Suroviny pro bioplynové stanice, které odolávají suchu a vylepšují půdu

Postupující klimatická krize vyžaduje nový přístup k pěstování plodin pro bioplynové stanice. Experti i zemědělci hledají plodiny, které budou lépe odolávat suchu a vyšším teplotám. Dalším požadavkem je péče o půdu. Plodiny a celá agrotechnika pěstování rostlin musí směřovat k vyššímu obsahu organické hmoty, k čemuž pomáhá samotné hnojení digestátem, ale k dobrému stavu půdu by měla přispívat i plodina a použitá agrotechnika.

Ilustrační foto: Jetel inkarnát (Kari Nousiainen @Flickr.com)

Pozornost řady provozovatelů bioplynových stanic se proto obrací k bobovitým rostlinám, především vojtěšce a jetelu inkarnátu. Tyto plodiny mají hluboký kořenový systém, vojtěška běžně koření i několik metrů, což umožňuje nejen dobře odolávat suchu, protože si rostliny sáhnou hlouběji pro vodu, ale vynáší živiny ze spodních vrstev podorničí a po několika letech, kdy je porost rozorán, zanechává v půdě spoustu organické hmoty.

Jednou z farem, kde již bobovité rostliny v bioplynové stanici zkouší je statek Netěchovice: „Vojtěšku pěstujeme jako jedni z mála v okolí Týna nad Vltavou. Její každoroční výnos kolem 8 t/ha sušiny na ploše cca 30 ha zajišťoval kvalitní objemové krmivo pro vlastní holštýnský skot. Jetel samozřejmě pěstujeme také na podobné ploše. Osvojovací schopnost vody a tvorba kořenů je ale vyšší u vojtěšky, a proto se nám zdá perspektivnější. I když plochy jetelovin na českých půdách ubývají, my se je snažíme navyšovat pro zlepšení kvality půdy a rozšíření osevního sledu. Nyní plánujeme přidávat vojtěškovou a jetelovou siláž také do bioplynové stanice.“

Bobovité rostliny jsou zajímavý substrát. Na jednotku hmoty produkují zhruba stejné množství bioplynu jako jiné plodiny. Jednou z výhod, ale i potenciálním problémem, je vyšší obsah dusíku. Dusík, který projde bioplynovou stanicí skončí v digestátu, který tak bude mít vyšší obsah dusíku. Zároveň však může docházet k vyššímu obsahu dusíku ve fermentoru, kde může zpomalovat proces tvorby bioplynu. V menších dávkách je již ověřeno, že to fermentační proces neovlivní, ale ve vyšších dávkách je potřeba využití těchto rostlin ještě ověřit. Tomu má pomoci výzkumný projekt ministerstva zemědělství, který je realizován právě na farmě v Netěchovicích (16/003/1611a/231/000093), podpořený z Programu rozvoje venkova.

Ačkoli vojtěška i jetel zvládají nižší dostupnost vody, není to tak jednoduché. Při zakládání porostu jsou naopak srážky nutné a nezbytné, čemuž se dá částečně čelit podzimním výsevem, ale může se stát, že ani toto opatření nezafunguje a porost se dostatečně nezapojí, aby přerostl plevele a pak nezbyde než porost zaorat. Pokud se založení porostu povede, dobře konkuruje ostatním rostlinám a plevelům a vojtěšku lze na pozemku pěstovat několik let.  

Při úvahách o zajištění surovin pro bioplynovou stanici v dobách klimatické krize není nutné zcela opustit stávající plodiny a surovinou skladbu. Zařazením bobovitých rostlin do osevního postupu lze zlepšit stav orné půdy. Přirozenou rotací plodin se vojtěška či jetel vystřídají na většině polí podniku a připraví dobrou půdu pro jiné plodiny. Ty sice nemají tak dobrou osvojovací schopnost vody, ale za dobrých podmínek poskytují vyšší výnos nebo lepší zpeněžení. Tím vzniká potřebná vnitropodniková pestrost.

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2019 Biomasa v době klimatických změn.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu