Zprávy z tisku

Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není dle nejnovější reportu Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.

Finanční podpora ze zdrojů Fondu pro spravedlivou transformaci EU by se neměla týkat zemního plynu ani jádra. Ministři z členských států EU se na tom ve středu 24. června 2020 dohodli navzdory požadavkům osmi členských státu z východní Evropy na zahrnutí obou zdrojů energie do podporovaných aktivit.

Biometan nahradí v roce 2030 až 40 % zemního plynu používaného ve státech EU v sektoru dopravy. Celkové emise skleníkových plynů z dopravy poháněné plynem se tak sníží o 55 %, doprovázené až 1 milionem nových pracovních míst [1] a roční úsporou při nákupu pohonných hmot více než 115 miliard korun (4,5 miliardy EUR)*. Vyplývá to z nové studie o současném stavu a potenciálu využití biometanu v dopravě, kterou vydala Asociace pro vozidla na zemní plyn a bioplyn (NGVA) a Evropská bioplynová asociace (EBA). [2]

Jak posunout Česko k udržitelné budoucnosti a funkční ekonomice, až si sundáme roušky? Tato otázka spojila 91 byznysů – 72 firem, 11 asociací, 5 neziskovek, 2 think-tanky a 1 investiční fond do iniciativy Změna k lepšímu. Iniciativa je otevřená a další podporovatelé tak stále přibývají. Příštích pět měsíců budou pracovat na konkrétních řešeních a nápadech, kterými chtějí pomoci Česku zařadit se mezi světové špičky v inovacích a udržitelnosti.

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to z právě zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [1]

Londýn 9. června (ČTK) - Ve středu to budou dva měsíce, co Británie nevyužívá energii z uhelných elektráren. Podle agentury Reuters to je nejdelší takové období od průmyslové revoluce v 19. století. Ostrovní země plánuje, že v roce 2024 zavře všechny uhelné elektrárny, aby snížila emise oxidu uhličitého (CO₂), které výrazně přispívají ke globálnímu oteplování.

Po dlouhém úsilí se povedlo sjednotit finanční podporu pro zemědělské a odpadové bioplynové stanice. V minulosti byla vyšší podpora pro stanice zpracovávající energetické suroviny, nižší pro ty zpracovávající bioodpady.

Celkem 327,5 miliard korun přinesou investice pro dosažení cíle rozvoje obnovitelných zdrojů, který stanovilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, spočítali experti ČVUT a Komory obnovitelných zdrojů energie. K vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory, spočítala Komora obnovitelných zdrojů energie. Klíčový bude zejména Modernizační Fond, jehož podmínky právě dokončuje Ministerstvo životního prostředí.

Kvůli perspektivnějším pracovním místům a podnikatelským příležitostem po celém světě vznikají další a další iniciativy požadující obnovu ekonomiky na základě především čistých technologií. Mezi signatáři výzev jsou i Itálie, Španělsko a Francie, státy nejhůře zasažené šířením koronaviru, ale také Polsko nebo pobaltské státy. Česko zatím mlčí, a to i přes to, že je významným světovým výrobcem pro biomasu, vodní elektrárny, tepelná čerpadla, chytrá řízení a mnoho součástek pro všechny druhy obnovitelných zdrojů.