Odborné články
Kam se ztratila organika z našich půd a co s tím?
Za posledních 30 let se razantně změnil přístup k hospodaření na orné půdě, což přineslo mimo jiné změny ve struktuře plodin, zúžení osevních postupů, vývoz živin ve formě exportovaného obilí a nedostatečné vápnění a hnojení statkovými hnojivy, což souvisí i s radikálním úbytkem stavů skotu v posledních dekádách. Co s tím, aby na naší půdě mohly hospodařit i nadcházející generace?
„Stabilita produkce agroekosystému klesá tím více, čím více stoupá intenzita výroby a export vyprodukované biomasy. Proto se musí požadovaná produkce a její stabilita udržovat přívodem dodatkové energie v organických a průmyslových hnojivech a zajišťovat aplikací pesticidů. Ve vyváženém osevním postupu musíme dosáhnout rovnováhy mezi spotřebiteli a zdroji uhlíku, přičemž zdroji uhlíkatých hmot jsou víceleté pícniny a drnový fond a spotřebiteli jsou všechny plodiny, které vyžadují působení cyklické kompenzační vazby (tj. vnesení organických hnojiv) a patří sem cukrovka, brambory, krmná řepa, kapusta, mák, ozimá a jarní řepka. Obilniny a luskoviny jsou plodinami neutrálními a z hlediska bilance organických hmot se uplatňují podle toho, jaké množství se jich v podobě organických hnojiv vrátí do půdy.” (Kudrna 1979)
V posledních třech dekádách docházelo k výrazným změnám ve struktuře plodin, kdy byl významně snížen podíl víceletých pícnin (jetel, vojtěška), tradičních luskovin (hrách, bob, peluška), ale také plochy okopanin (brambory, cukrovka). Některé plodiny jako např. len přadný, který je využíván pro textilní účely, z našich polí úplně zmizely. Naopak došlo ke zvýšení ploch řepky olejky a v posledních cca 15 letech k výraznému nárůstu pěstování kukuřice pro potřeby bioplynových stanic.
Současně místo tradičních osevních postupů, které se skládaly minimálně z 6 až 8 plodin, s pravidelným zařazením víceletých pícnin, stabilním hnojením organickými hnojivy – hnůj, kejda, močůvka a s vyváženou aplikací vápenatých hnojiv, se nyní často setkáváme se střídáním pouze 3 až 4 plodin, bez organického hnojení a leckdy i odvozem slámy do spaloven bez pravidelného vápnění.
Nedostatečné hnojení organickými hnojivy lze na jednu stranu přičítat vyšším nákladům na aplikaci oproti průmyslovým hnojivům, zároveň jsme v současné době přibližně na 30 až 40 % stavů ustájeného skotu proti roku 1990, s čímž úzce souvisí i pokles produkce organických hnojiv (hnůj, kejda, močůvka) o minimálně 60 %, a tak je nedostatek zdrojů organických hnojiv.
Absence vápnění nebo významné snížení aplikace vápenatých hnojiv vede typicky ke zhoršení pH půdy se všemi negativními vlivy na strukturu půdy a příjem živin rostlinami.
V neposlední řadě každý rok vyvážíme cca 3 miliony tun obilnin, se kterými odchází mimo jiné i 27 tisíc tun P2O5 ročně. V přepočtu jsme si tak za 30 let vyvezli pouze fosfor v hodnotě minimálně 20 miliard korun. Do roku 1990 byly tyto obilniny využívány pro krmení hospodářských zvířat a prostřednictvím statkových hnojiv se živiny vracely zpět na česká pole.
Důsledky intenzivního hospodaření v posledních desetiletích
Dochází k postupnému snižování množství a kvality humusu v půdě, v důsledku čehož je snižována i účinnost hnojení průmyslovými hnojivy. Tyto změny úzce korelují se zvýšením eroze, zvýšeným tlakem chorob a škůdců a větším utužením půd (zejména podorničí). Narušená mikrostruktura půdy s sebou nese nedostatek kyslíku v půdě, uléhání půdy. Taková půda má výrazně sníženou schopnost zadržovat vodu. Obecně chybí hluboko kořenící rostliny, které by „vynesly“ živiny ze spodních vrstev do orničního profilu. Dochází tak k většímu vyplavování živin se všemi negativními důsledky (eutrofizace vod), půda má sníženou schopnost odbourávat pesticidní látky a v konečném důsledku s sebou nižší pestrost krajiny nese úbytek hmyzu a mnohé další efekty.
Řešením by byla velmi důsledná bilance potřeby organických látek u každého zemědělce. Tato bilance v rámci osevního postupu musí vycházet kladně, proto je potřeba přehodnotit současné struktury osevních postupů. Dále je klíčové využít veškerých zdrojů organických látek ve vlastním zemědělském podniku (zaorávka slámy, hnůj, močůvka, zelené hnojení) a v případě jejich nedostatku také veškerých kvalitních zdrojů organických látek mimo vlastní zemědělskou soustavu, jakými jsou komposty.
Dalším významným krokem by mělo být prodloužení výpovědní doby nájemních smluv tak, aby se nájemcům vyplatilo do půdy investovat v podobě organického hnojení pozemků, vápnění apod.
Příklad vlastní praxe
Níže uvádím příklad možného návratu organiky do půdy, pomocí kompostů a propočty dodaných živin na základě rozborů kompostů výrobce AGRO CS a.s.
Aplikací v dávce 20 t/ha dodáme do půdy 8 t organických látek (OL)/ha a na daném pozemku tak bez jakéhokoliv dalšího přísunu OL máme vyřešenou bilanci těchto látek, dle typu půdy a struktury plodin, na 2,5 – 4 roky.
Tabulka: Bilance organických látek na vlastních pozemcích na základě rozborů kompostárny Jaroměř společnosti AGRO CS a.s.
Stanovení |
Typ výluhu |
Jednotka |
Hodnota naměřená |
Hodnota přepočítaná (kg/t pův. hm.) |
Živiny dodané na 1 ha při aplikaci 20 t/ha (kg/ha) |
* Odběr dané živiny sklizní pšenice při výnosu 8t/ha (kg/ha) |
|
fosfor – P |
lučavka |
% suš. |
1,230 |
6,15 |
123 |
42 z toho zrno 32,5 |
|
draslík – K |
lučavka |
% suš. |
1,880 |
9,40 |
188 |
160 z toho zrno 40 |
|
hořčík – Mg |
lučavka |
% suš. |
0,941 |
4,70 |
94 |
20 z toho zrno 10 |
|
celkový dusík – Nt |
|
% suš. |
1,620 |
8,10 |
162 |
200 z toho zrno 152 |
* pro příklad uvedena pšenice
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že aplikací kompostů v dávce 20 t/ha pokryjeme potřebu P, K, Mg na minimálně tři roky, při zaorávce slámy minimálně na čtyři roky. K tomu jako bonus můžeme započítat 160 kg postupně uvolnitelného N na 1 hektar.
Kompost výrobce AGRO CS a.s. je určitě kvalitním organickým hnojivem s poměrně vysokým obsahem živin, jehož aplikací můžeme účelně zvýšit kvalitu a úrodnost půdy.
Závěr
Je třeba konstatovat, že celkově v rámci České republiky dochází k trvalému zhoršování úrodnosti půdy se všemi negativními výše uvedenými důsledky a tento trend se neustále zrychluje. Naše půdy jsou neustále vyčerpávány exportem živin, snižováním obsahu organických látek v půdě, půdní vlastnosti se zhoršují a mikrobiální život půdy je omezený.
Jsou samozřejmě zemědělci, kteří mají půdu v pořádku, ale podíl těchto dobrých hospodářů klesá. Půda se v mnoha případech stala poskytovatelem „nevratného úvěru“, kdy se z ní jenom čerpá, ale málo nebo nic se do ní nevrací. Je potřeba však myslet na to, že půda je národní bohatství a nikdy jí nebude přibývat. Toto je třeba vzít na vědomí a podle toho se k ní chovat.
Půda by měla být apolitická a zemědělci by se neměli dělit na malé a velké, ale pouze na dobré a špatné hospodáře.
Úplně na závěr chci dodat, že problematika úrodnosti půdy a organického hnojení je velmi rozsáhlá a tento příspěvek je jen zlomkem k tomuto širokému tématu.
Článek byl publikován v časopisu Biom 3/2023 Bioodpady na kompost, kompost na pole.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Jak snížit množství potravin, které končí v popelnicích
Tříděné bioodpady jsou součástí cirkulární ekonomiky. Zamezit jejich znečištění jde primárně přes ekologickou výchovu a osvětu v obcích
Biologicky rozložitelné odpady v našich popelnicích chybí na polích
Dotační podpora zpracování bioodpadů a aplikace výstupů na zemědělský půdní fond
Recyklohraní učí děti třídit, neplýtvat a také kompostovat
Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování, Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 6.11.2023
Poslední změna: 21.1.2024
Počet shlédnutí: 2242
Citace tohoto článku:
HAVEL, Vít : Kam se ztratila organika z našich půd a co s tím?. Biom.cz [online]. 2023-11-06 [cit. 2024-11-25]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pestovani-biomasy-pelety-a-brikety-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-spalovani-biomasy/odborne-clanky/kam-se-ztratila-organika-z-nasich-pud-a-co-s-tim>. ISSN: 1801-2655.