Zákon o podporovaných zdrojích požaduje zaknihovat akcie

Dle této novely bude podpora elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů vyplácena výrobcům elektřiny a tepla s právní formou akciové společnosti, pokud tito výrobci mají výlučně zaknihované akcie. Pouze pro zahraniční akcionáře s podílem větším jak 10 % je zde úleva v podobě možnosti doložit pouze čestné prohlášení s informacemi o držiteli akcií. Toto nařízení má za cíl zprůhlednit podnikání v podporovaném odvětví. Stát chce totiž oprávněně znát příjemce desítek miliard, které jsou ročně za výrobu podporované elektřiny vypláceny. Hlavním cílem tohoto opatření byly firmy vlastnící fotovoltaické elektrárny. V tomto případě oblíbené akcie na majitele byly však zrušeny již zákonem č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností. Dle tohoto zákona se k 1. 1. 2014 mění listinné akcie na majitele, které nejsou imobilizované, na listinné akcie na jméno. Listinné akcie na jméno zůstávají tímto zákonem nedotčeny. Zrušení listinných akcií na majitele umožňuje identifikaci akcionáře ve všech případech, a to jak ze strany společnosti samotné, tak ze strany státních orgánů.

Vydání listinných akcií na jméno u akciové společnosti zajišťuje ve stejné míře sledovaný účel, tj. zvýšení transparentnosti struktury společnosti a rozdělování veřejných peněz, jako v případě zaknihování akcií. Není zde proto důvod vázat výplatu podpory výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů pouze pro akciové společnosti s výlučně zaknihovanými akciemi.

Zaknihování akcií probíhá ve zvláštním registru tzv. Centrálním depozitáři, což je administrativně i finančně nákladné. Toto zjištění je ránou pro zemědělské „akciovky“ vzniklé transformací z družstev. Složitější a výrazně dražší proces, kterým se akcie uloží u Centrálního depozitáře cenných papírů v Praze plní stejnou míru transparentnosti podnikání jako akcie na jméno. Proč tedy zaknihovávat? Mnohé firmy se podle toho zařídily. Je registrován zvýšený zájem o “volné” zahraniční firmy, které se stávají vlastníky akcií na jméno a u kterých stačí “jen” čestné prohlášení o vlastnících. U zemědělských „akciovek“ toto řešení nepřipadá v úvahu, a tak na ně dopadá nařízení v plném rozsahu.

Své k tomu řekl i pan Pásek ze společnosti Agria, a.s. „Naše společnost přechází z akcií na majitele na akcie na jméno. V tomto procesu je potřeba dodržet lhůtu pro výměnu akcií do 30. 6. 2014. Teprve potom lze akcie zaknihovat, což je v rozporu s termínem v zákoně o podpoře výroby elektřiny. Je to patová situace.“

Podobné závěry mají i jiné společnosti, které mají stovky akcionářů jako je tomu v případě společnosti ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. „Máme kolem tisíce akcionářů na jméno. Všechny naše akcionáře známe. Nedokážu si představit veškeré tyto akcie uložit v depozitáři. Je to zbytečná komplikace, která nestojí malé peníze a žádné zvýšení přehledu o majitelích našeho podniku nepřinese,“ říká pan Zelenka.

Mezi tolika akcionáři se najdou i vlastníci, kteří zaknihování prostě odmítnou, např. kvůli jejich pokročilému věku. Takové případy není možné vyřešit ze dne na den. Do stejné kategorie patří i akcie, které jsou součástí dědického řízení a není možné s nimi nakládat. K tomu nám své sdělil pan Kuba z Rolnické společnosti Lesonice a.s.: „V současnosti máme cca 40 akcionářů a probíhá intenzivní výkup akcií, bohužel někteří akcionáři nežijí nebo akcie nemohou najít či je fyzicky zlikvidovali. Za této situace je zaknihování v horizontu jednoho roku nemožné.“

Poslední příběh z řady naprosto transparentně podnikajících společností doplácejících na situaci kolem fotovoltaického boomu, který zapříčinil, dá se říct až, legislativní šikanu provozovatelů, nám sdělil předseda představenstva AGRO Slatiny pan Kloz: „Ve firemní evidenci - knize akcionářů, existuje jmenný seznam všech akcionářů. Bydliště jednotlivých akcionářů je jak na území ČR, tak i na Slovensku. Uvedený seznam byl v písemné formě již v minulosti předán v souvislosti s poskytováním národních dotací SZIF. Akcie nejsou veřejně obchodovatelné a jakýkoliv jejich převod, s výjimkou převodu na osoby v řadě přímé, podléhá schválení představenstvem akciové společnosti. Anonymní vlastnictví akcií naší společnosti je nemožné a vyloučený je i jejich jakýkoliv nekontrolovaný převod.“

Nápravu této legislativní chyby může zajistit jen novela zákona o podporovaných zdrojích. Ta je v současné době ve druhém čtení, což znamená projednávání v hospodářském výboru. Pozměňovací návrh byl výboru předložen a je nyní na vyjádření členů výboru a stanovisku MPO, v jaké podobě půjde novela zákona v dalším čtení do sněmovny. Každopádně čas plyne a termín v současně platné legislativě je striktně dán – zaknihování musí být provedeno do 30. 6. tohoto roku.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost