Zprávy z tisku
Zpráva o životním prostředí varuje: Zlepšování se zastavilo
Ovzduší silně znečištěné jemným prachem, rostoucí počet alergiků, vysoká energetická náročnost průmyslu a produkce skleníkových plynů, ovlivňujících zemské klima, nízký podíl obnovitelných zdrojů energie, narůstající objem skládkovaného komunálního odpadu či nejpoškozenější lesy v Evropě – to jsou hlavní problematické oblasti, na které upozorňuje aktuální Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006, kterou ve středu projednala vláda.
„Začátkem devadesátých let se kvalita životního prostředí výrazně
zlepšila, teď už ovšem několik let stagnuje. V řadě oblastí pokulháváme
za ostatními evropskými státy. Vzduch obsahující nadlimitní koncentrace
prachových částic PM10
dýchá 62 % obyvatel, a to nejen ve městech [1]. Výrazně roste
znečištění ovzduší dopravou a ze spalování v lokálních topeništích. To
znamená bezprostřední riziko pro zdraví lidí, zvyšuje se počet dětí s
alergiemi. Ten trend jsme tušili z dat, která postupně dostáváme, řadu
kroků ke zlepšení jsme proto už nastartovali,“ konstatuje ministr
životního prostředí Martin Bursík.
„Peníze z evropských fondů pomohou při pořizování nízkoemisních
(ekologičtějších) spalovacích zdrojů pro vytápění, státní úřady
postupně obmění své automobily za čistější alternativy, přísnější bude
kontrola STK, novela zákona o silniční dani zvýhodní auta na
environmentálně šetrnější pohon. Reviduje se systém poplatků za
znečišťování ovzduší, připravovaná novela zákona o ovzduší stanoví
přísnější parametry pro spalování v domácích kotlích. Pomoci by měla i
druhá fáze ekologické daňové reformy,“ vypočítává Martin Bursík.
Ministerstvo životního prostředí také spolupracuje s Ministerstvem
zemědělství na změně lesnické legislativy, změny čekají zákon o
odpadech i obalech.
Zpráva například uvádí, že:
* Ovzduší: Od roku 2000 dochází k poklesu emisí oxidů dusíku,
oxidu siřičitého a těkavých organických látek a naopak stagnují emise
prachových částic [2]. 29 % území České republiky (bez započtení
přízemního ozónu) patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší [3].
Problém jsou především jemné prachové částice PM10 a PM2,5,
polycyklické aromatické uhlovodíky a oxidy dusíku. Koncentrace oxidu
dusičitého překračují povolený imisní limit jen na několika dopravně
exponovaných lokalitách, avšak tato látka je prekurzorem
troposférického ozonu – další toxické látky, jejíž limitní hodnoty jsou
překračovány na rozsáhlém území ČR [5]. Vytápění v domácnostech se na
emisích PM10 podílí z 38 %, doprava dalšími 20 %, na emisích PM2,5 se 27% podílí vytápění domácností a 31% doprava. Nadlimitním koncentracím PM10 je
vystaveno 62% populace ČR. Na rozdíl od většiny evropských států
množství těchto částic v ČR posledních letech neklesá. Emise
polyaromatických uhlovodíků dokonce ze dvou třetin (66 %) pocházejí z
vytápění domácností. Nadlimitním koncentracím benzo(a)pyrenu, který je
zástupcem této skupiny látek, je vystaveno 69% populace [4].
* Narůstá výskyt alergických onemocnění. V roce 2006 byla
alergická onemocnění zaznamenána u 30 % dětí, polovinu z toho tvoří
respirační alergie. V roce 2001 se oproti roku 1996 zvýšil počet
dětských alergiků o polovinu, v roce 2006 byl zjištěn podobně vysoký
nárůst. Odborné studie prokazují, že právě znečištění ovzduší, zejména
jemnými prachovými částicemi, vede ke zvýšenému riziku vzniku alergií.
* Energetická náročnost: I přes pozvolný pokles (meziročně 6,5
%) je energetická náročnost české ekonomiky jedna z nejvyšších v
Evropě. Výsledkem je vyšší spotřeba energie, více emisí, vyšší dovozy
energetických surovin a nižší konkurenceschopnost. [6]
* Změny klimatu: Emise skleníkových plynů neklesají. Naopak,
podle předběžných dat za rok 2006 došlo k jejich mírnému meziročnímu
nárůstu. V přepočtu na obyvatele patří s 12,8 t nadále k nejvyšším v
Evropě. Rostou mj. emise z dopravy, které nejsou zahrnuty do evropského
systému obchodování s emisními limity. V roce 2004 (poslední dostupná
data pro mezinárodní srovnání) měla ČR druhé nejvyšší emise (14,4
t/obyv.) mezi přistupujícími zeměmi a páté nejvyšší v EU 25. [7]
* Obnovitelné zdroje energie: Výroba elektrické energie z OZE
tvoří 3,5 TWh a její podíl na hrubé domácí spotřebě elektrické energie
vzrostl na 4,9 % (nárůst o 0,86 %). Na růstu se nejvíce podílela výroba
elektrické energie ve vodních elektrárnách. Podíl obnovitelných zdrojů
na hrubé domácí spotřebě elektřiny činí v Evropě v průměru 13,6 %, ČR
by měla dosáhnout 8% podílu do roku 2010. [8]
* Lesy: Zdravotní stav českých lesů se výrazně nelepší a je
horší než ve většině evropských zemí. Přes 50 % lesů je postiženo z
více než čtvrtiny defoliací (odlistěním). Příčinou je především
znečištěné ovzduší, včetně historické zátěže emisemi síry, a abiotické
faktory (klimatické výkyvy). Lesy mají i přes postupné zlepšování
nevhodnou druhovou skladbu, tři čtvrtiny tvoří jehličnany, převážně
umělé smrkové porosty. Ty nejsou odolné vůči výkyvům počasí a škůdcům.
[9]
* Odpady: Produkce odpadů v ČR – včetně komunálních – klesá.
Nadále se ale zvyšuje podíl biologické složky skládkovaného odpadu.
Přestože roste i procento odpadů, které se dále využívají, cíl Plánu
odpadového hospodářství ČR do roku 2010 recyklovat polovinu komunálního
odpadu se plnit nedaří. V loňském roce se jej recyklovalo jen 20
procent. Jsme pozadu například za Rakouskem a Německem, kde 50% podílu
recyklace dosáhli již před několika lety. [10]
Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP
Grafická vyjádření:
[1] Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM10 v roce 2006
Zdroj: ČHMÚ
[2] Vývoj emisí základních znečišťujících látek v letech 2000 až 2006 (tis. t.rok-1)
* přepočtené údaje
** předběžné údaje
Zdroj: ČHMÚ
Vývoj emisí prachových částic PM10 na obyvatele
*) za rok 2004 převzata hodnota roku 2003
Zdroj: Eurostat
[3] Oblasti ČR s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví obyvatel v roce 2006
Zdroj: ČHMÚ
Oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (včetně ozónu) v roce 2006
Zdroj: ČHMÚ
[4] Pole roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2006
Zdroj: ČHMÚ
[5] Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru koncentrace ozonu v průměru za 3 roky, 2004–2006
Zdroj: ČHMÚ
[6] Vývoj primárních energetických zdrojů (PEZ) a energetické náročnosti v ČR v letech 2000 – 2006
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 HDP (mld. Kč) 2189,2 2242,9 2285,5 2367,8 2476,1 2636,8 2805,2 PEZ (PJ) 1 656,7 1 693,1 1 703,3 1 815,9 1 849,5 1 914,8 1 903,8 PEZ/HDP (PJ/mld. Kč) 0,76 0,75 0,75 0,77 0,75 0,73 0,68 meziroční změna PEZ/HDP (%) x -0,25 -1,27 2,9 -2,6 -2,78 -6,54
Pozn.: PEZ jsou souhrnem tuzemských nebo dovezených zdrojů.
Zdroj: ČSÚ (HDP stálé ceny roku 2000, PEZ 2000–2005), odhad MPO (PEZ 2006)
Energetická náročnost ekonomiky (tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů v kgoe/HDP)
*) za rok 2005 převzata hodnota roku 2004
Zdroj: Eurostat
[7] Emise skleníkových plynů (t CO2 ekv./obyv.) v EU 25 – 1990/2004
Zdroj: EEA
Emise skleníkových plynů v ČR 1990 - 2006
[8] Vývoj celkové energie v OZE (TJ)
2003 2004 2005 2006 Biomasa (mimo domácnosti) 17 962,0 22 594,8 24 040,4 25 529,9 Biomasa (domácnosti) 34 495,2 36 755,7 37 078,7 40 138,1 Vodní elektrárny 4 980,0 7 269,8 8 567,7 9 182,5 Bioplyn 1 729,0 2 102,4 2 335,4 2 655,6 Biologicky rozložitelná část TKO 2 442,0 2 505,3 2 346,4 2 241,3 Biologicky rozl. část PRO a ATP . . 990,1 400,1 Kapalná biopaliva 2 660,0 1 313,0 117,6 798,6 Tepelná čerpadla (teplo prostředí) . 500,0 545,0 676,5 Solární termální kolektory . 84,0 103,0 127,6 Větrné elektrárny 14,0 35,5 77,2 176,4 Fotovoltaické systémy . cca 1,0 1,4 1,9 Celkem 64 282,2 73 161,6 76 202,8 81 928,6
Pozn.: Celková energie v OZE udává energii obsaženou ve zdroji a
nezohledňuje účinnost zařízení, ve kterém je zdroj využit. Starší data
nejsou pro většinu sledovaných zdrojů k dispozici.
Zdroj: MPO
Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny
Zdroj: Eurostat
[9] Druhová skladba lesů v roce 2006
Zdroj: ÚHÚL
Index defoliace lesních porostů (podíl porostů s odlistěním vyšším než 25 %)
Zdroj: Eurostat
[10] Nakládání s komunálními odpady v ČR 2002 – 2006
Zdroj: VÚV T.G.M
Ke stažení:
Kompletní znění Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2006 (*.pdf, 10,2 MB)
Souhrn Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2006 (*.pdf, 1,4 MB)
Prezentace hlavních závěrů Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2006 (*ppt, 7,7 MB)
Datum uveřejnění: 5.10.07
Poslední změna: 5.10.2007
Počet shlédnutí: 989
Zpráva o životním prostředí varuje: Zlepšování se zastavilo
Ovzduší silně znečištěné jemným prachem, rostoucí počet alergiků, vysoká energetická náročnost průmyslu a produkce skleníkových plynů, ovlivňujících zemské klima, nízký podíl obnovitelných zdrojů energie, narůstající objem skládkovaného komunálního odpadu či nejpoškozenější lesy v Evropě – to jsou hlavní problematické oblasti, na které upozorňuje aktuální Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006, kterou ve středu projednala vláda.
„Začátkem devadesátých let se kvalita životního prostředí výrazně
zlepšila, teď už ovšem několik let stagnuje. V řadě oblastí pokulháváme
za ostatními evropskými státy. Vzduch obsahující nadlimitní koncentrace
prachových částic PM10
dýchá 62 % obyvatel, a to nejen ve městech [1]. Výrazně roste
znečištění ovzduší dopravou a ze spalování v lokálních topeništích. To
znamená bezprostřední riziko pro zdraví lidí, zvyšuje se počet dětí s
alergiemi. Ten trend jsme tušili z dat, která postupně dostáváme, řadu
kroků ke zlepšení jsme proto už nastartovali,“ konstatuje ministr
životního prostředí Martin Bursík.
„Peníze z evropských fondů pomohou při pořizování nízkoemisních
(ekologičtějších) spalovacích zdrojů pro vytápění, státní úřady
postupně obmění své automobily za čistější alternativy, přísnější bude
kontrola STK, novela zákona o silniční dani zvýhodní auta na
environmentálně šetrnější pohon. Reviduje se systém poplatků za
znečišťování ovzduší, připravovaná novela zákona o ovzduší stanoví
přísnější parametry pro spalování v domácích kotlích. Pomoci by měla i
druhá fáze ekologické daňové reformy,“ vypočítává Martin Bursík.
Ministerstvo životního prostředí také spolupracuje s Ministerstvem
zemědělství na změně lesnické legislativy, změny čekají zákon o
odpadech i obalech.
Zpráva například uvádí, že:
* Ovzduší: Od roku 2000 dochází k poklesu emisí oxidů dusíku,
oxidu siřičitého a těkavých organických látek a naopak stagnují emise
prachových částic [2]. 29 % území České republiky (bez započtení
přízemního ozónu) patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší [3].
Problém jsou především jemné prachové částice PM10 a PM2,5,
polycyklické aromatické uhlovodíky a oxidy dusíku. Koncentrace oxidu
dusičitého překračují povolený imisní limit jen na několika dopravně
exponovaných lokalitách, avšak tato látka je prekurzorem
troposférického ozonu – další toxické látky, jejíž limitní hodnoty jsou
překračovány na rozsáhlém území ČR [5]. Vytápění v domácnostech se na
emisích PM10 podílí z 38 %, doprava dalšími 20 %, na emisích PM2,5 se 27% podílí vytápění domácností a 31% doprava. Nadlimitním koncentracím PM10 je
vystaveno 62% populace ČR. Na rozdíl od většiny evropských států
množství těchto částic v ČR posledních letech neklesá. Emise
polyaromatických uhlovodíků dokonce ze dvou třetin (66 %) pocházejí z
vytápění domácností. Nadlimitním koncentracím benzo(a)pyrenu, který je
zástupcem této skupiny látek, je vystaveno 69% populace [4].
* Narůstá výskyt alergických onemocnění. V roce 2006 byla
alergická onemocnění zaznamenána u 30 % dětí, polovinu z toho tvoří
respirační alergie. V roce 2001 se oproti roku 1996 zvýšil počet
dětských alergiků o polovinu, v roce 2006 byl zjištěn podobně vysoký
nárůst. Odborné studie prokazují, že právě znečištění ovzduší, zejména
jemnými prachovými částicemi, vede ke zvýšenému riziku vzniku alergií.
* Energetická náročnost: I přes pozvolný pokles (meziročně 6,5
%) je energetická náročnost české ekonomiky jedna z nejvyšších v
Evropě. Výsledkem je vyšší spotřeba energie, více emisí, vyšší dovozy
energetických surovin a nižší konkurenceschopnost. [6]
* Změny klimatu: Emise skleníkových plynů neklesají. Naopak,
podle předběžných dat za rok 2006 došlo k jejich mírnému meziročnímu
nárůstu. V přepočtu na obyvatele patří s 12,8 t nadále k nejvyšším v
Evropě. Rostou mj. emise z dopravy, které nejsou zahrnuty do evropského
systému obchodování s emisními limity. V roce 2004 (poslední dostupná
data pro mezinárodní srovnání) měla ČR druhé nejvyšší emise (14,4
t/obyv.) mezi přistupujícími zeměmi a páté nejvyšší v EU 25. [7]
* Obnovitelné zdroje energie: Výroba elektrické energie z OZE
tvoří 3,5 TWh a její podíl na hrubé domácí spotřebě elektrické energie
vzrostl na 4,9 % (nárůst o 0,86 %). Na růstu se nejvíce podílela výroba
elektrické energie ve vodních elektrárnách. Podíl obnovitelných zdrojů
na hrubé domácí spotřebě elektřiny činí v Evropě v průměru 13,6 %, ČR
by měla dosáhnout 8% podílu do roku 2010. [8]
* Lesy: Zdravotní stav českých lesů se výrazně nelepší a je
horší než ve většině evropských zemí. Přes 50 % lesů je postiženo z
více než čtvrtiny defoliací (odlistěním). Příčinou je především
znečištěné ovzduší, včetně historické zátěže emisemi síry, a abiotické
faktory (klimatické výkyvy). Lesy mají i přes postupné zlepšování
nevhodnou druhovou skladbu, tři čtvrtiny tvoří jehličnany, převážně
umělé smrkové porosty. Ty nejsou odolné vůči výkyvům počasí a škůdcům.
[9]
* Odpady: Produkce odpadů v ČR – včetně komunálních – klesá.
Nadále se ale zvyšuje podíl biologické složky skládkovaného odpadu.
Přestože roste i procento odpadů, které se dále využívají, cíl Plánu
odpadového hospodářství ČR do roku 2010 recyklovat polovinu komunálního
odpadu se plnit nedaří. V loňském roce se jej recyklovalo jen 20
procent. Jsme pozadu například za Rakouskem a Německem, kde 50% podílu
recyklace dosáhli již před několika lety. [10]
Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP
Grafická vyjádření:
[1] Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM10 v roce 2006
Zdroj: ČHMÚ
[2] Vývoj emisí základních znečišťujících látek v letech 2000 až 2006 (tis. t.rok-1)
* přepočtené údaje
** předběžné údaje
Zdroj: ČHMÚ
Vývoj emisí prachových částic PM10 na obyvatele
*) za rok 2004 převzata hodnota roku 2003
Zdroj: Eurostat
[3] Oblasti ČR s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví obyvatel v roce 2006
Zdroj: ČHMÚ
Oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (včetně ozónu) v roce 2006
Zdroj: ČHMÚ
[4] Pole roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2006
Zdroj: ČHMÚ
[5] Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru koncentrace ozonu v průměru za 3 roky, 2004–2006
Zdroj: ČHMÚ
[6] Vývoj primárních energetických zdrojů (PEZ) a energetické náročnosti v ČR v letech 2000 – 2006
| | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 |
| HDP (mld. Kč) | 2189,2 | 2242,9 | 2285,5 | 2367,8 | 2476,1 | 2636,8 | 2805,2 |
| PEZ (PJ) | 1 656,7 | 1 693,1 | 1 703,3 | 1 815,9 | 1 849,5 | 1 914,8 | 1 903,8 |
| PEZ/HDP (PJ/mld. Kč) | 0,76 | 0,75 | 0,75 | 0,77 | 0,75 | 0,73 | 0,68 |
| meziroční změna PEZ/HDP (%) | x | -0,25 | -1,27 | 2,9 | -2,6 | -2,78 | -6,54 |
Zdroj: ČSÚ (HDP stálé ceny roku 2000, PEZ 2000–2005), odhad MPO (PEZ 2006)
Energetická náročnost ekonomiky (tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů v kgoe/HDP)
*) za rok 2005 převzata hodnota roku 2004
Zdroj: Eurostat
[7] Emise skleníkových plynů (t CO2 ekv./obyv.) v EU 25 – 1990/2004
Zdroj: EEA
Emise skleníkových plynů v ČR 1990 - 2006
[8] Vývoj celkové energie v OZE (TJ)
2003 | 2004 | 2005 | 2006 | |
| Biomasa (mimo domácnosti) | 17 962,0 | 22 594,8 | 24 040,4 | 25 529,9 |
| Biomasa (domácnosti) | 34 495,2 | 36 755,7 | 37 078,7 | 40 138,1 |
| Vodní elektrárny | 4 980,0 | 7 269,8 | 8 567,7 | 9 182,5 |
| Bioplyn | 1 729,0 | 2 102,4 | 2 335,4 | 2 655,6 |
| Biologicky rozložitelná část TKO | 2 442,0 | 2 505,3 | 2 346,4 | 2 241,3 |
| Biologicky rozl. část PRO a ATP | . | . | 990,1 | 400,1 |
| Kapalná biopaliva | 2 660,0 | 1 313,0 | 117,6 | 798,6 |
| Tepelná čerpadla (teplo prostředí) | . | 500,0 | 545,0 | 676,5 |
| Solární termální kolektory | . | 84,0 | 103,0 | 127,6 |
| Větrné elektrárny | 14,0 | 35,5 | 77,2 | 176,4 |
| Fotovoltaické systémy | . | cca 1,0 | 1,4 | 1,9 |
| Celkem | 64 282,2 | 73 161,6 | 76 202,8 | 81 928,6 |
Zdroj: MPO
Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny
Zdroj: Eurostat
[9] Druhová skladba lesů v roce 2006
Zdroj: ÚHÚL
Index defoliace lesních porostů (podíl porostů s odlistěním vyšším než 25 %)
Zdroj: Eurostat
[10] Nakládání s komunálními odpady v ČR 2002 – 2006
Zdroj: VÚV T.G.M
Ke stažení:
Kompletní znění Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2006 (*.pdf, 10,2 MB)
Souhrn Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2006 (*.pdf, 1,4 MB)
Prezentace hlavních závěrů Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2006 (*ppt, 7,7 MB)
Datum uveřejnění: 5.10.07
Poslední změna: 5.10.2007
Počet shlédnutí: 989