Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (4) Compostaggio Lodigiano S.r.l.

Většina informací obsažených v článku pochází od Enza Favoina, který celou exkurzi organizoval.

V provincii Lodi žije 250 tisíc obyvatel. Kompostárna vznikla na prasečí farmě, která postupně omezuje svou produkci. Roční kapacita kompostárny je 20 tisíc tun, což umožňuje odběr kuchyňských a zelených odpadů pouze z části provincie. Majitel však vlastní další obdobnou kompostárnu a třetí je ve výstavbě. Dodavatelem technologie je Entsorga Italia S.r.l.

Zelený odpad je přivážen a skladován na volné ploše a následně drcen v kladivovém mlýnu. Kuchyňský odpad je přivážen do kryté haly, kde je společně s rozdrceným zeleným odpadem míchán ve šnekové směšovací jednotce. Kvalitní homogenizace je velmi důležitá, jelikož kompostování probíhá v bioreaktorech a boxech s nucenou aerací, a tudíž nedochází k dalšímu promíchávání při překopávkách. Vzduch z haly je odsáván a používán k aeraci bioreaktorů.

Po předúpravě je materiál plněn do kovových bioreaktorů nebo betonových boxů umístěných v hale. Kovových bioreaktorů je na kompostárně celkem 24, respektive tři moduly, z nichž každý obsahuje osm bioreaktorů a jeden biofiltr. Moduly je možné dodávat i s menším množstvím bioreaktorů, ale tím se zvyšuje relativní cena biofiltru, jehož kapacita umožňuje filtraci zápachu až z osmi bioreaktorů. Jeden modul je dodáván za cenu 230 tisíc Euro. Objem jednoho bioreaktoru je 25 m³ a roční kapacita přibližně 3.000 tun ročně, což odpovídá délce jednoho cyklu 14 dní: 15 tun x 8 bioreaktorů x 25 cyklů = 3.000 tun za rok.

Vzduch je do bioreaktoru přiváděn ze spoda pod perforovanou podlahu. V prostoru pod podlahou je podtlak, což zajišťuje rovnoměrnou distribuci vzduchu do celého půdorysu bioreaktoru. Aerace je optimalizována dle teploty, jelikož účelem fermentace v bioreaktorech je především sanitace a odstranění zápachu, tak horní teplotní mez je nastavována někde nad 55°C (v Itálii musí teplota v kompostu minimálně po dobu tří dnů přesáhnout 55°C). Princip regulace spočívá v nastavení minimální a maximální teploty prostřednictvím dodaného programu. Když je bioreaktor naplněn čerstvým materiálem, tak se začne odsávat vzduch konstantní rychlostí. Když teplota dosáhne maximálního limitu, ventil se otevře naplno a intenzivní proudění chladného vzduchu substrát postupně ochladí až na minimální teplotu, při níž je ventil opět přiškrcen.

Technologie použitá v betonových boxech je totožná. Rozdíl je však v investičních nákladech. Betonové boxy jsou výhodnější pro kompostárny s kapacitami přesahujícími 5.000 tun biologických odpadů za rok.

Po intenzivní fázi fermentace následuje dozrávání na hromadě v zastřešené hale, kde se ani nepřekopává ani neprovádí nucená aerace, ale pouze se odsává vzduch z haly. Občas se pouze kompost provzdušní při manipulaci čelním nakladačem za účelem vytvoření místa pro další kompost. (Tato část kompostovacího procesu působila ne zcela zvládnutě - kvůli velikému množství páry v hale nebylo možné tuto část ani fotografovat).

Všechny výluhy i dešťové vody jsou zachycovány v jímce a následně využívány pro zvlhčování kompostu pomocí trysek v horní části bioreaktorů. Kapacitu jímek v Itálii pro venkovní komposty zjednodušeně počítají: 1m³ na 30 m² plochy kompostárny (bez zakrytých ploch a manipulačních cest). Pro uzavřené kompostárny jsou to 2-5 litrů na m³ kompostovaného materiálu a den (např.: 10 dní x 10.000 tun x 3 litry = 300m³). Prostor pro pojmutí prvního deště dopadnuvšího na manipulační plochy se počítá např. pro 5 mm déšť: 4.000m² x 5 litrů / m² = 20 m³.

Produkovaný kompost používá provozovatel na svých polích, díky čemuž ušetří za hnojiva (tato úspora je vyšší než by byla tržba z prodeje kompostu). Na druhou stranu prodej kompostu by nutil provozovatele zvýšit kvalitu kompostu, a tudíž i kompostovacího procesu. Pro hnojení orné půdy stačí hrubší kompost (síto s průměrem oka 25mm).

Exkurze proběhla v rámci twinning projektu "Centrum pro hospodaření s odpady" CZ/00//IB/EN-02

Obr. 2: Pohled na biofiltr ze zhora
Obr. 3: Bioreaktor
Obr. 4: Vysypávání kuchyňských odpadů
Obr. 5: Vstup do šnekové míchací jednotky
Obr. 6: Nadrcený zahradní odpad
Obr. 7: Kladivový drtič
Obr. 8: Největší zdroj zápachu na kompostárně
Obr. 9: Řídící centrum kompostárny
Obr. 10: Celkový pohled na kompostárnu

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost