Zprávy z tisku

Praha 27. července (ČTK) - Počátkem roku 2021 by měly být vyhlášeny první výzvy v Modernizačním fondu, který cílí na snížení emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie. První termíny pro podání žádostí budou na podzim. V další dekádě do fondu z prodeje emisních povolenek půjde, podle jejich ceny, asi 120 miliard korun. Na dnešním webináři to řekl vedoucí oddělení obchodování s emisemi na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Jan Tůma. Fond stanovila loni přijatá novela o podmínkách obchodování s emisními povolenkami. Čítá devět programů.

Ústí nad Labem 12. července (ČTK) - Lidé v Ústeckém kraji vyměnili ve svých domovech s přispěním státu na 3400 starých kotlů za nové. Žádat o státní dotaci prostřednictvím krajského úřadu stále mohou. V regionu se může rozdělit ještě 136 milionů korun, zjistila ČTK.

Strakonice 10. července (ČTK) - Teplárna Strakonice má za první pololetí provozní zisk čtyři miliony korun, plán překročila o dvojnásobek. Začala nahrazovat uhlí obnovitelnými zdroji, loni poprvé víc spalovala biomasu, letos je poměr biomasy k uhlí 70 ku 30. Do nové dopravy biomasy investuje letos podnik 50 milionů korun. Město jedná o odkupu akcií s firmou Sev.en Energy. ČTK to dnes na valné hromadě řekli generální ředitel teplárny Pavel Hřídel a starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost).

Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není dle nejnovější reportu Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.

Finanční podpora ze zdrojů Fondu pro spravedlivou transformaci EU by se neměla týkat zemního plynu ani jádra. Ministři z členských států EU se na tom ve středu 24. června 2020 dohodli navzdory požadavkům osmi členských státu z východní Evropy na zahrnutí obou zdrojů energie do podporovaných aktivit.

Jak posunout Česko k udržitelné budoucnosti a funkční ekonomice, až si sundáme roušky? Tato otázka spojila 91 byznysů – 72 firem, 11 asociací, 5 neziskovek, 2 think-tanky a 1 investiční fond do iniciativy Změna k lepšímu. Iniciativa je otevřená a další podporovatelé tak stále přibývají. Příštích pět měsíců budou pracovat na konkrétních řešeních a nápadech, kterými chtějí pomoci Česku zařadit se mezi světové špičky v inovacích a udržitelnosti.

Písek 21. června (ČTK) - Teplárna Písek mění parovod za horkovod, letos práce za 175 milionů Kč bez DPH dokončí. Podnik letos začal také stavět nový kotel na biomasu za 100 milionů korun, na což si vzal úvěr. Příští týden začne stavět přivaděč odpadního tepla z bioplynové stanice v písecké průmyslové zóně, což bude investice 35 milionů. Za duben prodala teplárna 28 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o čtyři TJ méně. Kvůli teplé zimě zaznamenala propad tržeb. ČTK to řekla ředitelka teplárny Andrea Žáková.

Mšeno využívá k vytápění v městských budovách obnovitelné zdroje. V základní škole spaluje dřevní štěpku, nyní začala oprava městského úřadu, kde bude i kotelna na dřevěné pelety. Jedná se o poslední velkou městskou budovu, kterou je třeba zrekonstruovat včetně topení. Město usiluje nejen o více ekologický provoz, ale také o úsporu na nákladech, řekl ČTK starosta Mšena Martin Mach (Zelení).

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to z právě zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [1]

Londýn 9. června (ČTK) - Ve středu to budou dva měsíce, co Británie nevyužívá energii z uhelných elektráren. Podle agentury Reuters to je nejdelší takové období od průmyslové revoluce v 19. století. Ostrovní země plánuje, že v roce 2024 zavře všechny uhelné elektrárny, aby snížila emise oxidu uhličitého (CO₂), které výrazně přispívají ke globálnímu oteplování.

Praha 6. června (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) do konce roku 2019 proplatilo 33.654 žádostí částkou 6,81 miliardy korun. Aktivních žádostí, tedy schválených žádostí v různém stupni administrace, bylo 42.437 za 11,25 miliardy korun. Celkové zdroje programu pro období 2014 až 2021 MŽP odhaduje na 17,2 miliardy korun, téměř o deset miliard korun méně proti původním předpokladům. Vyplývá to z bilance NZÚ za rok 2019, kterou má ČTK k dispozici. V pondělí ji dostane pro informaci vláda. Dokument předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Praha 2. června (ČTK) - Nahrazení současného uhelného průmyslu v Česku takzvanými zelenými zdroji nezaměstnanost nezvýší. Na dnešním briefingu při příležitosti pátečního zasedání uhelné komise v elektrárně Prunéřov to uvedli analytici Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a skupiny Faktaoklimatu.cz. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je podle nich příležitostí pro restart české ekonomiky po koronavirové krizi.

Celkem 750 miliard eur má být během příštích dvou let investováno na podporu evropské ekonomiky zasažené pandemií COVID-19, vyplývá z návrhu Next Generation EU, balíku opatření na zotavení ekonomiky. Přibližně dvě třetiny z toho mají jít na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické efektivity, čisté mobility a „čistého” vodíku a dalších opatření ve státech rozhodnutých podpořit principy Zelené dohody a digitalizace. Vyplývá to z návrhu, který začala včera odpoledne zveřejňovat Evropské komise.^[1] Česko se sice své izolované pozice odmítače Zelené dohody zbavilo, jeho přístup ale zůstává velmi rezervovaný a spíš formální. Hrozí tak, že o možnost získat desítky až stovky miliard korun pro obnovu ekonomiky i energetiky přijdeme, upozorňuje Komora obnovitelných zdrojů energie a důrazně vyzývá vládu k přehodnocení postoje.

Brno 25. května (ČTK) - Jihomoravští radní schválili dnes 177 žádostí téměř za 18 milionů korun z třetí části výzvy dotací na výměnu starých kotlů na tuhá paliva. Krajský úřad o tom informoval v tiskové zprávě.

Kvůli perspektivnějším pracovním místům a podnikatelským příležitostem po celém světě vznikají další a další iniciativy požadující obnovu ekonomiky na základě především čistých technologií. Mezi signatáři výzev jsou i Itálie, Španělsko a Francie, státy nejhůře zasažené šířením koronaviru, ale také Polsko nebo pobaltské státy. Česko zatím mlčí, a to i přes to, že je významným světovým výrobcem pro biomasu, vodní elektrárny, tepelná čerpadla, chytrá řízení a mnoho součástek pro všechny druhy obnovitelných zdrojů.

Praha 6. května (ČTK) - V Česku v posledních letech rostla spotřeba lisovaných paliv typu briket a pelet, loni však dodávky na český trh meziročně klesly o šest procent na 587.000 tun. Vyplývá to z analýzy, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Největší zájem podle ní loni v Česku byl o rostlinné pelety (180.000 tun), následovaly hnědouhelné brikety (169.000 tun), dřevěné brikety (129.000 tun) a dřevěné pelety (109.000 tun).

Spojené království pokořilo rekord v době, kdy uhelné elektrárny nedodávaly žádnou elektřinu do sítě. Bez uhlí je energetická soustava nepřetržitě přes již dvacet dva dní a situace stále trvá.

Angela Merkelová opět vyjádřila podporu navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030. Německo nicméně stále nedodalo svůj národní klimatický plán, který má k dosažení klimatických cílů EU pro rok 2030 přispět, a jeho prezentování je v nedohlednu.

Komora OZE vítá nová rámcová pravidla, která přinesou rozvoj čisté energetiky konečně i v Česku. Obává se ale dopadu nerovného přístupu k současným provozovatelům, který podkopává důvěru zájemců o budoucí projekty v čisté energetice. Stát by měl mít rovný přístup ke všem druhům OZE.

Praha 22. dubna (ČTK) - Pandemie nového koronaviru by podle studentů a pedagogů z iniciativy Univerzity za klima neměla vést k odsunutí problematiky klimatických změn či sociálních problémů. Vysoké školy by podle iniciativy měly vytvořit vlastní strategie pro tyto otázky. Jejich cílem by mělo být například snížení spotřeby elektřiny a tepla nebo šetrnější zacházení s vodou. Zástupci iniciativy to dnes sdělili ČTK v tiskové zprávě k dnešnímu Dni Země.