Zprávy z tisku

Ministři životního prostředí Německa a Francie se přidali k dalším ministrům z 11 zemí EU, kteří žádají zvýšení cílů pro omezení emisí oxidu uhličitého pro rok 2030. Ministři se obávají, že by opatření pro opětovné nastartování evropských ekonomik po koronavirové krizi mohla směřovat k podpoře využívání fosilních paliv.

Vídeň 18. dubna (ČTK) - Rakousko v pátek uzavřelo uhelnou elektrárnu Mellach - poslední v zemi. Stalo se tak osmým státem v Evropské unii, který skoncoval se spalováním uhlí. S odkazem na rakouskou energetickou skupinu Verbund o tom dnes informovala agentura AP.

Washington/Praha 20. dubna (ČTK) - Před 50. lety, 22. dubna 1970, se na různých místech Spojených států shromáždilo na 20 milionů lidí, kteří demonstrovali za zdravější životní prostředí. Kampaní chtěli demonstranti prosadit přijetí nových zákonů o ochraně životního prostředí a prosadit tyto otázky do politické diskuse. Kampaň měla nebývalý ohlas a jejím výsledkem byl vznik Dne Země, který se každý rok 22. dubna slaví po celém světě jako mezinárodního svátek životního prostředí. Od roku 1990 je svátek připomínán i v České republice.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o obnovitelných zdrojích energie (RED II) v minulém roce stanovila za cíl dosáhnout 32% podílu OZE v EU do roku 2030. Tato směrnice stanovila základ tzv. kritérií udržitelnosti, podle nichž se bioenergie stala jedinou formou energie se zárukou udržitelnosti zdrojů.

Zájem o instalace obnovitelných zdrojů mezi domácnostmi i podnikateli roste, ukázaly čerstvé statistiky tří klíčových dotačních programů, které má Komora OZE k dispozici. [1] V Nové zelené úsporám (NZÚ) bylo na projekty obnovitelných zdrojů během prvního čtvrtletí 2020 podáno celkem 2 013 žádostí za 211 milionů korun. Zájem o střešní fotovoltaiky se během letošního března dokonce vyhoupl na historické maximum. [2] Tradičně obrovský zájem bývá i o kotlíkové dotace, které rozdělují krajské úřady. Podobně enormní zájem je o fotovoltaiku i mezi podnikateli: po třech měsících od otevření nové výzvy pro žádosti v rámci OP PIK, je zde převis poptávky (vyjádřený objemem poptávaných dotačních peněz) za asi čtvrt miliardy korun. A to i přes to, že výzva je určena pouze středně velkým projektům, menší podnikatelé na otevření výzvy totiž stále čekají. [3]

Praha, 14. dubna 2020 – Coca-Cola, Pepsi, Nestlé, Danone, Lego, automobilka Volvo a pak další desítky firem se nyní rozhodly společným hlasem podpořit takzvanou Zelenou dohodu pro Evropu. Připojilo se k nim i 79 poslanců Evropského parlamentu. Podle firem a poslanců je současná epidemie COVID-19 sice výzvou, ale zároveň také příležitostí, jak restartovat evropské ekonomiky správným způsobem. Tím mají být investice do udržitelné ekonomiky, obnovitelných zdrojů a bezuhlíkové budoucnosti.

Kladno 16. dubna (ČTK) - Pro Kladno vzniká mapa, která má ukázat úniky tepla z městských budov i dalších objektů infrastruktury. Vychází z letecky pořízených termosnímků. Hotová by měla být ještě v dubnu, město ji hodlá zveřejnit. Na základě mapy město naplánuje na potřebných místech opatření, která ušetří energii, informovala dnes v tiskové zprávě mluvčí kladenské radnice Lucie Steinerová.

Praha 16. dubna (ČTK) - Meziročně o třetinu více lidí zažádalo v letošním prvním čtvrtletí o peníze z dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ) na šetrné bydlení. V dnešní tiskové zprávě to uvedly ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí. Úřady zároveň uvolňují podmínky pro žadatele v době pandemie koronaviru.

Praha 8. dubna 2020 - Doporučení české národní asociace Česká peleta. Jak přemýšlet o nákupu dřevních pelet a briket v souvislosti s pandemií koronaviru? Ceny dřevních paliv - pelet a briket - jsou nyní nejnižší, brzy však bude docházet k jejich navyšování. Na podzim ceny mohou stoupnout až o 5 - 15 procent oproti stejnému období loňského roku. Doporučujeme proto majitelům kotlů a kamen, aby se předzásobili. Letošní jarní slevy jsou ještě štědřejší než v minulých letech. Cena pelet je o 20 procent nižší než v zimě. Dodávky pelet i briket v karanténě probíhají bez větších omezení, ale je třeba dodržet bezpečnostní opatření.

Začátkem dubna oslavil v Německu zákon o obnovitelných zdrojích energie 20 let od svého vzniku. Podpora založená na pevných výkupních cenách umožnila raketový rozvoj moderní energetiky a postupně se rozšířila do více než 80 zemí včetně České republiky. Německo díky svým zeleným elektrárnám za posledních 20 let ušetřilo kolem 1,67 miliardy tun skleníkových plynů, což je stejné množství emisí vyprodukované celým Německem za poslední dva roky. V rámci národního akčního plánu se spolková vláda zavázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny ze současných 50 % až na 65 % do roku 2030.

Blíží se termíny, do nichž má mnoho soukromých i veřejných subjektů povinnost ohlašovat příslušným úřadům některé skutečnosti týkající se životního prostředí, například roční zprávy o plnění povinností zpětného odběru elektroodpadu, baterií a pneumatik a další souhrnné údaje podle zákona o odpadech či množství některých specifických znečišťujících látek vypuštěných do ovzduší atp. (tzv. ohlašovací povinnost).

Rakousko, Dánsko, Irsko, Litva, Lucembursko a Španělsko zaslaly společný dopis adresovaný Evropské komisi, ve kterém požadují vytvoření dlouhodobého modelového scénáře počítajícího s výrobou energie v EU pouze z obnovitelných zdrojů.

Komora obnovitelných zdrojů energie vítá udělení výjimky pro přeshraniční pohyb osob pro zabezpečení chodu energetické infrastruktury. Zároveň oceňuje rychlou reakci ministra Havlíčka a Vlády. Až odezní současná krize, dovolujeme si upozornit na ekonomickou příležitost s vysokou přidanou hodnotou, o kterou Česko dosud přichází kvůli nízkému zájmu vlád o obnovitelné zdroje.

Praha 5. března (ČTK) - Dvě miliardy korun na modernizaci energeticky náročných veřejných budov poskytne ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podpoří také výstavbu pasivních budov a využívání obnovitelných zdrojů energie ve veřejné správě. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Částka je poslední dotací z evropských fondů na energeticky úsporná opatření v současném programovém období.

Jihlava 5. března (ČTK) - Radní Kraje Vysočina tento týden schválili dotaci na nové kotle dalším 2349 žadatelům. Podělí se o 237,2 milionu korun, které měl kraj pro toto třetí dotační kolo týkající se výměny starých kotlů v domácnostech za nové ekologičtější zdroje. Žádosti začal kraj v tomto kole přijímat loni 23. října. Peníze se dostaly na ty, kteří předepsané formuláře odevzdali v prvních 53 minutách, uvedl kraj v dnešní tiskové zprávě.

Ministři členských států EU dnes na jednání Rady pro životní prostředí diskutovali o Zelené dohodě pro Evropu a o jejím propojení s včera zveřejněným návrhem „klimatického zákona,“ a také s očekávaným Akčním plánem pro oběhové hospodářství. Rada přijala dlouhodobou strategii EU v rámci boje proti změně klimatu a závěry o kvalitě ovzduší. Ministři se věnovali také ozelenění evropského semestru a hodnocení legislativy v oblasti ochrany vod. MŽP zastupoval náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Brno 2. března (ČTK) - Až 15 procent spotřeby zemního plynu by v Teplárnách Brno mohla za tři roky nahradit ekologičtější dřevní štěpka. Teplárny plánují v roce 2022 instalovat v pobočce Brno-sever namísto nevyužívaného kotle na mazut speciální kotel na biomasu. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

Největší britská elektrárna Drax, která od roku 2013 postupně přechází z uhlí na biomasu, plánuje ukončit spalovaní uhlí již v roce 2021, tedy 4 roky před vládou stanoveným termínem pro ukončení výroby elektřiny z uhlí. V současné době již 4 ze 6 bloků spalují pouze biomasu, poslední dva uhelné bloky by však měly zůstat v záloze do roku 2022.

Londýn/Praha 11. února (ČTK) - Celosvětový objem emisí oxidu uhličitého souvisejících s produkcí energie loni po dvou letech růstu zůstal beze změny zhruba na 33 miliardách tun. Oznámila to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Upozornila, že růst se zastavil navzdory pokračující expanzi světové ekonomiky.

Zájem o dotace na úsporné bydlení strmě stoupá. V loňském roce požádalo o příspěvek z dotačního programu Nová zelená úsporám o 40 procent více domácností než v roce 2018 a Ministerstvo životního prostředí překročilo v objemu schválených prostředků hranici 10 miliard korun. Za úspěchem stojí jak stabilita programu, tak vstřícnější podmínky i jednodušší administrativa. Domácnosti také stále častěji sahají po komplexních stavebních řešeních, jejichž přínosem jsou vyšší energetické úspory a nižší zátěž pro klima a životní prostředí.