Dopis ministru zemědělství

Vážený pan Ing.Jaroslav Palas ministr zemědělství České republiky NaTěšnově 17 Praha 1

Praha, 12.1.2004

Vážený pane ministře,

děkujeme za dopis ze dne 18.12.03, ve kterém nás vyzýváte k vyjádření připomínek k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 86/2001 Sb. Jedná se o půdu uváděnou do klidu a o podporu nepotravinářských plodin na této půdě pěstovaných. Dle názvu a původního záměru zde měly být zahrnuty též plodiny pěstované pro energetické využití, proto bylo toto vládní nařízení od počátku předmětem velkého zájmu a očekávání nejen členské základny CZ Biom, ale i mnoha dalších zemědělských subjektů.

Z přiloženého odůvodnění a z  textu nařízení vyplývá, že se jedná pouze o zajištění produkce řepky. Z toho lze vyvodit, že se podpora energetickým plodinám v tomto dotačním titulu již poskytovat nebude, což nakonec naznačovala již předchozí změna tohoto nařízení. Tuto nyní zrušenou podporu však bylo možno považovat za samozřejmou součást závazků přijatých touto vládou vůči Evropské unii v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie, ochrany ovzduší a klimatu a v neposlední řadě k rozvoji a podpoře perspektivního zemědělského odvětví.

Zajištění rozvoje pěstování energetických rostlin si v minulosti vyžádalo veliké úsilí. Teprve během posledních 2 let se zčásti začalo dařit tento nový obor nastartovat, zejména díky zajištění dotací. Za tuto dobu se podařilo založit porosty energetických plodin (bylin) již na cca 700 ha po celé ČR (rychle rostoucí dřeviny jsou v celé ČR jen na desítkách hektarů). Pokud by již žádná podpora pro tyto plodiny nebyla, došlo by jednoznačně k přerušení žádoucího rozvoje „fytoenergetiky“, protože zemědělci budou pěstovat především tradiční plodiny. Víme, jak jsou zemědělci konzervativní, těžko přístupní novinkám.

Z výsledků výzkumů vyplývá, že zdroje energetické biomasy potřebné pro žádoucí podíl „bioenergie“ bude do budoucna nutné  zajistit z více než 50 % cílevědomým pěstováním energetických plodin, a to především plodin bylinného charakteru. Z tohoto důvodu je přímá podpora jejich pěstování nezbytná. Nebude-li možné nadále  tuto podporu zajistit podle vládního nařízení č. 86/2001 Sb., bude zřejmě nutné hledat jiné možnosti, například v rámci některých jiných dotačních titulů. Je také na zvážení, zda by nebylo možné podpořit zakládání porostů vytrvalých energetických plodin obdobně, jako se podporuje zakládání trvalých travních porostů. Ekologický a protierozní účinek těchto plodin je naprosto srovnatelný s účinkem trvalých travních porostů a navíc se sklízí kvalitní palivo. Po posečení travních porostů jsou naopak často problémy, co s posečenou trávou, není-li ji třeba ke krmení. Příkladem může být především energetický šťovík, který zajistí kvalitní vegetaci a po celý rok zelené pole. Další příznivý ekologický účinek této plodiny spočívá v jeho hlubokém zakořeňování, což umožňuje čerpání živin z hlubokých vrstev půdy, kde jsou (případně) vyplavené živiny jiným druhům rostlin nedostupné. Využívání živin ze spodních vrstev půdy svědčí též o tom, že není nezbytné vydatné hnojení této plodiny (prokázáno v provozních zkouškách) a že vynesené živiny přispívají tak k přímé výživě tohoto energetického porostu, což má příznivý vliv rovněž z hlediska nitrátové směrnice.

Vážený pane ministře, věříme, že najdete v rámci možností Ministerstva zemědělství způsob, jak podporu energetickým plodinám zajistíte. Jedná se skutečně o velmi důležitý a perspektivní úsek zemědělské činnosti, tak jak je všeobecně podporován v Evropské unii. Bylo by totiž zcela paradoxní, že v období, kdy jsme ještě v EU nebyli, byla podpora tohoto celosvětově všeobecně podporovaného oboru větší, než když do EU vstoupíme.

Předem Vám děkujeme za příznivý postoj k našim připomínkám a za nalezení konkrétní a efektivní podpory pro pěstování energetických (nedřevních) plodin.

S pozdravem
Ing.Jaroslav Váňa, CSc.
předseda CZ BIOM

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu