Zprávy z tisku

Vláda dnes bude schvalovat rozdělení nejméně 182 miliard, které Česko může získat na post-covidovou obnovu ekonomiky z mimořádných fondů EU. Páteří těchto fondů mají být klimatická opatření, shodla se v létě Unie: nejméně 37 % výdajů musí podporovat klimatickou tranzici. Největším klimatickým problémem Česka je energetické využívání uhlí. Stát by proto měl prostředky směřovat do všech dostupných obnovitelných zdrojů, intenzivně do nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nahradí elektřinu z uhlí. Jenže na nové OZE vláda navrhuje alokovat pouze tři až pět procent z prostředků Národního plánu obnovy. Vyplývá to z analýzy pracovní verze vládního dokumentu, kterou provedla Komora obnovitelných zdrojů energie.

Brusel 17. září (zpravodaj ČTK) - Rozšíření systému emisních povolenek, přísnější limity pro zplodiny z letecké a lodní dopravy či zvýšení požadavků na energetickou účinnost mají Evropské unii pomoci dosáhnout nově stanoveného klimatického cíle k roku 2030. Uvedl to dnes místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který představil podrobnosti plánu na omezení emisí skleníkových plynů do deseti let o nejméně 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

Praha 13. září (ČTK) - Cena palivového dříví v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o 27,5 procenta na 434 korun za metr krychlový. Je to nejniží cena od roku 2011, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy jsou důvodem poklesu hlavně aktuální problémy s přemnoženým kůrovcem.

Praha 7. září (ČTK) - Transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá systematickou podporu této přeměny. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Sdělil, že Česko má na transformaci energetiky připraveno víc než 100 miliard korun, do teplárenství mají jít desítky miliard Kč.

Hradec Králové 2. září (ČTK) - Královéhradecký kraj dnes zahájil druhé kolo třetí vlny dotací na výměnu neekologických kotlů na tuhá paliva. Od dnešních 10:00 se mohou zájemci elektronicky zapisovat do pořadníku žadatelů. Za první dvě hodiny zájemci vyčerpali 1140 míst z pořadníku, který je nastaven na 1800 míst. V nynější třetí vlně se rozdělují poslední peníze z fondů EU, které kraj na výměnu kotlů dostal. ČTK to řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.

19. ročník Evropského týdne mobility (ETM) proběhne i letos v tradičním termínu 16. – 22. září. Akce se zapojením široké veřejnosti, obcí a měst napříč celou Evropou podporuje využívání veřejné dopravy, budování cyklostezek a zkvalitnění pěších zón tak, aby byla posílena udržitelnost dopravy, ochrana životního prostředí a zejména kvalita ovzduší ve městech. Letošní téma „Bezemisní mobilita pro všechny“ odráží ambiciózní cíl uhlíkově neutrálního evropského kontinentu do roku 2050 i nutnost jeho dostupnosti pro všechny, tedy i obyvatele s hendikepem.

Rada Energetického regulačního úřadu působí od 1. srpna 2020 v novém složení. Novou členkou Rady se stala Markéta Zemanová, která ve funkci vystřídala Rostislava Krejcara, jenž v Radě ERÚ zasedal od jejího vzniku v roce 2017 a nyní mu skončil tříletý mandát.

Připravené investice se mohou spustit. Ministerstvo životního prostředí schválilo dotaci 2,7 miliard korun šesti stovkám úspěšných žadatelů. Podpora míří především do obcí, které s její pomocí zrenovují veřejné budovy, začnou využívat srážkovou vodu, nebo zajistí efektivnější zpracování odpadu.

Brno 4. srpna (ČTK) - Nejlepší rok z posledních tři zažívají letos zemědělci na jižní Moravě z pohledu výnosů obilovin. Průměr na hektar je mírně přes šest tun, v předchozích dvou letech se pohyboval okolo pěti tun. Deště, které přišly před polovinou května a především v červnu, dokázaly odvrátit dopady extrémního sucha. Nyní ale pokračující deště dělají starosti těm, kteří mají obilí ještě na poli. Již zralé klasy napadají plísně, vyplývá z dat, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství, a z informací zemědělců pro ČTK.

Praha, 22. 7. 2020: Online supermarket Košík představil další ze svých ekologicky orientovaných aktivit. Tentokrát se zaměřuje na zdroje elektrické energie při výrobě potravin. Spolu s Nano Energies představil společný energetický tarif Košík Ekoenergie, nabízející energii výhradně z malých – obnovitelných zdrojů s minimálním environmentálním dopadem.

Praha 27. července (ČTK) - Počátkem roku 2021 by měly být vyhlášeny první výzvy v Modernizačním fondu, který cílí na snížení emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie. První termíny pro podání žádostí budou na podzim. V další dekádě do fondu z prodeje emisních povolenek půjde, podle jejich ceny, asi 120 miliard korun. Na dnešním webináři to řekl vedoucí oddělení obchodování s emisemi na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Jan Tůma. Fond stanovila loni přijatá novela o podmínkách obchodování s emisními povolenkami. Čítá devět programů.

Ústí nad Labem 12. července (ČTK) - Lidé v Ústeckém kraji vyměnili ve svých domovech s přispěním státu na 3400 starých kotlů za nové. Žádat o státní dotaci prostřednictvím krajského úřadu stále mohou. V regionu se může rozdělit ještě 136 milionů korun, zjistila ČTK.

Strakonice 10. července (ČTK) - Teplárna Strakonice má za první pololetí provozní zisk čtyři miliony korun, plán překročila o dvojnásobek. Začala nahrazovat uhlí obnovitelnými zdroji, loni poprvé víc spalovala biomasu, letos je poměr biomasy k uhlí 70 ku 30. Do nové dopravy biomasy investuje letos podnik 50 milionů korun. Město jedná o odkupu akcií s firmou Sev.en Energy. ČTK to dnes na valné hromadě řekli generální ředitel teplárny Pavel Hřídel a starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost).

Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není dle nejnovější reportu Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.

Finanční podpora ze zdrojů Fondu pro spravedlivou transformaci EU by se neměla týkat zemního plynu ani jádra. Ministři z členských států EU se na tom ve středu 24. června 2020 dohodli navzdory požadavkům osmi členských státu z východní Evropy na zahrnutí obou zdrojů energie do podporovaných aktivit.

Jak posunout Česko k udržitelné budoucnosti a funkční ekonomice, až si sundáme roušky? Tato otázka spojila 91 byznysů – 72 firem, 11 asociací, 5 neziskovek, 2 think-tanky a 1 investiční fond do iniciativy Změna k lepšímu. Iniciativa je otevřená a další podporovatelé tak stále přibývají. Příštích pět měsíců budou pracovat na konkrétních řešeních a nápadech, kterými chtějí pomoci Česku zařadit se mezi světové špičky v inovacích a udržitelnosti.

Písek 21. června (ČTK) - Teplárna Písek mění parovod za horkovod, letos práce za 175 milionů Kč bez DPH dokončí. Podnik letos začal také stavět nový kotel na biomasu za 100 milionů korun, na což si vzal úvěr. Příští týden začne stavět přivaděč odpadního tepla z bioplynové stanice v písecké průmyslové zóně, což bude investice 35 milionů. Za duben prodala teplárna 28 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o čtyři TJ méně. Kvůli teplé zimě zaznamenala propad tržeb. ČTK to řekla ředitelka teplárny Andrea Žáková.

Mšeno využívá k vytápění v městských budovách obnovitelné zdroje. V základní škole spaluje dřevní štěpku, nyní začala oprava městského úřadu, kde bude i kotelna na dřevěné pelety. Jedná se o poslední velkou městskou budovu, kterou je třeba zrekonstruovat včetně topení. Město usiluje nejen o více ekologický provoz, ale také o úsporu na nákladech, řekl ČTK starosta Mšena Martin Mach (Zelení).

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to z právě zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [1]

Londýn 9. června (ČTK) - Ve středu to budou dva měsíce, co Británie nevyužívá energii z uhelných elektráren. Podle agentury Reuters to je nejdelší takové období od průmyslové revoluce v 19. století. Ostrovní země plánuje, že v roce 2024 zavře všechny uhelné elektrárny, aby snížila emise oxidu uhličitého (CO₂), které výrazně přispívají ke globálnímu oteplování.