Zprávy z tisku

Most 5. října (ČTK) - Společnost Czech Ecoenergy chce v průmyslové zóně Joseph u Havraně na Mostecku postavit závod na výrobu elektrické energie s využitím biomasy. Firma má zájem o 4,5 hektaru pozemků, podnikatelský záměr předpokládá vytvoření 50 až 60 nových pracovních míst, řekl dnes novinářům náměstek mosteckého primátora Luboš Pitín.

Topná sezona startuje a lidé na jižní Moravě se rozhodují, čím letos vyhřejí své domácnosti. Drtivá většina z nich se spolehne na plyn. Nejlevnější zůstává ale dřevo, a to přesto, že za poslední dva roky zdražilo téměř o polovinu.

Nový závod na výrobu dřevěných pelet s názvem Leitinger Bio Pellets Paskov vyrostl v Paskově na Frýdecko-Místecku.

Bezplatné zhodnocovanie biologického odpadu štiepkovaním bude pokračovať v bratislavskom Starom Meste 1. októbra druhou etapou.

Do sporu o příčiny globálního oteplování planety a možnosti zastavení změn klimatu razantně vstupuje nový vědní obor (nazývejme jej s nadsázkou eko matematika), který staví na hlavu mnohé dosavadní představy o tom, co je to ekologický způsob života.

Pane Vrbo, jakou novinku jste letos uvedli na trh? Dlouhá léta je firma EKOEFEKT známa díky špičkovým automatickým kotlů na hnědé uhlí, v posledních pěti letech pak i díky kotlům na spalování dřevěné štěpky s uhlím.

Nejčastější příčinou bývá samovznícení špatně uskladněného uhlí, zanesené či technicky nevyhovující komíny nebo umístění hořlavin poblíž topných zařízení.

V naší republice jsou peletky stále velmi málo rozšířeným palivem, i když odběratelům nabízejí nesporné výhody. Většina výroby v našich firmách je tedy určena na vývoz a výrobci se i nadále snaží oslovit širší spektrum veřejnosti.

Až sto tisíc tun dřevěných pelet, vhodných pro vytápění rodinných domků nebo průmyslových kotelen, by měla ročně vyrobit nová peletárna společnosti Leitinger.

Rozmýšlíte se, čím topit v rodinném domě? Podrobné srovnání vybraných typů kotlů, solárních systémů, přímotopů a dalších topných systémů, připravené ve spolupráci s internetovým portálem TZB-info vám možná rozhodování usnadní.

Projektantů vytápění, kteří se snaží zákazníky upozornit na možnost vytápět peletami, je jen velmi málo. Mnozí projektanti tvrdí, že peletový kotel je drahý - na druhé straně jsou ale schopni navrhnout pro nízkoenergetický dům předražená tepelná čerpadla a teplovzdušné vytápění.

Nové údaje o životním prostředí přinášejí už druhý rok po sobě důrazné varování: Znečištěný vzduch dýchá většina obyvatel země, a to nejen ve městech, ale také na venkově.

Rozhovor s Ing. Petrem Cankařem z firmy Atmos nejen o výstavbě nových výrobních hal, ale také o chystaných novinkách k veletrhu Aqua-therm Praha.

V červnu byla v Moskvě podepsána dohoda mezi Mezinárodní investiční bankou a ruskou společností VID o financování mezinárodního investičního programu výroby biologického paliva - dřevitých granulí (pellet).

Pěstovat rychle rostoucí dřeviny vhodné jako biopalivo pro kotelny na biomasu.

Královéhradecký kraj a Lesy ČR spojily síly při tvorbě projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a při výchově vztahu mladých lidí k životnímu prostředí. Stvrzuje to deklarace, kterou nedávno podepsal hejtman Pavel Bradík a generální ředitel LČR Jiří Holický. Její body už dostávají konkrétní podobu.

Až čtyřikrát méně zaplatí na ročních nákladech za vytápění průměrného rodinného domu majitel kotle na dřevní štěpku ve srovnání s tím, kdo má doma elektrický přímotop. Méně než polovinu pak ve srovnání s nejdražší variantou vydá ten, kdo si pořídil například tepelné čerpadlo či kotel na hnědé uhlí. Naopak centrální zásobování teplem či akumulační elektrická kamna patří k těm dražším. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo centrum Ekowatt.

Zdražování uhlí a plynu vede v posledních dvou letech ke zvýšené poptávce po dřevě. Společnosti zabývající se zpracováním a prodejem palivového dřeva hodnotí tento nárůst jako mírný.

Předmětem nabídky zatím není kotelna na biomasu, kterou radnice vybudovala před pěti lety. Město si ji musí nejméně osm let ponechat, protože ji vybudovalo se státní dotací. Výstavba zařízení na spalování slámy a dřevních štěpků přišla na 20 milionů korun. Třetinu peněz dalo město, zbytek představovala dotace a půjčka ze Státního fondu životního prostřední.

"Nyní máme spíše problém dřevo sehnat, protože s ním lesníci sami obchodují," řekl Jan Slavíček