Ambiciózní plán ministra životního prostředí Martina Bursíka, který chce vyčistit české vesnice od škodlivého kouře z topení uhlím, narazil na "evropský zádrhel".
Budoucnost evropského zemědělství — důsledky pro výzkum, byl výmluvný název konference, jež v uplynulém týdnu proběhla v Bruselu. Mezi otázkami, které měli její účastníci na programu, vyzdvihla komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová zejména dvě, a to jak klimatické změny ovlivní zemědělskou produkci a jakou roli budou hrát biopaliva v evropském zemědělství a zejména v cenách potravin.
Vlastnosti dřevního popela jsou dány vlivem mnoha faktorů, především druhem dřeviny či spalovanou částí stromu, geografickou polohou, průběhem spalovacího procesu, teplotou spalování, výskytem nečistot apod.
Dokument o účelnom a efektívnom využívaní biomasy na Slovensku predstavia vláde na budúci týždeň organizácie Priatelia Zeme – CEPA, Za Matku Zem a Centrum energetických alternatív.
V květnu se v zámečku Červený Hrádek u Jirkova na Chomutovsku uskutečnil mezinárodní seminář, zaměřený na biomasu a bioplyny jako materiály s netradičním širokým využitím.
Spotřeba obnovitelných zdrojů energie v příštích letech by měla stále stoupat, a to až na zhruba 20 procent v roce 2020. Velký potenciál vidí odborníci právě v biomase.
Až dosud měla biomasa pověst ekologicky šetrného zdroje tepla. Dřevěné brikety, štěpky či speciální energetické rostliny měly být jedním z možných léků na životní prostředí znečištěné spalováním fosilních paliv.
V Aši na Chebsku vyroste po více než sto letech milíř na výrobu dřevěného uhlí. Ve druhé polovině června ho tam postaví parta nadšenců ze Smrčinského spolku a Ašských patriotů.