Obsahy prvků v jednotlivých sečích lučního porostu

Úvod

Obsah jednotlivých prvků v rostlinné biomase je ukazatelem odběru živin ze stanoviště a zároveň i důležitým kritériem určujícím kvalitu píce. Může být značně proměnlivý a závislý na celé řadě faktorů. Liší se jednak v závislosti na endogenních rozdílech mezi druhy, odrůdami i genotypy v rámci odrůdy – např. jeteloviny mívají vyšší obsah Ca, Mg, K, Cu, Zn, Co než trávy (Míka 1997) a v neposlední řadě i na dosažené růstové fázi. Dále je ovlivněn i exogenními faktory, tzn. vlivy klimatickými, půdními a antropogenními (Míka 1980).

Cílem této práce bylo vyhodnotit obsahy živin v nadzemní biomase lučního porostu u jednotlivých sečí.

Materiál a metodika

Dlouhodobý experiment sledující vliv hnojení na luční porost typu Alopecuretum byl založen v roce 1966 na mezofytní až mezohygrofytní louce v katastru obce Černíkovice (okres Benešov). Průměrný roční úhrn srážek na stanovišti se pohybuje okolo 664 mm, průměrná roční teplota 7,2 °C a nadmořská výška činí 363 m. Průměrné agrochemické vlastnosti půdy: pH (H₂O) 5,6; obsahy prvků (v mg.kg^-1) N-tot. = 4743, P = 18, K = 164, Ca = 3940, Mg = 468. Pokus byl založen v šesti variantách hnojení, ale v roce 1992 bylo na části ploch hnojení ukončeno. V roce 2007 (tedy po 16 letech) nebyl již zaznamenán žádný průkazný vliv původní varianty na výnos nadzemní biomasy ani na obsah prvků v této biomase (více podrobností v článku Hrevušová et al., 2009). Z tohoto důvodu je v této práci počítáno pouze s celkovými průměry bez ohledu na původní varianty hnojení.

Porost je každoročně 3x sečen – ve sledovaném roce 2007 to bylo 30.5., 8.8. a 15.10. Pro stanovení obsahu celkového dusíku (N_total), P, K, Ca a Mg byly odebrány průměrné vzorky, které byly sušeny při 60 °C do konstantní hmotnosti. Vlastní analýzy prvků byly provedeny v akreditované laboratoři EKO LAB Žamberk, spol. s.r.o. Výsledky byly zpracovány analýzou rozptylu v programu Statistica 8.

Výsledky a diskuse

V roce 2007 byl zaznamenán neobvykle nízký výnos nadzemní biomasy v 1. seči a následný zvýšený výnos v 2. seči (viz tab.1). Tento jev je vysvětlitelný velmi suchým jarem a počátkem léta – dostatečné srážky přišly až v červenci. Naopak podzimní období bylo srážkově nadprůměrné.

Neobvyklý trend lze zaznamenat i v obsahu jednotlivých prvků v nadzemní biomase (viz tab.1, graf 1). Průměrný obsah celkového N byl nejvyšší ve 3. seči a nejnižší ve 2. seči. To odpovídá poznatkům Míky (1980), který udává že jeho obsah u trav je vyšší v mladé píci a v 1. seči, naopak při vyšších srážkách klesá. Jak ukazuje obsah vlákniny ve 3. seči, byly porost sklizen v podstatně ranější vývojové fázi než u předešlých, což mělo v tomto případě pravděpodobně rozhodující vliv.

Obsah P byl ve všech sečích podobný a tedy se významně neprojevil zvýšený příjem P při vyšších srážkách (vlivem jeho větší pohyblivosti v půdě), jak uvádí Míka a kol. (1997).

Nejvyšší průměrný obsah K v píci byl zaznamenán v 1. seči. To odpovídá výsledkům Mrkvičky (1991), který uvádí, že ke zpřístupňování K z půdy dochází kontinuálně a to i v mimo vegetačním období, kde jeho odběr rostlinami je minimální. Proto je ho v jarním období nejvíce a v průběhu roku jeho obsah klesá. Z tohoto trendu vymykající se hodnotu obsahu K ve 3. seči můžeme pravděpodobně opět přičíst ranější vývojové fázi rostlin a neobvyklému průběhu srážek.

U příjmu Ca a Mg rostlinami se projevuje silný antagonismus s K, jak potvrdili např. Krajíc a kol. (2007). Tomuto trendu odpovídají i námi zjištěné hodnoty, kdy nejvyššího obsahu těchto prvků bylo dosaženo ve 2. seči (tedy při nejnižším obsahu K).

Z výnosů biomasy z jednotlivých sečí a obsahu prvků byl také vypočítán průměrný odběr živin (Tab. 2). Je vidět, že odběr živin při 3. seči byl v důsledku nízkého výnosu znatelně nižší, ačkoliv např. obsah N v poslední seči byl průkazně nejvyšší.

Tabulka 1: Průměrné výnosy suché nadzemní biomasy (v t.ha^-1) a obsahy vlákniny, celkového N, P, K, Ca a Mg (v %) v jednotlivých sečích v roce 2007. Stejná písmena v indexu značí neprůkazné rozdíly mezi sečemi (Tukey; α = 0,05)

	1.seč	2.seč	3.seč
Výnos biomasy (t.ha-1)	1,95 A	1,80 A	0,96 B
Vláknina (%)	25,9 A	23,7 B	16,8 C
N total (%)	2,24 A	1,96 B	2,50 C
P (%)	0,30 A	0,29 A	0,32 A
K (%)	2,33 A	2,04 B	2,25 A
Ca (%)	0,86 A	1,65 B	1,53 B
Mg (%)	0,23 A	0,45 B	0,31 C

Tabulka 2: Průměrné odběry živin (kg.ha^-1) v jednotlivých sečích a celkem za celý rok v roce 2007

	1.seč	2.seč	3.seč	Celkem
N total (kg.ha-1)	43,7	35,3	24,0	103,0
P (kg.ha-1)	5,9	5,2	3,1	14,1
K (kg.ha-1)	45,4	36,7	21,6	103,8
Ca (kg.ha-1)	16,8	29,7	14,7	61,2
Mg (kg.ha-1)	4,5	8,1	3,0	15,6

Poděkování

Práce byla řešena za podpory Výzkumného záměru MSM 6046070901 řešeném na FAPPZ ČZU v Praze.

Literatura

1. Hrevušová, Z., Hejcman, M., Pavlů, V., Hakl, J., Klaudisová, M., Mrkvička, J. (2009): Long-term dynamics of biomass production, soil chemical properties and plant species composition of alluvial grassland after the cessation of fertilizer application in the Czech Republic. Agriculture, Ecosystems and Environment, 130, 123-130.
2. Krajíc, L., Hakl, J., Šantrůček, J. (2007): Vliv využívání porostů vojtěšky seté na odběr fosforu, draslíku a vápníku. In. Súčasnost a perspektívy krmovinárského výskumu a vzdelávania v multifunkčním využívání krajiny. Sborník z vědecké konference s mezinárodní účastí, 20.9., SPU Nitra, s. 217 - 219.
3. Míka, V. (1980): Obsah minerálních látek v travách. Academia, Praha, 105s.
4. Míka, V., Narazím, J., Kalač, P., Kohoutek, A., Komárek, P., Pavlů, V., Pozdíšek, J. (1997): Kvalita píce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, 227 s.
5. Mrkvička, J. (1991): Produkční a ochranné funkce trvalých lučních porostů. Habilitační práce. VŠZ v Praze, 176 s.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu