Nové záměry a cíle v rozvoji využívání energie z biomasy

Jen menší počet odborníků dnes pochybuje o globální klimatické změně ve spojitosti s antropogenním skleníkovým efektem a spalováním fosilních paliv. Přesto se využívání obnovitelných energetických zdrojů v České republice prosazuje jen velmi pomalu a stávající pokroky jsou především v důsledku požadavků Evropské unie na jejich zavádění. Hlavní podíl obnovitelných energií 67% představuje energie získávaná z biomasy. Zájem na rozvoji energetického využití mají zejména potencionální výrobci biomasy. U obyvatelstva není motivace pro využívání fytopaliv k vytápění rodinných a bytových domů stále ještě dostatečná. Současné dotace na zařízení pro energetické využití biomasy, které jsou spojeny s náklady na různé požadované audity nebudou zřejmě příčinou akcelerace zájmu obyvatelstva. Tento zájem by mohlo zabezpečit zatížení fosilních paliv a z nich získávaných energií ekologickými daněmi, které by se mohly stát zdrojem dotací na rozvoj fytoenergetiky. Pro řešení otázek rozvoje obnovitelných energií bude zajímavé, jak ovlivní stávající nevalnou energetickou politiku Národní energetický program.

V současné době je dokončen Národní program nakládání s energií a využívání obnovitelných a druhotných energetických zdrojů, který je naplněním Zákona č. 406 z 25. října 2000. Tento dokument vyjadřuje cíle ve snižování spotřeby energie a v uplatňování obnovitelných a druhotných energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Při definování cílů a priorit tento program vychází z implementací dokumentů pro rozvoj obnovitelných zdrojů, což je především "Bílá kniha obnovitelných energií" (COM/97/599) a návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů. Cílem EU je zvýšení podílu obnovitelných energií na 12% celkové energetické spotřeby. Důležitým dokumentem pro preferenci obnovitelných energetických zdrojů je závazek vlády ČR snížení emisí CO₂ do roku 2015 o 8% proti roku 1990 (Kjótská smlouva). Národní program dále uvádí novou kategorii "druhotné energetické zdroje", do kterých započítává energetický potenciál vznikající jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie a při termické likvidaci odpadů.

Cílem Národního programu v obnovitelných energiích je zvýšení jejich podílu na celkové energetické spotřebě ze současných 2,2% na 3 - 6% do roku 2010 a 4 - 8% do r. 2020. Dílčím cílem je dosažení 3,2% podílu obnovitelných energií v roce 2006 a 5,1% podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů z celkové hrubé spotřeby elektrické energie v r. 2006.

Z dřívějších dokumentů vyplývá, že národní závazek v obnovitelných energiích představoval 62,9 PJ . r^-1 (petajoule = 1000 TJ). Ten se nyní zvyšuje na 97,7 PJ . r^-1, což představuje 5,6% celkové energetické spotřeby. Zároveň se zvyšují cíle pro jednotlivé segmenty obnovitelných a druhotných energií, a to na úroveň využitelného potenciálu těchto energií (tab. č. 1). Nejvyšší cíle jsou stanoveny pro energetické využití biomasy (se započítáním energie bioplynu a skládkového plynu), cca 61,8 PJ . r^-1. Zároveň se uvažuje, že energetické využití biomasy, které vykazuje nejnižší investiční náklady 370,- Kč . GJ^-1 by mohlo nést část závazků ostatních segmentů až do výše 83 PJ . r^-1 a to ve struktuře 67 PJ . r^-1 teplo, 7 PJ . r^-1 elektrické energie a 9 PJ . r^-1 motorová biopaliva. Toto řešení by podstatně snížilo potřebu investičních nákladů využitelného potenciálu obnovitelných a druhotných energií.

Tab. č. 1

Současné využití a využitelný potenciál obnovitelných a druhotných energií do r. 2010

Pozn.:

1. Zahrnuto pouze termické zpracování odpadu, skládkový plyn je zahrnut v biopalivech.
2. Čistý přínos tepelných čerpadel (bez spotřeby el. energie).
3. V blízké budoucnosti se nepředpokládá výstavba velkých vodních elektráren, zejména z ekologických důvodů a z důvodů vyčerpání potenciálu.
4. Tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů.

Je potřeba stanovit základní strategii, jakým způsobem budeme energii z biomasy zavádět. V dohledné době se začnou připravovat krajské energetické koncepce a CZ BIOM by měl poskytnout reálné návody energetikům o možnostech náhrady energií z fosilních zdrojů energií z biomasy. Tato aktivita je již podstatně náročnější než stávající propagace a osvěta, kterou intenzivně a zatím úspěšně provádíme.

Metodika zavádění energie z biomasy by měla být zaměřena především na vytápění obcí a to zejména tam, kde není zaveden zemní plyn. Tato metodika by měla obsahovat logistiku a ekonomické propočty při rozhodování mezi centrálním a lokálním vytápěním biomasou v obci a měla by zahrnout návod, jakým způsobem bude zaveden trh s fytopalivy a jak se bude získávat a zpracovávat energetická fytomasa. K tomuto účelu bude třeba shromáždit a zhodnotit údaje z výzkumných zpráv, studií proveditelnosti a zhodnotit stávající realizace fytoenergetických zařízení na spalování biomasy a zhodnotit stávající trh s fytopalivy.

Pro úspěšné zavádění fytopaliv je třeba iniciovat další vývoj levných ekologicky a energeticky efektivních kotlů pro vytápění rodinných a bytových domů s minimální obsluhou, které by poskytovaly obdobný komfort jako kotle na zemní plyn, ale při podstatně nižších provozních nákladech. Je třeba se připravit na to, že budoucí investiční podpora v této oblasti bude poskytována na kombinované zdroje obnovitelných energií. Kombinace energetické biomasy bude požadována se solárními kolektory a s tepelnými čerpadly. Při vývoji kotlů na biomasu pro rodinné domy se sníženými tepelnými ztrátami je nutno počítat s podstatně nižšími výkony těchto zařízení. Technologie centrálních kotelen vytápěných biomasou by měla v budoucnosti směřovat ke kogeneračním zařízením vyrábějícím mimo teplo též elektrickou energii.

Musíme usilovat, aby stávající podpora investic na zavádění energie z biomasy byla rozšířena i na výrobu fytopaliv a na sklizňové linky energetických rostlin. Některé investice, zejména na obecní kotelny a na výrobny pelet a briket, by mohly přijít i ze zahraničí v důsledku mezinárodních dohod o prodeji kvót ušetřených skleníkových plynů v České republice.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu