Hodnocení odolnosti k chorobám kořenového systému v sortimentu českých odrůd vojtěšky seté v druhém a třetím roce vegetace

Úvod

Vojtěška je důležitým zdrojem živin pro hospodářská zvířata, proto je důležité produkovat vysoce kvalitní a levnou píci. Pro efektivní pěstování je důležitý nezaplevelený a zdravý porost, tím se zajistí vysoké a stabilní výnosy. Vojtěška je, jako mnoho jiných rostlin napadána řadou chorob, z nichž jsou nejdůležitější a v ekonomickém pěstování nejvíce závažné choroby kořene a kořenového krčku. Tyto choroby způsobují ve velké míře snížení produkční schopnosti rostlin a prořídnutí porostu s následným snížením výnosu píce.

Jak uvádí Nedělník a Pokorný (2005), v pěstitelské praxi se mnohdy patogenním činitelům jetelovin a chorobám, které je vyvolávají, věnuje menší pozornost s odůvodněním, že ekonomický dopad těchto chorob není příliš výrazný. Samozřejmě, že při různém způsobu využívání (pícní porosty, porosty semenné, počet sečí, apod.) jejich důležitost kolísá. Obecně však lze konstatovat, že patogenní organismy mají vliv na vytrvalost rostlin i na kvantitu a kvalitu píce. Nejvýznamnější ztráty u vojtěšky způsobují patogenní organismy vyvolávající choroby vaskulárního a kořenového systému. Také Táborská (2003) považuje zdravotní stav porostů za významný faktor pro dosažení vyšších výnosů kvalitní píce a jako jeden z hlavních faktorů předčasného řídnutí porostů označuje cévní vadnutí. Cévní vadnutí vojtěšky je polyetiologické onemocnění jehož původci jsou houby rodů Fusarium a Verticillium nebo bakterie rodu Clavibacter (Kůdela, 1978). Proti chorobám kořenového komplexu neexistuje přímá ochrana porostů. Zamezit negativnímu působení patogenů je možné pouze preventivními opatřeními, mezi které řadíme v prvé řadě šlechtění na odolnost. Intenzitu napadení ovlivňuje kromě odrůdy i řada vnějších faktorů (výběr lokality, zhutnění půdy, poškození rostlin aj.).

Materiál a metodika

Polní parcelový pokus byl založen roku 2006 na Výzkumné stanici FAPPZ v Červeném Újezdě. Průměrná roční teplota vzduchu v 50letém normálu představuje 7,7 °C, průměrný roční úhrn srážek v 50-ti letém normálu činí 493 mm, nadmořská výška je 405 m n. m. Pokus byl hodnocen v letech 2006 - 2008. Výsevek činil 8 MKS bez krycí plodiny, odrůdy vojtěšky seté byly plně znáhodněny ve čtyřech opakováních. Porovnávána byla odolnost vůči chorobám kořenového systému u třinácti českých odrůd, francouzské odrůdy Europe a u novošlechtění vojtěšky ŽE XLII. Vzorky byly odebírány každý rok, vždy na jaře a na podzim. U odebraných vzorků byl stanoven počet rostlin a na příčném řezu kořene byl u každé rostliny stanoven stupeň napadení chorobami kořene a kořenového krčku. Sledovány byly zdravé rostliny, intenzita napadení u cévního vadnutí (6 stupňů), nekrózy krčku a kořene (1 stupeň), krčkové a kořenové hniloby (2 stupně) podle metodiky Kůdely (1978). Celkové napadení chorobami bylo stanoveno tak, že stupně napadení jednotlivých chorob byly posléze sjednoceny podle uváděné škodlivosti a v případě výskytu více chorob na jedné rostlině sečteny (Hakl a kol., 2008). Výsledky byly zpracovány analýzou rozptylu, použity byly i testy dobré shody (Pearsonův χ2 test) pomocí programu STATISTICA.

Výsledky a diskuse

V průběhu pokusu bylo vyhodnoceno celkem 5891 vojtěškových rostlin. Zdravých jedinců bylo z celkového množství 71 % a rostlin, které vykazovaly příznaky napadení chorobami, bylo 29 %. Nejmenší stupeň napadení (1 a 2) se projevil u 24 % rostlin, střední stupeň napadení (3 a 4) byl zaznamenán u 4,3 % rostlin a vysoké napadení (stupeň 5 a 6) bylo u 0,3 %.

Průkazný vliv na rozvoj napadení měl faktor času, kdy v prvních čtyřech obdobích se napadení rostlin projevilo pouze do mírného stupně, jen několik rostlin bylo v kategorii středního stupně choroby. Výrazný rozvoj chorob v porostech se projevil až na podzim 2008, kdy napadení rostlin dosáhlo vyšších stupňů. Příčinou může být průběh jarního počasí, kdy duben s květnem byly hodnoceny nadnormálně z hlediska úhrnu srážek. Tento průběh počasí mohl zapříčinit rozvoj houbových chorob, neboť výskyt houbových onemocnění podporuje teplé a vlhké počasí. Tyto výsledky naznačují významný vliv průběhu počasí během vegetace na šíření chorob v porostu.

Ze statistického hodnocení vlivu odrůdy vyplývá, že meziodrůdové rozdíly jsou významné (p=0,0170). Nadprůměrná odolnost vůči chorobám kořenového systému se projevila u nedávno nově registrovaných odrůd Tereza, Litava a u odrůdy Oslava (tab. 1). Tato skutečnost souhlasí s tvrzením Šantrůčka a Svobodové (2003), kteří uvádějí, že nové odrůdy jsou šlechtěny na vyšší rezistenci proti napadení chorobami. Holý (2003) uvádí, že následující odrůdy již byly vyšlechtěné na vyšší odolnost: Zuzana, Morava, Jitka, Vlasta, Niva, Jarka a Oslava. Hakl (2006) však ve své práci zjistil průkazně vyšší odolnost odrůdy Jarka v porovnání s novošlechtěním ŽE XLI a ŽE XLII, což ukazuje, že odolnost novošlechtění by měla být prověřena v polních podmínkách. Novošlechtění ŽE XLV dosahovalo porovnatelných výsledků jako kontrola a v tomto směru se jevilo jako perspektivní. Hrubá (2003) dále uvádí, že odrůdy pocházející ze západní Evropy mají nižší vytrvalost. V našem pokusu zastupovala tuto skupinu západních vojtěšek odrůda Europe, která se ve výsledcích řadila mezi odrůdy s průměrnou odolností (tab.1).

Závěr

Výsledky ukazují, že v rámci sortimentu českých odrůd vojtěšky seté existují významné rozdíly v odolnosti proti chorobám kořenového systému. V našem experimentu se jako odrůdy s nadprůměrnou odolností předběžně osvědčily Tereza, Litava a Oslava. Na šíření chorob měl vliv i průběh počasí během vegetace. Sledování i masivní rozvoj chorob pokračoval i v roce 2009 a z tohoto důvodu bude možné stanovit konečné závěry až po kompletním zpracování všech dat.

Poděkování

Práce byla řešena za podpory projektu MSM 6046070901 na FAPPZ na ČZU v Praze.

Tabulka 1: Hodnocení odrůd z hlediska odolnosti vůči chorobám kořene a kořenového krčku na podzim 2008. (hodnocení: „+“ = nadprůměr, „0“ = průměr, „-“ = podprůměr; odolnost vypočtena podle Hakla (2008)

odrůda	odolnost
	%	hodnocení
Pálava	85,77	-
Morava	86,15	-
Vlasta	88,03	0
Magda	84,31	-
Jarka	87,05	0
Zuzana	88,91	0
Jitka	89,25	0
Niva	91,05	0
Oslava	91,59	+
Europe	90,85	0
ŽE XLII	85,00	-
Litava	92,50	+
Kamila	89,07	0
Tereza	93,06	+
Holyna	88,51	0
průměr	88,74	0 = ± 2,5 %

Literatura

• Hakl, J. (2006): Pícninářská charakteristika a uplatnění vybraných českých novošlechtění vojtěšek. Česká zemědělská univerzita v Praze, disertační práce, 88 s.
• Hakl, J., Krajíc, L., Hrubá, M., Zemánek, O. (2008): Polní odolnost českých odrůd vojtěšky seté k chorobám kořene v poloprovozních podmínkách – lokalita Bystřice u Jičína. In.Vědecká příloha Úrody, Profipress, 12, s. 175 – 178.
• Holý, J. (2003): Agrotechnika vojtěšky pěstované na píci, Úroda, XI, s. 7.
• Hrubá, M. (2003): Aby byla vojtěška výnosná a vytrvalá. Úroda, XI, s. 7-9.
• Kůdela, V. (1978): Soustava ochranných opatření proti cévnímu vadnutí vojtěšky. Metodiky pro zavádění výsledků výzkumu do praxe. ÚZTIZ, 2, 27 s.
• Nedělník, J., Pokorný, R. (2005): Choroby jetele a vojtěšky. Farmář, 10, s. 24-27.
• Táborská, M. (2003): Karanténní choroby a škůdci vojtěšky a rostlinolékařská kontrola. Úroda, 11, s. 179-186.
• Šantrůček, J., Svobodová, M. (2003): Když se řekne odrůda. In. Kukuřičné listy (on-line). č. 1.,s. 1. (cit. 2007-02-25). Dostupné z <http://www.vpagro.cz/files/kuklst/kl2003_01.pdf>

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu