Komora OZE kritizuje chystané úpravy podpory obnovitelných zdrojů

Chystaná novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie (OZE) zastaví provozní podporu novým obnovitelným zdrojům, ale zároveň umožní vyplácet více peněz, než tato podpora činila, na kogenerační výrobu elektřiny a tepla z uhlí. Dnes to na tiskové konferenci uvedli představitelé Komory OZE, která zastupuje investory do obnovitelných zdrojů. Zároveň kritizovali zvažovanou možnost, že by stát stanovil výkupní cenu pro elektřinu z plánovaných nových bloků jaderné elektrárny Temelín.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v novele navrhuje zastavit provozní podporu novým OZE instalovaným v letech 2014 až 2020. Podle propočtů Komory OZE by tím stát ušetřil celkem 29,8 miliardy korun na podpoře, která by podle zákona měla být vyplácena po 20 let životnosti OZE. Komora ale tvrdí, že ve stejném období, tedy do roku 2039, podle novely stát zaplatí 47,7 miliardy korun na podporu kogenerační výroby elektřiny a tepla z uhlí.

"To ukazuje preference ministerstva průmyslu. Likvidace obnovitelných zdrojů jako konkurentů velkým energetickým společnostem a na druhé straně podpora významně méně ekologických zdrojů, která ale přinese větší zátěž, než kdyby bylo pokračováno v rozvoji obnovitelných zdrojů energie," prohlásil předseda Komory OZE Martin Bursík.

Podle Bursíka přitom problém představuje hlavně podpora fotovoltaiky, na kterou spotřebitelé platí 325 korun v každé megawatthodině elektřiny. U ostatních OZE je příspěvek výrazně nižší, stát ale podle Bursíka chce trestat všechny obnovitelné zdroje energie.

Bursík dále vyjádřil znepokojení nad tím, že v návrhu novely chybí pokračování solárního odvodu. Podle něj by fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem přes 300 kilowattů, které byly instalovány v době solárního boomu v letech 2009 a 2010, měly být zatíženy pětiprocentní nebo desetiprocentní daní. Po dobu jejich životnosti do roku 2029 by tak stát podle Bursíka mohl získat 33,6 miliardy korun.

MPO už dříve schválilo odvod ze všech solárních elektráren, platnost opatření ale vyprší letos. Podle Bursíka by ale odvod měl v příštích letech pokračovat pro elektrárny z let solárního boomu. Ty totiž podle něj mají nepřiměřeně vysoké zisky, protože Energetický regulační úřad (ERÚ) nemohl kvůli zákonnému omezení v dané době dostatečně snížit výkupní ceny solární elektřiny.

Zástupci Komory OZE dnes také kritizovali záměr na stanovení výkupních cen pro elektřinu z nových bloků Temelína. Společnost ČEZ usiluje o uzavření takzvaného contract for difference, podle kterého by v případě, že bude tržní cena nižší než stanovená, dostávala od státu doplatek ve výši rozdílu cen. V opačném případě by svůj zisk nad úroveň sjednané ceny odváděla do státního rozpočtu.

Podle Komory OZE by ale taková podpora jaderné energetiky zvedla ceny za elektřinu podobným způsobem, jakým se do nich nyní promítla podpora solární energetiky. "Až bude doznívat problém s těmi enormními náklady na fotovoltaiku, tak by nastoupily náklady na jádro," konstatoval místopředseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Zdroj: ČTK 

Tweet