Kjótské pružné mechanismy: Vyhlídky pro financování energetických investic

Zápisky ze semináře organizovaného Generálním komisariátem pro výzkum v Evropském Parlamentu 26. června 2003.

Aby bylo ekonomicky možné dosáhnout cíle Kjótského protokolu, byly vytvořeny tři mechanismy: obchodování s emisemi (Emission Trading - ET), společně zaváděné projekty (Joint Implementation - JI) a mechanismy čistého vývoje (Clean development Mechanisms - CDM). Toky investic umožněné těmito mechanismy by měly zlepšit výnosnost obnovitelných zdrojů.

Jos Delbeke, EU Commission, DG Environment

Kjótský protokol byl ratifikován více než 110 zeměmi reprezentujícími 4/5 světové populace, ale stále nevešel v platnost, jelikož tyto země neprodukují více než 55% emisí skleníkových plynů. Spojené státy stále neprojevily ochotu zasednout k jednacímu stolu. Rusko ratifikaci přislíbilo. Zářijová konference v Moskvě by snad mohla pomoci. Země jako Čína či Indie se nikdy nezaváží ke kvantitativním cílům, jelikož tím by ohrozily své rostoucí ekonomiky. Proto se Evropská Komise rozhodla netlačit příliš na tyto země, aby předešla bumerangovému efektu.

Směrnice o obchodování s emisemi skleníkových plynů prošla druhým čtením a pokud bude schválena, tak systém obchodování s emisemi musí být připraven ve členských státech 1. ledna 2005. Evropský obchod bude vytvořen s povoleními a cenami (předpokládá se 10 - 15 € na tunu CO₂). Trh pokryje EU15, 10 kandidátských zemí, země EFTA a jednání probíhají se Švýcarskem, Kanadou, Japonskem a Novým Zélandem.

JI a CDM mechanismy by mohly být včleněny do ET konverzí emisních kreditů mechanismů založených na projektech (JI a CDM) na emisní mechanismy (ET) a bez jakýchkoliv doplňkových zábrany pro JI a CDM projekty.

Annemarie Goedmakers, NUON, Nizozemí

Elektrárenská společnost NUON (9500 zaměstnanců) přijala cíl 10% obnovitelných zdrojů energie do roku 2010 (nyní dosahuje 5,7%, což představuje 320MW). NUON by chtěla prodávat rozličné druhy elektřiny s rozdílnými cenami.

NUON investovala do větrných farem v Norsku a v Číně, JI projektů v Polsku a Rumunsku a hydro projektu v Guatemale. Snížení emisí bylo prodáno zákazníkům v Nizozemí, kteří si přáli kompenzovat uhlíkové emise, které produkují. Emise NUON dosáhli v roce 2001 494 gramů CO₂ na kWh.

Charles Nicholson, British Petroleum, Velká Británie

BP podporuje CDM jako ekonomicky schůdnou cestu pro řízení emisí CO₂ a umožňující zahrnutí i zemí, jež nejsou zahrnuty v příloze 1 Kjótského protokolu. Současná cena CO₂ není dostatečně vysoká, aby skutečně ovlivnila ziskovost projektů.

Franzjosef Schafhausen, Ministerstvo životního prostředí, Německo

Současná cena CO₂ se nyní pohybuje mezi 1 - 10 € / tunu CO₂ a předpověď velikosti trhu pro rok 2010 se pohybuje od 10 milionů € do 200 miliard €.

Německo v mnoha otázkách volí vyčkávací taktiku, jelikož nejsou zatím dostatečně jasná pravidla. Německo je skeptické k zachycování uhlíku.

Více informací je k dispozici na  www.bmu.de (pravidla pro JI, CDM,…).

Bernhard Zander, KfW Carbon Fund Project, Německo

KfW je banka prodávající uhlíkové úvěry. Tyto úvěry jsou považovány za novou obchodovatelnou komoditu. Problémem je malý trh, rizika, dlouhodobé perspektivy, slabá legislativy, atd.

Charlotte Streck, Světová banka, USA

Světová banka spravuje uhlíkový fond (Prototype Carbon Fund) s počátečním rozpočtem 180 mil. USD ze 17 soukromých společností a šesti OECD vlád. Rovněž spravuje 70 - 140 mil. € pro Nizozemí. Do současnosti bylo schváleno 49 projektů za 270 mil USD (prům. 5,5 mil USD / projekt). Cena administrace činí 250 tis. USD na projekt.

Problém představuje celková výše investice, jelikož uhlíkový fond přispívá jen malou částí z celé investice (všech 49 projektů stálo odhadem 2.000 mil. USD). Levné úvěry z CDM jsou pouhou iluzí, jelikož nejchudší země mají obtížnější přístup k financování projektů, vysoká investiční rizika, dlouhou dobu přípravy projektů (5 let) a limitovaný dopad uhlíkového financování.

Adriaan Korthuis, Carboncredits, Nizozemí

Nizozemí dosáhlo 6% snížení emisí skleníkových plynů, což představuje 40 mil. tun CO₂. Domácí náklady byly vyhodnoceny na 150 € / tunu, zatímco Kjótské mechanismy nabízí možnosti získání těchto redukcí za méně než 10 € / t. Proto se Nizozemí rozhodlo začít brzy se všemi riziky, ale za nízké ceny a vyvinulo trh a standardy pro budoucnost. Nizozemí má k dispozici Carboncredits.nl, fondy ve Světové bance, EBRD, IFC, atd.

Výhody:

• pro hostitelské země: lepší investiční poměry, nižší místní znečištění, diverzifikaci zdrojů energie, zkušenosti s obnovitelnými zdroji,
• pro investory: lepší ekonomická efektivita, vyšší oběh hotovosti, podporu vlády,
• pro Nizozemí: dosáhnutí cílů z Kjóta.

Několik projektů již bylo schváleno (18 CDM projektů na 16,5 mil. tun za 4,75 € / t, 8 JI projektů na 8,5 mil. tun za 4 - 9  € / t).

Manfred Vohrer, Global Woods, Německo

Projekty pro úspory zachycování uhlíku (zalesňování, znovuzalesňování) jsou velmi cenově efektivní strategií pro snižování obsahu CO₂ v atmosféře.

Odlesňování je příčinou 1/6 emisí CO2 a zachycování by mohlo přispět k 1/6 snížení emisí. Celkový podíl lesů na emisích skleníkových plynů odpovídá 1/3. 1 m³ dřeva představuje : 240 kg C x 3,66 x 1,5 = 1,3 t CO₂ a 1 ha tropického lesa : 20 m³ x 1,3 = 26 t CO₂

Les zároveň zabezpečuje prevenci eroze půdy, uchovávání vody, ochranu biodiverzity, obnovuje půdu poškozenou nadměrnou pastvou, snižuje vyčerpávání původních lesů (protože nabízí dřevo z nových lesů), zvyšuje zaměstnanost, zabezpečuje přenos technologií.

K dispozici jsou tři příjmy zvyšující ekonomiku pěstování lesa: dřevo, bioenergie, CO₂.

Nové lesy nenahradí původní lesy, jelikož bylo rozhodnuto uvažovat pouze o nových plantážích po roce 1990 (a žádné lesy z před roku 1990). Toto levné snížení emisí nesníží národní snahy, jelikož 50% redukcí emisí musí být zabezpečeno doma a pouze 1% z národního cíle může být dosaženo zachycováním (rozhodnutí z Marrakech).

 

Překlad: Antonín Slejška

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu