Zprávy z tisku

Energy financial group (EFG) a její bioplynová stanice EFG Rapotín BPS zahájili spolupráci s městem Šumperk. Občané budou nově moci třídit gastroodpad, tedy zejména zbytky z kuchyně a prošlé potraviny, do sběrných nádob, ze kterých následně poputuje do nedaleké bioplynky k dalšímu zpracování na zelenou elektřinu, teplo a biometan. Šumperk chce tímto způsobem řešit narůstající množství skládkovaného odpadu a umožnit jeho efektivnější třídění.

Šumperk 24. února (ČTK) - Obyvatelé Šumperka začnou třídit odpad také ze svých kuchyní. Město se pořízením nádob na gastroodpad snaží snížit objem směsného odpadu, důvodem je i nový zákon o odpadech. Podle posledních analýz totiž zabírají zhruba 30 procent popelnic na směsný odpad zbytky z kuchyně, sdělil ČTK místostarosta Jakub Jirgl. Nádoby na gastroodpad začne město rozmisťovat již během letošního roku.

Evropský parlament 8. února odhlasoval pozměňovací návrh k novému akčnímu plánu pro oběhové hospodářství, který koncem ledna podala rada ENVI. O návrhu jsme informovali v této zprávě. Úprava dostala naprostou převahu 574 hlasů, s pouze 22 hlasy proti a 95 nezúčastněnými.

Ve středu 27. ledna Rada pro životní prostředí Evropské unie (ENVI) přijala pozměňovací návrh z vlastního podnětu Evropského parlamentu k novému akčnímu plánu pro oběhové hospodářství, který žádá podporu zemědělců při nahrazování minerálních hnojiv kompostem a digestátem.

Praha 5. února (ČTK) - Ministerstvo financí navrhne v reakci na pandemii obnovení investic z Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). MF o tom dnes informovalo ČTK v tiskové zprávě. Česko čerpalo pomoc EBRD od roku 1991 do roku 2007, kdy se završil proces transformace země.

Praha 29. ledna (ČTK) - Scénář odklonu od uhlí v roce 2033 lze technicky zvládnout, bylo by to ale dražší. I při variantě doporučené Uhelnou komisí, která počítá s koncem uhlí v roce 2038, možná Česko přestane využívat uhlí pro výrobu tepla a elektřiny mnohem dříve. Uhelná komise by měla nadále fungovat. ČTK to v rozhovoru řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Brabec 31. ledna vyrovná rekord v délce vedení jednoho resortu, v čele ministerstva životního prostředí je od roku 2014. Vláda bude o doporučeném scénáři konce uhlí jednat v pondělí. Komise v prosinci volila mezi roky útlumu 2033, 2038 a 2043.

Podle údajů Svazu dovozců automobilů (SDA) došlo v loňském „koronavirovém“ roce k silnému propadu registrací osobních i nákladních automobilů. Navzdory tomu ale výrazně rostl celkový počet registrací nových vozidel s alternativním pohonem, nejvíce u hybridů. Překvapením pak byl výrazný růst počtu nových vozů na zkapalněný ropný plyn (LPG). Na trhu se totiž objevilo několik modelů s tovární LPG zástavbou od Renaultu a Dacie. Vedle toho byly asi 4 tisíce vozů na LPG neboli autoplyn dodatečně přestavěny.

Washington 27. ledna (ČTK) - Americký prezident Joe Biden dnes podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Praha 25. ledna (ČTK) - Modernizační fond spuštěný ministerstvem životního prostředí (MŽP) podle ekologů vyčlenil málo peněz na projekty komunitní energetiky. Plánovaných 1,5 procenta ze zhruba 150 miliard korun, kterými fond může v následující dekádě disponovat, nestačí, uvedlo dnes Hnutí Duha. Podmínky programu podpory nových obnovitelných zdrojů v energetice (OZE) se nelíbí Komoře obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). V tiskové zprávě uvedla, že pravidla zvýhodní velké energetické společnosti. Podle náměstka MŽP Jana Kříže naopak důležitost komunitní energetiky podtrhlo, že má samostatný program. Programový dokument fondu dnes projednala vláda.

Návrh pravidel na rozdělení 150-200 miliard z Modernizačního fondu dnes projedná Vláda. Materiál překládá ministr Brabec. Má jednu zásadní chybu: větší část peněz klíčového programu RES+ na 3 roky alokuje přednostně pro velké energetické hráče. Takový návrh považuje Komora obnovitelných zdrojů energie za diskriminační a nepřijatelný. Program RES+ z Modernizačního fondu bude totiž nejdůležitějším programem na rozvoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě.

Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Mínus dvě bioplynky. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou. Takový byl rok 2020 v obnovitelných zdrojích podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie. V právě začínající dekádě přitom bude potřeba v Česku navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek, jak vypočítala Komora OZE v souvislosti s nedávno navýšeným společným klimatickým cílem EU.

Pokud vláda stihne včas schválit potřebnou legislativu, stane se rok 2021 zlomem, po kterém uhelné energetické zdroje začnou přepouštět své postavení modernějším technologiím. Shodli se na tom největší energetičtí hráči, které v anketě oslovil deník E15.

Téměř po osmi letech se v Česku opět rozjely dotace na velké obnovitelné zdroje. Firmy už začaly žádat o peníze z nově vzniklého modernizačního fondu. Jedná se o největší nástroj na podporu zelené energetiky a ekologických řešení, přes který se budou rozdělovat až nižší stovky miliard korun.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Do splnění tohoto cíle bude muset investovat v přepočtu asi 772 bilionů korun, z toho přibližně pětinu tvoří dodatečné investice. Samotné Česko bude muset vložit do přechodu na dekarbonizaci během příštích 30 let přímo 4,5 bi­lionu korun.

Investiční skupina Energy financial group (EFG) spouští k začátku roku 2021 nový projekt s názvem EFG Green energy, jehož prostřednictvím bude nabízet elektřinu a plyn z obnovitelných zdrojů přímo koncovým zákazníkům. Veškerá distribuovaná energie je vyráběna ve vlastních provozech EFG, proto je ve srovnání s konkurencí cenově dostupnější. Spolu s novým projektem spouští EFG také nový prodejní web.

Praha 6. ledna (ČTK) - V Česku za podpory státu začíná výzkum možností akumulace energie do plynovodů. Přebytky čisté energie vyráběné z obnovitelných zdrojů (OZE) má být prostřednictvím technologie P2G (Power-to-Gas) možné ukládat do plynárenské soustavy a znovu je využívat. V tiskové zprávě to dnes sdělil Český plynárenský svaz (ČPS).

Objem obchodů s elektřinou na krátkodobých trzích v Česku byl loni opět rekordní. Celkem bylo zobchodováno 26,85 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo o 7,8 procenta více než v roce 2019. Vyplývá to z aktuálních dat Operátora trhu s elektřinou (OTE), který krátkodobý trh s energiemi organizuje. Zásadní vliv na tento nárůst měl podle společnosti objem obchodů na takzvaném vnitrodenním trhu s elektřinou, který byl loni čtyřikrát vyšší než předloni a dosáhl nového ročního maxima ve výši 4,44 TWh.

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii vzrostl v loňském roce na 19,7 % a od roku 2004 se tak více než zdvojnásobil. EU jako celek se zároveň přiblížila svému cíli pro rok 2020, kterým je 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Vyplývá to z dat Eurostatu zveřejněných minulý týden.

K oslavám mezinárodního dne půdy, který náleží 5. prosinci, se letos ještě výrazněji než dříve, připojuje Evropská bioplynová asociace (European Biogas Association, EBA) ve spolupráci se svými členy, kterým je za Českou republiku od letošního roku CZ Biom. Asociace CZ Biom má hlavní cíl, a tím je podpora rozvoje a využití biomasy a bioplynu jako obnovitelných zdrojů energie v České republice, a to vedle kompostárenství a ostatních biopaliv. Členstvím v Evropské bioplynové asociaci upevnila svoje postavení v sektoru, ve kterém zastřešuje zhruba tři čtvrtiny všech provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynových stanic. Společně tak chtějí upozornit na přínosy, které kvalitní zpracování zemědělských komodit a bioodpadů v bioplynových stanicích a jejich následné navrácení do půdy v podobě digestátu jako organického hnojiva vytváří. Ukládání uhlíku zpět do půdy je navíc nástrojem snižování emisí CO₂ z atmosféry.

Podle středního scénáře využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie udržitelným způsobem může Česko v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE. Tedy skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí, zhruba 80 %. [1] Uhelná komise ale dnes ráno rozhodla, že výroba energie z uhlí skončí v Česku až v roce 2038. Komora OZE zveřejňuje podklady, které k potenciálu obnovitelných zdrojů poskytla na jaře Uhelné komisi.