Zprávy z tisku

Jihlava 4. května (ČTK) - Na Vysočině dostane dotaci na výměnu starého kotle dalších 241 žadatelů, kraj mezi ně rozdělí 25,6 milionu korun. Vloni se sice na tyto žádosti už peníze nedostaly, ale kraj požádal ministerstvo životního prostředí o dodatečné prostředky. Díky nim mohl uspokojit všechny žádosti, které v posledním dotačním kole splnily stanovené podmínky. Novinářům to po dnešním jednání krajské rady řekla náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti).

Zájem domácností o dotace na fotovoltaiku, tepelná čerpadla, solární kolektory nebo kotle na biomasu rok od roku roste. Ukazují to data z obou dotačních programů, které mají domácnosti na pořízení obnovitelných zdrojů k dispozici. Celkový roční počet žádostí o dotace v Nové zelené úsporám a takzvaných kotlíkových dotací za poslední tři roky narostl ze 20 na 66 tisíc, víc než na trojnásobek. Pro jejich hladké fungování v budoucnosti ale bude zásadní, zda se Ministerstvu životního prostředí podaří zajistit dostatek prostředků a umožní žadatelům podávat žádosti průběžně. Prozatím přislíbené prostředky pokryjí fungování úspěšných a u domácností oblíbených programů jen na 2 až 3 roky.

Liberec 17. března (ČTK) - Liberecký kraj podpořil dalších 236 žádostí o dotaci na výměnu kotlů za ekologičtější. Získat podporu může ještě zhruba 250 zájemců, žádosti mohou podávat až do konce května, řekl dnes novinářům liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Původně měla lhůta pro podávání žádostí v poslední výzvě kotlíkových dotací vypršet už loni v listopadu, kraji se ale podařilo získat navíc 55,5 milionu korun z národního programu Nová zelená úsporám (NZÚ).

Jihlava 16. března (ČTK) - Vysočina požádá ministerstvo životního prostředí o dalších 24 milionů korun na výměnu starých kotlů v domácnostech za nové zdroje vytápění. Kraji by tyto peníze umožnily podpořit výměnu 225 kotlů. O podání žádosti dnes rozhodla krajská rada, ale o případných podmínkách čerpání pro nové žadatele zatím nejednala. Novinářům to dnes řekl hejtman Vítězslav Schrek (ODS a STO).

Praha 5. března (ČTK) - První ostré výzvy Modernizačního fondu by měly začít počátkem dubna. Do předregistračních výzev spuštěných pro tři z devíti oblastí programů fondu loni v listopadu dorazilo přes 9000 záměrů. Převažovaly projekty výstavby fotovoltaických elektráren, uvedla v dnešní tiskové zprávě Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí. Modernizační fond by měl do roku 2030 disponovat zhruba 150 miliardami korun z prodeje emisních povolenek. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje.

Praha 8. března (ČTK) - Návrh aktualizace Státní energetické koncepce ČR předloží ministerstvo průmyslu a obchodu ke schválení vládě do konce roku 2023, rozhodl dnes kabinet. Úprava dokumentu má prodloužit horizont koncepce do roku 2050 a dále zohlednit přijaté závazky zejména na úrovni EU, závěry Uhelné komise a trend rozvoje moderních technologií.

Most 14. března (ČTK) - Na Mostecku plánuje energetická společnost United Energy stavbu velkokapacitních skleníků pro pěstování zeleniny. Využívaly by elektřinu a teplo díky přímému napojení na teplárnu. Náklady na investici se odhadují v řádech stovek milionů korun. V projektu se počítá s celoroční produkcí zejména rajčat a okurek. ČTK to řekla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová.

Vytápění domácností postavené na spalování uhlí bude už brzy ve Frýdku-Místku minulostí. Společnost Veolia Energie začala připravovat kompletní ekologizaci zdejší teplárny. Hlavním palivem bude do tří let ve Frýdku-Místku biomasa – ekologický, cenově příznivý a dobře dostupný obnovitelný zdroj energie.

V médiích aktuálně probíhají kampaně zpochybňující využívání dřevní biomasy pro výrobu obnovitelné energie. Několik z nich zkresluje to, jaká je skutečná situace v lesích a jak bioenergetika funguje a spojuje využití dřevní biomasy pro energii s nadměrným využíváním lesů, nebo dokonce s trvalým odlesňováním a „spalováním stromů“.

Praha 5. února (ČTK) - Ministerstvo financí navrhne v reakci na pandemii obnovení investic z Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). MF o tom dnes informovalo ČTK v tiskové zprávě. Česko čerpalo pomoc EBRD od roku 1991 do roku 2007, kdy se završil proces transformace země.

Písek 2. února (ČTK) - Písek chce na jaře spustit zkušební provoz stanice na sušení kalu a biomasy z čistírny odpadních vod (ČOV). Zařízení nahromaděný odpad spálí, přičemž z části vyrobí elektrickou energii. Náklady na projekt jsou více než 36 milionů korun a radnice na něj získala dotaci. Písek se stane prvním městem v ČR, které bude kal a biomasu takto využívat. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Písku Petra Měšťanová.

Dobřany (Plzeňsko) 1. února (ČTK) - Dobřanské lesy, které léta přinášely šestitisícovému městu roční zisk v milionech korun, zachraňuje od ztráty státní dotace na kůrovcovou kalamitu. Za loňský rok skončí na nule. Kůrovec stále ničí lesy ve velkém, řekla dnes ČTK místostarostka Lenka Tomanová (Aktivní Dobřany). Město, které vlastní 630 hektarů lesních porostů, mělo loni i v roce 2019 historicky nejvyšší těžbu.

Praha 29. ledna (ČTK) - Scénář odklonu od uhlí v roce 2033 lze technicky zvládnout, bylo by to ale dražší. I při variantě doporučené Uhelnou komisí, která počítá s koncem uhlí v roce 2038, možná Česko přestane využívat uhlí pro výrobu tepla a elektřiny mnohem dříve. Uhelná komise by měla nadále fungovat. ČTK to v rozhovoru řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Brabec 31. ledna vyrovná rekord v délce vedení jednoho resortu, v čele ministerstva životního prostředí je od roku 2014. Vláda bude o doporučeném scénáři konce uhlí jednat v pondělí. Komise v prosinci volila mezi roky útlumu 2033, 2038 a 2043.

Washington 27. ledna (ČTK) - Americký prezident Joe Biden dnes podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Praha 25. ledna (ČTK) - Modernizační fond spuštěný ministerstvem životního prostředí (MŽP) podle ekologů vyčlenil málo peněz na projekty komunitní energetiky. Plánovaných 1,5 procenta ze zhruba 150 miliard korun, kterými fond může v následující dekádě disponovat, nestačí, uvedlo dnes Hnutí Duha. Podmínky programu podpory nových obnovitelných zdrojů v energetice (OZE) se nelíbí Komoře obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). V tiskové zprávě uvedla, že pravidla zvýhodní velké energetické společnosti. Podle náměstka MŽP Jana Kříže naopak důležitost komunitní energetiky podtrhlo, že má samostatný program. Programový dokument fondu dnes projednala vláda.

Návrh pravidel na rozdělení 150-200 miliard z Modernizačního fondu dnes projedná Vláda. Materiál překládá ministr Brabec. Má jednu zásadní chybu: větší část peněz klíčového programu RES+ na 3 roky alokuje přednostně pro velké energetické hráče. Takový návrh považuje Komora obnovitelných zdrojů energie za diskriminační a nepřijatelný. Program RES+ z Modernizačního fondu bude totiž nejdůležitějším programem na rozvoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě.

Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Mínus dvě bioplynky. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou. Takový byl rok 2020 v obnovitelných zdrojích podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie. V právě začínající dekádě přitom bude potřeba v Česku navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek, jak vypočítala Komora OZE v souvislosti s nedávno navýšeným společným klimatickým cílem EU.

Téměř po osmi letech se v Česku opět rozjely dotace na velké obnovitelné zdroje. Firmy už začaly žádat o peníze z nově vzniklého modernizačního fondu. Jedná se o největší nástroj na podporu zelené energetiky a ekologických řešení, přes který se budou rozdělovat až nižší stovky miliard korun.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Do splnění tohoto cíle bude muset investovat v přepočtu asi 772 bilionů korun, z toho přibližně pětinu tvoří dodatečné investice. Samotné Česko bude muset vložit do přechodu na dekarbonizaci během příštích 30 let přímo 4,5 bi­lionu korun.

Objem obchodů s elektřinou na krátkodobých trzích v Česku byl loni opět rekordní. Celkem bylo zobchodováno 26,85 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo o 7,8 procenta více než v roce 2019. Vyplývá to z aktuálních dat Operátora trhu s elektřinou (OTE), který krátkodobý trh s energiemi organizuje. Zásadní vliv na tento nárůst měl podle společnosti objem obchodů na takzvaném vnitrodenním trhu s elektřinou, který byl loni čtyřikrát vyšší než předloni a dosáhl nového ročního maxima ve výši 4,44 TWh.