Zprávy z tisku

Praha 25. ledna (ČTK) - Modernizační fond spuštěný ministerstvem životního prostředí (MŽP) podle ekologů vyčlenil málo peněz na projekty komunitní energetiky. Plánovaných 1,5 procenta ze zhruba 150 miliard korun, kterými fond může v následující dekádě disponovat, nestačí, uvedlo dnes Hnutí Duha. Podmínky programu podpory nových obnovitelných zdrojů v energetice (OZE) se nelíbí Komoře obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). V tiskové zprávě uvedla, že pravidla zvýhodní velké energetické společnosti. Podle náměstka MŽP Jana Kříže naopak důležitost komunitní energetiky podtrhlo, že má samostatný program. Programový dokument fondu dnes projednala vláda.

Návrh pravidel na rozdělení 150-200 miliard z Modernizačního fondu dnes projedná Vláda. Materiál překládá ministr Brabec. Má jednu zásadní chybu: větší část peněz klíčového programu RES+ na 3 roky alokuje přednostně pro velké energetické hráče. Takový návrh považuje Komora obnovitelných zdrojů energie za diskriminační a nepřijatelný. Program RES+ z Modernizačního fondu bude totiž nejdůležitějším programem na rozvoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě.

Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Mínus dvě bioplynky. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou. Takový byl rok 2020 v obnovitelných zdrojích podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie. V právě začínající dekádě přitom bude potřeba v Česku navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek, jak vypočítala Komora OZE v souvislosti s nedávno navýšeným společným klimatickým cílem EU.

Pokud vláda stihne včas schválit potřebnou legislativu, stane se rok 2021 zlomem, po kterém uhelné energetické zdroje začnou přepouštět své postavení modernějším technologiím. Shodli se na tom největší energetičtí hráči, které v anketě oslovil deník E15.

Téměř po osmi letech se v Česku opět rozjely dotace na velké obnovitelné zdroje. Firmy už začaly žádat o peníze z nově vzniklého modernizačního fondu. Jedná se o největší nástroj na podporu zelené energetiky a ekologických řešení, přes který se budou rozdělovat až nižší stovky miliard korun.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Do splnění tohoto cíle bude muset investovat v přepočtu asi 772 bilionů korun, z toho přibližně pětinu tvoří dodatečné investice. Samotné Česko bude muset vložit do přechodu na dekarbonizaci během příštích 30 let přímo 4,5 bi­lionu korun.

Investiční skupina Energy financial group (EFG) spouští k začátku roku 2021 nový projekt s názvem EFG Green energy, jehož prostřednictvím bude nabízet elektřinu a plyn z obnovitelných zdrojů přímo koncovým zákazníkům. Veškerá distribuovaná energie je vyráběna ve vlastních provozech EFG, proto je ve srovnání s konkurencí cenově dostupnější. Spolu s novým projektem spouští EFG také nový prodejní web.

Praha 6. ledna (ČTK) - V Česku za podpory státu začíná výzkum možností akumulace energie do plynovodů. Přebytky čisté energie vyráběné z obnovitelných zdrojů (OZE) má být prostřednictvím technologie P2G (Power-to-Gas) možné ukládat do plynárenské soustavy a znovu je využívat. V tiskové zprávě to dnes sdělil Český plynárenský svaz (ČPS).

Objem obchodů s elektřinou na krátkodobých trzích v Česku byl loni opět rekordní. Celkem bylo zobchodováno 26,85 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo o 7,8 procenta více než v roce 2019. Vyplývá to z aktuálních dat Operátora trhu s elektřinou (OTE), který krátkodobý trh s energiemi organizuje. Zásadní vliv na tento nárůst měl podle společnosti objem obchodů na takzvaném vnitrodenním trhu s elektřinou, který byl loni čtyřikrát vyšší než předloni a dosáhl nového ročního maxima ve výši 4,44 TWh.

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii vzrostl v loňském roce na 19,7 % a od roku 2004 se tak více než zdvojnásobil. EU jako celek se zároveň přiblížila svému cíli pro rok 2020, kterým je 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Vyplývá to z dat Eurostatu zveřejněných minulý týden.

K oslavám mezinárodního dne půdy, který náleží 5. prosinci, se letos ještě výrazněji než dříve, připojuje Evropská bioplynová asociace (European Biogas Association, EBA) ve spolupráci se svými členy, kterým je za Českou republiku od letošního roku CZ Biom. Asociace CZ Biom má hlavní cíl, a tím je podpora rozvoje a využití biomasy a bioplynu jako obnovitelných zdrojů energie v České republice, a to vedle kompostárenství a ostatních biopaliv. Členstvím v Evropské bioplynové asociaci upevnila svoje postavení v sektoru, ve kterém zastřešuje zhruba tři čtvrtiny všech provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynových stanic. Společně tak chtějí upozornit na přínosy, které kvalitní zpracování zemědělských komodit a bioodpadů v bioplynových stanicích a jejich následné navrácení do půdy v podobě digestátu jako organického hnojiva vytváří. Ukládání uhlíku zpět do půdy je navíc nástrojem snižování emisí CO₂ z atmosféry.

Podle středního scénáře využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie udržitelným způsobem může Česko v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE. Tedy skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí, zhruba 80 %. [1] Uhelná komise ale dnes ráno rozhodla, že výroba energie z uhlí skončí v Česku až v roce 2038. Komora OZE zveřejňuje podklady, které k potenciálu obnovitelných zdrojů poskytla na jaře Uhelné komisi.

Ministerstvo životního prostředí v aktuálním nastavení pravidel Modernizačního fondu již více podpořilo pestré vlastnictví obnovitelných zdrojů energie a potvrdilo princip demokratizace energetiky. Podle Komory OZE (s podporou Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Národní sítě místních akčních skupin ČR) to vyplývá z dokumentu, uveřejněného na stránkách programu. Problém však mohou zejména nově založeným firmám přinést parametry tzv. předregistrační výzvy.

Praha 19. listopadu (ČTK) - V Česku loni poklesly koncentrace znečišťujících látek a mělo nejlepší ovzduší za posledních 11 let. Přispěly k tomu dobré rozptylové podmínky či snížení emisí z energetických a průmyslových zdrojů. Data vycházejí z dokumentu Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu za rok 2019, kterou na základě verifikovaných dat vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), uvedlo ministerstvo životního prostředí (MŽP) v dnešní tiskové zprávě. V souvislosti se zprávou úřad uvedl, že do krajů pošle další stovky milionů korun na výměnu starých kotlů.

Praha 13. listopadu (ČTK) - Česká investiční skupina Energy financial group (EFG), která podniká v energetickém zpracování biologicky rozložitelných odpadů a výrobě biometanu, vydává veřejnou emisi dluhopisů o celkovém objemu 350 milionů korun. Firma o tom dnes informovala ČTK. Uvedla, že výnos plánuje využít na posílení své pozice na trhu a na strategické rozšíření portfolia projektů v těchto sektorech.

Praha 9. listopadu (ČTK) - Největším spotřebitelem tepla v Česku jsou domácnosti, které využívají 42 procent celkové energie na vytápění. V tiskové zprávě to dnes uvedl portál Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání nejrůznějších ukazatelů a statistických údajů. S odkazem na data Teplárenského sdružení ČR upozornil na to, že kvůli pandemii koronaviru klesla při minulé topné sezoně až o desetinu dodávka tepla pro průmysl, obchodní centra nebo školy. U domácností pokles činil jednotky procent.

Průměrná tříčlenná domácnost, která topí zemním plynem, vyprodukuje za jeden rok okolo dvou tun CO₂. Většina emisí se do ovzduší dostane během topné sezony. Řešení, jak snížit vysoké množství skleníkového plynu, u nás jako první nabízí energetický startup bezDodavatele. Ten domácnostem nabízí odběr tzv. zeleného plynu. Za každou tunu CO₂ vzniklou spalováním dodaného zemního plynu společnost podpoří projekty, které sníží stejné množství CO₂ v ovzduší. Za zelený plyn navíc domácnosti nemusí platit nic navíc.

Česko letos slaví Den bioenergetiky již 29. října 2020. Od tohoto dne až do konce roku je spotřeba energie celého Česka symbolicky pokryta energií z biomasy jako je dřevní štěpka, palivové dříví, bioplyn nebo bioetanol. Bioenergetika by do roku 2030 měla vytvořit přes osm a půl tisíce nových pracovních míst, především v regionech, spočítali experti CZ Biom. Mají však obavy, že na peníze z připravovaných fondů na transformaci energetiky, zejména teplárenství, dosáhnou ve větší míře jen „vyvolení“ provozovatelé velkých elektráren a tepláren.

Vláda dnes bude schvalovat rozdělení nejméně 182 miliard, které Česko může získat na post-covidovou obnovu ekonomiky z mimořádných fondů EU. Páteří těchto fondů mají být klimatická opatření, shodla se v létě Unie: nejméně 37 % výdajů musí podporovat klimatickou tranzici. Největším klimatickým problémem Česka je energetické využívání uhlí. Stát by proto měl prostředky směřovat do všech dostupných obnovitelných zdrojů, intenzivně do nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nahradí elektřinu z uhlí. Jenže na nové OZE vláda navrhuje alokovat pouze tři až pět procent z prostředků Národního plánu obnovy. Vyplývá to z analýzy pracovní verze vládního dokumentu, kterou provedla Komora obnovitelných zdrojů energie.

Již několik desítek firem se připojilo do dobrovolného závazku neskládkovat své odpady po roce 2024. Vyjadřují tak jasné stanovisko, že původně platný termín chtějí zachovat i přes jeho odložení Poslaneckou sněmovnou dne 18. září. Mnoho dalších firem se každý den přidává na stránce Zero Landfill Commitment.