Odborné články
Pozemky pro biomasu
Napsáno pro konferenci Biomasa pro energii.
Naše konference nese název "Biomasa pro energii - fytopaliva, bioplyn, motorová biopaliva". Já bych si v úvodu dovolil gramaticky sice nepatrné, ale ve svých důsledcích zdaleka nezanedbatelné doplnění tohoto názvu. Podle mne by bylo přesnější: "Biomasa nejen pro energii …"
Biomasa totiž sice představuje objektivně bezkonkurenčně nejvýznamnější zdroj obnovitelné a navíc ekologicky relativně čisté energie, ale zdaleka nejen to. Zpracování biomasy, a tady se mi vkrádá přiléhavější termín průmysl založený na biomase, skýtá totiž kromě svého energetického významu také potenciální možnosti současného řešení mnoha dalších, pro život naší společnosti možná stejně zásadních problémů. Mám zde přitom na mysli biomasu zejména rostlinného původu, neboli fytomasu. Dokonce se domnívám, že je naší společnou strategickou chybou, že dosud v souvislosti s biomasou, respektive fytomasou, jednostranně zdůrazňujeme právě jen tu energetickou stránku, ačkoliv v reálné praxi můžou být často ještě důležitějšími přínosy průmyslu biomasy zrovna ty opomíjené nebo alespoň nedostatečně zdůrazňované přínosy, jako je vznik nových pracovních příležitostí, ekologicky i finančně nejvýhodnější využívání některých jinak problematicky využitelných odpadů jako hodnotného hnojiva (kalů z ČOV, rybničních sedimentů apod.) pro produkci fytomasy, nejlevnější způsob provedení biologické rekultivace ukončených skládek formou založení plantáže pro intenzívní pěstování fytomasy, účelné dlouhodobé využívání antropogenně poškozených nebo biogenně méněhodnotných pozemků, jako jsou ukončené skládky, výsypky, odkaliště, přebytečná a méně bonitní zemědělská půda atd.
Důležitá je přitom také ta skutečnost, že fytomasa představuje "průmysl" přátelský k životnímu prostředí, v němž při rozumném systému hospodaření nemusí vznikat žádný ekologicky problematický odpad. Ale naopak, už ze své podstaty, spočívající ve svém počátku v objemné produkci základní suroviny - fytomasy, vyplývá, že čím větší rozsah tohoto průmyslu bude v regionu realizován, tím lépe pro jeho životní prostředí. Zmizely by totiž kromě jiného současné nevzhledné zaplevelené úhory a další, dlouhodobě ladem ležící pozemky, včetně těch již zmíněných, nějakým způsobem poškozených nebo méněhodnotných, které naopak budou moci pravidelně produkovat žádanou komoditu. A to je myslím skutečnost, kterou se může prokázat jen málokterá z lidských výrobních činností.
To, co jsem až dosud konstatoval, není žádné zvláštní novum. Každý, kdo se o problematiku biomasy jen trochu zajímá, to jistě potvrdí. Jen si možná někdy sami, ke své vlastní škodě, dostatečně plně nedáme všechny souvislosti a důsledky dohromady. Je známým a historicky potvrzeným faktem, že ty nejgeniálnější věci bývají většinou velmi jednoduché. Ovšem s jednou podmínkou: A to, že se na ně přijde, že si je plně uvědomíme… A o to naléhavěji se ptám sám sebe, proč už se tolik let tyto notoricky známé skutečnosti stále znovu pouze opakují na nejrůznějších fórech, například i na tom našem dnešním, aniž se reálně v této oblasti cokoliv podstatnějšího za poslední roky změnilo k lepšímu. Ne, nechci tím ani v nejmenším kritizovat to, že jsme se tu dnes sešli. Naopak to vítám, ale zároveň si říkám, jestli to, co děláme, přesněji řečeno, jak to děláme, jestli je to ta nejoptimálnější cesta, vedoucí k vytčenému cíli.
A propos … a k jakému vlastně konkrétnímu cíli my - to jest CZ Biom, občanské sdružení - vlastně spějeme? Jaké jsou naše předpokládané cíle? A jaké jsou na druhé straně naše reálné možnosti tyto cíle dosáhnout? Možná, že širší polemika o tom se uskuteční na zítřejší valné hromadě. Já bych si dovolil dotknout se teď jedné, podle mne velmi podstatné věci. Jako Sdružení pro biomasu budeme mít jistě za cíl prosadit maximální uplatnění biomasy, a to zejména pro energetické účely, jak už jsem se o tom zmínil. Kromě určitého menšího podílu využívané odpadní biomasy to ovšem znamená dosáhnout maximalizaci produkce cíleně pěstované fytomasy. A tady jsem narazil na problém, pro mne ne zcela pochopitelný. Zdá se mi totiž naprosto logické, že pro produkci fytomasy pro technické (např. energetické) účely by bylo žádoucí využívat v prvé řadě takové pozemky, jejichž využití pro produkci potravin případně krmiv by mohlo být problematické z důvodu kontaminace těchto pozemků. A zároveň taky by to umožnilo pro hnojení takových pozemků využít vhodných odpadů, například čistírenských kalů, jejichž znečištění by prokazatelně neohrožovalo (povinný monitoring) ani produkci fytomasy, ani životní prostředí v okolí pěstebních pozemků. Je totiž zarážející, že u nás existuje velké množství zemědělské půdy, v níž jsou i několikanásobně překročeny limity těžkých kovů. Například nadlimitní obsah arzénu je snad na většině půdy sokolovského a na částech karlovarského a chebského okresu. V jiných oblastech jsou to zase jiné těžké kovy. A přesto se na těchto nadlimitně kontaminovaných půdách pěstují bez jakéhokoliv omezení potraviny a krmiva.
Domnívám se, že nejúčelnějším řešením, vedoucím k žádoucímu razantnímu zvýšení produkce a využívání fytomasy, by bylo vytvoření nového druhu pozemku, například s názvem technická produkční půda. Tato půda by byla přesně definována a její používání by bylo omezeno právě jen na produkci fytomasy pro technické účely. Po konzultaci a ověření, že by se mohlo jednat o rozumnou věc, jsem tuto myšlenku poslal formou návrhu k posouzení na MŽP a posléze na Vládu ČR. Bláhově jsem se domníval, že se tímto návrhem bude někdo seriózně zabývat. Místo toho mi z MŽP přišla odpověď hodna absolventa pomocné školy. Posuďte sami:
Podstatou návrhu bylo provést takovou změnu příslušných zákonů, která by umožňovala právní existenci již zmíněné technické produkční půdy. V bezmála půlstránkové odpovědi MŽP mi bylo de facto sděleno, že současná právní úprava vyžaduje pro pěstování fytomasy na zemědělské půdě zajistit dočasné nebo trvalé vynětí půdy ze ZPF. To jsem ovšem věděl a proto jsem navrhoval změnu, která by to odstranila. A to ještě není vše. Na můj návrh stanovit pro technickou produkční půdu poněkud mírnější limity škodlivin mi bylo odpovězeno, že nekontrolovaný přísun kalů by mohl ohrozit ŽP. Nepřipomínají vám náhodou tyto odpovědi ministerských úředníků pohádku O perníkové chaloupce? Otázka: "Nešly tudy dvě děti?" Odpověď: "Pleju, pleju len."
Pro ty, které by tato problematika zajímala blíže, zveřejňuji plné znění mého návrhu zaslaného Vládě ČR včetně stanoviska Ing. Jaroslava Váni, které bylo přiloženo. K nahlédnutí případně k okopírování jsou u mne k dispozici i originály odpovědí MŽP. Upřímně řečeno, nadšení ze strany MŽP k tomuto návrhu jsem neočekával, ale takový přístup mě nemile překvapil. Mám totiž připravený návrh na provedení pilotního projektu, který by umožnil přesně zjistit a odhalit případná rizika, které by bylo nutné při realizaci této myšlenky respektovat případně eliminovat.
Na závěr bych snad jen poznamenal, že si v tom našem státě připadám jako atlet na běžeckém oválu, který běží obdobně jako všichni ostatní z jiných (konkurenčních) států, ovšem na naší běžecké dráze je nahromaděno harampádí, které nás brzdí, protože je musíme těžce zdolávat, přičemž většinu toho balastu jsme si tam natahali sami ve formě vlastních nesmyslných předpisů. A divíme se, že nás ostatní snadno předbíhají. A na odstranění toho harampádí není jaksi "politická vůle". Obávám se, že ty, kteří jsou za tento stav odpovědni, bude nutné donutit, aby začali konat to, zač jsou dobře placeni z našich daní.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Co bude znamenat vstup do EU pro CZ Biom?
Využití odpadů při rekultivacích
Zkušenosti s biologickou rekultivací pozemků po průmyslové devastaci
Energetické využití biomasy a rekultivace
Energie z polních kultur
Optimalizace zastoupení energetických a průmyslových rostlin v modelové oblasti severozápadních Čech
Biomasa na rekultivovaných plochách
Předchozí / následující díl(y):
Biomasa na rekultivovaných plochách
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 15.5.2003
Poslední změna: 14.5.2003
Počet shlédnutí: 12021
Citace tohoto článku:
VALEČKO, Zdeněk: Pozemky pro biomasu. Biom.cz [online]. 2003-05-15 [cit. 2024-11-25]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-kapalna-biopaliva-spalovani-biomasy-biometan/odborne-clanky/pozemky-pro-biomasu>. ISSN: 1801-2655.