Pěstitelé rychle rostoucích japonských topolů z Liberecka a Ústecka se spojili začátkem listopadu v Litoměřicích do profesního Sdružení pěstitelů rychle rostoucích dřevin (RRD).
Sdružení má pomoci rozvoji pěstování energetických dřevin.
Nejen v jihočeských rodinných domech se stále častěji ozývá praskot v kotlích nebo krbech. Nejlevnější surovinou k topení je totiž i letos dřevo, jehož cena zůstavá stejná jako loni. Návrat ke dřevu lidé nezdůvodňují pouze romantikou, ale vysokými cenami uhlí, plynu a elektřiny. Lidé si většinou pořizují krbová kamna jako záložní zdroj tepla.
Emise znečišťujících látek ze spalování tuhých fosilních paliv v lokálních topeništích, které vznikají při vytápění zhruba půl milionu bytů jsou v mnoha krajích hlavní příčinou špatné kvality ovzduší v České republice.
Na stánku 327 v hale F budou prezentovány spalinové systémy BRILON, špičkový produkt renomovaného německého výrobce, který se specializuje na plastové systémy odvodů spalin již od roku 1994. Výrobce spalinových systémů BRILON si díky svým zkušenostem, perfektní kvalitě a zejména nadstandardní technické podpoře nabízených produktů získal vedoucí postavení v OEM dodávkách pro přední výrobce kondenzační techniky v celé Evropě.
Stále více Jihočechů vytápí své rodinné domky dřevem nebo uhlím. Návrat k tuhým palivům zdůvodňují vysokými cenami plynu a elektřiny. Nejlevnější surovinou k topení je i letos dřevo, jeho cena zůstavá stejná jako loni.
Obliba dřeva jako nejlevnější formy vytápění rok od roku roste. V letošním roce se na Litoměřicku jeho těžba fyzickými osobami zvedla hned několikanásobně. Podle odborníků jsou hlavní důvody dva. "Myslím si, že velký podíl na zvýšení samovýroby měl lednový orkán.
Ministerstvo životního prostředí - odbor ochrany ovzduší, Ministerstvo zdravotnictví - Státní zdravotní ústav a Vodní zdroje Ekomonoitor, s.r.o. si dovolují pozvat zástupce sdělovacích prostředků na tiskovou konferenci k tématu
Tepelná čerpadla, solární panely nebo kotle, které spalují nekvalitní zrní z loňské sklizně, můžou ušetřit svým majitelům až desítky tisíc ročně. Od ledna 2008 mohou počítat s ještě vyššími úsporami, cena tepla z "klasických" zdrojů totiž stoupne minimálně o 10 %
V Olomouckém kraji přibývá lidí, kteří kvůli rostoucím cenám uhlí, plynu a elektrické energie vytápějí své domácnosti dřevem. Nárůst poptávky po něm hlásí lesnické i dřevozpracující firmy z regionu. Náklady na vytápění dřevem jsou podle odborníků v porovnání s ostatními palivy nejnižší. Domácnosti mohou díky přechodu na palivové dříví ročně ušetřit až několik tisíc korun.
Přírůstek dva metry za rok. Množství biomasy po čtyřech letech růstu v množství jako z třicetiletého smrku. To by mělo být jen několik vlastností, které jsou typické pro novinku, kterou v České republice pěstuje farma sídlící v Oknech na Litoměřicku.
Malá sídla, nezřídka jen o jedné či dvou stovkách trvale žijících obyvatel, roztroušená ve zvlněné krajině obvykle ve výškách nad 550 metrů nad mořem, kde panuje průměrná roční teplota 5 až 7 řC. A také nižší kupní síla obyvatelstva, která spolu s většími vzdálenostmi jednotlivých obcí od sebe vede i k menšímu zájmu distribučních společností přivádět tam komplikovaně zemní plyn.
Zatímco v Pardubickém kraji je dostatek kvalitního tvrdého palivového dříví a zájemci ho většinou dostanou ihned, v kraji Královéhradeckém je tomu naopak.
Přírůstek dva metry za rok. Množství biomasy po čtyřech letech růstu v množství jako z třicetiletého smrku. To by mělo být jen několik vlastností, které jsou typické pro novinku, kterou v České republice pěstuje farma sídlící v Oknech na Litoměřicku.
Před sedmnácti lety spojil svoji existenci s ekologickým palivem. Až letos se konečně dočkal daňového zvýhodnění výrobků z dřevní biomasy. Úspěšně se etabloval na trhu v západní Evropě a nyní doufá, že osloví i tuzemské odběratele.
Poptávka po palivovém dříví je letos v Libereckém kraji menší než v jiných letech. Důvodem je podle zpracovatelů dřeva lednový orkán Kyrill, který v kraji vyvrátil či polámal tisíce krychlových metrů dřeva. Jen Lesy České republiky musely vytěžit na 200.000 metrů krychlových dřeva, tisíce polámaných stromů však byly také v soukromých lesích. Lidé hlavně na vesnicích si tak dřevo na topení zajistili většinou sami, uvedl Jiří Novotný z Pily Novotný v Jilemnici na Semilsku.