Zprávy z tisku
Pěstitelé topolů založili sdružení
Pěstitelé rychle rostoucích japonských topolů z Liberecka a Ústecka se spojili začátkem listopadu v Litoměřicích do profesního Sdružení pěstitelů rychle rostoucích dřevin (RRD).
Sdružení má pomoci rozvoji pěstování energetických dřevin.
Jedním ze zakladatelů je Antonín Dočekal z Frýdlantu v Čechách a Karel Morkes z Litoměřicka.
"Britové pomalu s těžbou zemního plynu končí, Norové dodávky nerozšiřují, aby si ušetřili zemní plyn do budoucna. Dodávky z Ruska mohou ohrozit politické vlivy. Ale kdo pěstuje japonské topoly, toho to nezajímá. Topí vlastním dřevem a přitom k pěstování stačí mít zcela podřadnou půdu. Po třech až pěti letech se sklízí dřevní hmota. Od té chvíle ušetříte podle velkosti domu za topení až 45 000 Kč ročně. Nepotřebujete finančně nákladné štěpovačky, stačí nadělat polínka. S topolem vytopíte i penzion s hospodou a máte i teplou vodu," zdůraznil Antonín Dočekal.
Souhlasí s ním i Karel Morkes. Na Litoměřicku v Oknech má již první lesík japonských topolů.
"Je velká škoda, že zatím velmi ekonomickou dřevinu lidé nedovedou využít. Do rekultivačního programu řízky topolů od nás pořídila na rekoultivované plochy 6000 řízků Mostecká uhelná společnost, doufáme, že zaujmeme topolem i další," uvedl Morkes.
Podle Dočekala začátek nové sezony pěstování topolů se blíží. Je třeba zažádat o dotace, aby si mohl zájemce zakoupit řízky japonského topolu.
"Je třeba, aby lidé houfně začali topol pěstovat, abychom nebyli otroky plynu a stali se na venkově energeticky soběstačnými," podotkl Antonín Dočekal.
Již před rokem upozornil František Titl, severočeský energetický expert, že nejlacinějším vytápění v obcích bude s kombinovaným použitím biomasy a uhlí.
"Na pěstování rychle rostoucích dřevin není potřeba živnostenský list, ale nutnost zpracování dřeva lidi odrazuje," uvedl Titl.
Dotace od státu lze získat na založení produkčního porostu rychle rostoucích dřevin pro energetické využití, sklízeného ve tříletých až šestiletých intervalech pěstovaného po dobu nejméně 15 let.
Zdroj: Liberecký deník
Datum uveřejnění: 18.11.07
Poslední změna: 18.11.2007
Počet shlédnutí: 999
Pěstitelé topolů založili sdružení
Pěstitelé rychle rostoucích japonských topolů z Liberecka a Ústecka se spojili začátkem listopadu v Litoměřicích do profesního Sdružení pěstitelů rychle rostoucích dřevin (RRD).
Sdružení má pomoci rozvoji pěstování energetických dřevin.
Jedním ze zakladatelů je Antonín Dočekal z Frýdlantu v Čechách a Karel Morkes z Litoměřicka.
"Britové pomalu s těžbou zemního plynu končí, Norové dodávky nerozšiřují, aby si ušetřili zemní plyn do budoucna. Dodávky z Ruska mohou ohrozit politické vlivy. Ale kdo pěstuje japonské topoly, toho to nezajímá. Topí vlastním dřevem a přitom k pěstování stačí mít zcela podřadnou půdu. Po třech až pěti letech se sklízí dřevní hmota. Od té chvíle ušetříte podle velkosti domu za topení až 45 000 Kč ročně. Nepotřebujete finančně nákladné štěpovačky, stačí nadělat polínka. S topolem vytopíte i penzion s hospodou a máte i teplou vodu," zdůraznil Antonín Dočekal.
Souhlasí s ním i Karel Morkes. Na Litoměřicku v Oknech má již první lesík japonských topolů.
"Je velká škoda, že zatím velmi ekonomickou dřevinu lidé nedovedou využít. Do rekultivačního programu řízky topolů od nás pořídila na rekoultivované plochy 6000 řízků Mostecká uhelná společnost, doufáme, že zaujmeme topolem i další," uvedl Morkes.
Podle Dočekala začátek nové sezony pěstování topolů se blíží. Je třeba zažádat o dotace, aby si mohl zájemce zakoupit řízky japonského topolu.
"Je třeba, aby lidé houfně začali topol pěstovat, abychom nebyli otroky plynu a stali se na venkově energeticky soběstačnými," podotkl Antonín Dočekal.
Již před rokem upozornil František Titl, severočeský energetický expert, že nejlacinějším vytápění v obcích bude s kombinovaným použitím biomasy a uhlí.
"Na pěstování rychle rostoucích dřevin není potřeba živnostenský list, ale nutnost zpracování dřeva lidi odrazuje," uvedl Titl.
Dotace od státu lze získat na založení produkčního porostu rychle rostoucích dřevin pro energetické využití, sklízeného ve tříletých až šestiletých intervalech pěstovaného po dobu nejméně 15 let.
Zdroj: Liberecký deník
Datum uveřejnění: 18.11.07
Poslední změna: 18.11.2007
Počet shlédnutí: 999