EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Parametry sušení energetických dřevin v experimentální sušárně

Úvod

Výroba bioenergetických produktů, zejména pevných biopaliv, je ekonomicky a organizačně poměrně náročnou záležitostí. Náročnost produkce lze částečně snížit, mimo jiné, volbou správného technologického postupu sklizně, zpracování, skladování a spotřeby. Aby bylo možné zvolit správné řešení, je nutné znát parametry používaných operací při různém stavu suroviny. Na celkové bilanci výroby pevných biopaliv se velmi významně podílí sušení surovin, což je operace nutná k dosažení jejich dlouhodobé skladovatelnosti. Při návrhu řešení je zpravidla možné včlenit sušení do různých bodů technologického postupu v interakci s ostatními technologickými a logistickými operacemi. Zjednodušeně lze konstatovat, že při zpracování surovin na bázi dřeva vychází téměř všechny používané technologie ze dvou základních postupů.

Obr. 1: 1: Experimentální zařízení pro měření sušení (1- elektromagnetické váhy se závěsem; 2- měřený vzorek materiálu; 3- topná tělesa; 4- radiální ventilátor s klapkou)

První alternativa využívá postup, při kterém je čerstvá surovina zpracována na desintegračním zařízení, teprve poté sušena a dále zpracována (například lisováním do briket, či pelet). Při tomto způsobu zpracování je nevýhodou vyšší energetická náročnost sušení a akutní riziko výskytu biodegradabilních procesů v případě pomalého či nedostatečně včasného vysušení na bezpečnou hodnotu. Druhá alternativa využívá vysýchání (většinou samovolného) v posklizňovém období. K desintegraci a dalším technologickým operacím dochází teprve následně. Nevýhodou této alternativy je značná časová a logistická náročnost a fakt, že předsušené suroviny je obvykle nutné dosoušet. Z hlediska energetické a ekonomické náročnosti produkce je vhodné posoudit energetickou a časovou bilanci sušení v souvislosti s parametry ostatních souvisejících operací. Cílem měření, jehož výsledky jsou prezentovány v tomto příspěvku, bylo porovnat procesy sušení čerstvého a skladovaného dřeva určeného pro výrobu lisovaných biopaliv.

Materiál a metody

Měření parametrů bylo realizováno na experimentální sušárně, jejímž základem je vzduchotechnický okruh s radiálním ventilátorem a elektrickým ohřevem. Vzduchotechnický okruh je alternativně otevřený nebo částečně či zcela uzavřený. Do pracovní části okruhu zasahují závěsy elektromagnetických vah, na něž lze zavěsit držák se vzorkem materiálu. Elektromagnetické váhy jsou dvojramenné s automaticky elektromagneticky kompenzovaným rozsahem ± 10 g s přesností 0,001g. Signál vah může vzhledem k velmi nízké hmotnosti závěsu i vzorku obsahovat šum vyvolaný aerodynamickým působením proudícího vzduchu na misku se vzorkem.

Rychlost proudění vzduchu v celé trati je řízena škrticí klapkou. Rychlost proudění lze v pracovní části případně ovlivnit i vestavbou (např. zúžením prostoru, které zvyšuje rychlost proudění).

Obr. 2: Grafické znázornění průběhu teploty sušícího vzduchu a teploty a měrné vlhkosti vzorkudřevo čerstvé, kolmý průřez větví,celý profil

Teplota je regulována pomocí 3 topných těles 500 W pracujících jednotlivě v režimu ON/OFF a 4. tělesem s možností regulace elektrického příkonu v rozsahu 15 – 500 kW. Vlhkost sušícího vzduchu je v průběhu měření kontrolována úrovní otevření nebo uzavření vzduchotechnického okruhu a je měřena v proudu odpadního vzduchu vlhkoměrem Comet TR311.

Připravený vzorek je bezprostředně po dokončení zavěšen na závěs vah do proudu vzduchu o předem nastavených stálých parametrech (teplota, vlhkost a rychlost proudění).

Vzorec 1: Vzorec

Kromě hmotnosti vzorku je sledována teplota proudícího vzduchu, relativní vlhkost odpadního vzduchu z okruhu a rychlost proudění. Teploty jsou měřeny termočlánky typu K. Údaje vah a termočlánků jsou on-line snímány s nastaveným intervalem 5 sekund pomocí ústředny ORION 3530 fy Schlumberger. Výsledky měření lze převést sériovým portem do počítače, kde jsou následně převedeny do standardní uživatelské platformy (MS Excel).

Křivka sušení charakterizuje komplexně kinetiku sušení. Je určena časovou závislostí střední integrální měrné vlhkosti z celého vzorku materiálu Xm při sušení za stálých podmínek - teploty, tlaku, rychlosti proudění a vlhkosti sušícího prostředí.

Z křivky sušení je odvozována rychlost sušení N, definovaná jako záporně vzatá derivace hodnot měrné vlhkosti vzorku podle času t.

Obr. 3: Zobecněná křivka rychlosti sušení – dřevo čerstvé, kolmý průřez větví,celý profil

Rychlost sušení se v průběhu sušení mění. Po počátečním úseku ohřevu materiálu dosahuje rychlost sušení maxima a dále monotónně klesá k nule tj. materiál přechází do ustáleného (vysušeného) stavu za daných vnějších podmínek. Rychlost sušení závisí na vnějších podmínkách a na velikosti, tvaru a typu materiálu. Pro charakterizaci vlastností materiálu z hlediska sušení se proto zpracovává v závislosti na měrné vlhkosti materiálu. Rychlost sušení lze navíc zpracovat v bezrozměrném tvaru tj. v poměru k rychlosti sušení volné vodní hladiny tvaru vzorku (resp. zcela mokrého vzorku).

Vzorec 2: Vzorec

Závislost relativní rychlosti sušení na měrné vlhkosti je pak teoreticky nezávislá na vnějších podmínkách sušení (parametrech sušícího prostředí), nazývá se zobecněnou křivkou sušení daného materiálu a lze ji použít pro modelování a výpočty parametrů sušícího zařízení.

Tvar zobecněné křivky sušení charakterizuje kromě typu materiálu též jeho velikost a tvar. Z rovnic pro vyjádření součinitele přestupu tepla lze určit poměr měřením stanovené rychlosti sušení N a ekvivalentní rychlosti sušení při odparu z volné vodní hladiny Ne

Obr. 4: Grafické znázornění průběhu teploty sušícího vzduchu a teploty a měrné vlhkosti vzorkudřevo samovolně předsušené skladováním na venkovním vzduchu

Při měření křivek rychlosti sušení byl připraven vzorek, jehož velikost byla omezena velikostí sušicí komory a potřebou, aby kolem vzorku mohl bez problémů proudit sušící vzduch. Připravený vzorek byl zvážen na laboratorních analytických vahách a byly změřeny jeho fyzické rozměry posuvným měřítkem. Pod povrch vzorku byl vložen termočlánek, aby bylo možné pořídit záznam teploty vzorku. Vzorek byl ihned po přípravě vložen do experimentálního zařízení s nastavenými parametry a ustálenými podmínkami. Záznam hodnot začal bezprostředně po vložení vzorku do sušárny. Měřené teploty bylo možné sledovat na displeji měřící ústředny. Vzorek materiálu byl považován za vysušený, pokud se teplota sušícího vzduchu a teplota měřená uvnitř vzorku po dobu alespoň 10 minut shodovala přesností 0,1 °C. Po ukončení experimentu byl vzorek zvážen a následně vložen do laboratorní sušárny, kde byl ponechán po dobu 4 hodiny a po vychladnutí v exsikátoru opět zvážen. Tímto způsobem bylo ověřeno, zda byl vzorek v průběhu experimentu skutečně vysušen.

Vzorec 3: Vzorec

Při každém měření byl stanoven záznam průběhu měrné vlhkosti vzorku přepočítáním záznamu elektromagnetických vah. Průběh teploty sušicího média – vzduchu – byl udržován přibližně na nastavené hodnotě. Teplota vzorku se zvyšovala z teploty při vsazení do zařízení až na hodnotu stejnou jako byla teplota sušícího vzduchu (viz. graficky znázorněný průběh na obrázku 2). Průměr vzorků byl 12 mm a délka 20 mm. Hmotnost sušiny vzorku v daném případě byla 1,32 g.

Na obrázcích 2 až 4 jsou grafy s výslednými charakteristikami sledovaných materiálů. Naměřená data byla podle výše uvedených vztahů v programu MS Excel. Stejným způsobem byly stanoveny vlastnosti sušení topolu skladovaného v období březen – prosinec na venkovní nezastřešené ploše. Průměr vzorku byl 20 mm a délka 50 mm. Hmotnost sušiny byla 3,02 g. Za účelem získání širší škály hodnot i při vyšší vlhkosti a pro simulaci nepříznivých klimatických podmínek byly vzorky před experimentem máčeny ve vodě. V reálných podmínkách hodnota relativní vlhkosti samovolně vyschlého dřeva v přírodních podmínkách jen výjimečně přesáhne 0,2 kg.kg-1.

Diskuse a závěr

Sušení rostlinných surovin je z technologického hlediska důležitou operací. Zásluhou sušení lze dlouhodobě skladovat suroviny, které by v surovém stavu velmi rychle podlehly zkáze. Náročnost sušení spočívá ve vysoké spotřebě energie a v návrhu a použití optimálního sušícího zařízení. Vyjádření poměrů sušení pomocí zobecněné křivky má výhodu, že při interpretaci výsledků lze poměrně přesně vyjádřit vlastnosti sušícího média i vlastnosti sušeného materiálu.

Z grafů na obrázcích 2 a 4 je patrné, že při vysušení vzorku dojde k očekávanému vyrovnání teploty vzorku a teploty okolí (sušícího média) .

Z průběhu stanovených křivek je patrné, že s klesající měrnou vlhkostí materiálu se podmínky sušení dřeva zhoršují. Při hodnotách měrné vlhkosti pod 0,2 kg.kg-1, dosahuje rychlost sušení čerstvého dřeva maximálně 0,5. U dřeva předsušeného venkovním skladováním je tato hodnota vyšší. Pro topolové dřevo činí cca 0,7 rychlosti sušení volné vodní hladiny.

Při hodnotách měrné vlhkosti na úrovni cca 0,5 kg.kg-1, dosahuje rychlost sušení čerstvého topolového dřeva 0,8 rychlosti sušení volné vodní hladiny. Pro dřevo předsušené venkovním skladováním tato hodnota platí ještě při relativní vlhkosti cca 0,25 kg.kg-1.

Z detailního porovnání bezrozměrných křivek sušení čerstvého a skladovaného dřeva je patrné, že rychlost sušení je vyšší u dřeva, které bylo před sušením delší dobu skladováno. Z uvedených faktů vyplývá, že rychlost sušení čerstvého dřeva je nižší, než rychlost sušení dřeva skladovaného v období březen až prosinec na venkovní nezastřešené ploše. V oblasti hodnot relativní vlhkosti 0,3 kg.kg-1 činí tento rozdíl 28,5 %.

Poděkování

Tyto výsledky uvedené tomto článku byly získány v rámci řešení projektu NAZV QG60083, Konkurenceschopnost bioenergetických produktů

Literatura

  1. MATTSSON, J.E – KOFMAN, P.D.: Influence of particle size and moisture content on tendency to bridge in biofuels made from willow shoots. Biomass and Bioenergy, vol. 24, 2003, p. 429–435.
  2. SOUČEK, J., BURG, P., KROULÍK, M.: Konkurenceschopnost bioenergetických produktů : redakčně upravená roční zpráva za rok 2007 o průběhu prací na projektu QG60083 č. Z-2492, 48 p. Praha : VÚZT, 2008

Tento článek byl převzat v rámci spolupráce s magazínem Agritech Science.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Pěstování topolů pro energetické účely – 1.
Měření vlhkosti paliv
Význam peletizace dřevní hmoty
Jak se vyrábějí dřevěné pelety?
Biomasový popel – prvkové složení a možnosti jeho využití
Spoluspalování biomasy v kotlích Elektrárny Kladno
Matematické modely pro pěstování energetických a průmyslových plodin v devastovaných oblastech
Možnosti využití odpadního dřeva po řezu vinic formou výroby topných briket
Zplynovací kotel na kusové dřevo, polena a dřevěné brikety
Kvalita pelet - certifikace a normy pro pelety

Zobrazit ostatní články v kategorii Pelety a brikety, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 19.4.2010
Poslední změna: 18.4.2010
Počet shlédnutí: 3826

Citace tohoto článku:
SOUČEK, Jiří, KROULÍK, Milan: Parametry sušení energetických dřevin v experimentální sušárně. Biom.cz [online]. 2010-04-19 [cit. 2017-06-24]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/parametry-suseni-energetickych-drevin-v-experimentalni-susarne>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server