Manifest AEBIOM pro další akce při zavádění bioenergie v Evropské unii a jejích členských státech

Manifest upozorňuje na následné aktivity, které musí být provedeny Evropskou unií (EU) a jejími členskými státy, aby naplněny dohody z Kjótského protokolu⁹ a dosaženy cíle EU pro bioenergii.

Biomasa a další obnovitelné zdroje energie (OZE) mohou významně přispívat k evropským dodávkám energie, zvýšit bezpečnost těchto dodávek a bojovat se změnami klimatu. Během uplynulé dekády přijala EU množství důležitých rozhodnutí pro povzbuzení užívání OZE. Evropské sdružení pro biomasu (AEBIOM) silně podporuje tyto snahy, které jsou nezbytné pro přechod na udržitelnou energetiku, naplnění Kjótské úmluvy a zabezpečení budoucích dodávek energie pro Evropu.

Názory AEBIOM Evropská komise musí přijmout opatření pro stanovení národních a regionálních cílů pro biomasu. Indikativní národní cíle musí být následovány zavedením efektivních řídících nástrojů. Musí být učiněny další aktivity pro zavádění OZE v oblasti vytápění. Zavedení certifikátů na teplo z OZE může být užitečným nástrojem a musí být dále analyzováno. Fungující trh s biomasou musí být vytvořen v rámci členských států a EU. Minimální úroveň zdanění emisí oxidu uhličitého v EU musí být stanovena. Veřejné povědomí a vzdělávání o potenciálu biomasy musí být vytvořeny. Potenciálu biomasy v nových členských státech EU by měla být dána zvláštní priorita. Užívání, výhody a efekt různých řídících nástrojů musí být vyhodnoceny na národní a evropské úrovni. Spolehlivé modely schopné předpovědět efekty různých stimulů, řídících nástrojů a opatření musí být vyvinuty. AEBIOM je připraven se účastnit na takovémto vyhodnocování a rozvoji.

Úvod

Biomasa je velmi rozšířený zdroj v Evropě. Biomasa znamená biologicky rozložitelnou část produktů, odpadů a zbytků ze zemědělství (látek rostlinného a živočišného původu), lesnictví a souvisejících odvětví, stejně jako biologicky rozložitelnou část průmyslového a komunálního odpadu¹. Různé formy biomasy mohou být přeměněny na teplo, elektřinu a kapalná biopaliva.

Spalování dřeva za účelem získání tepla je hlavní světovou bioenergií.

V EU je více než 85% obydlí vytápěno vlastními topidly. Proto je důležité zavádět moderní a efektivní kamna na dřevo (polena, štěpku, pelety). Technologie pro domácí vytápění zaznamenaly v uplynulých desetiletích výrazný pokrok. Významně poklesly emise a efektivita byla zvýšena od 50% až do více než 90%. Vytápění štěpkou či peletami je moderní technologie, která je v některých zemích brána jako součást ekologického životního stylu.

Dálkové vytápění (s či bez kogenerace s výrobou elektřiny) poskytuje možnost dodávat nízkoteplotní teplo. Dálkové vytápění využívající biomasu má největší potenciál v objemu mezi všemi OZE v EU. Významné zvýšení výroby elektřiny prostřednictvím kogenerace u stávajících instalací je možné.

V oblastech mimo distribuční sítě dálkového vytápění mají ve velkých budovách významný potenciál malé a střední centrální výtopny na biomasu.

Rovněž produkce bioplynu z kejdy hospodářských zvířat, agro-průmyslových odpadů, čistíren odpadních vod a skládek, na velkých průmyslových či malých zemědělských bioplynových stanicích se rozvíjí velmi dobře. Ačkoliv potenciál pro výrobu bioplynu je oproti biomase omezený, tak je velmi důležitý s ohledem na snížení emisí skleníkových plynů a pro výrobu elektřiny a paliv pro pohon vozidel.

Zavádění kapalných biopaliv bylo zatím méně úspěšné, i přes to, že rozvoj v této oblasti je obzvláště žádoucí. Pomalé zavádění biopaliv je způsobeno nízkou cenou ropy a nedostatečnou vládní podporou. Odvětví dopravy spotřebovává více než 30% celkové energie v Evropě a dále expanduje.

Produkce energetických plodin je stále ve své počáteční fázi, napříč ke svému velikému potenciálu a silnému přání Evropské unie. Míra odklonu orných půd od potravinářské produkce sice v současné době poklesla, ale jakmile bude vytvořen trh s dostatečnými cenami pro agro-paliva, začne být obrovský potenciál zemědělských ploch využíván. Tím získá jak zemědělská, ale i energetická politika Evropské unie. Nedávno byl publikován vyčerpávající přehled o moderní evropské bioenergetice, současném stavu, potenciálu, cílech a nástrojích (Jossart, 2004).

Přehled aktuálních důležitých iniciativ

Současná energetická politika Evropské unie odráží tři hlavní oblasti: bezpečné dodávky energie pro Unii, ochranu životního prostředí a konkurenceschopnost.

V Bílé zprávě "Energie pro budoucnost: Obnovitelné zdroje energie"⁵ je pro obnovitelné zdroje stanoven indikativní cíl 12% příspěvku k hrubé domácí spotřebě Evropské unie v roce 2010. Ve zprávě je komplexní strategie a akční plán k dosažení tohoto cíle. Zvláštní plány byly vytvořeny pro regulaci a tvorbu příznivých rámcových podmínek pro obnovitelné zdroje energie. To zahrnovalo zvýšené financování na národní i evropské úrovni, stejně jako zvláštní cíle a strategie pro jednotlivé členské státy.

Směrnice o dopravě

V současné směrnici o podpoře užívání biopaliv a dalších obnovitelných paliv v dopravě byl Evropskou unií stanoven indikativní cíl 2% v roce 2005 a 5,75% v roce 2010 celkové spotřeby paliv v odvětví dopravy.

Směrnice o elektřině

Byla předložena nová směrnice o podpoře elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. V této směrnici je stanoven indikativní cíl na zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na 22% z celkové výroby elektřiny v roce 2010 oproti 13,9% v roce 1997. V této směrnici mají členské státy vlastní cíle.

V Zelené zprávě "Směrem k evropské strategii pro bezpečnost dodávek energie"⁷ vyjádřila Komise silnou vůli a potřebu snížit import energie do EU. Závislost EU na importované energii již překročila 50% a očekává se dosažení 70% během následujících 20-30 let.

Nový program na roky 2003-2006 pro aktivity v oblasti energetiky "Inteligentní energie pro Evropu"⁸ má rozpočet kolem 200 milionů Euro a implementuje strategii navrženou v Zelené zprávě.

Další důležitá část aktivit EU je Kampaň pro nastartování obnovitelných zdrojů, která je navržena k rychlému započetí implementace strategie EU pro zavádění OZE.

Všeobjímající cíl pro snížení emisí skleníkových plynů je uveden v Kjótském protokolu Spojených národů - Rámcové úmluvě o změnách klimatu. Evropská unie se v této úmluvě zavázala ke snížení svých emisí (celkem jde o šest skleníkových plynů) o 8% vzhledem k úrovni z roku 1990 na cílovou hladinu (vypočtenou jakou průměr) mezi roky 2008 a 2012. V červnu roku 1998 byl členskými státy schválen systém sdílení zátěže. Všechny členské státy EU ratifikovaly Kjótský protokol. Ze šesti skleníkových plynů je oxid uhličitý tím nejdůležitějším.

Důležitá iniciativa z Unie pro naplnění cílů na snížení emisí skleníkových plynů byla později zahájena s novou směrnicí o vytvoření schématu pro obchod s povolenkami ne emise skleníkových plynů v rámci EU.

Současný pokrok

Dodávky energie

S ohledem na předpokládané zvýšení spotřeby energie by měl nárůst obnovitelných energií být zdvojnásoben, aby byl v roce 2010 dosažen 12% cíl. A pronikání biomasy by mělo být ztrojnásobeno.

Podle Evropské agentury životního prostředí (2002) je pravděpodobné, že podle stávajících trendů cíle pro OZE nebudou dosaženy. Na druhou stranu zkušenosti z některých členských zemí ukazují, že růst může být akcelerován vhodnými podpůrnými opatřeními.

Růst podílu produkce elektřiny z OZE se bude muset zdvojnásobit, aby byl dosažen cíl 22% celkové spotřeby elektřiny z OZE v roce 2010. Novější studie (2003) představená na Skandinávské konferenci o bioenergii rovněž ukazuje velmi pomalý rozvoj bioenergetiky v porovnání s cíly Evropské unie. Tato analýza ukázala velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Finsko realizovalo 60% a Švédsko 40% svých cílů během prvních pěti let, ale většina států dosáhla výrazně méně než průměrných 7%.

Skleníkové plyny

Oxid uhličitý je hlavním zdrojem celkových emisí skleníkových plynů EU. Emise oxidu uhličitého jsou do značné míry způsobeny užíváním fosilních paliv v dopravě a při výrobě tepla a elektřiny.

Podle Evropské agentury životního prostředí je celkový pokles emisí skleníkových plynů nedostatečný.

Současné řídící nástroje

Většina členských států, v nichž má AEBIOM členskou organizaci provozuje široké spektrum rozličných řídících nástrojů, které mají všechny za cíl přímo nebo nepřímo podpořit a rozvinout užívání OZE nebo biomasy.

Současný přehled údajů (2003) provedený členskými organizacemi AEBIOM a doplněný pmocí zpráv států v rámci projektu pro Altener "Přehled biomasy v Evropě" dává velice roztodivný obrázek.

V rámci členských států se řídící nástroje skládají ze směrnic EU a národních zákonů a závazků. V přisupujících zemích a u členů AEBIOM mimo EU jsou obvykle řídící nástroje omezeny na pružné mechanismy Kjótského protokolu a/nebo mezinárodní podporu a podpůrné programy.

Regulace trhu

Regulace trhu je používána pouze pro výrobu elektřiny. Z regulací trhu je používán obchod s certifikáty pro zelenou elektřinu v Belgii, Itálii, Nizozemí a Švédsku.

Zvýhodněné výkupní ceny jsou používány v Rakousku, Německu, Dánsku, Francii, Irsku, Portugalsku a Španělsku.

Cílové hodnoty

Závazné cílové hodnoty pro výrobu elektřiny z OZE existují ve všech členských státech. Některé země jako Francie, Německo, Nizozemí a Švédsko mají dobrovolný systém se zvláštními (vyššími) cenami pro odběratele.

Většina zemí s členskou organizací AEBIOM vyjma Francie a východních zemí mají trh s elektřinou deregulovaný (v ČR je trh s elektřinou deregulovaný pouze pro velké odběratele).

Energetické a uhlíkové daně

Mnohé země užívají zvýhodněné daně pro podporu biomasy nebo bioenergie. Tyto daně se mohou skládat z uhlíkových daní pro fosilní paliva nebo diferencované zdanění energií nebo z kombinace těchto dvou přístupů, jako tomu je v Rakousku, Finsku, Německu a Švédsku.

Některé země jako je Francie, Irskou a Litva mají omezené uhlíkové daně na fosilní paliva. V Itálii je pouze uhlíková daň a v Nizozemí pouze diferencované zdanění energií.

Podpory

Různé druhy podpor a grantů jsou široce využívány. Většina podpor je určena pro výrobu elektřiny nebo přechod na vytápění biomasou. Ostatní druhy podpor jsou zaměřeny na úspory energií a/nebo výzkum a jsou téměř ve všech státech s členskou organizací AEBIOM, s výjimkou většiny států z východní Evropy.

Podpory zaměřené na málo rozvinuté oblasti a vytváření nových pracovních míst jsou používány v určité míře v převážné většině států.

Podpory pro nepotravinářské využívání zemědělské půdy (ať již jde o pěstování nepotravinářských plodin či uvádění do klidu) existují ve všech státech. Ale pouze Švédsko a Česká republika  má přímou podporu pro pěstování energie na zemědělské půdě.

Zvláštní finanční nástroje, jako je umořování dluhů a spolufinancování jsou do jisté míry používány s výjimkou Rakouska, Belgie/Walonska a České republiky, které užívají různé druhy spolufinancování.

Současné bariéry

Ve většině evropských zemí je základním problémem nedostatek znalostí/povědomí o moderních technologiích pro vytápění biomasou - peletami, štěpkou či poleny. Dřevní paliva jsou považovány za nečistá, drahá a vyžadující příliš mnoho pracovní síly. I přes důležité iniciativy z EU je potřeba více informací o moderních technologií pro energetické využívání biomasy. Mnoho členských organizací AEBIOM rovněž upozorňuje na nefunkční trhy a dodávky dřevních paliv jako důležitou bariéru pro rozvoj. Investiční náklady jsou dalším dilematem.

Konkurence se silně etablovaným ropným a plynárenským průmyslem je rovněž považována členskými organizacemi AEBIOM za velké ohrožení pro fytoenergetiku.

Manifest AEBIOM

K dosažení cílů z Kjóta a cílů z bílé a zelené zprávy EU bude potřebný výrazný rozvoj v užívání a výrobě OZE, a to zejména u biomasy. Evropská unie musí rozvinout domácí politiky a opatření. Musí být stanoveny národní a regionální indikativní cíle pro rozvoj OZE společně s evropským rámcem. Několik podmínek musí být zlepšeno pro efektivní zavádění bioenergií na trh s teplem, např.: dostatečné zdanění fosilních paliv, rozvoj sítí pro rozvod tepla, finanční nástroje pro soukromé vlastníky domů pro přechod na bioenergii, prevence proti nadbytečnému rozvoji vytápění zemním plynem, zlepšené podmínky pro produkci biomasy a silnější vládní podpora. Velmi důležité je efektivní zavedení obchodování s kvótami skleníkových plynů. To musí zahrnovat převážnou část energetického odvětví, jinak nebude efektivní. Z administrativních důvodů musí být řízení obchodování s kvótami realizováno co nejblíže zdrojům emisí. Podle názoru AEBIOM by mělo být preferováno obchodování s kvótami na burze, aby bylo dosaženo cen, které povedou k zamýšlenému snížení emisí.

V současností členské státy realizují příliš mnoho rozdílných a nekoordinovaných řídících nástrojů na národní úrovni, které zahrnují zelené certifikáty, investiční podpory, osvobození či snížení daní, vracení daní a přímé podpůrné cenové schémata. Podle názoru AEBIOM by toto mělo být zjednodušeno. Každý nový řídící nástroj musí být zhodnocen s ohledem na ty již existující. Zkušenosti z jednotlivých členských států musí být sdíleny, berouce v úvahu rozdíly mezi jednotlivými státy, zejména pokud jde o přistupující státy.

Podle dříve zmíněného dotazníku AEBIOM (2003) byly za nejdůležitější opatření členskými organizacemi AEBIOM považovány:

• Nová směrnice o teplu z obnovitelných zdrojů.
• Uhlíková daň na fosilní paliva.
• Národní cíle pro výrobu energie z biomasy musí být stanoveny individuálně v každém členském státu.
• Existující národní indikativní cíle pro členské státy na výrobu elektřiny z OZE musí být dosaženy.
• Strukturální fondy EU musí být ve větší míře užívány pro realizaci fytoenergetických projektů.
• Rovněž na národní úrovni by měla být zvýšena podpora pro realizaci fytoenergetických projektů.
• Obchodování s emisními kvótami musí být zvýšeno na národní i evropské úrovni.
• Musí být zavedeny zjednodušené ekonomické řídící nástroje pro členské státy.
• Je třeba více investovat do infrastruktury, výzkumu a vývoje a demonstračních projektů v oblasti biopaliv.
• Měl by být ustaven evropský trh pro agro-energetiku a podpory pro pěstování energetických plodin.
• Je třeba podpořit spolupráci s třetími zeměmi, aby byly posíleny exportní příležitosti pro evropský bioenergetický průmysl.
• Měla by být zintenzivněna kampaň pro zavádění bioenergie v malých a středních výtopnách.
• Vytvořit trh se upravenou i neupravenou biomasou.

Jak již bylo zdůrazněno v dřívějším manifestu AEBIOM (1998), měly by být stanoveny národní cíle pro jednotlivé sektory OZE. Komise musí dále přesvědčovat členské státy, aby si stanovily indikativní cíle pro biomasu pro jednotlivé sektory, jako je: vytápění v rodinných domech, vytápění v průmyslu, oblastní výtopny, výroba elektřiny z biomasy. Tyto cíle musí být následovány přijetím potřebných řídících nástrojů, které zajistí dosažení cílů. Pouze Unie může vyřešit tento úkol - ve spolupráci s členskými státy.

Obchodování s certifikáty pro zelené teplo může být efektivní řídící nástroj pro rozvoj užívání biomasy. Paralelně se systémy obchodování s certifikáty pro zelenou elektřinu (zavedeno v několika členských státech) mohou být zavedeny certifikáty pro teplo. Je pravděpodobné, že takovýto systém může fungovat paralelně jak s certifikáty pro zelenou elektřinu, ale i s obchodováním s povolenkami pro emise skleníkových plynů, které je zaváděno v EU.

Unie by měla vytvořit novou směrnici o podpoře biomasy pro výrobu tepla a pro zvýšené využívání dálkového vytápění, tak jako již přijala směrnici o podpoře biopaliv, elektřiny z OZE a směrnici pro podporu kogenerace.

Minimální úroveň uhlíkové daně je potřebné zavést pro všechny členské státy.

V oblasti vzdělávání a zvyšování veřejného povědomí o potenciálu biomasy je třeba vyvinout větší úsilí. Zvláštní cílové skupiny, jako jsou instalatéři, místní plánovači,... by měly být adresovány, stejně jako obecná veřejnost. Potenciálu pro rozvoj užívání biomasy v přistupujících státech by měla být dána zvláštní priorita. Vysoká míra hospodářského růstu a potřeba obnovy stávající infrastruktury přináší příležitosti pro investování do OZE a zvláště pak do biomasy.

Používání, výhody a efekty různých řídících nástrojů musí být vyhodnoceny na národní a evropské úrovni. Musí být vytvořeny spolehlivé modely schopné předpovědět následky a efektivitu různých nástrojů a opatření. AEBIOM je připraven se zúčastnit takovéhoto vyhodnocování.

Literatura

1. Směrnice 2001/77/EC - podpora elektřiny vyrobené z OZE na vnitřním trhu s elektřinou, EUR-LEX
2. Kampaň pro nastartování, Energie pro budoucnost: Obnovitelné zdroje energie a akční plán (1999-2003), servisní zpráva Komise
3. EEA, 2002: Trendy a projekce emisí skleníkových plynů v Evropě, Environmental issue report, No 33
4. Jossart, J.M.: Biomass, in Renewable energy in Europe - Building markets and capacity, James and James, draft copy, 30p, 2004.
5. COM (97) 597, 1997: Energie pro budoucnost: Obnovitelné zdroje energie - Bílá zpráva pro komunitní strategii a akční plán, EU
6. Směrnice 2003/30/EC, podpora užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv v dopravě, EUR-LEX
7. COM (2000) 769: Zelená zpráva, Směrem k evropské strategii pro bezpečné dodávky energie, ManagEnergy
8. COM (2002) 162: Přijetí víceletého programu pro aktivity v energetice: "Inteligentní energie pro Evropu" program 2003 - 2006
9. Kjótská smlouva - Kyoto Protocol to the United Nations Framework Convention on Climate Change
10. Směrnice 2003/87/EC, vytvoření schématu pro obchodování s povolenkami emisí skleníkových plynů v rámci komunity. EUR-LEX
11. EEA: Energy and environment in the European Union, Environmental issue report No 31, 2002
12. Kopetz, H.: Bioenergy in Europe, In: proceedings of the Nordic Bioenergy Conference, Jyväskylä, ISBN 952-5135-26-8, 2003
13. Alankangas, E., Vesterinen, P.: Bioenergy in Europe 2002 summary and country reports, VTT, Jyväskylä, 2003
14. Rakos, Ch.: The need for an eventual EC legislative action on RES-heat, In: proceedings of the Nordic Bioenergy Conference, Jyväskylä, ISBN 952-5135-26-8, 2003

 

Překlad: Antonín Slejška

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?