Odborné články

Kompostování papíru a lepenky

Úvod

Kompostování biologicky rozložitelných odpadů je vhodnou technologií, která po určitém období nižšího zájmu, nabývá opět na významu. Podmínky pro nový rozvoj nastaly s nově vznikající legislativou, která omezuje ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky komunálních odpadů. Mezi biologicky rozložitelné komunální odpady patří i odpadní papír a lepenka. Spolu s odpady ze zeleně tvoří tyto materiály vhodné suroviny pro kompostování.

Obr. 1: Schéma založeného experimentu

Materiál a metody

Měření probíhalo při experimentu, který měl ověřit možnost kompostování travní hmoty, kalů z ČOV s vysokým procentem vlhkosti, který je kompenzován přidáním papíru a lepenky. Technologickým postupem bylo kompostování v pásových hromadách na volné ploše, přikrytých kompostovacími plachtami. Experiment byl uskutečněn na kompostárně VÚZT, v.v.i. v roce 2009. V rámci měření byl určen objem, objemová hmotnost a vlhkost vstupních materiálů (viz tabulky 1, 2, 3 a 4).

 
Tab. 1: Vstupní suroviny pro hromadu 1, „Meziměstí“ – měření a určení hmotnosti, objemové hmotnosti a vlhkosti vstupních surovin
Tab. 2: Vstupní suroviny pro hromadu 2, „Praha“ – měření a určení hmotnosti, objemové hmotnosti a vlhkosti vstupních surovin
 
Tab. 3: Parametry jednotlivých surovin a celkové zakládky hromady 1, „Meziměstí“
Tab. 4: Parametry jednotlivých surovin a celkové zakládky hromady 2, „Praha“
 
V průběhu procesu byly sledovány důležité indikátory průběhu kompostovacího procesu, tzn. teplota a obsah kyslíku. Objemová hmotnost i vlhkost byla zjištěna i u výsledného kompostu. Pro zjišťování objemové hmotnosti vstupních surovin byla využita metoda, kdy je vážen známý objem suroviny. Z navážené hodnoty je dopočítán údaj v požadovaném rozměru – kg.m-3. Pro vážení se používá běžná váha s možností navážky do 30 kg a nádoba, u níž je ocejchován objem. [1] Postup stanovení objemové hmotnosti surovin [1]:

 
Vzorec 1: Zjišťovaná objemová hmotnost v kg.m-3
 
  1. Z ověřované suroviny byl odebrán vzorek pro stanovení objemové hmotnosti.
  2. Po naplnění měřicí nádoby o definovaném objemu 0,038 m3 byla nádoba s ověřovanou surovinou zvážena a od zjištěné hodnoty byla odečtena hmotnost měřicí nádoby.
  3. Vážení probíhalo celkem pro tři odebrané vzorky z celkového množství ověřované suroviny.
  4. Zjišťovaná objemová hmotnost v kg.m-3 byla vypočítána dle vzorce

 
Vzorec 2: Obsah vlhkosti vyjádřený v %
 
kde: k – přepočítávací koeficient [m-3] mn – hmotnost vzorku [kg]

Obr. 2: Schéma měřicích míst v pásové hromadě č. 1, „Meziměstí“

Při určování vlhkosti vstupní suroviny byl odebrán vzorek o hmotnosti přibližně 1 kg, následně byl rozprostřen na podložku a větší hrudky rozdrceny. Kvartací se vzorek zmenšil na 500 g a prošel sítem o velikost ok 5 mm. Po této úpravě se z původního vzorku odebralo 20 g kompostu (s přesností na 0,05 g) do předem zvážené vysoušečky a vzorek se vysušil do konstantní hmotnosti při teplotě 105 °C. Po vychladnutí v exsikátoru byl vzorek zvážen a bylo vypočteno procento vlhkosti [1].

Obsah vlhkosti vyjádřený v % se vypočte ze vzorce [2]:

kde: m1 – úbytek na hmotnosti vzorku sušením [g] m – hmotnost vzorku před sušením [g]

Výsledky a diskuze

Travní seč z údržby zeleně národní kulturní památky Vyšehrad nebyla kompostována bezprostředně po sečení, což se projevilo nižším obsahem vody. Kaly obsahovaly vyšší procento vlhkosti, než je z hlediska kompostování považováno za optimální, jako optimální se uvádí rozmezí 20 až 40 % [2].

Obr. 3: Schéma měřicích míst v pásové hromadě č. 2, „Praha
Suroviny byly navrstveny do dvou pásových hromad (viz obrázek 1) lichoběžníkového průřezu o šíři základny 0,8 až 1 m a délce 33 m.  Hmotnost byla dopočítána na základě určené objemové hmotnosti. Surovinová skladba hromady 1 se skládala z čistírenských kalů z obce Meziměstí, šrotovaného kartonu a travní seče. Zakládka hromady 2 obsahovala čistírenský kal z hl. m. Prahy, dřevní štěpku a travní seč. V rámci laboratorních rozborů byl zjištěn pouze poměr C:N vstupních kalů. K přibližnému určení poměr uhlíkatých a dusíkatých látek zakládky bylo použito tabulkových údajů a výpočtu z literatury [1]. Celková vlhkost zakládky byla dopočtena. V případě hromady 1, „Meziměstí“ představuje 67,97 %, v případě hromady 2, „Praha“ 61,37 %. Teplota kompostu byla zjišťována elektronickým teploměrem Testo 175 s digitálním ukazatelem a se záznamníkem naměřených dat. Teploměr byl vybaven tyčovou zapichovací sondou. Vpich sondy mířil do středu lichoběžníkového profilu hromady.
Obr. 4: Hromada 1, „Meziměstí“ – graf průběhu teplot
Teploměry byly v hromadách umístěny dle schémat na obrázcích 2 a 3. Při založení kompostu byly všechny teploměry se záznamníky naprogramovány tak, aby každou hodinu změřily teplotu na konci zapichovací sondy (uvnitř hromady) a teplotu okolního vzduchu. Teploměry byly v hromadách umístěny po celou dobu experimentu (s výjimkou vyjmutí při procesu překopávání). Po ukončení experimentu byly ze záznamníků načteny naměřené hodnoty. Hodnoty teplot za celé období byly elektronicky zpracovány a jejich průběh je vynesen v grafech na obrázcích 4 a 5. Výrazné krátkodobé poklesy teplot hromad jsou způsobeny dočasným vyjmutím měřících přístrojů v době překopávky. V průběhu kompostování nebyla dosažena ani po potřebnou dobu udržena teplota nutná pro zpracování čistírenských kalů.

Obr. 5: Hromada 1, „Praha“ – graf průběhu teplot

Závěr

Představený experiment dokazuje schopnost přeměny surovinové skladby složené z čistírenských kalů ve vysokém procentním zastoupení, papíru, dřevní štěpky a travní seče za použití technologického postupu kompostování v pásových hromadách na volné ploše, přikrytých kompostovacími plachtami na kompost. Je ale prokázáno, že proces neprobíhá podle předepsaných pravidel. Je tedy důležité pomocí navazujících experimentů, při kterých budou měněny vstupní podmínky (složení surovinové skladby, velikost částic papíru a způsob jeho drcení) nastavit takové složení vstupních surovin, které umožní dosáhnout během kompostování předepsané teploty. Takto zdokumentované složení surovin může být pozitivním přínosem pro zpracování problematických biologicky rozložitelných odpadů jako je čistírenský kal, posečená travní hmota, papír a lepenka.

Poznatky uvedené v tomto článku byly získány v rámci řešení výzkumného záměru MŠMT č. MŠM 6046070905.

Literatura

  • [1] PLÍVA a kol.: Zakládání, průběh a řízení kompostovacího procesu. VÚZT, Praha, 2006, 64 s
  • [2] RACLAVSKÁ, H.: Technologie zpracování a využití kalů z ČOV. VŠB Ostrava, 2008, 171 s.

Tento článek byl převzat v rámci spolupráce s magazínem Agritech Science.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Pachové látky v ovzduší z pohledu provozování kompostárny
Plochy vhodné pro kompostování v pásových hromadách
Komposty – významný článek využití odpadů a zajištění půdní úrodnosti
Studie variantního řešení faremní kompostárny

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování

Datum uveřejnění: 26.11.2012
Poslední změna: 26.11.2012
Počet shlédnutí: 8073

Citace tohoto článku:
ALTMANN, Vlastimil, MIMRA, Miroslav: Kompostování papíru a lepenky. Biom.cz [online]. 2012-11-26 [cit. 2024-12-28]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pelety-a-brikety-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-spalovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/kompostovani-papiru-a-lepenky>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto