Odborné články
Výskyt škodlivých organizmů při kompostování
V přírodě vzniká během celého roku velké množství odumřelé organické hmoty, která se však činností mikroorganismů rychle přeměňuje v látky, které jsou opět v přírodě plně využitelné. Tento princip zná příroda již milióny let a bez něho by nemohl existovat život na zemi, protože by sám sebe udusil svými odpadními látkami.
Teprve až člověk z historického hlediska v nedávné minulosti narušil tento systém a způsobil si hromaděním tzv. odpadů velké problémy. Tyto látky jsou často toxické, přirozeně se vyskytující mikroorganismy je obtížně odbourávají. V přírodě až do této doby v podstatě „odpad“ neexistoval, vše se využilo.
Potěšitelné však je, že rozumní lidé si nebezpečí existence „odpadů“ uvědomili a snaží se hospodařit tak, aby takové látky vůbec nevznikaly a veškeré přírodní produkty bylo možno opakovaně využívat.
Častým a téměř ideálním příkladem využití organického „odpadu“ vznikajícího v domácnosti a na zahradách je kompostování. Z estetického hlediska již nemůžeme nechat tlít odumřelé části organizmů na jakémkoliv místě jako v přírodě, ale cíleně vytváříme různé druhy kompostů, kde se snažíme tyto rozkladné procesy podporovat, urychlovat a částečně řídit. Vzniklá půda bohatá humusem a živinami je ideálním substrátem pro většinu rostlin pěstovaných na zahradě.
Předchozí řádky vyznívají téměř idealisticky, ale ve skutečnosti napodobit přírodu a vytvořit cennou organickou hmotu vyžaduje znalosti, čas a pochopitelně i nutnost přiložit ruku k dílu. Ne každý záměr se povede a stává se, že místo kvalitního kompostu jsme vytvořili ohnisko šíření škodlivých organizmů – plevelů, hub nebo různých živočichů na vlastní zahrádce.
Zpravidla si původce chorob i škůdce do kompostu doneseme sami, právě rostlinnými zbytky, které chceme kompostovat. Uvádí se, že do kompostu patří pouze rostliny zdravé. To je však pohled značně zjednodušený, protože mnoho i silně napadených a viditelně poškozených rostlinných zbytků nemůže způsobit v kompostu žádné problémy. Někdy však můžeme naopak přinést do kompostu závažné škodlivé organizmy i zdánlivě zdravou rostlinou. Stává se to v případě, že tato rostlina není k těmto chorobám nebo škůdcům citlivá – příznaky se neprojeví, ale v substrátu obsažené zárodky infikují kompost.
Z hlediska přežívání mikroorganismů v kompostu je můžeme rozdělit do tří skupin:
- Organizmy, které nepřežijí proces kompostování, protože během svého vývoje nevytváří odolná stadia. Jejich šíření půdou po správném dozrání kompostu je nemožné.
- Organizmy přežívající v kompostu i několik let, ale které se zde dále nemnoží. Tyto druhy se mohou kompostovou zeminou pasivně šířit na nové stanoviště.
- Organizmy v kompostu se rozmnožující znamenají vážné ohrožení rostlin nejen pasivním šířením půdou, ale i aktivním šířením z místa kompostování do okolí.
1) Organizmy, které nepřežijí proces kompostování
Zástupci této skupiny jsou patrně na zahrádce nejčastější. Patří sem většina poškození rostlin hmyzem, zejména na nadzemních částech. Příkladem mohou být na mnoha rostlinách časté mšice. Jejich velké kolonie jsou kompostováním spolehlivě hubeny. Většina dalšího hmyzu s bodavě savým ústním ústrojím - ploštice, štítenky, puklice proces delšího kompostování také nepřežijí. Rovněž mnoho druhů housenek – larev motýlů a housenic – larev blanokřídlých pilatek zapravení do kompostu nepřežijí. Naprostá většina dospělců hmyzu kompostovanou hmotu rychle opouští nebo při zapravení do hlubších vrstev hyne. Fytofágní roztoči – svilušky a vlnovníci – během rozkladu organické hmoty také hynou.
Obr. 3: Roztoči na listech při kompostování hynou |
Do kompostu se mohou přidávat bez obav i silně napadené části rostlin viry i houbovými chorobami vyskytující se na nadzemních orgánech rostlin. Přesto bychom se však měli vždy ujistit v literatuře, zda tyto mikroorganismy nevytváří odolná klidová stadia, přežívající v půdě.
Většinou však platí následující princip. Fytofágní houby jsou pevně vázány na svého hostitele a jsou schopny často dlouho přežívat i na odumřelých pletivech původní hostitelské rostliny. Tyto zbytky se za vhodných podmínek stávají primárním zdrojem infekce. Takto přezimuje známá moniliová hniloba na mumifikovaných plodech mnoho měsíců. Rovněž padlí vytvářející bílé povlaky na listech tímto způsobem snadno překonává zimu. Podmínkou u obou druhů však je, aby zaschlé části původní rostliny byly v relativním suchu a nerozkládaly se.
Do kompostu můžeme tedy bez obav přidat silně napadené plody např. moniliovou hnilobou. Zapraveny do půdy, v podmínkách stálé vlhkosti jsou pletiva plodů rychle rozkládány saprofytickými půdními organismy. Jakmile se plod rozpadne, původně škodlivá houba hyne, protože bez pletiva hostitelské rostliny není schopna přežít. Obdobný princip platí pro mnoho dalších hub. Pozor si musíme dát u hub poškozující podzemní části – kořeny, hlízy, cibule, oddenky. Často se totiž jedná o půdní mikroorganismy, které v půdě přežívají většinou úspěšně delší dobu a prakticky patří do druhé skupiny. Jejich rozšíření na nové stanoviště však nebývá tak nebezpečné, protože jsou již běžnou součástí půdní mikroflóry půdy na zahradě a dlouho se nemusí škodlivě projevit. Tyto houby zpravidla vyvolávají tzv. dispoziční onemocnění. Napadají rostliny pouze za určitých podmínek - teploty, vlhkosti, obsahu vzduchu v půdě, odrůdové náchylnosti apod.
2) Organizmy přežívající v kompostu i několik let, ale které se dále nemnoží
Ze živočišných škůdců jsou z této skupiny patrně nejnebezpečnější fytofágní háďátka. Tyto mikroskopičtí živočichové umí vytvořit klidová, mimořádně odolná stádia a v neaktivní formě přežívají i více než 6 let. Některé druhy vytváří tzv. cysty – malé útvary obsahující i několik stovek vajíček, které se líhnou až v přítomnosti hostitelských rostlin. Jiné druhy mohou upadnout do anabiotického stavu a přežívají i extrémní teplotní a vlhkostní výkyvy opět až několik let. Jestliže je kompost špatně ošetřován, porostlý plevelnou vegetací, mohou si háďátka najít mezi plevely vhodného hostitele a v kompostu se i množit, a tím patří již do skupiny nejnebezpečnější třetí. V kompostu na zahrádce se nejčastěji vyskytuje háďátko zhoubné, v průmyslových kompostech háďátko řepné nebo bramborové.
Ochranou proti výskytu háďátek v kompostu je důsledná kontrola zbytků rostlin. Výrazně deformované nebo zakrslé rostliny vždy vyřadit a do kompostu nepřidávat ani půdu z místa, kde tyto rostliny rostly.
Do kompostu se mohou dostat půdou nebo rostlinnými zbytky larvy a kukly některého hmyzu, které zde dokončí vývoj. Délka vývoje je různá od několika dní až několik let. Nejčastěji to bývají larvy některých brouků nebo dvoukřídlého hmyzu. Zvýšení výskytu škůdců na zahrádce však většinou nezpůsobí, protože by stejně dokončily vývoj na původním stanovišti. Ochranou je zapravení čerstvých zbytků hlouběji do půdy a případné pravidelné vápnění.
Mimořádně závažné je zavlečení trvalých klidových stádií hub do kompostu. Nejčastěji se jedná o sklerocia houby hlízenky, která nebezpečně napadá mnoho plevelných, okrasných i užitkových druhů rostlin. Tato houba vytváří černé více jak 1 cm velké, tvrdé útvary (sklerocia) a ty v půdě přetrvávají více než 6 let. Množí se až v přítomnosti hostitelské rostliny, a proto opět pozor na zaplevelení kompostu. Na zahrádkách bývají napadeny slunečnice, rajčata, papriky, okurky, salát a mnoho dalších rostlin. Rostliny rychle vadnou a následně usychají. Na napadených částech částech se nejdříve vytváří vatovité bílé mycelium a uvnitř nebo na povrchu rostlinných pletiv se vytváří již popsaná sklerocia, která jsou nejspolehlivějším determinačním znakem této houby.
Obdobně může v kompostu přežívat hlenka kapustová (Plasmodiophora brassicea), která způsobuje nádorovitost košťálovin. Nevytváří však sklerocia a běžný zahrádkář ji v kompostu prakticky nemůže identifikovat. Do kompostu se zanáší zbytky infikované brukvovité zeleniny nebo půdou. Přežívá opět i více jak 6 let a může napadat brukvovité plevele rostoucí na kompostu, a tím se dále množit.
3) Organizmy v kompostu se rozmnožující
Zejména některé druhy hmyzu vyhledávají kompostovaný a rozkládající se substrát a nachází zde ideální místo pro svůj i opakovaný vývoj. Nejčastěji zde nacházíme tenké dlouhé drátovce – larvy kovaříků, velké ponravy – larvy vrubounovitých brouků, larvy tiplic a muchnic, zemní housenky můry osenice a v některých oblastech i vzácnější krtonožku.
Vajíčka nebo malé larvy je možno přinést do kompostu především půdou nebo dospělci kladou vajíčka na plevel rostoucí na kompostu. Některé druhy mají vývoj pouze několik týdnů, jiné druhy i několik let. Dospělci po dokončení vývoje opouští původní stanoviště, ale často se opět vracejí a část vajíček kladou opět do půdy kompostu nebo na plevelné rostliny na kompostu rostoucí. Všechny druhy jsou velmi dobře přizpůsobeny životu v půdě a významněji je nehubí ani přehazování nebo další mechanické zpracování půdy kompostu. Po přenesení na nové stanoviště mohou výrazně poškodit zejména podzemní části rostlin. Ochrana je obtížná až nemožná. U velkých druhů – ponravy nebo krtonožky by snad pomohlo přesátí kompostu a mechanické průběžné odstraňování těchto larev.
Na kompostu se mohou rozmnožovat i všechny druhy slimáků, svinky nebo škvoři. Jejich výskyt může být mimořádně silný. Protože se vyskytují převážně na povrchu nebo mělko po povrchem, případně se skrývají pod většími zbytky je možno použít obvyklé chemické prostředky pro snížení jejich výskytu např. běžné požerové návnady proti slimákům.
Všechna uvedená doporučení a rozdělení na skupiny se vztahují pouze na dobře ošetřovaný, přehazovaný a za sucha zalévaný kompost. Na volně ložených hromadách rostlinného materiálu mohou být nebezpečné škodlivé organizmy všech skupin, protože v suchých nerozkládajících se rostlinných zbytcích je úplně jiné prostředí než ve správně založeném kompostu.
Velkou nepříjemností se může stát ukládání rostlin plevelů s dozrávajícími semeny nebo následné zaplevelení kompostu rostlinami vytvářející semen nebo vegetativně se množící (pýr, pryskyřník, kopřivy apod.). Ideální je přikrýt kompostovaný materiál tmavou vodu propouštějící fólií a na začátku rozkladných procesů navodit podmínky pro výraznější vzestup teploty, který sníží výskyt všech škodlivých organizmů včetně semen plevelů.
V závěru bych chtěl varovat před použitím půdních kořenových herbicidů na kompostu v ochraně proti plevelům. Tyto látky se dlouho nerozkládají a mohou způsobit velké poškození citlivých výsadeb i mnoho měsíců po aplikaci. Nebezpečné je i prosypávat zeminou z lokalit, kde byly tyto herbicidy aplikovány.
Se šířením chorob, škůdců i plevelů z kompostů je to podobné jako s jinými lidskými aktivitami. Jestliže máme čas a vůli založit a udržovat kompost podle moderních zásad, je nebezpečí šíření relativně malé a dá se mu předcházet. Jestliže se však domníváme, že se to „nějak samo vyřeší“ mohou nastat tak závažné problémy s výskytem a šířením škodlivých organizmů, že vytvořenou zeminu nelze vůbec použít.
Tento článek je uveřejněn za finanční podpory Státního fondu životního prostředí ČR v rámci kampaně „Bioodpad – živá hmota pro nový život“, kterou koordinuje občanské sdružení Ekodomov.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Aktuality z kompostárenské sekce
Kompostování v ohradách
Biodegradácia ropných výrobkov v silne kontaminovaných pôdach kompostovaním
Kompostovanie v EÚ II. - Kompostáreň v PREGARTENE, Rakúsko
Jak jsem se naučil kompostovat
Kompostovanie v EÚ IV. - Kompostáreň OFFSHOOTS
Humus - půda - rostlina (13) Půdní zlepšovače na bázi humusových látek
Humus - půda - rostlina (12) Použití humusových preparátů u speciálních rostlin
Kompostovanie v EÚ I. - Kompostáreň SEIRINGER, Rakúsko
Humus - půda - rostlina (10) Způsoby aplikace kapalných humusových preparátů v polních podmínkách
Kompostovanie v EÚ III. - Kompostáreň FAIRFIELD
Humus - půda - rostlina (11) Humusové látky a stopové prvky
Zneškodňování plevelů, chorob a škůdců během kompostovacího procesu - 1 - semena plevelů
Kompost a kompostér
Využití kompostů a jiných organických přípravků v zemědělství
Analýza přítomnosti semen kulturních i planých druhů v rychlokompostu
Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování
Datum uveřejnění: 20.2.2007
Poslední změna: 14.2.2007
Počet shlédnutí: 12749
Citace tohoto článku:
KAZDA, Jan: Výskyt škodlivých organizmů při kompostování. Biom.cz [online]. 2007-02-20 [cit. 2024-11-05]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-biometan/odborne-clanky/vyskyt-skodlivych-organizmu-pri-kompostovani>. ISSN: 1801-2655.