Vzhledem k avizovanému zvyšování cen energií se dřevo stává artiklem, který je pro vytápění nejlacinější. Poptávka po něm stále roste navzdory pracnosti jeho přípravy jakožto topiva.
Šumavské městečko Hartmanice bude letos již osmou topnou sezónu zásobováno teplem pro vytápění a ohřev teplé vody z centrální kotelny na biomasu. V dnešním článku přinášíme základní technické a ekonomické údaje. Příští pondělí pak bude publikován aktuální rozhovor se starostou, pod jehož vedením se investiční akce zrealizovala a úspěšně provozuje.
Roštín Stovky balíků obilné slámy se v těchto dnech hromadí v hale na okraji obce Roštín na Kroměřížsku. A další stále přibývají. Právě sláma je totiž pro obec nepostradatelným zdrojem, který lidem přinese teplo.
Písecko - Lidé z obcí v trojúhelníku mezi Ražicemi, Heřmaní a Drahonicemi budou moci do dvou let topit biomasou, tedy slisovaným dřevěným odpadem. Šest obcí na Písecku s přibližně pěti tisíci obyvateli utvořilo sdružení Zlatý vrch, které chce v bývalé jahodárně vyrábět toto palivo.
Písecko - Lidé z obcí v trojúhelníku mezi Ražicemi, Heřmaní a Drahonicemi budou moci do dvou let topit biomasou, tedy slisovaným dřevěným odpadem. Šest obcí na Písecku s přibližně pěti tisíci obyvateli utvořilo sdružení Zlatý vrch, které chce v bývalé jahodárně vyrábět toto palivo.
Rožďalovice - Peníze vydané na vytápění domu či bytu patří ve většině domácností k nejvýznamnějším položkám spojeným s bydlením. V domě Josefa Renče v Zámostí u Rožďalovic tomu tak ale není. Topení, a dokonce ani ohřev vody, pana Renče v podstatě nic nestojí.
Kvůli vyšším cenám plynu a elektřiny se do bytů vrací klasická kamna a krby. Předpokládá se, že ceny těchto energií se příští rok ještě zvýší, a tak lidé stále častěji chtějí topit dřevem a uhlím.
Společnost Koromogawa Village v severojaponské prefektuře Iwate Prefecture zahájila v roce 2004 projekt na výrobu elektřiny, kde se využívá dřevo zplynované při vysokých teplotách včetně dřeva z probírek na lesních plantážích.
Kdo si může vybrat, čím vytápět svůj dům či byt, volí stále častěji dřevo. V porovnání s plynem či elektřinou je to o poznání levnější. Jediný problém? Palivového dřeva je na trhu nedostatek! Prodejci musí dokonce vypisovat pořadníky.
Vysočina - Pelhřimovská společnost Iromez, která se zabývá výrobou tepla a elektřiny z biomasy, začala v srpnu spalovat první speciálně vypěstovanou energetickou bylinu. Přes dva metry vysokou odrůdu šťovíku pro ni na čtyřech hektarech vypěstovalo Agrodružstvo Košetice. Podle ředitele Ladislava Duba jde zatím jen o experiment. Náklady na šťovík jsou totiž třikrát vyšší než na dřevní odpad, který zatím podnik spaluje.
V průmyslově vyspělých státech Evropy se 30 až 50 % celkové spotřeby energie využívá pro vytápění obytných a pracovních místností. To je jistě takové množství energie, že se efektivitou jejího využití jistě vyplatí podrobně zabývat a hledat cesty k jejím úsporám.
Výrobce elektřiny - Fibrowatt - z Filadelfie, který používá jako palivo biomasu ze zemědělství začal budovat první zařízení v USA na výrobu elektrického proudu, které bude využívat drůbeží podestýlku.
Druhý ekologický kotel na spalování dřevního odpadu, tedy biomasy, uvedou ještě letos do provozu Trhové Sviny na Českobudějovicku. K investici 95 milionů korun, z níž díky dotaci uhradí jen asi pětinu, město vedly více než čtyřleté zkušenosti s prvním kotlem. Ten při dodávkách tepla a teplé užitkové vody pro úřady, školy a další instituce a 280 bytů v panelových i rodinných domech nahradil kotelnu na zemní plyn, jež se stala záložním zdrojem.
Lidé, kteří si chtějí koupit dřevo na topení, se musejí na řadě míst v České republice zapisovat do pořadníků. Důvodem je velký zájem o dřevo, vyvolaný hlavně zdražováním ostatních paliv, tedy elektřiny, plynu, topné nafty i uhlí.
Dnes je sice možné získat dotaci 100 milionů na centrální kotelnu, ale už není možné dostat např. 30 mil. na výrobnu pelet a k tomu příspěvek na pořízení kotle na pelety pro jednotlivé rodinné domy. A výsledek obou variant je stejný - vesnice topí biomasou.
Pelhřimovská společnost Iromez, která se zabývá výrobou tepla a elektřiny z biomasy, začala v pátek spalovat první speciálně vypěstovanou energetickou bylinu. Přes dva metry vysokou odrůdu šťovíku pro ni na čtyřech hektarech vypěstovalo Agrodružstvo Košetice. Podle ředitele Ladislava Duba zatím jde jen o experiment. Náklady na šťovík jsou totiž třikrát vyšší než na dřevní odpad, který zatím podnik spaluje.
Státní podnik Lesy České republiky výrazně mění obchodní politiku. Podnik loni hospodařil dosud s nejslabším ekonomickým výsledkem ve své historii, když jeho čistý zisk činil pouhých 149 milionů korun. Na nízké ziskovosti se podepsaly tři hlavní nepříznivé vlivy: polomy, kůrovcová kalamita a špatná obchodní politika státního podniku. Ten sice těží polovinu dříví v České republice, avšak samostatně dosud prodával jen zlomek z této produkce. Zisky z prodeje dříví proto většinou končily v kapsách zprostředkovatelských firem.