Zprávy z tisku

Vysočina - Někteří lidé stromek sami spálí, jiní ho jen tak vyhodí z balkónu. Po Novém roce tak mají technické služby o další starost navíc v podobě svozu a likvidaci jehličnanů.

předpoklady pro další fungování programu.

nový program EU, bioetanol, bionafta, postupné nahrazování fosilních paliv, termíny, náklady, nová pracovní místa.

Vodík je považován za ekologického nosiče energie budoucnosti. Pomocí palivových článků z vodíku a kysíku se mohou pohánět automobily nebo vyrábět proud pro přenosné počítače nebo mobilní telefony a komunikátory. V Botanickém institutu Univerzity Bonn se poprvé podařilo takový nosič energie vyrobit.

"Každých čtrnáct dní svážíme bioodpad ve městě. Máme vlastní kompostárnu. Konečný produkt využíváme pro naše potřeby," upozornil ředitel na nepřehlédnutelnou hromadu kompostu.

V České republice vůbec první ekologickou výtopnu na bioplyn, vznikající z organického odpadu, začnou stavět v Hradešicích na Klatovsku. Technologii fermentace zatím využívají pouze čtyři bavorské obce. Bioplyn se bude vyrábět z chlévské mrvy, kejdy, fekálií a močůvky.

Již přibližně rok to dokazuje akciová společnost První dubská investorská (PDI), která dodává teplo a proud vyráběný z bioplynu ze skládek v Dolních Chabrech a Letňanech částečně pro automobilku Daewoo Avia a částečně pro přilehlá pražská sídliště.

Místo planého unikání odpadních plynů ze skládek, čistíren odpadních vod a zemědělské produkce do ovzduší by se měl bioplyn mnohem více začít uplatňovat v energetice. Napomoci tomu má státní podpora, kterou tento měsíc na svém zasedání schválil Zemanův kabinet. Od příštího roku tak například mohou podnikatelé připravující projekt na využití bioplynu žádat o podporu na Státním fondu životního prostředí.

Bionafta je produkt, kdy se při výrobě 31 procent objemu nahrazuje rostlinným methylesterem z řepky olejné. Stát se snaží, aby tato nafta byla cenově výhodnější, neboť nejen šetří strategickou surovinu, ale je zároveň významným odbytištěm pro zemědělce. Řepky je však letos vlivem nepřízně počasí málo, bude tak i málo bionafty?

Cílem příspěvku je seznámení se současným stavem fytoenergetiky u nás a v Evropě a možnostmi jejího rozvoje v rámci Euroregionu. Příspěvek přinese základní faktické údaje a číselná vyjádření rozvoje tohoto oboru a předloží přehled hlavních ohrožení a výhod projektů v oboru, spolu s možnostmi rozvoje regionů a obeznámí se základními legislativními kroky u nás a v EU.

Bioplyn získaný spalováním fytoenergetik nejspíš zčásti nahradí nyní používaný zemní plyn.

Některé domácnosti se nemusí rozhodovat jen mezi plynem a elektřinou. Perspektivu mají kotle ústředního vytápění či kotelny na biomasu - dřevní odpad, slámu, případně i speciálně vyšlechtěné rostliny.

V České republice se nevyužívá pro produkci potravin asi 465 tisíc hektarů orné půdy. S loukami a pastvinami tato plocha dosahuje rozlohy téměř miliónu hektarů, které by se mohly částečně využít pro pěstování biomasy na vytápění. Na setkání zemědělců ve Větrném Jeníkově to řekla místopředsedkyně Českého sdružení pro biomasu Vlasta Petříková.

Biomasa je dnes pokládána za jeden z nejlevnějších a také nejekologičtějších zdrojů, kterým si může člověk doma topit. Co je biomasa?

Společný projekt obcí Chabařovice a Modlany na využití alternativních zdrojů energie byl dokončen. Záměrem obcí je vytápět domácnosti ekologicky takzvanou biomasou, což by si ale vyžádalo nemalou investici.

Odpověďí na otázku, jak topit co nejefektivněji, nejlevněji a zároveň co nejšetrněji vůči životnímu prostředí - je biomasa. "Zelené" teplo si můžeme dokonce sami vypěstovat, a přesto je na okraji zájmu.

Zatímco v minulém roce byl vývoz českého metylesteru a bionafty jen zanedbatelný (72 tun MEŘO a 3840 tun směsného paliva), letos se oba produkty čile exportují. Za prvních pět měsíců se vyvezla zhruba čtvrtina z tuzemské produkce MEŘO, a to především do Německa. Do zahraničí směřovalo přibližně 13 procent produkce směsného paliva.

První říjen bude přelomem v systému podpory bionafty. Výrobci kvitují s povděkem, že nová pravidla potvrzená vládním nařízením č. 86/2001 mají pětiletou platnost. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude výrobcům MEŘO prodávat řepku za takovou cenu, aby směsné palivo mohlo být o deset procent levnější než motorová nafta. Cena řepky by se měla pohybovat kolem 4000 korun za tunu, přesná výše se bude odvíjet od ceny klasické nafty a řepkových pokrutin.

Od 1. října se změnil systém podpory bionafty. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) počínaje tímto měsícem prodává výrobcům metylesteru řepku za nižší ceny, než jaké jsou na volném trhu. Výrobci MEŘO, s nimiž má fond podepsané smlouvy, zatím zaplatili za každou tunu odebrané řepky zálohu tisíc korun. Výslednou cenu jim fond podle ředitele Jana Höcka dopočítá po skončení měsíce na základě vývoje cen motorové nafty a řepkových pokrutin. Podle předběžných propočtů se může pohybovat kolem 4800 korun za tunu.

Seznam výrobců MEŘO s nimiž Státní zemědělský intervenční fond uzavřel smlouvu na prodej řepky olejné podle nařízení vlády č. 86/2001 Sb.