Zprávy z tisku

Praha 5. května (ČTK) - Hlavní město by do roku 2030 mělo investovat 230 miliard korun do opatření snižujících emise oxidu uhličitého, pokud chce dostát svému závazku snížit uhlíkovou stopu metropole o 45 procent. Vyplývá to z návrhu klimatické strategie města, který by mělo v nejbližší době schvalovat vedení města a který má ČTK k dispozici. Dokument navrhuje celkem 69 opatření, většinu potřebných peněz chce město získat z evropských fondů.

KDU-ČSL se ve svých návrzích inspiruje dobře vyzkoušenou praxí ze zahraničí, kterou vláda opomíjí. Například v Německu se podařilo díky tržní soutěži stlačit ceny solární energie od roku 2015 až o polovinu. Tyto kroky zavedly také ostatní státy Visegrádské 4, jen v Česku zatím chybí. Pozměňovací návrhy předložené předsedou lidovců Marianem Jurečkou odstraňují slabiny vládní novely a zavádí technologicky neutrální systémy aukcí, které zajišťují, že tu vznikne skutečné tržní prostředí pro využívání obnovitelných zdrojů. Výhodou otevření soutěží pro všechny typy zelených zdrojů podle návrhů Mariana Jurečky je vznik konkurenčního prostředí v české energetice a tlak na budoucí využití těch nejlevnějších energetických zdrojů. Čeští občané se tak budou moct těšit z výhod čisté energie za rozumných podmínek.

Hospodářský výbor na svém jednání nepodpořil rozumné návrhy poslanců Mariana Jurečky a Petra Dolínka, kteří navrhovali vylepšení vládní novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Zamítavé stanovisko deklarovalo také Ministerstvo průmyslu a obchodu. Pozměňovací návrhy přitom rozšiřovaly typy obnovitelných zdrojů tak, aby byla naplněna technologická neutralita a spotřebitelé pomocí tržní soutěže získali levnou energii z obnovitelných zdrojů.

Vývoj v energetice ukazuje, že větší využití biometanu bude nutné pro splnění emisních cílů EU, ke kterým se Česká republika zavázala. Jako první v tuzemsku vtláčí do své plynárenské sítě biometan největší domácí distributor zemního plynu, společnost GasNet. Za první rok to bylo 718 tisíc m³ biometanu, což by pokrylo spotřebu jedné menší obce se stovkami obyvatel. Biometan by do roku 2030 mohl nahradit až 10 % tuzemské spotřeby pro potřeby vytápění i silniční dopravy. Tento moderní obnovitelný zdroj energie vyrábí bioplynová stanice EFG Rapotín BPS v Rapotíně na severní Moravě.

Praha 5. března (ČTK) - První ostré výzvy Modernizačního fondu by měly začít počátkem dubna. Do předregistračních výzev spuštěných pro tři z devíti oblastí programů fondu loni v listopadu dorazilo přes 9000 záměrů. Převažovaly projekty výstavby fotovoltaických elektráren, uvedla v dnešní tiskové zprávě Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí. Modernizační fond by měl do roku 2030 disponovat zhruba 150 miliardami korun z prodeje emisních povolenek. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje.

Praha 8. března (ČTK) - Návrh aktualizace Státní energetické koncepce ČR předloží ministerstvo průmyslu a obchodu ke schválení vládě do konce roku 2023, rozhodl dnes kabinet. Úprava dokumentu má prodloužit horizont koncepce do roku 2050 a dále zohlednit přijaté závazky zejména na úrovni EU, závěry Uhelné komise a trend rozvoje moderních technologií.

Energy financial group (EFG) a její bioplynová stanice EFG Rapotín BPS zahájili spolupráci s městem Šumperk. Občané budou nově moci třídit gastroodpad, tedy zejména zbytky z kuchyně a prošlé potraviny, do sběrných nádob, ze kterých následně poputuje do nedaleké bioplynky k dalšímu zpracování na zelenou elektřinu, teplo a biometan. Šumperk chce tímto způsobem řešit narůstající množství skládkovaného odpadu a umožnit jeho efektivnější třídění.

Šumperk 24. února (ČTK) - Obyvatelé Šumperka začnou třídit odpad také ze svých kuchyní. Město se pořízením nádob na gastroodpad snaží snížit objem směsného odpadu, důvodem je i nový zákon o odpadech. Podle posledních analýz totiž zabírají zhruba 30 procent popelnic na směsný odpad zbytky z kuchyně, sdělil ČTK místostarosta Jakub Jirgl. Nádoby na gastroodpad začne město rozmisťovat již během letošního roku.

Evropský parlament 8. února odhlasoval pozměňovací návrh k novému akčnímu plánu pro oběhové hospodářství, který koncem ledna podala rada ENVI. O návrhu jsme informovali v této zprávě. Úprava dostala naprostou převahu 574 hlasů, s pouze 22 hlasy proti a 95 nezúčastněnými.

Ve středu 27. ledna Rada pro životní prostředí Evropské unie (ENVI) přijala pozměňovací návrh z vlastního podnětu Evropského parlamentu k novému akčnímu plánu pro oběhové hospodářství, který žádá podporu zemědělců při nahrazování minerálních hnojiv kompostem a digestátem.

Praha 5. února (ČTK) - Ministerstvo financí navrhne v reakci na pandemii obnovení investic z Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). MF o tom dnes informovalo ČTK v tiskové zprávě. Česko čerpalo pomoc EBRD od roku 1991 do roku 2007, kdy se završil proces transformace země.

Praha 29. ledna (ČTK) - Scénář odklonu od uhlí v roce 2033 lze technicky zvládnout, bylo by to ale dražší. I při variantě doporučené Uhelnou komisí, která počítá s koncem uhlí v roce 2038, možná Česko přestane využívat uhlí pro výrobu tepla a elektřiny mnohem dříve. Uhelná komise by měla nadále fungovat. ČTK to v rozhovoru řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Brabec 31. ledna vyrovná rekord v délce vedení jednoho resortu, v čele ministerstva životního prostředí je od roku 2014. Vláda bude o doporučeném scénáři konce uhlí jednat v pondělí. Komise v prosinci volila mezi roky útlumu 2033, 2038 a 2043.

Podle údajů Svazu dovozců automobilů (SDA) došlo v loňském „koronavirovém“ roce k silnému propadu registrací osobních i nákladních automobilů. Navzdory tomu ale výrazně rostl celkový počet registrací nových vozidel s alternativním pohonem, nejvíce u hybridů. Překvapením pak byl výrazný růst počtu nových vozů na zkapalněný ropný plyn (LPG). Na trhu se totiž objevilo několik modelů s tovární LPG zástavbou od Renaultu a Dacie. Vedle toho byly asi 4 tisíce vozů na LPG neboli autoplyn dodatečně přestavěny.

Washington 27. ledna (ČTK) - Americký prezident Joe Biden dnes podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Praha 25. ledna (ČTK) - Modernizační fond spuštěný ministerstvem životního prostředí (MŽP) podle ekologů vyčlenil málo peněz na projekty komunitní energetiky. Plánovaných 1,5 procenta ze zhruba 150 miliard korun, kterými fond může v následující dekádě disponovat, nestačí, uvedlo dnes Hnutí Duha. Podmínky programu podpory nových obnovitelných zdrojů v energetice (OZE) se nelíbí Komoře obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). V tiskové zprávě uvedla, že pravidla zvýhodní velké energetické společnosti. Podle náměstka MŽP Jana Kříže naopak důležitost komunitní energetiky podtrhlo, že má samostatný program. Programový dokument fondu dnes projednala vláda.

Návrh pravidel na rozdělení 150-200 miliard z Modernizačního fondu dnes projedná Vláda. Materiál překládá ministr Brabec. Má jednu zásadní chybu: větší část peněz klíčového programu RES+ na 3 roky alokuje přednostně pro velké energetické hráče. Takový návrh považuje Komora obnovitelných zdrojů energie za diskriminační a nepřijatelný. Program RES+ z Modernizačního fondu bude totiž nejdůležitějším programem na rozvoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě.

Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Mínus dvě bioplynky. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou. Takový byl rok 2020 v obnovitelných zdrojích podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie. V právě začínající dekádě přitom bude potřeba v Česku navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek, jak vypočítala Komora OZE v souvislosti s nedávno navýšeným společným klimatickým cílem EU.

Pokud vláda stihne včas schválit potřebnou legislativu, stane se rok 2021 zlomem, po kterém uhelné energetické zdroje začnou přepouštět své postavení modernějším technologiím. Shodli se na tom největší energetičtí hráči, které v anketě oslovil deník E15.

Téměř po osmi letech se v Česku opět rozjely dotace na velké obnovitelné zdroje. Firmy už začaly žádat o peníze z nově vzniklého modernizačního fondu. Jedná se o největší nástroj na podporu zelené energetiky a ekologických řešení, přes který se budou rozdělovat až nižší stovky miliard korun.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Do splnění tohoto cíle bude muset investovat v přepočtu asi 772 bilionů korun, z toho přibližně pětinu tvoří dodatečné investice. Samotné Česko bude muset vložit do přechodu na dekarbonizaci během příštích 30 let přímo 4,5 bi­lionu korun.