EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Efektivnost využití odpadů a přebytků biomasy ze zemědělství a potravinářského průmyslu k produkci biopaliv

Úvod: Prognózy ropné krize a náhradní zdroje energie

Již desítky let se hovoří o přicházejícím nedostatku ropy a zemního plynu. Obvyklé závěry byly, že za cca 20 až 30 let tyto zásoby dojdou. Naštěstí jsou stále objevována nová ložiska, a tak se tento termín stále posunuje. Nyní jsou dvě hlavní stanoviska: jedni tvrdí, že k celosvětovému nedostatku ropy dojde nejpozději do roku 2020. Druzí posouvají tento termín daleko za rok 2100. To však nic nemění na skutečnosti, že ropa i zemní plyn jednou dojdou a svět bude muset najít jejich náhradu. Tato náhrada bude muset být ekonomická i ekologická. Jednou z možností jsou i biopaliva resp. nenutriční využití přebytků a odpadů ze zemědělství a potravinářského průmyslu [1-3,6,21-26]. Podmínkou pro volbu náhradního zdroje energie je, že hodnota EROEI > 1 ("Energy Return of Energy Invested" – viz dále), t. zn. že se musí získat více energie, než kolik se spotřebuje na výrobu, úpravu atp. uvažovaného náhradního zdroje energie (biopaliva atp.). V opačném případě se jedná o plýtvání energií.

Zdroje využitelné biomasy a energetická situace ČR

Biomasa se, jako zdroj energie, ve větší či menší míře využívá tisíce let. Zejména v poslední době je tento zdroj energie podporován i na evropské úrovni. Bohužel jsou možnosti jejího masivního pěstování a následného využívání omezené plochou dostupné půdy. Dalším zdrojem jsou organické odpady ze zemědělství a potravinářského průmyslu a komunální odpad. Rovněž tyto zdroje jsou limitovány, jak ukazuje následující příklad [ 9,10,31].

V ČR se vyprodukuje cca 300 kg tuhého komunálního odpadu na osobu (TKO). Předpokládejme, že cca 60 % lze spálit (výhřevnost cca 10 GJ.t-1 TKO) a 40 % lze biologicky rozložit (anaerobní digesce – metanizace). Z 1 t sušiny potravinářského odpadu lze vyprodukovat cca 0,2 t CH4 (49,95 GJ.t-1), t.zn. zisk opět cca 10 GJ.t-1 sušiny. Potom by byl celkový energetický zisk z takovéhoto využití TKO z domácností cca 18 + 7 = 25 PJ.r-1. To představuje cca 2,2 % celkové energetické spotřeby ČR. Skutečnost však bude ještě nižší, neboť neuvažujeme spotřebu energie na výše uvedené procesy (příprava suroviny, doprava, transformace atp.).

V dalším textu se budeme zabývat fytomasou, t.j. biomasou cíleně získávanou pěstováním nebo biomasou ze zemědělských či potravinářských přebytků.

K dispozici pro biomasu by teoreticky mohlo být cca 1 000 000 ha (zemědělská půda, která není orná a půda uvolněná snížením kvót výroby cukru). Celková plocha zemědělské půdy se však stále snižuje, jak je zřejmé z údajů v tab.1 a 2. Přitom nelze tvrdit, že veškerá tato půda může být k dispozici pro pěstování biomasy. Část slouží jako pastviny, část k rekreačním účelům atp. Abychom si ozřejmili omezenost zdrojů biomasy k pokrytí energetické potřeby hospodářství, tak si uvedeme příklad vytápění rodinného domku (RD).

 
Tabulka 1: Bilance půdy v ČR
Tabulka 2: Vývoj ploch osevů od roku 1980 k 31. květnu 2009 (ha)
 

Uvažujeme RD s celoroční spotřebou energie cca 60 GJ a 6 obyvateli. Za předpokladu výhřevnosti biomasy 16 GJ.t-1 sušiny a výnosnosti cca 7 t sušiny biomasy na hektar za rok (teoretický energetický výnos 112 GJ.ha-1.r-1) vychází potřebná plocha zemědělské půdy pro pokrytí energetických potřeb 1 RD (pouze vytápění a příprava TUV) biomasou na cca 0,54 ha (cca 0,09 ha.os-1). Pokud bychom uvažovali energetickou náročnost na pěstování, sklizeň, dopravu a úpravu biomasy a účinnost jejího spalování, tak vychází tato plocha cca 1,1 ha (cca 0,2 ha.os-1). Počet obyvatel ČR je cca 10,5 miliónu. Na 1 obyvatele ČR připadá cca 0,35 až 0,40 ha zemědělské půdy resp. 0,77 ha z celkové plochy ČR. Uvažujeme-li půdu, která není orná, tak na 1 obyvatele připadá méně než 0,1 ha. Z toho vyplývá, že by veškerá volná zemědělská půda pokryla zhruba pouze 50 % potřeby domácností na vytápění a ohřev TUV.

Spotřeba primárních energetických zdrojů v ČR byla v letech 2000 až 2007 cca 1,7*1018 J.r-1. Roční spotřeba energie v ČR byla cca 1,15*1018 J.r-1 (EJ.r-1) = 320 TWh.r-1. Z toho je cca 50 TWh elektrické energie (15,6 %) a cca 270 TWh tepelné energie (84,4 %) [32].

Pozn.: Domácnosti v ČR spotřebují cca 260 PJ.r-1 (1015 J.r-1). To odpovídá cca 22,6 % celkové spotřeby energie v ČR. Tato hodnota byla dosahována prakticky beze změny v letech 1992 až 2007 (mírně klesá). Z toho na vytápění se spotřebuje cca 160 PJ (61 %) a na přípravu TUV cca 65 PJ (25 %). Odhad spotřeby benzinu je cca 25 až 30 PJ. Zbytek jsou ostatní spotřeby. Z toho vyplývá, že spotřeba energie v domácnosti vztažená na 1 obyvatele je cca 25 GJ.r-1 = 7,0 MWh.r-1. V našem příkladu jsme uvažovali pouze 10 GJ.r-1.ob-1. Bylo to však bez spotřeby benzinu na automobily atp., a uvažovali jsme moderní energeticky úsporný dům. Kdybychom uvažovali, že tato domácnost má 1 auto, které ročně ujede 6000 km při spotřebě 8 l na 100 km, tak vychází spotřeba energie v benzínu na 1 člena domácnosti cca 2,6 GJ.r-1. To odpovídá výše uvedené hodnotě 30 PJ.r-1 pro domácnosti v celé ČR (cca 10 200 000 obyvatel).

Potom by pro statisticky průměrnou domácnost se stávající spotřebou energie bylo, pro pokrytí energetické spotřeby, zapotřebí cca 0,4 ha.os-1 půdy na pěstování energetických plodin (a to bez uvažování spotřeby energie na pěstování, sklizeň, úpravu atp.) [22,25,26,31].

Zdroje biomasy a cenové relace

Obr. 1: Vývoj cen některých paliv v Německu v letech 2002 až 2006

Dříve byla biomasa považována za odpad a byla často k dispozici za velice nízkou cenu, často i za pouhý odvoz (větve, kůra, sláma atp.). Se zvyšujícím se zájmem o biomasu roste i její cena a to rychleji než cena fosilních paliv. To dokladuje graf na obr.1 [30-32].

Z grafu (obrázek 1) vyplývá obtížnost provádění ekonomických kalkulací o výhodnosti využívání biomasy v budoucnosti. Přitom by životnost zařízení biomasu využívajících měla být alespoň 10 až 15 let.

Současné zdroje biomasy (fytomasy) z hledisek dostupnosti, jejího množství a existující technologie zpracování seřadit takto [2,12,21,27-29]:

  • Obilí - existují propracované osevní postupy, existuje veškerá technika pro pěstování i sklizeň. Existuje nezanedbatelné množství nekvalitního obilí, které vzniká přirozeně při pěstování potravinářského i krmného obilí. Dále energetické obilí může vznikat tříděním - to znamená, že v průběhu vegetace, sklizně, skladování i zpracování se kdykoliv můžeme rozhodnout pro prodej obilí jako paliva a to při zachování rozumné a ekonomicky únosné ceny za t.zv. energetické obilí.
  • Dřevo - těžba dřeva je dlouhodobě zavedená, existuje vhodná technika, je zavedený trh s tímto palivem. Zatím velmi málo využívanou možností je prodej suchých polen a zelené štěpky.
  • Dřevní odpad ze zpracování dřeva (piliny, hobliny, klestí atp.). V současnosti se část využívá jako palivo, část se kompostuje, část se využívá k další výrobě (dřevotřískové desky, heraklit atp.). Část dřevního odpadu by však měla zůstat v lese z důvodů tvorby humusu.
  • Sláma – její spotřeba pro živočišnou výrobu je v současnosti malá, některé druhy slámy, jako například řepková, jiné využití, nežli pro spalování, nemají. Slámu však lze ekonomicky spalovat pouze v kotelnách o výkonu větším nežli 600 kW (obvykle se lisuje do balíků).
  • Odpady při zpracování rostlin - jako plevy, odpad z čističek osiva, pazdeří ze lnu a konopí apod. Jejich využití závisí na místních zdrojích (průmyslová výroba) a poptávce po tomto palivu (musí být instalovány kotle na tuto biomasu). Tyto suroviny se před využitím jako palivo obvykle musí peletovat.
  • Energetické rostliny a dřeviny - zatím se jedná o začínající oblast. V současné době jsou tyto rychle rostoucí rostliny a dřeviny ve stádiu výzkumu. Jde o velice perspektivní obor. Jedná se t.zv. biopaliva 2.generace.
  • Seno - je možné jej využívat pouze v granulované nebo lisované podobě. Jeho využití je v podstatě možné pouze ve spojení s dotacemi na sklízení trvalých travních porostů. V horských oblastech se však může podstatným způsobem podílet na palivové základně. V zahraničí se zaměřují na využití stepních travin, které prakticky nevyžadují žádné náklady pěstování, pouze sklizeň a úpravu.

Když se nad výše uvedenými zdroji zamyslíme, tak vidíme, že všechny jsou založeny na využívání zemědělské půdy. Některé vyžadují půdu ornou, jiné ostatní zemědělskou půdu. Její plocha však je omezená, což je zřejmé z předchozí kapitoly.

Energetická efektivnost výroby biopaliv

Výroba jakéhokoliv produktu vyžaduje suroviny, investice a energii. To se samozřejmě týká i biopaliv. Proto je nutné se tomuto problému podrobněji věnovat. Biopaliva 1. generace nejenže konkurují potravinářské výrobě (to znamená, že se jedná o plodiny využitelné pro lidskou výživu jako obilí, cukrovka, cukrová třtina atp.), ale jejich produkce je i energeticky náročná.

Tabulka 3: Energetická bilance produkce cukrovky a obilovin
K jejich pěstování navíc potřebujeme ornou půdu, jejíž plocha je omezená. Jako příklad uvedu porovnání využití cukrovky a obilí – tab.3.

Z 1 tuny zrna pšenice či kukuřice se vyrobí cca 0,375 m3 absolutního alkoholu (a.a.). Potom lze z 1 hektaru obilovin získat cca 6,0 * 0,375 = 2,25 m3 alkoholu. To představuje, při výhřevnosti alkoholu 21,2 GJ.m-3 (resp. 26,8 GJ/t), že z 1 hektaru v biolihu získáme 47,7 GJ.ha-1.r-1. K tomu však musíme vzít v úvahu energetickou náročnost výroby lihu. Ta se, v závislosti na technologickém vybavení a přípravě suroviny, pro moderní lihovary pohybuje v rozsahu cca 4,5 až 10,0 GJ.m-3 a.a. Při produkci 2,25 m3 a.a..ha-1 to představuje energetickou náročnost výroby biolihu 10,1 až 22,5 GJ.ha-1.r-1. Pokud k tomu připočteme energii potřebnou na pěstování (cca 23 GJ.ha-1), tak bude čistý energetický zisk produkce biolihu z pšenice či kukuřice pro moderní lihovary cca 2 až 15 GJ.ha-1.r-1. Biopaliva 2. generace jsou cíleně pěstované rostliny, které nevyžadující ornou půdu a lze je využít celé k energetickým účelům (rychlerostoucí energetické rostliny či dřeviny).

Pozn.: Běžné lihovary mají energetickou spotřebu 15 až 18 GJ.m-3 a.a. Potom by byla výhodnost podstatně nižší. Energetická náročnost výroby lihu na hektar je pak cca 33,8 až 40,5 GJ.ha-1. Potom bude čistý energetický zisk z produkce obilního biolihu cca 47,7 – 23 – (33,8 až 40,5) = - 9,1 až – 15,8 GJ.ha-1.r-1. T. zn., že v tomto případě je výroba biolihu z energetického hlediska ztrátová!

Při uvažování spalování zrna vychází čistý energetický zisk (stejně jako v případě biolihu neuvažujeme účinnost spalování) 76 GJ.ha-1.r-1. Z toho vyplývá, že z čistě energetického hlediska je mnohem výhodnější spalování biomasy než její transformace. Líh je však jako palivo mnohem lépe využitelný. Z toho vyplývá, že je nutné pečlivě posuzoval, jak dostupnou energetickou biomasu využívat.

Hodnota EROEI = „Energy Return of Energy Invested”

Tato hodnota nám ukazuje, jaká je energetická výhodnost využívání jednotlivých zdrojů energie. T.zn. kolik energie potřebujeme na její získání resp. úpravu suroviny či paliva do použitelného stavu. V našem případě biolihu vyráběného z obilovin je získaná energie v biolihu (bez uvažování účinnosti spalování) cca 47,7 GJ.ha-1. Energie, která musí být vložená do celého procesu produkce obilního zrna a výroby biolihu je cca 33,1 až 43,5 GJ.ha-1. Potom je hodnota EROEI pro moderní lihovary (bez zpracování výpalků)

EROEI = 47,7 / (33,1 až 43,5) = 1,1 až 1,4

Se zpracováním výpalků je EROEI ≈ 0,8 až 1,0

Pro běžné lihovary je EROEI = 47,7 / (56,8 až 63,5) = 0,75 až 0,84 se zpracováním výpalků cca 0,5 až 0,7. Zahuštěné, vysušené a peletizované výpalky je možné využít jako palivo, což hodnotu EROEI poněkud zvýší.

Obr. 2: Přibližné hodnoty EROEI pro různé druhy paliv

Tento závěr doplňuje obr. 2:

Z tohoto obrázku také vyplývá, že se energetická náročnost těžby a zpracování ropy i uhlí postupně zvyšuje. Je to m.j. dáno tím, že se dobývá ze stále větších hloubek a za geologicky obtížnějších podmínek. Z grafu rovněž vidíme, že získávání paliva ze živičných ropných břidlic má hodnotu EROEI cca 3 a biolíh vyráběný z obilí či kukuřice nižší jak 1. To znamená, že by se z energetického hlediska jednalo o zcela ztrátový proces, který by ještě zvyšoval naši závislost na fosilních palivech. Jak vyplývá z mojí bilance, tak je tento proces mírně energeticky efektivní pouze pro nejmodernější ideální technologie.

Benzin a motorová nafta mají hodnotu EROEI v rozsahu cca 10 až 15.

Pozn.: Spory o hodnotu EROEI: byla zpracována celá řada studií [12-20,31] pro určení hodnoty EROEI biopaliv z obilnin a dalších zdrojů. Z jejich výsledků vychází hodnoty EROEI v rozsahu cca 0,7 až 1,3. Průměr je zhruba 1. To znamená, že kolik energie do výroby biopaliva investujeme, tolik zase získáme.

Tyto studie lze rozdělit do 2 skupin:

  1. Týmy, které jsou placeny ze státních grantů atp., které podporují politiku biopaliv, uvádějí EROEI až 1,3 i více, to zn., že produkce je přebytková 30 % a více. Do výpočtu však nezahrnují vlivy degradace půdy, kvalitu energie, energii některých zdrojů, které však musí být hrazeny z fosilní energie. Dále uvažují ideální podmínky i technologie (? výpalky).
  2. Týmy nezávislé na těchto grantech (např. z univerzit atp.), ale i placené např. energetickými společnostmi uvádí ve svých výsledcích hodnotu průměrnou EROEI cca 0,7.

Z těchto podkladů je zřejmé, že je třeba brát výsledky uváděné v literatuře s rezervou („čí chleba jíš, toho píseň zpívej“).

Ekologická hlediska produkce biopaliv

Dlouholeté monokultury pěstované biomasy (a to se týká i 2. generace) nejsou z ekologického hlediska příznivé [11,25-28]. Půda se jednostranně vyčerpává a vyžaduje dostatečné hnojení. Při využívání hnojiva rostlinami je část vyplavována do spodních vod a část se uvolňuje do atmosféry, např. jako oxidy dusíku [4,31].

V ČR vychází, že litr biolihu se dá z obilí vyrobit za cenu mezi 21 a 24 Kč (0,77 – 0,88 €.l-1), kdežto z cukrovky mezi 16 a 18 Kč (0,59 – 0,66 €.l-1). Avšak výrobní cena biolihu v Brazílii je asi 0,14 €.l-1 a prodejní v Evropě potom vychází na 0,46 €.l-1 (Jevič, VUZT Řepy [28]). To je podstatně nižší cena, než je u nás i v Evropě. Levný bioetanol však není způsoben pouze levnou pracovní silou v Brazílii, ale též nedodržováním základních ekologických, zdravotních i bezpečnostních požadavků. Jako příklad mohu uvést poznatky pracovníka jednoho českého lihovaru, který takto popisuje své poznatky z návštěvy Brazílie: „Viděl jsem tam pěstování třtiny a výrobu cukru. Dělá se téměř zadarmo, lihovarnické výpalky se vypouštějí do řeky, spaliny se nijak nečistí a takto se tam vyrábí víc a víc, dál a dál se vstupuje do pralesů. Za takových podmínek nejsme absolutně schopni konkurovat ceně biolihu z Brazílie.“ Z toho vyplývá, že si v Evropě zlepšujeme životní prostředí za cenu jeho značného zhoršení v jiných částech planety. Výsledkem takovéto politiky bude ještě rychlejší zhoršování životních podmínek na naší planetě.

Kombinovaná výroba cukru a bioetanolu

Při tomto řešení byla uvažována řada variant cukrovarnických meziproduktů, které by bylo možno použít pro výrobu bioetanolu (BE). Tyto varianty byly posuzovány m.j. z těchto hledisek [5,7,8]:

  • Celková spotřeba energie v komplexu cukrovar-lihovar
  • Ekonomika rekonstrukce (pořizovací náklady)
  • Vliv na technologii v cukrovaru i lihovaru (zjednodušení provozu, ev. možné problémy v technologii, možnost zvýšení kapacity, výtěžnost bioetanolu ...)

Zjednodušené schéma komplexu cukrovar – lihovar je na obr. 3

Na obr. 4 je blokové schéma cukrovaru s uvedením uvažovaných variant meziproduktů z technologie cukrovarů využitelných jako surovina pro výrobu bioetanolu.

 
Obr. 3: Zjednodušené schéma komplexu cukrovar - lihovar
Obr. 4: Schéma cukrovaru s vyznačením meziproduktů vhodnými k výrobě bioetanolu
 

Po provedených kvasných testech byla varianta s využitím řízků resp. dezintegrovanou řepou k výrobě BE zavržena. Byly při ní značné problémy na fermentaci, separaci částic a destilaci. Proto jsme tuto variantu dále neuvažovali. Výtěžnosti BE ze sacharózy ve využívaných surovinách se pro jednotlivé suroviny liší a byly rovněž brány do úvahy při posuzování jednotlivých variant.

Při uvažování kombinované výroby cukru a bioetanolu v komplexu cukrovar – lihovar se jako technologicky, energeticky i ekonomicky nejvýhodnější jevila varianta s odebíráním části surové šťávy a veškerého sirobu B. Asi 10 až 15 % surové šťávy by se mělo v průběhu cukrovarnické kampaně dohušťovat sirobem B na potřebnou koncentraci a odvádět do lihovaru, kde se z ní bude vyrábět bioetanol. Zbývající část sirobu B se bude skladovat pro pokampaňové zpracování. Zjednodušení technologie na varně cukrovaru sníží energetickou náročnost na této stanici. Doba provozu cukrovaru byla uvažována 80 dní, pro lihovar vychází 226 dní za rok. Spalováním bioetanolu lze pokrýt značnou část spotřeby energie komplexu. Pro tuto variantu to umožní snížit spotřebu celého komplexu cukrovar-lihovar na pouhých cca 34 % základní varianty, t.zn. pouze cukrovaru. T.zn., že se spotřeba energie komplexu sníží o cca 76 %. Výroba cukru se však sníží pouze cca o 22 % oproti variantě bez odběru surovin na výrobu bioetanolu.

Obdobný komplex byl v roce 2006 instalován v cukrovaru Dobrovice. Bioetanol se nespaluje ve vlastní kotelně, ale prodává. Cukr i bioetanol zde vyráběné jsou konkurenceschopné i bez dotací.

Protože lihovar v průběhu cukrovarnické kampaně může využívat nejen topnou páru z kotelny cukrovaru, ale i odpadní teplo z technologie cukrovaru, bude i energetická náročnost takovéhoto lihovaru nižší než u samotného lihovaru.

Při kampaňovém provozu se výpalky z lihovaru vrací zpět do technologické linky cukrovaru. Tím odpadají problémy s jejich likvidací. Odpadní vody z obou provozů se mohou likvidovat ve společné čistírně odpadních vod. Při tom vzniká bioplyn a biokal, který se může využívat jako hnojivo. Výpalky ze syrobu, zpracovávaného po kampani mají příznivější složení než výpalky z obilí. Proto je jejich likvidace (využití) snazší.

Závěr

Z našich výzkumů vyplývá, že posuzovat výhodnost biopaliv pouze z hlediska finanční kalkulace není rozhodující. Ceny surovin i energií se s časem mění, mění se i výše dotací, takže současné ekonomické bilance za jiných cenových relací nebudou správné.

Posuzování výhodnosti biopaliv na základě energetických bilancí je však založeno na fyzikálních a chemických zákonitostech a principech. Proto jsou tyto výsledky obecně platné a nezávisí ani na cenových relacích ani na politické situaci. Maximálně je může částečně ovlivňovat vývoj nových technologií (s vyšším výnosem, méně energeticky náročné, nové výnosnější či efektivněji transformovatelné plodiny atp.).

Další řešení musí být zaměřeno na následující problematiku:

  • Nalézt či vyšlechtit nové energeticky a ekologicky vhodnější plodiny a suroviny pro výrobu biopaliv
  • Nalézt či vyvinout nová energeticky a ekologicky výhodnější biopaliva (př. biobutanol)
  • Vyvinout nové technologie pro transformaci biomasy na biopalivo (s vyšší účinností, nižší energetickou náročností atp.)

Poděkování

Tato práce byla uskutečněna za podpory výzkumného záměru MŠMT ČR 6840770035.

Použitá literatura

  • [1] Kára, J., Adamovský, R.: Praktická příručka - obnovitelné zdroje energie. MZE ČR, Praha, 1993.
  • [2] Kára, J., Šrámek, V., Hutla, P., Stejskal, F., Kopická, A.: Využití biomasy pro energetické účely. ČEA, Praha, 1997
  • [3] ČEA, 2005. Příručka pro regionální využití biomasy. ČEA, Praha ČEA, 2005. Rostliny pro energetické účely. ČEA, Praha
  • [4] von Storch et al.: Reconstructing Past Climate from Noisy Data, Science 2004 0: 0961091
  • [5] Křivan Z., Hoffman P.: Kombinovaná výroba sacharózy a etylalkoholu z cukrovky, Zpráva VVZ CP Praha č. 85-TP-355
  • [6] Hoffman P.: Současný stav a perspektivní využívání druhotných a netradičních zdrojů energie ve výrobních oborech potravinářského průmyslu - cukrovarnický průmysl, Zpráva VVZ CP Praha st. úkol A02-125-801, č.87-TP-477
  • [7] Hoffman P., Kunteová L.: Kombinovaná výroba cukru a bioetanolu. Část 1: Optima- lizace systému cukrovar – lihovar z hlediska energetického i ekonomického, Listy cukrovarnické a řepařské 117 (2001), č. 9/10, s. 239
  • [8] Kunteová L., Hoffman P.: Kombinovaná výroba cukru a bioetanolu. Část 2: Využití cukrovarnických meziproduktů v lihovaru, Listy cukrovarnické a řepařské 117 (2001), č. 11 s. 273
  • [9] Hoffman P. Skočilas J.: Energy yield balance from treatment of agricultural production surplus and food wastes, XII. International Conference on Mechanical Engineering, Bratislava 13. až 14. 11. 2008
  • [10] Hoffman P., Skočilas J.: Možnosti využití přebytků zemědělské výroby a potravinář- ských odpadů k výrobě biopaliv – zdroje a zisky, část I., Chisa ´07, Srní
  • [11] Hoffman P.: Bio-fuels, Greenhouse Effect and Global Warming, BioFuels 2009 for Energetics 14.- 16.10.2009, Praha
  • [12] Mojmír Štěrba, http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2007062901
  • [13] http://www.eoearth.org/article/Energy_return_on_investment_(EROI)
  • [14] http://www.eoearth.org/article/Energy_quality
  • [15] http://collinpeterson.house.gov/PDF/ethanol.pdf
  • [16] http://www.uic.com.au/nip57.htm
  • [17] http:http://www.eoearth.org/by/topic/energy
  • [18] http://www.eoearth.org/article/Energy_return_on_investment_(EROI)
  • [19] www.coe.berkeley.edu/labnotes/0305/patzek.html
  • [20] http://www.hubbertpeak.com/Cleveland/EnergyQualityNetEnergyComingTransition.pdf
  • [21] Strašil Z., Zdroje biomasy využitelné pro energetické účely v ČR, v http://stary.biom.cz/ biom/8/09.html
  • [22] Vystavělová E., Environmentální aspekty využívání energie, www.schp.cz/html/ down loaddoc.php?id=1865&PHPSESSID.
  • [23] Švarc P.: Využití perspektivních biopaliv v dopravě – biosložky II.generace; v www.schp.cz/html/downloaddoc.php?id=1865&PHPSESSID.
  • [24] Beranovský J., Macholda F., Srdečný K., Truxa J.: Energie biomasy, EkoWat, 2008; v http://www.i-ekis.cz/?page=biomasa
  • [25] Abrham Z., Kovářová M.: Ekonomika pěstování a využití energetických a průmyslových plodin; v http://212.71.135.254/vuzt/vyzkum/2004/abrham4.htm?menuid=131
  • [26] Petříková V.: Pěstování energetických plodin v ekologických souvislostech, CZ Biom 2007, v http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2235&h=2&th=56
  • [27] Tabulka energetických plodin a jejich reprezentativních výnosů stanovených Minister- stvem zemědělství ČR pro celou Českou republiku, (2009); v http://www.szif.cz/ /irj/go/km/docs/apa_anon/cs/dokumenty_ke_stazeni/saps/03/1182779591387.pdf
  • [28] Materiály VÚZT Praha Řepy
  • [29] Materiály firmy Verner a.s.
  • [30] http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=269 (ceny paliv a energií)
  • [31] Hoffman P.: Utilization of Wastes and Surpluses from Agriculture and Food Industry for Bio-Fuel Production, BioFuels 2009 for Energetics 14.- 16.10.2009, Praha
  • [32] Materiály Českého statistického úřadu
  • [33] Materiály Ministerstva zemědělství ČR
  • [34] Pulkrábek et al.: Konkurenceschopnost produkce a ekonomika plodin využitelných pro výrobu bioetanolu; LCaŘ 123, č.7-8, 2007, s. 216-220

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Biomasová výtopna Žlutice – efektivní propojení praxe s výzkumem
Energetické využití obnovitelných a alternativních zdrojů z hlediska celkových emisí
Aditivace ke zlepšení termických vlastností slámy
Výtopna na biomasu - technologie VERNER po deseti letech
Vyhodnocení ročního provozu BPS Suchohrdly u Miroslavi
Intenzifikace výroby bioplynu z rostlinných materiálů
Některé zemědělské suroviny a jejich úprava pro výrobu bioetanolu

Zobrazit ostatní články v kategorii Kapalná biopaliva, Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 20.7.2011
Poslední změna: 15.7.2011
Počet shlédnutí: 6210

Citace tohoto článku:
HOFFMAN, Pavel: Efektivnost využití odpadů a přebytků biomasy ze zemědělství a potravinářského průmyslu k produkci biopaliv. Biom.cz [online]. 2011-07-20 [cit. 2017-02-22]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/efektivnost-vyuziti-odpadu-a-prebytku-biomasy-ze-zemedelstvi-a-potravinarskeho-prumyslu-k-produkci-biopaliv>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
21 Jul 2011 14:59 Ing. Josef Diviš
- Poznámka
25 Jul 2011 07:42 Gabriel
- Poznámka
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Lesnicko-dřevařský www server Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Portál Energetika Ekolist po drátě