebení a v neposlední řadě snižují kvalitu výsledné štěpky. Předejít znečištění zpracovávaného materiálu zejména klestu lze více způsoby, přičemž jako nejvýhodnější se ukazuje začlenění štěpkování do kompletního harvestorového uzlu a upravením technologických postupů tak, aby docházelo k co nejmenšímu znečištění těžebních zbytků. Tomuto lze částečně předejít i využitím vyvážecích souprav pro sběr těžebních zbytků a odvozu na odvozní místo nebo jinou plochu určenou ke štěpkování.
Mobilní diskové štěpkovače lze považovat za stroje určené pro zpracování spíše menšího množství těžebních zbytků. Dosahují menšího hodinového výkonu. Konstrukčně jsou jednodušší, investičně méně náročné a umožňují ve většině případů použití na tříbodovém závěsu traktoru. Počet nožů na disku se pohybuje v rozmezí 2 – 4 kusy a teoretický výkon nepřesahuje 30 m3/h. K velkoobjemové výrobě lesní štěpky pro energetické účely nejsou pro svůj výkon a náchylnost k otupení příliš vhodné.
Mobilní bubnové štěpkovače pracující na principu nožů upevněných po obvodu válce a jsou charakterizovány teoretickými výkony až na hranici 200 m3/h, což je předurčuje pro velkoobjemovou výrobu lesní štěpky pro energetické účely. Konstrukčně jsou bubnové štěpkovače složitější, vyžadují dokonalé propracování systému podávání, systému kontroly výkonu a přetížení, které brání zahlcení a poškození stroje. Bubnové štěpkovače jsou konstruovány pro vyšší objem výroby, mají adaptabilní systém přísunu materiálu, který umožňuje zpracování jak silně chaotického materiálu ve formě klestu, tak materiálu kompaktního ve formě kmenů. Vzhledem k rozměrům a hmotnosti, jenž jsou ve většině případů podstatně nižší než u drtičů, vykazují štěpkovače lepší mobilitu a menší zatížení půdního povrchu.
Tab. č.1: Výhody a nevýhody mobilních štěpkovačů (ve srovnání s drtiči)
Štěpkovače | |
---|---|
Výhody | Nevýhody |
nižší pořizovací náklady | náchylnost k otupení nožů |
nižší hmotnost | malý vstupní otvor pro chaotický materiál |
obvykle jednodušší konstrukce | nižší výkon |
kvalita štěpky | |
možnost rychlé změny velikosti štěpky |
Štěpkovače jsou stroje, které jsou ve vyšší výkonové třídě vhodné pro výrobu lesní energetické štěpky. V dnešní době, kdy ještě nejsou zcela jasně nastavena pravidla týkající se rozměrů materiálu přijímaného elektrárnami a teplárnami, mají štěpkovače nespornou výhodu v kvalitě a variabilitě vlastní štěpky. Pro zpracování nekvalitních sortimentů dříví ve tvaru kmenů jsou štěpkovače nejvhodnějším řešením. Menší výkon nemusí být nutně nevýhodou, protože ve spojení s nižší hmotností a dobrou mobilitou je možný rychlý a efektivní přesun po jednotlivých lokalitách štěpkování. V ČR je zákonem dána jednohektarová velikost mýtní plochy, proto je nutné s častými přesuny stroje počítat.
Drtiče
Stroje pracující na principu kladiv umístěných po obvodu rotoru. Kladiva drtí materiál posouvaný pásem a válci k rotoru. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o stroje robustní konstrukce na kolovém nebo samostatném pásovém podvozku, které jsou větší a těžší než štěpkovače. Příkladem drtičů jsou i v ČR pracující americké drtiče Vermeer, Morbark nebo Peterson, nebo evropské Doppstadt a Jenz. Tyto stroje byly původně konstruovány pro drcení stavebního dříví v USA, kde se v hojné míře používalo a používá dříví jako stavební materiál. U nás jsou tyto drtiče využívány nejvíce k produkci energetické lesní biomasy. Vzhledem k jejich hmotnostem a rozměrům je nutné provádět drcení na odvozním místě nebo dokonce až na zpevněných plochách skládek dříví. Výjimku tvoří umístění drtiče na pásový podvozek (např. Vermeer HG 365 TX). V tomto provedení je i při hmotnosti 20 tun možné drcení těžebních zbytků na nezpevněných plochách nebo dokonce přímo na pasekách.
Teoretický výkon drtičů se pohybuje v horní hranici až okolo 450 m3/h. V praxi obvykle dosahují, stejně jako štěpkovače, výkonu podstatně nižšího, což je dáno zejména prodlevami v přísunu a vlastnostmi samotného chaotického materiálu. Reálný je výkon řádově v desítkách prostorových metrů štěpky za hodinu. Přesto lze říci, že drtiče dosahují při zpracování těžebních zbytků obvykle vyšších výkonů než štěpkovače. Nutný je kontinuální přísun velkého množství těžebních zbytků, aby byly stroje efektivně využity. Tento požadavek může být v podmínkách ČR problematický. Nevýhodou drtičů může být kromě vysoké hmotnosti a značné velikosti také kvalita výsledného materiálu. Drcená lesní biomasa, jenž má spíše podobu třísek různých délek, se může stát problematicky prodejnou, protože zpracovatelé upřednostňují štěpku, která je rozměrově homogennější a zajišťuje tak lepší průchod podávacím zařízením do kotlů. Tuto negativní vlastnost lze obvykle omezit výměnou dodrcovacích (třídících) košů za koše s menšími oky, které předurčují velikost výsledného materiálu. Čím menší jsou oka dodrcovacího koše, tím menší je výkon stroje.
Výhodou drtičů je větší odolnost drtících nástrojů i při silně znečištěném vstupním materiálu, což představuje možnost zpracování mechanicky shrnovaných těžebních zbytků. Vysoká výkonnost při méně časté provozní údržbě je v případě dobrého zásobování vstupním materiálem nespornou výhodou.
Tab. č.2: Výhody a nevýhody mobilních drtičů (ve srovnání se štěpkovači)
Drtiče | |
---|---|
Výhody | Nevýhody |
vyšší odolnost dělícího agregátu | vysoká hmotnost |
vysoký výkon | vysoká cena |
rozměrný podávací pás | konstrukční složitost |
možnost podávání i čelním nakladačem | rozměrově různorodý výstupní materiál |
možnost drtit i materiál s příměsí železa |
Drtiče těžebních zbytků jsou vhodné pro výrobu energetické lesní biomasy určené ke spalování nebo spolu spalování. Jejich vyšší pořizovací cena je nahrazena vysokým výkonem a relativně menší nutností provozní údržby.
Seznam použité literatury a materiálů je k dispozici u autora.
Kontakt: Ing. Jan Příhoda Lesnická práce, s. r. o., a FLD ČZU v Praze Katedra zpracování dřeva
E-mail: prihoda@lesprace.cz
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Kolik místa zbývá v našich lesích pro harvestory?
Co lze očekávat ve vývoji harvesterových technologií?
Zkušenosti s výrobou lesní energetické štepky a možnosti rozvoje trhu s ní
Vývoj inovativních technologií v lesnickém sektoru
Krmný šťovík a jeho využití pro výrobu bioplynu
Využívání biomasy v podmínkách ČR
Vrby a topoly v ochraně životního prostředí proti hluku
Energetická vŕba - Ako zdroj radosti zo sebestačnosti regiónov
Předchozí / následující díl(y):
Technologie pro zpracování dendromasy - těžebních zbytků
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 23.6.2008
Poslední změna: 19.8.2008
Počet shlédnutí: 7850
Citace tohoto článku:
PŘÍHODA, Jan: Technologie pro zpracování dendromasy - těžebních zbytků II. Biom.cz [online]. 2008-06-23 [cit. 2024-11-30]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pestovani-biomasy-kapalna-biopaliva-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/technologie-pro-zpracovani-dendromasy-tezebnich-zbytku-ii>. ISSN: 1801-2655.