Zdražování uhlí a plynu vede v posledních dvou letech ke zvýšené poptávce po dřevě. Společnosti zabývající se zpracováním a prodejem palivového dřeva hodnotí tento nárůst jako mírný.
Předmětem nabídky zatím není kotelna na biomasu, kterou radnice vybudovala před pěti lety. Město si ji musí nejméně osm let ponechat, protože ji vybudovalo se státní dotací. Výstavba zařízení na spalování slámy a dřevních štěpků přišla na 20 milionů korun. Třetinu peněz dalo město, zbytek představovala dotace a půjčka ze Státního fondu životního prostřední.
V loňském roce se v České republice vytěžilo rekordní množství dřeva – 17,68 mil. m3, přičemž běžný roční přírůst byl 20,6 mil. m3 dřeva. Tento přírůst od roku 1990 stále stoupá. To jen dokládá ohromný produkční potenciál našich lesů. Jak s tímto potenciálem naložíme?
Již od doby paleolitu, kdy první pračlověk začal uctívat oheň, který mu poskytoval teplo i světlo, považujeme spalování biomasy za nezbytné pro zachování lidské existence na této planetě. Přestože průmyslový svět techniku získávání tepla z otevřeného ohně opustil, globální oteplování a rychle ubývající zásoby fosilních paliv nás donutily se k energii získané z biomasy opět vrátit. Nyní samozřejmě pomocí moderních technologií.
Pri bežnom vykurovaní domu sa dá namiesto uhlia použiť drevo, zemný plyn alebo vykurovací olej. Vhodnou ekologickou náhradou je aj výstavba nízkoenergetického domu. V rozhovore pre TASR to uviedol odborník na energetiku z Greenpeace Slovensko Karel Polanecký.
Příspěvek, který byl přednesen na konfrenci Vytápění Třeboň 2007 a nebyl zařazen do sborníku. Politika EU a zásady jejího vývoje, přehled současného stavu využívání biomasy v ČR, přehled emisních limitů pro střední zdroje na tuhá paliv s uvedením nejvýznamnějších výrobců kotlů pro spalování biomasy.
Značný zájem místních obyvatel o palivové dříví, který obce produkcí ze svých lesů pokrývají jen obtížně. Takové zjištění vyplývá z ankety, kterou jsme učinili mezi některými, zejména menšími venkovskými obcemi.
Pokud se během putování 'českou Kanadou' zatouláte do okolí Nové Bystřice nebo Starého Města pod Landštejnem, zkuste si na chvíli odskočit i k rakouským sousedům. Možná budete překvapeni exotickým zážitkem. Nejsevernějšímu výběžku Rakouska totiž vládne konopí.
Způsob vytápění našich příbytků je rok od roku žhavějším námětem v diskusích o rodinných úsporách. A právem. V nájemních bytech může ovlivnit náklady na bydlení více než deregulované činže, v rodinných domech nás špatná volba topení může připravit o desetitisíce ročně.
Za první pololetí letošního roku již vyrobila Skupina ČEZ z biomasy celkem 165 390 MWh elektrické energie. V meziročním porovnání to představuje nárůst o 81,4 %. V elektrárnách v ČR se v drtivé většině spalovaly rostlinné materiály (odpad), ČEZ plánuje i výrazný rozvoj cíleně pěstovaných plodin.
Ekologové a dotčené městské čtvrti nechtějí v Brně novou teplárnu na uhlí a biomasu. Obávají se především vyšších emisí a rozšiřování průmyslových ploch. Své námitky už úředníci i ekologové poslali ministerstvu životního prostředí, zjistila ČTK z dokumentů na stránkách krajského úřadu. Připomínky ke stavbě mají i další instituce.
Podle vědců z ARS (Agricultural Research Service) jsou sušené výpalky s rozpustným podílem (DDGS) 100% peletizovatelné bez přídavku pojivových nebo jiných látek.
Vytápění rodinných domků se kvůli rostoucím cenám plynu, elektřiny i uhlí stává stále dražší záležitostí. Proto i lidé na Děčínsku hledají možnosti, jak za teplo ve svých domácnostech ušetřit. Tam, kde je to možné, vrací se rodiny k topení dřevem.
Hnědouhelná Elektrárna Tisová (ETI) u Sokolova Skupiny ČEZ by mohla letos spálit až 40.000 tun biomasy, především dřevní štěpky. V prvním pololetí roku už v kotlích skončilo jako palivo více než 19.000 tun štěpky. Původní plán přitom počítal s roční spotřebou biomasy do 35.000 tun. Pokud by ETI 40.000 tun spálila, znamenalo by to rekordní objem využité biomasy v její historii. ČTK to dnes oznámil Martin Sobotka, mluvčí Skupiny ČEZ pro západní Čechy.
Za první pololetí vyrobila Skupina ČEZ z biomasy celkem 165 390 megawatt elektrické energie. Meziročně tak vyrobila z tohoto zdroje o 81,4 procenta více elektřiny. V elektrárnách v Česku se v drtivé většině spaloval rostlinný odpad a výroba elektřiny z biomasy stoupla v tuzemsku o čtvrtinu.