Stanovení objemového množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) pro řešení logistiky svozu

Za biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) je považován jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu mikroorganismy. Pojem je užíván ve zjednodušené podobě jako „komunální bioodpad“. BRKO vzniká jednak z domácností (např. zbytky potravin), dále z údržby městské zeleně nebo zahrádek (posečená tráva, listí, dřevní hmota), nebo jako odpad z tržišť (ovoce, zelenina apod.).

V minulém období bylo převážně využíváno ukládání těchto odpadů na skládky. BRKO ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v programu odpadového hospodářství ČR a krajů, tzn. snížit tento podíl do roku 2010 na 75 %, do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995.

Jednou z cest úpravy těchto odpadů je biologická metoda zpracování cestou – kompostováním. Důraz je kladen na recyklaci bioodpadu technologií kontrolovaného mikrobiálního kompostování, což je investičně nenáročná technologie kompostování na volné ploše za využití traktorové techniky a též vhodná ke vzniku regionálních kompostáren. Výsledkem je potom substrát, který je využitelný jako organické hnojivo. Zapravováním do půdy nejenže snižujeme skleníkový efekt, ale také zlepšujeme kvalitu orné půdy, neboť právě organická hmota (humus) má velký vliv na půdní úrodnost. Půda s dostatkem humusu poskytuje vyšší úrodu, lépe se obdělává, dokáže zadržovat vodu, což může snížit intenzitu povodní a půdní erozi.

Zásadní otázkou využití této technologie v praxi je zajištění sběru tohoto druhu odpadu a jeho dopravy na místo kompostování. Vzhledem k rozdílnému složení a struktuře kuchyňského a zahradního odpadu se doporučuje využívat oddělený sběr. Takto organizovaný sběr lze provádět následujícími způsoby:

1. z technického hlediska
   • prostřednictvím sběrných dvorů,
   • velkoobjemovými kontejnery,
   • sběrnými nádobami na odpad (objem 120 l, 240 l),
   • sběrnými nádobami upravenými pro sběr bioodpadu (kbelíky),
   • sběrnými pytli.
2. z organizačního hlediska
   • donáškovým způsobem – vhodný pro sběr zeleně
   • odvozným způsobem – vhodný pro domácnosti

Kromě klasických výše jmenovaných nádob jsou vhodné, ba přímo předurčené, pro použití ke sběru bioodpadů sáčky a pytle z kompostovatelných plastů, jejichž specialitou je paropropustnost. Tento atribut způsobí snížení hmotnosti (vysycháním) uloženého bioodpadu a vede ke snížení zápašných látek a snížení tvorby plísní. Nejlepších výsledků lze dosáhnout při kombinaci – kompostovatelný sáček a speciální odvětrávací koš (Hodek, 2004). Důležitým aspektem je kvalita sběru, která bývá při zavádění této technologie zpočátku přijatelná, někdy ovšem dochází ke zhoršování kvality bioodpadu vlivem poklesu zájmu občanů.

Problematika sběru, dopravy a zpracování bioodpadů s sebou také přináší stinnou stránku věci a to možnost nebezpečí rozšiřování patogenních organizmů pro lidi, zvířata i rostlinstvo během celého procesu nakládání s bioodpadem. Zdravotní rizika vznikají především při transportu bakterií a plísní vzduchem. Přímo pak jsou ohrožené dýchací cesty a mikroorganizmy mohou být alergizující i pro pokožku. Vzhledem k možnému ohrožení pracovního prostředí i úniku emisí do vzduší je třeba věnovat zvýšenou pozornost hygieně v těchto provozech a službách.

Logistika sběru biologického odpadu vychází z průzkumu lokality, kde je na základě vstupních parametrů odvozeno předpokládané množství BRKO, které lze ze zájmového území získat. Vstupní parametry jsou uvedeny v tab. 1.

Tab.1: Vstupní parametry obcí

Obec	Počet obyvatel	Počet domů		Energie na vytápění rodinného domu					Energie na vytápění bytového domu					Počet osob v zástavbě
		rod.	byt.	uhlí	dřevo	el.	plyn	ost.	uhlí	dřevo	el.	plyn	ost.	C	S	V	P
Obec 1	652	233	10	12	8	9	203	1	0	0	0	10	0	572	0	47	31
Obec 2	223	68	8	8	15	6	39	0	0	0	0	8	0	138	0	61	23
atd.	565	176	10	42	19	14	98	3	1	0	2	7	0	316	2,9	114	126
Celkem	1440	477	28	62	42	29	340	4	1	0	2	25	0	1026	2,9	222	180

Poznámky k tabulce 1:

Údaje o obcích jsou brány ze sčítání lidu, domů a bytů, které se konalo k 1. březnu roku 2001. Tabulka zároveň umožňuje jakékoliv opravy podle stávajícího stavu (např. změny počtu obyvatel, změna vytápění, výstavba nových domů a bytů apod.). Na základě způsobu vytápění jednotlivých domů a bytů jsou obyvatelé obce rozděleni do zástaveb typu C,S,V,P. V těchto zástavbách dochází k rozdílné produkci odpadů od jednotlivých obyvatel.

Výpočet celkového množství komunálního odpadu včetně všech odděleně sbíraných složek je prováděn pomocí standardů uváděných běžně v odborné literatuře. Hodnoty z výpočtu jsou uvedeny v tab.2.

Tab. 2: Množství komunálního dopadu a separovaných složek

Obec	G			Z toho
				Papír			Plasty			Sklo
	Σ	pr/os./rok	pr/os./ýd	Σ	objem za rok	objem za rok pro 50% výtěžnost	Σ	objem za rok	objem za rok pro 50% výtěžnost	Σ	objem za rok	objem za rok pro 50% výtěžnost
	t	kg	kg	t	(m3)	(m3)	t	(m3)	(m3)	t	(m3)	(m3)
Obec 1	102,7	157,5	3,0	11,0	13,8	6,9	5,3	106,1	53,0	7,7	5,1	2,6
Obec 2	47,2	211,6	4,1	3,3	4,2	2,1	1,9	38,2	19,1	2,6	1,7	0,9
atd.	131,6	233,0	4,5	8,5	10,6	5,3	4,9	98,0	49,0	7,2	4,8	2,4
Celkem	281,5	602,1	11,6	22,8	28,6	14,3	2,1	242,3	121,1	17,5	11,6	5,9

Tab. 2: - pokračování

Obec	Z toho
	Bioodpad			NO			Objemový odpad			Zbytkový odpad (směsný odpad)
	Σ	objem za rok	objem za rok pro 75% výtěžnost	Σ	objem za rok	objem za rok pro 90% výtěžnost	Σ	objem za rok	objem za rok pro 70% výtěžnost	Σ	objem za rok
	t	(m3)	(m3)	t	(m3)	(m3)	t	(m3)	(m3)	t	(m3)
Obec 1	14,6	41,6	31,2	2,9	3,6	3,3	11,0	55,0	38,5	52,9	199,5
Obec 2	6,1	17,5	13,1	1,1	1,4	1,3	5,2	25,9	18,1	28,0	86,5
atd.	16,3	46,5	34,9	3,8	4,7	4,2	14,6	72,9	51,0	80,1	229,7
Celkem	37	105,6	79,2	7,8	9,7	8,8	30,8	153,8	107,6	161	515,7

Jednotlivé sloupce tabulky vyjadřují:

G – množství komunálního odpadu, které je rozděleno na:

• Σ – celkové množství KO v tunách
• průměrné množství KO v kg na osobu a rok
• průměrné množství KO v kg na osobu a týden

Následují jednotlivé komodity (papír, plasty, sklo, bioodpad z domácností, nebezpečný odpad a objemový odpad). Každá komodita má tři vypočtené sloupce v pořadí:

• Σ - celkové množství komodity v tunách
• maximální roční objem nádob na sběr komodity v m³
• objem nádob pro předpokládanou procentuální výtěžnost sběru komodity v m³

Konkrétní počet nádob je možné dopočítat individuálně na základě:

• změny výtěžnosti sběru,
• četnosti svozů,
• velikosti jednotlivých nádob.

Závěrečná část tabulky obsahuje výpočet množství směsného odpadu s tím rozdílem, že zde není zde uvedena procentuální výtěžnost sběru, neboť je předpoklad, že bude odvezen veškerý tento odpad.

Do tabulky lze zadat libovolný počet obcí (např. v abecedním seznamu, nebo podle počtu obyvatel). Pro každou obec je vytvořen jeden řádek a poslední řádek tabulky obsahuje celkové součtové údaje pro celý mikroregion. Pro plánování sběru a svozu je důležité přihlížet k územnímu rozmístění jednotlivých obcí, jejich vzájemné dopravní návaznosti při řešení logistiky svozu.

V tabulce 3 jsou uvedeny odhady množství biologického odpadu z veřejné zeleně na základě vstupních údajů o celkové rozloze těchto ploch v jednotlivých obcích. Hodnoty jsou vypočteny z údajů z literatury a uvádějí produkci hmoty z jednoho hektaru. Výsledné hodnoty jsou uvedeny ve dvou sloupcích (jako interval předpokládaného množství biologického odpadu).

Uvedené hodnoty množství jsou v dalších dvou sloupcích převedeny na hodnoty ročního objemu kontejnerů. Počet kontejnerů a jejich velikost je opět dána četností svozu tohoto odpadu.

Tyto kontejnery by měly být umístěny na veřejných místech, volně přístupné a měly by sloužit i pro sběr biologického odpadu od občanů, zejména pro sběr prořezaných větví, listí apod.

Tab. 3: Odhad množství biologického odpadu z veřejné zeleně

Obec	Plocha	Odhad výnosu 1,5 t.ha-1	Odhad výnosu 3,3 t.ha-1	Vyprodukovaný objem pro 1,5 t	Vyprodukovaný objem pro 3,3 t
	ha	t.ha-1	t.ha-1	m3	m3
Obec 1	3,5	5,3	11,6	29,2	64,2
Obec 2	1,0	1,5	3,3	8,3	18,3
atd.	7,0	10,6	23,2	58,4	128,4
Celkem	11,5	17,4	38,1	95,9	210,9

Uvedený výpočet je aplikovatelný pro jakýkoliv region, případně samostatné obce k řešení logistiky svozu BRKO v lokalitě. Dle vypočtených hodnot lze navrhovat:

• volbu systému sběru a logistiku svozu BRKO
• optimalizace rozmístění sběrných nádob a svozových tras
• velikost a počet kontejnerů,
• četnost svozu,
• kalkulaci nákladů na zvolený systém.

Poznatky uvedené v tomto článku byly získány při řešení projektu QF 3148 "Přeměna zbytkové biomasy zejména z oblasti zemědělství na naturální bezzátěžové produkty, využitelné v přírodním prostředí ve smyslu programu harmonizace legislativy ČR a EU “, který je podporovaný Národní agenturou pro zemědělský výzkum.

Literatura

• Altmann,V.: Metodický postup a celková produkce směsného komunálního odpadu v regionu.
• Hodek,T.: Kompostovatelné plasty v systému nakládání s bioloicky rozložitelným odpadem. Sborník referátů z odborné konference. CZ-Biom, VÚRV, VÚZT, Praha 2004, ISBN 80-86555-51-8, s. 107-111.
• Matějů,L.: Mikroorganizmy a nakládání s bioodpady.In Sborník semináře. Ekomonitor,s.r.o. 2005, ISBN 80-86832-08-2, s. 9-18.
• Kavka, M. et al.: Technologické, technické a ekonomické normativní ukazatele pro zemědělství ČR, MZe Praha, Praha 1998
• Kotoulová,Z.-Váňa,J. : Příručka pro nakládání s komunálním bioodpadem. MŽV a ČEÚ, Praha 2001, ISBN 80-7212-201-0, 69 s.

Tento článek byl převzat z časopisu Odpadové fórum.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu