Zprávy z tisku

Kladensko - Lidé, kteří si nyní chtějí zakoupit na zimu palivové dřevo u Lesní správy Nouzov, mají smůlu. Avizované zvyšování cen energií vyvolalo v řadě obyvatel obcí takový zájem o tento druh topiva, že správa v současné době už žádné další objednávky nepřijímá.

Jak za časů Babičky Boženy Němcové budou brzy vypadat lesy v Česku. Vše uklizeno, nikde ani suchá větévka. Kvůli chystanému zdražení plynu a elektřiny si lidé už připravují zásoby dřeva na zimu.

O české stroje na zpracování dřevních odpadů a o zařízení na opracovávání masivního dřeva mají zájem ruští dřevaři.

Již několik výrobců nabízí lisy na balení slámy nebo sena, u kterých se nemusí zastavovat při vázání a vypouštění balíku.

Italský výrobce Supertino představuje lis Master s pevnou lisovací komorou.

Vzhledem k avizovanému zvyšování cen energií se dřevo stává artiklem, který je pro vytápění nejlacinější. Poptávka po něm stále roste navzdory pracnosti jeho přípravy jakožto topiva.

Šumavské městečko Hartmanice bude letos již osmou topnou sezónu zásobováno teplem pro vytápění a ohřev teplé vody z centrální kotelny na biomasu. V dnešním článku přinášíme základní technické a ekonomické údaje. Příští pondělí pak bude publikován aktuální rozhovor se starostou, pod jehož vedením se investiční akce zrealizovala a úspěšně provozuje.

Roštín Stovky balíků obilné slámy se v těchto dnech hromadí v hale na okraji obce Roštín na Kroměřížsku. A další stále přibývají. Právě sláma je totiž pro obec nepostradatelným zdrojem, který lidem přinese teplo.

Písecko - Lidé z obcí v trojúhelníku mezi Ražicemi, Heřmaní a Drahonicemi budou moci do dvou let topit biomasou, tedy slisovaným dřevěným odpadem. Šest obcí na Písecku s přibližně pěti tisíci obyvateli utvořilo sdružení Zlatý vrch, které chce v bývalé jahodárně vyrábět toto palivo.

Písecko - Lidé z obcí v trojúhelníku mezi Ražicemi, Heřmaní a Drahonicemi budou moci do dvou let topit biomasou, tedy slisovaným dřevěným odpadem. Šest obcí na Písecku s přibližně pěti tisíci obyvateli utvořilo sdružení Zlatý vrch, které chce v bývalé jahodárně vyrábět toto palivo.

Rožďalovice - Peníze vydané na vytápění domu či bytu patří ve většině domácností k nejvýznamnějším položkám spojeným s bydlením. V domě Josefa Renče v Zámostí u Rožďalovic tomu tak ale není. Topení, a dokonce ani ohřev vody, pana Renče v podstatě nic nestojí.

Kvůli vyšším cenám plynu a elektřiny se do bytů vrací klasická kamna a krby. Předpokládá se, že ceny těchto energií se příští rok ještě zvýší, a tak lidé stále častěji chtějí topit dřevem a uhlím.

Kvůli zdražování jiných paliv zažívá renesanci topení dřevem. Jeho prodejci nyní nestačí vyhovět všem zájemcům.

Společnost Koromogawa Village v severojaponské prefektuře Iwate Prefecture zahájila v roce 2004 projekt na výrobu elektřiny, kde se využívá dřevo zplynované při vysokých teplotách včetně dřeva z probírek na lesních plantážích.

Měrunice / Modlany - Záměr obcí na vytápění rodinných domů takzvanou biomasou nadále vázne na zoufalém nedostatku financí.

Kdo si může vybrat, čím vytápět svůj dům či byt, volí stále častěji dřevo. V porovnání s plynem či elektřinou je to o poznání levnější. Jediný problém? Palivového dřeva je na trhu nedostatek! Prodejci musí dokonce vypisovat pořadníky.

Vysočina - Pelhřimovská společnost Iromez, která se zabývá výrobou tepla a elektřiny z biomasy, začala v srpnu spalovat první speciálně vypěstovanou energetickou bylinu. Přes dva metry vysokou odrůdu šťovíku pro ni na čtyřech hektarech vypěstovalo Agrodružstvo Košetice. Podle ředitele Ladislava Duba jde zatím jen o experiment. Náklady na šťovík jsou totiž třikrát vyšší než na dřevní odpad, který zatím podnik spaluje.

V průmyslově vyspělých státech Evropy se 30 až 50 % celkové spotřeby energie využívá pro vytápění obytných a pracovních místností. To je jistě takové množství energie, že se efektivitou jejího využití jistě vyplatí podrobně zabývat a hledat cesty k jejím úsporám.

Výrobce elektřiny - Fibrowatt - z Filadelfie, který používá jako palivo biomasu ze zemědělství začal budovat první zařízení v USA na výrobu elektrického proudu, které bude využívat drůbeží podestýlku.

Druhý ekologický kotel na spalování dřevního odpadu, tedy biomasy, uvedou ještě letos do provozu Trhové Sviny na Českobudějovicku. K investici 95 milionů korun, z níž díky dotaci uhradí jen asi pětinu, město vedly více než čtyřleté zkušenosti s prvním kotlem. Ten při dodávkách tepla a teplé užitkové vody pro úřady, školy a další instituce a 280 bytů v panelových i rodinných domech nahradil kotelnu na zemní plyn, jež se stala záložním zdrojem.