Zprávy z tisku
Solární energie: dobrý záměr se stal byznysem jen pro vyvolené
Cena za sluneční energii. Výkupní ceny fotovoltaické elektřiny se stanovovaly neprůhledně, tvrdí šéfka Energetického regulačního úřadu.
Přes dva gigawatty, takový je dnes instalovaný
výkon českých solárních elektráren. To odpovídá oběma blokům Jaderné
elektrárny Temelín. Přitom ještě na začátku roku 2009 to bylo méně než
66 megawattů. Tehdy ale začínalo zlomové období. Kvůli tehdejším vysokým
výkupním cenám se solární energie
investorům vyplatila. A spotřebitelé na to dodnes doplácejí. Jen v
letošním roce má přijít podpora obnovitelných zdrojů na 44 miliard
korun, za dobu jejich životnosti podle některých odhadů na více než
bilion korun.
Z dobré myšlenky podpory obnovitelných zdrojů se během let stala
zátěž českého průmyslu i domácností. Namísto motta solární panel pro
každou rodinu začaly do sluneční energie investovat velké firmy včetně
polostátního ČEZ a panely začaly pokrývat lány polí. Místo domácností
tak z vysokých výkupních cen začali těžit velcí investoři, kteří stavěli
solární parky o výměře desítek hektarů. Dnes už kvůli příliš velkému
počtu solárních elektráren distribuční firmy nepřipojují ani miniaturní
elektrárny na střechách rodinných domků.
Navíc ne všichni na vysoké dotace dosáhli. Na konci roku 2010 se pak
strhl boj o získání licence před tím, než stát v roce 2011 dotace
výrazně omezil. Kvůli urychlenému přidělování licencí dnes probíhá
několik vyšetřování kvůli podezření z korupce. Hned několik obrovských
solárních parků velkých investorů bylo totiž připojeno během několika
posledních dnů roku 2010.
A včera přišla šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena
Vitásková s dalším překvapivým obviněním. Svou roli při nastavení
vysokých výkupních cen sehrálo i bývalé vedení úřadu pod Josefem Fiřtem.
Obrátila se proto na policii.
Bývalé vedení podle auditu, který si Vitásková nechala zpracovat,
nastavovalo výkupní ceny vyšší, než mu určoval zákon. Fiřt to ovšem
zásadně odmítá. "Všechna rozhodnutí byla v souladu s platnou
legislativou," říká. Zákon připouštěl snížení výkupní ceny maximálně o
pět procent ročně.
Mnohem razantnějšího snížení bylo ovšem potřeba právě v roce 2009.
Tehdy již bylo jasné, že ceny solárních panelů budou klesat o desítky
procent, a zvláště pro velké investory to bude velmi lukrativní podnik.
"Pokud dnes pan Fiřt říká, že již v roce 2007 měl ERÚ signály o
nadcházejícím boomu, nejednal podle toho. Poprvé maximálního
pětiprocentního snížení využil úřad až na počátku roku 2009," říká
náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc, tehdejší poradce ministra
Vladimíra Tošovského.
Ministerstvo průmyslu pod vedením úřednického ministra Tošovského z
Fischerovy vlády připravilo ještě v roce 2009 novelu zákona, která by
větší snížení umožnila. Poslanecká sněmovna se jí ale vůbec nezabývala.
"Byl jsem tehdy poslanec a člen výboru pro životní prostředí.
Vůbec jsme o tom nevěděli," vzpomíná například bývalý ministr životního
prostředí Martin Bursík. Kvůli neochotě parlamentu novelu schválit se
pak v médiích objevilo mnoho neověřených informací ohledně investic
jednotlivých poslanců právě do fotovoltaiky.
Otázkou ovšem zůstává, co s tím mohl udělat Fiřt a jeho úřad. Pokud
by opravdu již od roku 2007 uplatňoval maximální pětiprocentní snížení
výkupních cen, mohly dnes podle Šolce poplatky opravdu činit o několik
miliard ročně méně. Vitásková včera dodala, že se navíc mohly měnit
různé prováděcí předpisy, které by vedly k dalšímu zlevnění. "Při
stanovování výkupní ceny nejde jen o pětiprocentní snížení každý rok, je
tam více vnitřních parametrů," říká.
Liknavost ERÚ kritizují i další lidé. "Podle doposud předkládaných
analýz o návratnosti solárních elektráren je zřejmé, že výpočty ERÚ
obsahují celou řadu velmi závažných chyb," tvrdí Martin Sedlák z Aliance
pro energetickou soběstačnost.
Problém obnovitelných zdrojů se pokusil stát řešit dodatečnou
26procentní daní na větší solární elektrárny. Podle Ústavního soudu to
může v některých případech prodlužovat státem garantovanou návratnost. A
mnoho drobných investorů se tak dostává do finančních problémů.
AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
S přispěním Tomáše Čížka
Zdroj: EnviWeb
Datum uveřejnění: 6.2.13
Poslední změna: 6.2.2013
Počet shlédnutí: 131
Solární energie: dobrý záměr se stal byznysem jen pro vyvolené
Cena za sluneční energii. Výkupní ceny fotovoltaické elektřiny se stanovovaly neprůhledně, tvrdí šéfka Energetického regulačního úřadu.
Přes dva gigawatty, takový je dnes instalovaný
výkon českých solárních elektráren. To odpovídá oběma blokům Jaderné
elektrárny Temelín. Přitom ještě na začátku roku 2009 to bylo méně než
66 megawattů. Tehdy ale začínalo zlomové období. Kvůli tehdejším vysokým
výkupním cenám se solární energie
investorům vyplatila. A spotřebitelé na to dodnes doplácejí. Jen v
letošním roce má přijít podpora obnovitelných zdrojů na 44 miliard
korun, za dobu jejich životnosti podle některých odhadů na více než
bilion korun. Z dobré myšlenky podpory obnovitelných zdrojů se během let stala
zátěž českého průmyslu i domácností. Namísto motta solární panel pro
každou rodinu začaly do sluneční energie investovat velké firmy včetně
polostátního ČEZ a panely začaly pokrývat lány polí. Místo domácností
tak z vysokých výkupních cen začali těžit velcí investoři, kteří stavěli
solární parky o výměře desítek hektarů. Dnes už kvůli příliš velkému
počtu solárních elektráren distribuční firmy nepřipojují ani miniaturní
elektrárny na střechách rodinných domků. Navíc ne všichni na vysoké dotace dosáhli. Na konci roku 2010 se pak
strhl boj o získání licence před tím, než stát v roce 2011 dotace
výrazně omezil. Kvůli urychlenému přidělování licencí dnes probíhá
několik vyšetřování kvůli podezření z korupce. Hned několik obrovských
solárních parků velkých investorů bylo totiž připojeno během několika
posledních dnů roku 2010. A včera přišla šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena
Vitásková s dalším překvapivým obviněním. Svou roli při nastavení
vysokých výkupních cen sehrálo i bývalé vedení úřadu pod Josefem Fiřtem.
Obrátila se proto na policii. Bývalé vedení podle auditu, který si Vitásková nechala zpracovat,
nastavovalo výkupní ceny vyšší, než mu určoval zákon. Fiřt to ovšem
zásadně odmítá. "Všechna rozhodnutí byla v souladu s platnou
legislativou," říká. Zákon připouštěl snížení výkupní ceny maximálně o
pět procent ročně. Mnohem razantnějšího snížení bylo ovšem potřeba právě v roce 2009.
Tehdy již bylo jasné, že ceny solárních panelů budou klesat o desítky
procent, a zvláště pro velké investory to bude velmi lukrativní podnik. "Pokud dnes pan Fiřt říká, že již v roce 2007 měl ERÚ signály o
nadcházejícím boomu, nejednal podle toho. Poprvé maximálního
pětiprocentního snížení využil úřad až na počátku roku 2009," říká
náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc, tehdejší poradce ministra
Vladimíra Tošovského. Ministerstvo průmyslu pod vedením úřednického ministra Tošovského z
Fischerovy vlády připravilo ještě v roce 2009 novelu zákona, která by
větší snížení umožnila. Poslanecká sněmovna se jí ale vůbec nezabývala.
"Byl jsem tehdy poslanec a člen výboru pro životní prostředí.
Vůbec jsme o tom nevěděli," vzpomíná například bývalý ministr životního
prostředí Martin Bursík. Kvůli neochotě parlamentu novelu schválit se
pak v médiích objevilo mnoho neověřených informací ohledně investic
jednotlivých poslanců právě do fotovoltaiky. Otázkou ovšem zůstává, co s tím mohl udělat Fiřt a jeho úřad. Pokud
by opravdu již od roku 2007 uplatňoval maximální pětiprocentní snížení
výkupních cen, mohly dnes podle Šolce poplatky opravdu činit o několik
miliard ročně méně. Vitásková včera dodala, že se navíc mohly měnit
různé prováděcí předpisy, které by vedly k dalšímu zlevnění. "Při
stanovování výkupní ceny nejde jen o pětiprocentní snížení každý rok, je
tam více vnitřních parametrů," říká. Liknavost ERÚ kritizují i další lidé. "Podle doposud předkládaných
analýz o návratnosti solárních elektráren je zřejmé, že výpočty ERÚ
obsahují celou řadu velmi závažných chyb," tvrdí Martin Sedlák z Aliance
pro energetickou soběstačnost. Problém obnovitelných zdrojů se pokusil stát řešit dodatečnou
26procentní daní na větší solární elektrárny. Podle Ústavního soudu to
může v některých případech prodlužovat státem garantovanou návratnost. A
mnoho drobných investorů se tak dostává do finančních problémů. Zdroj: EnviWeb
AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
S přispěním Tomáše Čížka
Datum uveřejnění: 6.2.13
Poslední změna: 6.2.2013
Počet shlédnutí: 131