Názory veřejnosti na využívání dřeva k získávání energie

Využití hmoty rostlinného původu pro výrobu elektřiny v Česku stále stoupá. Skupina ČEZ za rok 2007 vyrobila z biomasy asi 220 GWh elektřiny, což představuje 40% meziroční nárůst. Nejvýznamnějšího výrobce elektřiny z biomasy v Česku představuje elektrárna Hodonín. Za rok 2007 vyrobila z biomasy kolem 95 GWh, což znamená meziroční nárůst 57 %. Nárůst souvisí s tím, jak se zlepšuje spolupráce s lokálními zemědělci a vlastníky lesů, kteří letos dodali téměř 95 000 tun biomasy.

Biomasa spálená společností ČEZ v roce 2007

V elektrárně Hodonín lze zároveň čekat největší nárůst do budoucna – její roční kapacita může dosahovat až 200 000 tun biomasy. V roce 2008 zde chtějí spálit minimálně 150 000 t. V elektrárně Poříčí (u Trutnova) bylo za rok 2007 vyrobeno 77 GWh (spáleno 70 000 t biomasy), v elektrárně Tisová (u Sokolova) 40 GWh (spáleno 40 000 t biomasy) a v teplárně Dvůr Králové 7 GWh (4000 t biomasy). Nejčastějším typem biomasy v Česku jsou rostlinné zbytky, které tvoří 162 000 t z celkových 168 000 t spálené biomasy.

Jaké množství CO₂ vzniká při spalování biomasy?

Módní je dnes říkat, že spalování uhlí je špatné a spalování biomasy je dobré. Z ministerstva životního prostředí dokonce chodí prohlášení o tom, že by se mělo spalování uhlí v domácnostech zakázat. Jenže tak černobílé to rozhodně není. Uhlí samo o sobě za nic nemůže. Problém emisí je především otázka technologií, které uhlí nebo i biomasu spalují.

Kotle pro domácnosti prodávané v rámci EU se podle normy EN 303-5 rozdělují podle emisí a účinnosti do tří základních tříd. Na českém trhu se prodávají kotle na biomasu s neřízeným spalováním, u kterých je v 1. třídě povolena emise CO₂ max. 25 000 mg/m³. Automatické kotle na uhlí splňují požadavky třetí, nejpřísnější třídy, a při spalování uhlí dosahují emisí CO₂ 500 mg/m³. Jinými slovy: jeden kotel na kusové dřevo s neřízeným spalováním je schopen produkovat emise ve stejné výši jako několik desítek automatických kotlů na uhlí.

Ministerstvo životního prostředí ve své zprávě o stavu životního prostředí v ČR v roce 2006 píše o tom, jak malé kotle na tuhá paliva stále více znečišťují vzduch prachem a skleníkovými plyny. Přitom ve zprávě agentury CENIA, ze které tiskové prohlášení ministerstva vychází, se na stránce 11 lze dočíst, že od roku 2005 do roku 2006 se emise tuhých látek z malých zdrojů snížily o 22 % a emise CO₂ o 26 %! Je to tedy přesně naopak. Za rok se snížily emise tuhých látek z malých zdrojů o téměř jednu čtvrtinu! Pravdou ale je, že na vesnicích problém se spalováním tuhých paliv dlouhodobě existuje. Pokud se v domácnosti používá jednoduchý litinový kotel s neřízeným spalováním určený oficiálně ke spalování koksu, ale do kterého ve skutečnosti uživatelé sypou gumu, plasty naplněné dřevem a olejem, pražce a další odpady, tak dokáže takovýto kotel jednoduše zamořit okolí na 100 m daleko.

Zákazem spalování uhlí a dotováním kotlů na biomasu se to nevyřeší. Podobně jako se emise z automobilů snížily díky povinnosti používat katalyzátor, tak by šlo dosáhnout velkého efektu i u tuhých paliv, a to zákazem prodeje a užívání kotlů s neřízeným spalováním.

Je zřejmé, že lidé, kteří si pořídili nejmodernější kotel na spalování uhlí s nejpřísnějšími emisními limity, se chovají ekologičtěji než lidé, již si koupili kotel na dřevo s neřízeným spalováním. Bohužel podle logiky, že za dobrý skutek budeš potrestán několikrát, musí lidé produkující mnohem méně emisí CO₂ platit v ceně uhlí ekologickou daň za neekologické palivo, což člověk spalující dřevo nemusí. Umíme efektivně vyrábět energii ze dřeva?

Biomasu lze nejefektivněji využívat na výrobu tepla. Na trhu jsou technologie, které spalují biomasu ve formě dřevní štěpky nebo pelet s účinností přes 90 %. Pokud se biomasa používá k výrobě elektřiny, např. přimícháváním štěpky k uhlí, tak je biomasa spalována s účinností zhruba kolem 20 %.

Situace, která u nás vznikla, je téměř absurdní. Stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu stanovuje výrazně vyšší ceny za elektřinu vyrobenou z biomasy a podporuje tak především státní podnik ČEZ, aby spaloval štěpku společně s uhlím. To zvýšilo poptávku po štěpce, vzrostla její cena a stává se nezajímavou pro drobné soukromníky při výrobě tepla.

Místo spalování v kotlích s účinností 90 % se štěpka přimíchává k uhlí a spaluje v elektrárnách s účinností 20 %. Stát tak svými regulacemi podporuje to, aby se z 1 kg štěpky využilo 4x méně energie, než je technologicky možné.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu