Zprávy z tisku

Kvůli vyšším cenám plynu a elektřiny se do bytů vrací klasická kamna a krby. Předpokládá se, že ceny těchto energií se příští rok ještě zvýší, a tak lidé stále častěji chtějí topit dřevem a uhlím.

Kvůli zdražování jiných paliv zažívá renesanci topení dřevem. Jeho prodejci nyní nestačí vyhovět všem zájemcům.

Společnost Koromogawa Village v severojaponské prefektuře Iwate Prefecture zahájila v roce 2004 projekt na výrobu elektřiny, kde se využívá dřevo zplynované při vysokých teplotách včetně dřeva z probírek na lesních plantážích.

Měrunice / Modlany - Záměr obcí na vytápění rodinných domů takzvanou biomasou nadále vázne na zoufalém nedostatku financí.

Kdo si může vybrat, čím vytápět svůj dům či byt, volí stále častěji dřevo. V porovnání s plynem či elektřinou je to o poznání levnější. Jediný problém? Palivového dřeva je na trhu nedostatek! Prodejci musí dokonce vypisovat pořadníky.

Vysočina - Pelhřimovská společnost Iromez, která se zabývá výrobou tepla a elektřiny z biomasy, začala v srpnu spalovat první speciálně vypěstovanou energetickou bylinu. Přes dva metry vysokou odrůdu šťovíku pro ni na čtyřech hektarech vypěstovalo Agrodružstvo Košetice. Podle ředitele Ladislava Duba jde zatím jen o experiment. Náklady na šťovík jsou totiž třikrát vyšší než na dřevní odpad, který zatím podnik spaluje.

V průmyslově vyspělých státech Evropy se 30 až 50 % celkové spotřeby energie využívá pro vytápění obytných a pracovních místností. To je jistě takové množství energie, že se efektivitou jejího využití jistě vyplatí podrobně zabývat a hledat cesty k jejím úsporám.

Výrobce elektřiny - Fibrowatt - z Filadelfie, který používá jako palivo biomasu ze zemědělství začal budovat první zařízení v USA na výrobu elektrického proudu, které bude využívat drůbeží podestýlku.

Druhý ekologický kotel na spalování dřevního odpadu, tedy biomasy, uvedou ještě letos do provozu Trhové Sviny na Českobudějovicku. K investici 95 milionů korun, z níž díky dotaci uhradí jen asi pětinu, město vedly více než čtyřleté zkušenosti s prvním kotlem. Ten při dodávkách tepla a teplé užitkové vody pro úřady, školy a další instituce a 280 bytů v panelových i rodinných domech nahradil kotelnu na zemní plyn, jež se stala záložním zdrojem.

Lidé, kteří si chtějí koupit dřevo na topení, se musejí na řadě míst v České republice zapisovat do pořadníků. Důvodem je velký zájem o dřevo, vyvolaný hlavně zdražováním ostatních paliv, tedy elektřiny, plynu, topné nafty i uhlí.

Dnes je sice možné získat dotaci 100 milionů na centrální kotelnu, ale už není možné dostat např. 30 mil. na výrobnu pelet a k tomu příspěvek na pořízení kotle na pelety pro jednotlivé rodinné domy. A výsledek obou variant je stejný - vesnice topí biomasou.

Pelhřimovská společnost Iromez, která se zabývá výrobou tepla a elektřiny z biomasy, začala v pátek spalovat první speciálně vypěstovanou energetickou bylinu. Přes dva metry vysokou odrůdu šťovíku pro ni na čtyřech hektarech vypěstovalo Agrodružstvo Košetice. Podle ředitele Ladislava Duba zatím jde jen o experiment. Náklady na šťovík jsou totiž třikrát vyšší než na dřevní odpad, který zatím podnik spaluje.

Státní podnik Lesy České republiky výrazně mění obchodní politiku. Podnik loni hospodařil dosud s nejslabším ekonomickým výsledkem ve své historii, když jeho čistý zisk činil pouhých 149 milionů korun. Na nízké ziskovosti se podepsaly tři hlavní nepříznivé vlivy: polomy, kůrovcová kalamita a špatná obchodní politika státního podniku. Ten sice těží polovinu dříví v České republice, avšak samostatně dosud prodával jen zlomek z této produkce. Zisky z prodeje dříví proto většinou končily v kapsách zprostředkovatelských firem.

Pro zajištění dostatečného množství energetické biomasy je třeba využívat nejen tzv. zbytkovou biomasu, jako je lesní a dřevní odpad, ale rovněž biomasu z cíleně pěstovaných energetických rostlin. Největší význam má přitom produkce z energetických bylin. Z celé řady těchto rostlin je dosud nejlépe propracovaný krmný (energetický) šťovík. Rovněž je již zajištěn dostatek osiva, což je jedna z rozhodujících podmínek pro jeho uplatnění v širším provozním měřítku.

Ve výzkumném projektu ("Bena 2000") na Univerzitě Halle-Wittenberg se vyrábí z pevných látek, jako jsou tuhý hnůj, sláma nebo dřevo elektrický proud, teplo a chlad. Rozdrcená a usušená biomasa se přitom rozkládá pomocí pyrolýzy při 400 až 600 °C a poté se zplynuje při 1200 °C. Horký plyn slouží přes tepelný výměník nejprve k výrobě tepla. Potom se chudý plyn vyčistí od jemného prachu a dehtu a spaluje se v blokové teplárně s výrobou elektrické energie.

Pracovníci Lesů České republiky zjišťovali, proč na Strakonicku odumírají vzrostlé borovice od konců větví v korunách. Laboratorní testy prokázaly, že loňským suchem oslabené stromy napadlo houbové onemocnění. Podle vědců proti němu neexistuje ochrana.

Zvýšenou aktivitu lýkožrouta smrkového zaznamenává v těchto dnech správce úštěckých městských lesů Marek Hanuš. Napadené stromy se nyní urychleně odtěžují. Zbytky dřeva pomáhají likvidovat v úštěckých lesích i studenti. Loňské extrémní suché a teplé léto bylo pro kůrovce ideální. Brouk se značně namnožil, a tak lesům hrozí kůrovcová kalamita.

Regulace tahu komína je v dnešní době jedním z nejúčinnějších způsobů, jak dosáhnout úspor, snížení emisí, prodloužení životnosti komínů, zkvalitnění procesů spalování...

Postupný pomalý vzrůst počtu kotlů na peletky a jejich častý vývoz do Německa a Rakouska způsobuje, že je na našem trhu relativně problematické koupit peletky pro vytápění.

Největší česká komunální výtopna na biomasu s výkonem 9 MW stojí už více než dva roky v Bystřici nad Pernštejnem. Je moderní, funguje, jak má, ale přesto se nyní může dostat do problémů. Proč?