Biometan se vyplatí a má budoucnost

Dnešní objem výroby biometanu je malý, ale v nejbližších letech se to radikálně změní, protože Evropská unie připravuje další soubor legislativních opatření pro dosažení uhlíkové neutrality. Od roku 2027 by měla začít platit nová emisní norma pro vozidla Euro 7, která výrazně zpřísní limity emisí z výfukových plynů pro autobusy a nákladní automobily. V rámci systému obchodování s emisemi (ETS2) zpoplatní od roku 2027 také emise ze silniční dopravy a vytápění budov. Od roku 2035 by se měly přestat prodávat vozy se spalovacími motory. Evropa tak vytváří stále větší tlak na omezení spalování fosilních paliv, a v důsledku toho bude stoupat poptávka po nízkoemisních palivech a obnovitelných zdrojích energie. V tomto mixu hraje důležitou roli biometan, neboť má výrazně nižší emise skleníkových plynů než fosilní zemní plyn. A my si ho v Česku můžeme vyrobit. Nebo ho budeme muset dovážet.

Přeměna bioplynu na biometan je proměna vody ve víno

Biometan vyrobený z bioplynu musí mít podle normy pro vtláčení do sítě čistotu alespoň 95 procent metanu (CH₄). Jeho obsah v surovém bioplynu ovlivňují vstupní suroviny anaerobní fermentace, a i když jsou ideální, obsah metanu v bioplynu nepřesahuje 80 procent. V případě běžných zemědělských bioplynových stanic to je okolo 50 procent. Zbytek bioplynu tvoří složky jako je oxid uhličitý, sirovodík, kyslík, čpavek, dusík a vodní pára. Abychom získali z bioplynu biometan, musíme jej vyčistit, například v membránovém separátoru. Separace plynů pomocí membrány je známá už od roku 1976 a v současnosti to je nejrozšířenější metoda čištění. V Air Products jsme tuto metodu rozvíjeli a zkonstruovali vlastní membrány PRISM® tvořené dutými vlákny z nanopolymerů, které dosahují 99,5% čistotu biometanu, mají vysoký výkon a jsou velice odolné vůči agresivním plynům a nečistotám.

Bioplynovým stanicím, které mají dostatečný objem výkonu, se rozhodně vyplatí vyrábět biometan. Od majitele stanice to ovšem vyžaduje vstupní investice, schopnost vyřídit projektovou dokumentaci a všechny administrativní náležitosti. Musí si také zařídit a platit provozní údržbu. Proto nabízíme model oboustranně výhodné spolupráce, kdy majitel stanice nepotřebuje žádné investice, nemá s výstavbou a provozem biometanové jednotky žádné starosti a pouze inkasuje příjem za prodej bioplynu. Jsme schopni stanicím zajistit veškerou přípravu, instalovat biometanovou technologii a následně ji servisovat. A u bioplynových stanic s velkou produkcí biometanu, kde by připojení do plynové sítě představovalo neúměrně vysoké náklady, je možné postavit zkapalňovače na bioLNG, nebo z biometanu vyrábět nízkoemisní vodík.

Biometan se vyplatí

Využití energie z biometanu je 2,5krát vyšší než u spalování bioplynu v kogeneračních jednotkách. Takže výroba biometanu nabízí oproti bioplynu potenciálně vyšší zisk. Navíc při zpracování bioplynu na biometan odpadá nutnost využít odpadní teplo a biometan lze skladovat. U stanic, které zpracovávají velký objem biodegradabilních odpadů, je ekonomicky zajímavým řešením vyrábět z bioplynu parním reformingem vodík. Emise CO₂ jsou v tomto případě považovány za neutrální díky původu zdrojového bioplynu z odpadu a bezemisní vodík má vyšší přidanou hodnotu než biometan.

Poptávka po biometanu poroste díky rozvoji vozidel na CNG/LNG a využití biometanu v energetice. Na zemní plyn jezdí v Evropě přes 1,3 milionů vozidel, které obsluhuje přes 5 000 čerpacích stanic. A v České republice je podle údajů Centra dopravního výzkumu nyní provozováno asi 26 tisíc vozidel na zemní plyn. Také síť plnících stanic se rozšiřuje. V provozu jich je 210, dalších 13 je ve výstavbě a do roku 2030 by jich mělo být na 400. Tou dobou by u nás na zemní plyn mělo jezdit zhruba 55 tisíc vozidel se spotřebou okolo 200 milionů metrů krychlových plynu. To představuje významný tržní potenciál a výzvu i příležitost pro výrobce biometanu.

 

 

PR článek

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu