Zprávy z tisku
Dvoumetrový přírůstek za rok není pro topol problém
Přírůstek dva metry za rok. Množství biomasy po čtyřech letech růstu v množství jako z třicetiletého smrku. To by mělo být jen několik vlastností, které jsou typické pro novinku, kterou v České republice pěstuje farma sídlící v Oknech na Litoměřicku.
K přírůstku pomohlo křížení
"Jedná se o rychle rostoucí dřevinu, přesně jde o japonský topol, klon J - 105. Dlouholetým křížením bylo dosaženo neuvěřitelných vlastností těchto rostlin. Typické jsou velké listy - díky těmto ohromným asimilačním plochám je umožněn přírůstek až dva metry za rok," informovala Alena Morkesová ze společnosti Bioenergy Wood, která v Oknech provozuje několik plantáží japonského topolu.
Má být ekologický i ekonomický
Podle Aleny Morkesové je nově vyšlechtěná dřevina nejen mimořádně ekonomickým zdrojem energie, ale výborný je japonský topol také po ekonomické stránce.
"Při kalkulaci nákladů na vytápění průměrného rodinného domu dřevem z japonského topolu a například uhlí, nebo plynu jsme došli k úsporám přes padesát procent, což jistě přivítá každá rodina," míní Morkesová.
Dalšími ekologickými důsledky má být například přísun kyslíku do ovzduší, který vzniká při asimilaci.
Výhřevnější než hnědé uhlí
Důležitým faktorem je také výhřevnost paliva, které lze získat z japonského topolu. Podle Aleny Morkesové je jeho hodnota vyšší než v případě hnědého uhlí. "Je například spočítáno, že průměrný rodinný dům by mohl být energeticky samostatný s využitím japonského topolu. K tomu by stačila přibližně půlhektarová plocha. Životnost japonského topolu je třicet let. Přičemž sklizeň se provádí šestkrát až desetkrát za tuto dobu," říká Alena Morkesová.
Výhodou při pěstování by měla být také nenáročnost rostliny na okolní prostředí.
"Pro výsadbu japonského topolu mohou být využity půdy jakékoli rozlohy a zejména hůře obdělávatelné plochy. Ideální je odplevelení víceletých plevelů, aby měla rostlina v prvním roce vegetace potřebné podmínky. Pro výsadbu se hodí všechny typy půd, dobře se mu daří v půdách s vyšší vlhkostí," objasňuje Alena Morkesová.
Starostové mají zájem
O novou rychle rostoucí dřevinu se už zajímají starostové na Litoměřicku. "Seznamujeme se s tím, zatím se nám to jeví velice zajímavě. Chtěli bychom japonský topol vyzkoušet v rámci svazku obcí Integro," uvedl Josef Seifert, starosta Třebívlic.
"Plantáže jsem si byl osobně prohlédnout. Jeví se mi to velice pozitivně. Dlouhodobě se zajímám o obnovitelné zdroje a tato forma se mi zdá skvělá," sdělil Deníku Antonín Terber (ODS), krajský radní a člen zemědělské komise Ústeckého kraje.
MICHAL ZÁVADA
Zdroj: Českolipský deník
Datum uveřejnění: 12.11.07
Poslední změna: 12.11.2007
Počet shlédnutí: 1096
Dvoumetrový přírůstek za rok není pro topol problém
Přírůstek dva metry za rok. Množství biomasy po čtyřech letech růstu v množství jako z třicetiletého smrku. To by mělo být jen několik vlastností, které jsou typické pro novinku, kterou v České republice pěstuje farma sídlící v Oknech na Litoměřicku.
K přírůstku pomohlo křížení
"Jedná se o rychle rostoucí dřevinu, přesně jde o japonský topol, klon J - 105. Dlouholetým křížením bylo dosaženo neuvěřitelných vlastností těchto rostlin. Typické jsou velké listy - díky těmto ohromným asimilačním plochám je umožněn přírůstek až dva metry za rok," informovala Alena Morkesová ze společnosti Bioenergy Wood, která v Oknech provozuje několik plantáží japonského topolu.
Má být ekologický i ekonomický
Podle Aleny Morkesové je nově vyšlechtěná dřevina nejen mimořádně ekonomickým zdrojem energie, ale výborný je japonský topol také po ekonomické stránce.
"Při kalkulaci nákladů na vytápění průměrného rodinného domu dřevem z japonského topolu a například uhlí, nebo plynu jsme došli k úsporám přes padesát procent, což jistě přivítá každá rodina," míní Morkesová.
Dalšími ekologickými důsledky má být například přísun kyslíku do ovzduší, který vzniká při asimilaci.
Výhřevnější než hnědé uhlí
Důležitým faktorem je také výhřevnost paliva, které lze získat z japonského topolu. Podle Aleny Morkesové je jeho hodnota vyšší než v případě hnědého uhlí. "Je například spočítáno, že průměrný rodinný dům by mohl být energeticky samostatný s využitím japonského topolu. K tomu by stačila přibližně půlhektarová plocha. Životnost japonského topolu je třicet let. Přičemž sklizeň se provádí šestkrát až desetkrát za tuto dobu," říká Alena Morkesová.
Výhodou při pěstování by měla být také nenáročnost rostliny na okolní prostředí.
"Pro výsadbu japonského topolu mohou být využity půdy jakékoli rozlohy a zejména hůře obdělávatelné plochy. Ideální je odplevelení víceletých plevelů, aby měla rostlina v prvním roce vegetace potřebné podmínky. Pro výsadbu se hodí všechny typy půd, dobře se mu daří v půdách s vyšší vlhkostí," objasňuje Alena Morkesová.
Starostové mají zájem
O novou rychle rostoucí dřevinu se už zajímají starostové na Litoměřicku. "Seznamujeme se s tím, zatím se nám to jeví velice zajímavě. Chtěli bychom japonský topol vyzkoušet v rámci svazku obcí Integro," uvedl Josef Seifert, starosta Třebívlic.
"Plantáže jsem si byl osobně prohlédnout. Jeví se mi to velice pozitivně. Dlouhodobě se zajímám o obnovitelné zdroje a tato forma se mi zdá skvělá," sdělil Deníku Antonín Terber (ODS), krajský radní a člen zemědělské komise Ústeckého kraje.
MICHAL ZÁVADA
Zdroj: Českolipský deník
Datum uveřejnění: 12.11.07
Poslední změna: 12.11.2007
Počet shlédnutí: 1096