Zkrácený záznam přednášky Enza Favoina ve Zlíně

Nad přednáškou převzal záštitu primátor statutárního města Zlín, Mgr. Tomáš Úlehla. Prezentace ve formátu MS PowerPoint je k dispozici v sekci Soubory ke stažení. Přednášel Enzo Favoino a přítomný byl rovněž Massimo Centemero.

Důvody pro zavedení odděleného sběru a kompostování komunálních biologických odpadů

Oddělený sběr a kompostování je v zemích EU běžným způsobem nakládání a biologickými odpady. Systém je rozvinutý zejména v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Nizozemí, Belgii a Lucembursku.

Existuje několik nástrojů, které motivují k zintenzivňování odděleného sběru a recyklace bioodpadu:

1. Směrnice o skládkování - 1999/31/EC, která ukládá snížení biodegradabilní frakce jdoucí na skládku o 65% do roku 2016. Vysoká míra zachycení, kterou můžeme dosáhnout prostřednictvím odděleného sběru bioodpadu činí z této metody nejrychlejší a nejlevnější cestu pro naplnění dlouhodobého cíle směrnice o skládkování.
    
2. Směrnice o nakládání s biodegradabilním odpadem, která musí být přijata do roku 2004 (nyní je ve stádiu druhého návrhu) a velmi pravděpodobně bude obsahovat nařízení pro zavádění odděleného sběru bioodpadu. Směrnice bude rovněž obsahovat dva cíle:
   1. zamezení kontaminace půdy prostřednictvím hnojiv z biologických odpadů,
   2. podporu využívání certifikovaných kompostů.
    
3. Strategie pro udržitelné zemědělství a pro půdní úrodnost. (Země z oblasti kolem Středozemního moře a země střední a východní Evropy jsou ohroženy dezertifikací, která nemusí znamenat sucho, ale v případě ČR spíše ztrátu úrodnosti v důsledku úbytku organické hmoty v půdě.)
    
4. Programy pro předcházení problémů způsobených změnami klimatu čím dál tím častěji obsahují důvody pro zavádění sběru a recyklace bioodpadu. (Půdu je možné považovat za zásobník či lapač uhlíku, který když je zachycen v půdě, tak nepřispívá ke skleníkovému efektu. Zvýšení obsahu organické hmoty v půdě je možné dosáhnout organickým hnojením, udržitelným hospodařením, bezorebnými systémy, apod.)

Pro vyprodukovaný kompost existuje velký potenciál využití na orných půdách. V EU by kompost z odděleného sběru bioodpadu od všech obyvatel stačil na pohnojení pouze 0,91% stávající orné půdy. V tuto chvíli však většina kompostu jde do jiných sektorů, jako je krajinotvorba, rekultivace, zemní práce a zahrádkaření. Kompost směřuje tam, kde se za něj platí nejvíce, např. při pěstování okrasných dřevin, keřů a květin, kde je velká přidaná hodnota, takže pomocné prostředky jsou lépe placeny. V zemědělství by používání kompostu velmi často znamenalo snížení konkurenceschopnosti farmáře, a proto např. v některých oblastech Itálie existují podpůrné systémy dotací na hnojení komposty.

Kompost musí mít zaručenou kvalitu, což je třeba zabezpečit třemi opatřeními:

• odděleným sběrem,
• kvalitní technologií kompostování,
• systémem zajišťování kvality a certifikací (systémy zajišťování kvality existují po celé Evropě a je tedy pravděpodobné, že rovněž v ČR bude takovýto systém vytvořen).

Základní strategie pro oddělený sběr

Systémy by měly být důkladně optimalizovány a přizpůsobeny místním podmínkám, aby bylo dosaženo:

1. vysoké úrovně zachycení biodegradabilní složky odpadů,
2. dobré kvality / čistoty sebraného odpadu,
3. nezvyšování množství odpadů,
4. integrace s navazujícími systémy a
5. nízkých nákladů.

Náklady na systém je dobré rozpočítávat na obyvatele nebo na domácnost a ne na tunu odpadu. Takto se v konečné ceně příznivě projeví i náklady na minimalizaci odpadů. Náklady na sběr bioodpadu jsou vysoké, jelikož bioodpad vyžaduje častý svoz, což však může být kompenzováno menší frekvencí svozu zbytkového odpadu.

V systémech sběru na zápraží je dosahován významně vyšší podíl vytříděného bioodpadu než u systémů donáškových. U donáškových systémů se sběrnými nádobami / kontejnery na ulici je nižší kvalita / čistota odděleného sběru než u sběru na zápraží. Čistota sběru nekoreluje s velikostí obce, ale je závislá na typu systému sběru.

Na mnoha místech, kde se začal odděleně sbírat biologický odpad, došlo ke zvýšení celkového množství odpadů, jelikož lidé do sběrných nádob začali dávat rovněž zahradní odpad. Existuje dokonce závislost mezi velikostí sběrné nádoby a přírůstkem množství odpadu. To samozřejmě znamená zvýšení nákladů na celý systém. Proto novější systémy sbírají zahradní a kuchyňské odpady zvlášť. Důvody jsou zhruba tyto:

• zahradní odpad je nutné při sběru stlačovat, zatímco kuchyňský odpad je dostatečně hutný sám o sobě, takže je možné jej sbírat za pomoci malých nákladních automobilů s otevřenou korbou, které mají nižší investiční i provozní náklady než sběrné vozy se stlačováním odpadu,
• zahradní odpad stačí sbírat jednou měsíčně nebo prostřednictvím sběrných dvorů, zatímco kuchyňský odpad je třeba sbírat i dvakrát týdně,
• kuchyňský odpad je možné sbírat v rodinných domcích do kyblíků (6 - 30 litrů), které umožňují ruční sběr, jenž je rychlejší než mechanizované nakládání sběrných nádob (120 nebo 240 litrů),
• méně častý sběr zahradního odpadu provázený informačním servisem a např. i pomocí s drcením větví motivuje k domovnímu kompostování zahradních (a někdy i kuchyňských) odpadů,
• kompostárny obvykle chtějí větší poplatky za kuchyňský odpad, jelikož je nutné jej zpracovávat v zakrytých halách či bioreaktorech (kvůli zápachu) a je náročnější na spotřebu vzduchu (kvůli své vyšší fermentovatelnosti), takže vyžaduje intenzivnější provzdušňování než zahradní odpad.

Co se týče cen za ukládání odpadů na skládku, tak se ČR nachází zhruba v situaci, ve které se nacházelo Španělsko, Portugalsko či Řecko asi tak před deseti lety. Skládkování je tedy v ČR zatím levné, ale ne na dlouho. V souvislosti se zaváděním opatřením vyplývajících ze směrnice o skládkování bude cena skládkování růst.

V rámci několika průzkumů se v Itálii ani v dalších zemích nepodařilo prokázat, že by intenzivní oddělený sběr odpadů znamenal vyšší náklady na systém svozu odpadů.

Oddělený sběr biologických odpadů je dobře přijímán obyvatelstvem. Po zavedení systému začnou obvykle na radnici volat nespokojení občané, ale dle statistických průzkumů bývá se systémem nespokojeno pouze několik procent obyvatel, zatímco pozitivně jej přijímá nadpoloviční většina a zbytek jej vnímá neutrálně. S ohledem na možnost relativně rychlého zavedení systému se dá předpokládat, že zastupitelstvo obce, které se k tomuto kroku rozhodne, si u svých voličů "polepší".

Mechanicko biologická úprava zbytkového odpadu

Směrnice o skládkování vyžaduje úpravu odpadu před uložením na skládku. Zabývá se zejména biodegradabilní frakcí odpadu, která je zodpovědná za tvorbu výluhu a skládkového plynu. Odpad bude nutné testovat na fermentabilitu, např. pomocí respirometrie.

Ve zbytkovém odpadu zůstává určitý podíl biologických odpadů, což závisí na způsobu sběru. Biologická úprava je schopna snížit respiraci o 80-90%, produkci výluhů o zhruba 90%, tvorbu skládkového plynu o 80-90% a objem odpadu až o 60%. Efektivnost úpravy je tedy možné srovnat se spalováním, ale oproti němu má výhodu ve větší flexibilitě (je možné snadno snížit kapacitu při zintenzivnění odděleného sběru) a má nižší investiční i provozní náklady.

Obr. 2: Přednáška se konala v obřadní místnosti zlínské radnice
Obr. 3: Druhý den následovala exkurze na kompostárnu v Otrokovicích a oddělený sběr bioodpadu v Kroměříži

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?