Konference OSN o klimatu přijala plán jednání o nové dohodě

Konference OSN o změnách klimatu na indonéském ostrově Bali se dnes shodla na plánu jednání o nové dohodě, která má nahradit Kjótský protokol. Kompromis podle médií umožnily Spojené státy, které na poslední chvíli změnily své odmítavé stanovisko vůči roli rozvojových zemí, kterou jim v rámci ochrany klimatu přisuzoval nový dokument.

Takzvaná cestovní mapa z Bali, na níž se zástupci 190 států po čtrnáctidenním vyjednávacím maratonu dohodli, neobsahuje žádné konkrétní závazky na snižování emisí. Stanovuje pouze "jízdní řád" jednání, která povedou k přijetí nástupce Kjótského protokolu na konferenci v dánské Kodani v roce 2009. Platnost protokolu vyprší v roce 2012.

"Tohle je začátek, ne konec," reagoval podle agentury AP na dohodu generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Nadcházející jednání ale budou daleko složitější a náročnější, připomněl Pan, který se dnes na Bali vrátil s úmyslem naléhat na delegáty, aby se za každou cenu pokusili najít kompromis přijatelný pro všechny.

Dohodu přivítal i šéf sekretariátu OSN pro klimatické změny Yvo de Boer. "Je to povzbuzující. Je to skutečné znamení o ochotě ke kompromisu," komentoval výsledek konference, která se sešla 3. prosince.

Konference měla skončit už v pátek, ale kvůli rozporům mezi USA a EU byla prodloužena. Proti evropskému návrhu, který požadoval po průmyslových zemích snížení emisí do roku 2020 o 25 až 40 procent v porovnání se stavem v roce 1990, se stavěly Spojené státy a s nimi také Kanada, Japonsko a Austrálie. Tyto země si přály, aby závazek na konkrétní snižování emisí nevyšel z baliské konference, ale aby se o něm ještě jednalo, než bude zformulována nová dohoda, která nahradí Kjótský protokol.

EU nakonec od svého požadavku na stanovení konkrétních limitů ustoupila. Rýsující se dohodu však dnes zkomplikovaly Indie a Čína, které prosazovaly, aby zrevidovaný text jasně říkal, že vyspělé státy budou mít větší roli při financování opatření v boji proti klimatickým změnám než rozvojové země.

Tuto formulaci podpořila i Evropská unie, proti se však postavila americká delegace, která žádala větší zapojení rozvojových států. Její vedoucí Paula Dobrianská nakonec tento požadavek stáhla, čímž umožnila schválení závěrečného dokumentu.

Navzdory faktu, že se nepodařilo do textu "cestovní mapy" prosadit závazné limity, je Evropská unie s její podobou spokojená. "Je to přesně to, co jsme chtěli. Jsme skutečně velmi potěšeni," prohlásil podle agentury Reuters vedoucí evropské delegace na Bali Humberto Rosa.

Finální verzi dohody vnímá ekologická organizace Greenpeace jako porážku USA. "Spojené státy byly pokořeny převládajícím poselstvím rozvojových zemí, že jsou připraveny zapojit se do problému, byly pokořeny světovým společenstvím," uvedl Bill Hare z Greenpeace.

Českou delegaci na Bali vedl ministr životního prostředí Martin Bursík. Výsledek označil za "významný posun na cestě ke globální spolupráci na ochranu klimatu". Ocenil zejména, že se rozvojové a vyspělé státy, včetně USA, dokázaly dohodnout na formě budoucích závazků při snižování emisí skleníkových plynů, stojí v tiskovém prohlášení jeho úřadu.

"Z naší strany panuje spokojenost," potvrdil ČTK ředitel odboru změny klimatu ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický, který se jednání také zúčastnil. Výsledek konference je podle něj maximálním kompromisem, kterého bylo možné v současnosti dosáhnout.

Také ředitel Centra pro otázku životního prostředí Bedřich Moldan si myslí, že konference přinesla přijatelný kompromis. "Rozhodně to není žádná převratná věc," uvedl. Upozornil však, že konference nebyla fórem, na kterém by se měly uzavírat závazné dohody. Podle něj totiž stále platí Kjótský protokol. Klíčová konference o klimatických změnách bude za dva roky v Kodani. Právě toto setkání bude podle něj příležitostí i pro Česko, které bude předsedat EU v první polovině roku 2009. Moldan také věří, že větší šance k celosvětové dohodě bude po skončení prezidentského období republikána George Bushe. Názory demokratů i další části americké společnosti se totiž od názorů současné vlády liší.

Dohodu ze summitu přivítaly i české ekologické organizace, úplně spokojené však nejsou. "Coby základ pro budoucí jednání to jde, ale summit měl být daleko konkrétnější. Velmi důležitá teď budou domácí opatření v České republice a dalších státech, které v přepočtu na hlavu patří mezi největší světové znečišťovatele. Právě ony musejí jít příkladem, ukázat zbytku světa, že mají vůli něco dělat, a otevřít tak cestu globální smlouvě," uvedl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Janu Rovenskému z Greenpeace vadí, že USA dosáhly toho, že v dohodě není žádná zmínka o konkrétním snižování emisí v průmyslových zemích.

Ten obsahuje harmonogram jednání a seznam úkolů na příští dva roky, které je potřeba vyřešit, aby bylo možné v prosinci 2009 na konferenci o klimatu v Kodani přijmout konkrétní závazky k omezení emisí skleníkových plynů, popsal ČTK povahu "cestovní mapy" Zámyslický.

Zámyslický navíc upozornil, že závazek omezit emise o 25 až 40 procent do roku 2020 obsahuje dnes schválená závěrečná zpráva pracovní skupiny AWG, která na Bali také zasedala. AWG stanovuje emisní limity vyspělým státům, jež podepsaly Kjótský protokol, k nimž patří mimo jiné země EU, Japonsko, Kanada, Rusko či Ukrajina. Pro tyto státy jsou tak emisní limity požadované unií závazné a "cestovní mapa" na to odkazuje.

Zdroj: Zpráva ČTK

Tweet