Zprávy z tisku

Lidé, kteří si chtějí koupit dřevo na topení, se musejí na řadě míst v České republice zapisovat do pořadníků. Důvodem je velký zájem o dřevo, vyvolaný hlavně zdražováním ostatních paliv, tedy elektřiny, plynu, topné nafty i uhlí.

Dnes je sice možné získat dotaci 100 milionů na centrální kotelnu, ale už není možné dostat např. 30 mil. na výrobnu pelet a k tomu příspěvek na pořízení kotle na pelety pro jednotlivé rodinné domy. A výsledek obou variant je stejný - vesnice topí biomasou.

Pelhřimovská společnost Iromez, která se zabývá výrobou tepla a elektřiny z biomasy, začala v pátek spalovat první speciálně vypěstovanou energetickou bylinu. Přes dva metry vysokou odrůdu šťovíku pro ni na čtyřech hektarech vypěstovalo Agrodružstvo Košetice. Podle ředitele Ladislava Duba zatím jde jen o experiment. Náklady na šťovík jsou totiž třikrát vyšší než na dřevní odpad, který zatím podnik spaluje.

Státní podnik Lesy České republiky výrazně mění obchodní politiku. Podnik loni hospodařil dosud s nejslabším ekonomickým výsledkem ve své historii, když jeho čistý zisk činil pouhých 149 milionů korun. Na nízké ziskovosti se podepsaly tři hlavní nepříznivé vlivy: polomy, kůrovcová kalamita a špatná obchodní politika státního podniku. Ten sice těží polovinu dříví v České republice, avšak samostatně dosud prodával jen zlomek z této produkce. Zisky z prodeje dříví proto většinou končily v kapsách zprostředkovatelských firem.

Pro zajištění dostatečného množství energetické biomasy je třeba využívat nejen tzv. zbytkovou biomasu, jako je lesní a dřevní odpad, ale rovněž biomasu z cíleně pěstovaných energetických rostlin. Největší význam má přitom produkce z energetických bylin. Z celé řady těchto rostlin je dosud nejlépe propracovaný krmný (energetický) šťovík. Rovněž je již zajištěn dostatek osiva, což je jedna z rozhodujících podmínek pro jeho uplatnění v širším provozním měřítku.

Ve výzkumném projektu ("Bena 2000") na Univerzitě Halle-Wittenberg se vyrábí z pevných látek, jako jsou tuhý hnůj, sláma nebo dřevo elektrický proud, teplo a chlad. Rozdrcená a usušená biomasa se přitom rozkládá pomocí pyrolýzy při 400 až 600 °C a poté se zplynuje při 1200 °C. Horký plyn slouží přes tepelný výměník nejprve k výrobě tepla. Potom se chudý plyn vyčistí od jemného prachu a dehtu a spaluje se v blokové teplárně s výrobou elektrické energie.

Pracovníci Lesů České republiky zjišťovali, proč na Strakonicku odumírají vzrostlé borovice od konců větví v korunách. Laboratorní testy prokázaly, že loňským suchem oslabené stromy napadlo houbové onemocnění. Podle vědců proti němu neexistuje ochrana.

Zvýšenou aktivitu lýkožrouta smrkového zaznamenává v těchto dnech správce úštěckých městských lesů Marek Hanuš. Napadené stromy se nyní urychleně odtěžují. Zbytky dřeva pomáhají likvidovat v úštěckých lesích i studenti. Loňské extrémní suché a teplé léto bylo pro kůrovce ideální. Brouk se značně namnožil, a tak lesům hrozí kůrovcová kalamita.

Regulace tahu komína je v dnešní době jedním z nejúčinnějších způsobů, jak dosáhnout úspor, snížení emisí, prodloužení životnosti komínů, zkvalitnění procesů spalování...

Postupný pomalý vzrůst počtu kotlů na peletky a jejich častý vývoz do Německa a Rakouska způsobuje, že je na našem trhu relativně problematické koupit peletky pro vytápění.

Největší česká komunální výtopna na biomasu s výkonem 9 MW stojí už více než dva roky v Bystřici nad Pernštejnem. Je moderní, funguje, jak má, ale přesto se nyní může dostat do problémů. Proč?

Lesníci už finišují s likvidací následků nedávné vichřice, která polámala v lesích téměř sto tisíc kubíků dřeva. Cenu dřeva srazila kalamita pořádně dolů.

Rastúce ceny energií nás nútia sa hlbšie zamyslieť nad ich celkovou ekonomickou bilanciou. V prvom rade nás zaujíma, koľko finančných prostriedkov nám odčerpá z našich peňaženiek. Pre porovnanie si zvoľme priemernú rodinu s 3 členmi v domácnosti bývajúcej v rodinnom dome.

Národní park nabízí lidem například hotové palivové dřevo, avšak určité části parku jsou vyčleněny na samovýrobu. "Za jeden prostorový metr zaplatí zákazník zhruba 270 korun. Pokud si lidé dřevo vytěží sami, zaplatí 40 korun za prostorový metr.

K létu v posledních letech patří i vůně grilovaného masa. Tak jak rostla obliba letního grilování, tak rostly i zakázky na dřevěné uhlí, které Lesní závod Židlochovice pálí v lužním lese pod Lanžhotem.

Bystřice nad Pernštejnem - Dalších patnáct až dvacet hektarů půdy osadí město v příštím roce dřevní biomasou. Přibližně se stejnou výměrů počítá vedení bystřické radnice i pro rok 2006. Příští dva roky budou Bystřičtí osazovat dřevní biomasou získanou státní půdu. "Poté již budeme muset vstoupit do jednání se soukromými vlastníky pozemků v okolí města.

První tepelný zdroj na biomasu, využívající jako palivo dřevní štěpky z okolních lesů, uvedli v pondělí do provozu v Brně-Bystrci. Kotel o výkonu 1,1 MW bude schopen zásobovat teplem a teplou užitkovou vodou Teyschlovu, Rerychovu, Kuršovu, Lýskovu a Foltýnovu ulici, celkem 92 panelových domů s 2608 byty, jedno zdravotní středisko a dům s pečovatelskou službou.

Nový zdroj na spalování biomasy za stovky milionů korun plánuje vybudovat Plzeňská teplárenská, která zásobuje teplem tři čtvrtiny krajského města. Na tomto záměru začne pracovat ihned poté, co parlament schválí novelu zákona o obnovitelných zdrojích energie, tedy zhruba od září.

Roční úsporu kolem 1,5 milionu metrů krychlových zemního plynu má přinést v Brně-Bystrci instalace dvou kotlů na spalování biomasy. První z nich o tepelném výkonu 1,1 megawattu dnes spustila Městská společnost Tepelné zásobování. Investice s návratností šest let přišla na 21 milionů korun.

Loni se vytěžilo zhruba 15,14 milionu metrů krychlových dřeva, což je jeden z nejvyšších objemů v posledních desetiletích. Meziročně se těžba zvýšila o čtyři procenta.