Odborné články

Suché jaro – nepřítel nových plantáží

V jarním období zasáhla naši republiku rekordní sucha. Jak se daří i přes obrovskou nepřízeň počasí rychle rostoucí dřevině „Japonským topolům“ a jaké jsou zkušenosti pěstitelů z občanského sdružení Česká krajina CZ?

Nikomu nemohl uniknout vývoj počasí na jaře letošního roku a obrovská sucha, která způsobila mnoho nenávratných škod nejen v zemědělství. O to víc práce měli zakladatelé nových plantáží rychle rostoucích dřevin. Konkrétně nahlédněme na zkušenosti pěstitelů tzv. „Japonských topolů“ označovaných jako J-104 a J-105. Tato dřevina byla taktéž (jako další druhy topolů a vrb) schválena pro výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin (RRD). Jedná se o klon topolu černého a topolu Maximovicze splňující požadavky pro optimální pěstování v našich podmínkách. Jde také o zatím nejrozšířenější druh RRD u nás.

Foto 1: Kmen pětiletého stromu

Ti, kteří se podrobně poradili s odborníky, nepodcenili možnost výskytu jarního přísušku a dokonale zvolili lokalitu pro novou plantáž, tolik starostí neměli.

Připomínáme:

  • Pro výběr plochy nových plantáží vhodných k pěstování klonů topolů a vrb je nutný nejen pedologický průzkum, ale i několikaleté sledování pěstování jiných plodin a v neposlední řadě i výsledky záznamů o srážkových úhrnech a další klimatická data.
  • Foto 2 : Obrůstající pařezy 2 měsíce po sklizni
  • Přípravy na založení plantáže nelze podcenit. Začíná se již rok před plánovanou výsadbou a vše se odvíjí od volby vhodného druhu dřeviny. Ta by měla odolat jak nadmořské výšce (průměrná roční teplota ve vegetačním období), tak i svými schopnostmi snášet krátkodobé i dočasné zaplavení.
Foto 3: Pětiletý porost v porovnání s postavou člověka 1,8m.

Japonský topol J-104 a J-105 výborně prospívá v oblastech s nadmořskou výškou do 500 m n.m. Dle pozorování a průzkumů Střední lesnické a vyšší odborné školy v Trutnově na výmladkové plantáži v Bernarticích nacházející se v 600 m n. m. jsou výsledky růstu neuspokojivé.

Foto 4: Růstem odvětvený strom

Klony J-104 a J-105 naopak velmi dobře snáší dočasně zaplavované lokality a to 50 až 60 dní. Z důvodů únosnosti terénu je nutné zvážit možné použití mechanizace.

Foto 5: Samostatně opadávající větve z nižších pater.

Pečlivá příprava ani výběr vhodné lokality bohužel neodvrátily letošní rekordní sucha a bylo nutné zavlažovat. Otázkou zůstává, zda energie a prostředky vynaložené na podporu nové plantáže přinesou požadované výsledky, které budou známy teprve až ke konci vegetačního období. Samotné řízky jsou první měsíc po výsadbě opravdu velmi vitální, leč spokojený výraz pěstitele může v polovině léta vystřídat údiv a zklamání. Kořenový systém se obvykle vyvíjí pomaleji než nadzemní část rostliny a to může způsobit fatální vyschnutí celé plantáže.

Foto 6: Výsadba po 1.měsíci růstu.

V předchozím čísle Alternativní energie jsme informovali o kvalitní pařezové. Pařezy o průměrech 10 až 25 cm začínají samy obrážet cca 14 dní po pokácení vzrostlých pětiletých stromů. Tato vlastnost nahrazuje výsadbu nových jedinců do zvolených ploch a pěstiteli tím odpadá i starost s možným zaschnutím sazenic a není ani nutné likvidovat úporné plevele. Rozsáhlý kořenový systém dřeviny nedovolí jejich růst.

Foto 7: Výsadba po 1.měsíci

Autor článku, pěstitel a propagátor „Japonských topolů“ a zakládající člen občanského sdružení Česká krajina CZ odpovídá na nejrůznější otázky čtenářů:

  • Je možné použít vypěstovanou dřevní hmotu i jinak než jako spalitelnou energetickou štěpku? Ano. Právě pro domácí lokální kotelny a výtopny není nutné použití štěpkovačů či jiných složitých mechanizací. Na kácení postačí běžná motorová pila a klasická polena postačí k vyschnutí. Jak dřevina vodu rychle váže, tak i vysychá. Při „sklizni“ porostu v zimním období je lepší i manipulace a pro další topnou sezónu je dřevo vyschlé a v požadované kvalitě.
  • Jaký je nejvhodnější boj proti plevelům? Nejvhodnější je samozřejmě prevence a tou je důsledná příprava plochy již 1,5 až 2 roky před plánovanou výsadbou. Metody na likvidaci jsou různé podle stanoviště a záleží na možnosti přístupu mechanizace na plochu. Nejvhodnější a obecně nejčastěji používaný je přípravek Roundup. Aplikace několik dní před výsadbou podél provázků budoucího řádku postačí k absenci plevelů pouze v prvních jarních měsících. Pak je vhodné použití mulčovacích mechanických zařízení.
  • Jaký je výnos sušiny (obsah vody 0 %)? Na rozdíl od lesnické lignikultury či silvikultury, která produkuje po 20 až 25 letech 500-600 m3/ha (5-11t/ha.rok sušiny) je výnos sušiny z plantáže RRD v obmýtí 3-6 let 5-19 t/ha.rok. Výhodou zůstává opakování sklizně 4 až 7x ve stejném porostu, což není v lese možné.
  • Jaké je jiné využití kromě energetického? Klon topolu J-104 a J-105 je rychle rostoucí dřevina. Po pěti letech v optimálních podmínkách dosahuje výšky 10–15 m. Toho je možné využít například při tvorbě přechodových biokoridorů pro zvěř, či odclonění nejrůznějších nežádaných výhledů v okolí nemovitostí (rodinné domy, golfová hřiště, přirozené kryty pro chov zvěře aj.). Vhodné jsou porosty RRD i jako protihlukové stěny v okolí frekventovaných silnic či železnic.
  • Kde lze žádat o dotace na založení porostů RRD a v jaké výši? Podmínky pro poskytnutí dotací vyřizuje a schvaluje SZIF. Budoucí pěstitel musí mít především vyhotovený závazný projekt a dostatečnou plochu, která činí pro produkční plantáž min. 0,5 ha. Výše dotace je dostatečná jak na nákup sadebního materiálu, tak výsadbu samotnou i ošetřování porostu v dalších letech. Veškerý výnos pak náleží pěstiteli.

Více na www.ceskakrajina.cz

Tento článek byl publikován v rámci spolupráce redakce časopisu Alternativní energie a CZ Biom.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Stav a možnosti využití rostlinné biomasy v energetice ČR
Možnosti využití biomasy
Vrby a topoly v ochraně životního prostředí proti hluku
Profity a úskalia výroby ušľachtilých biopalív
Briketování odpadů z dendromasy a zjištění mechanických parametrů briket

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 15.7.2007
Poslední změna: 17.7.2007
Počet shlédnutí: 18289

Citace tohoto článku:
HOVORKA, Adam: Suché jaro – nepřítel nových plantáží. Biom.cz [online]. 2007-07-15 [cit. 2024-11-24]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-obnovitelne-zdroje-energie-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/suche-jaro-nepritel-novych-plantazi>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
10 Aug 2007 11:13 Mikovsk Josef
- dotace na založení porostu RRD
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto