Zprávy z tisku

Fotovoltaika pro všechny, a hlavně na střechy! Komora OZE varuje před ohrožením demokratizace energetiky

MŽP již předložilo do meziresortu návrh pravidel Modernizačního fondu, kde je nebezpečí upřednostnění energetických gigantů a velkých solárních parků na úkor domácností, živnostníků, malých a středních podnikatelů a obcí. Komora OZE opakovaně a důrazně upozorňuje na rodící se reputační riziko pro obnovitelné zdroje. Jde o spor o nejméně 60 až 80 miliard korun, s odstupem největší balík peněz na rozvoj nové energetiky.

 
 

Demokratizace energetiky = energetika pro všechny, nejen pro energetické giganty

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou z principu decentralizovanými zdroji energie. Jejich základní výhodou je, že dokáží vyrobit energii v místě či poblíž místa spotřeby. Právě decentrální charakter OZE umožňuje občanům, malým a středním podnikatelům, obcím zapojeným přímo nebo prostřednictvím energetických komunit, aby se zapojili do výroby obnovitelné energie. Přináší jim to nižší cenu energie, než dodávky ze sítě a posiluje jejich energetickou nezávislost. To se ale přirozeně nelíbí energetickým gigantům. Komora OZE ale vidí příležitosti při transformaci energetiky i pro ně.

„Enormní úsilí energetických veteránů chápu. Právě teď finišuje zápas o nejméně 60 až 80 miliard z Modernizačního fondu. S odstupem největší balík peněz na novou energetiku a čím větší kus si urvou, tím lépe zabetonují své pozice v energetice na dekády dopředu. Úloha ministra Brabce je však přesně opačná: měl by potvrdit svou kompetenci a odpovědnost a nastavit dotace nediskriminačně pro všechny. Jen tak obhájí před veřejností decentralizaci a demokratizaci energetiky. V tom ho silně podporujeme,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

„Modernizační fond je klíčovým nástrojem evropské politiky s názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“. Slovo “všechny” odkazuje na princip demokratizace energetiky. Základní výhodou obnovitelných zdrojů energie je, že dokáží vyrobit energii v místě spotřeby (či poblíž). A právě jejich decentrální charakter umožňuje občanům, malým a středním podnikatelům, obcím a energetickým komunitám, aby se zapojili do výroby (a spotřeby) obnovitelné energie. Úsilí Komory OZE o to, aby velké elektrárenské firmy neměly přednost v čerpání peněz z Modernizačního fondu je ve skutečnosti zápasem o energetickou demokracii”, uvedl Martin Bursík z Komory OZE.

Stát by se měl v probíhající transformaci energetiky zaměřit co nejvíc na decentralizované vlastnictví, tvrdí Komora OZE, protože:

  • vlastnictví obnovitelných zdrojů vylepšuje rozpočty malých i středních podnikatelů, obcí i domácností, v případě zdrojů tepla pak umožňuje ovlivňovat výdaje občanů. Z nové, obnovitelné energetiky by měli profitovat ti, kteří poblíž budovaných zdrojů žijí.
  • obnovitelné zdroje vlastněné podnikateli, obcemi či občany pomáhají udržet peníze v regionech a vytvářejí lokální pracovní příležitosti. Neodtékají na účty energetických společností.
  • obnovitelné zdroje vlastněné občany, malými a středními firmami či obcemi, zapojenými přímo, či prostřednictvím komunitní energetiky přispívají k popularitě obnovitelných zdrojů mezi lidmi, kteří díky přímým výhodám mají o jejich rozvoj zájem. Stát by proto neměl zopakovat chybu jako před deseti lety, která pověst obnovitelných zdrojů na dlouhou dobu pokazila tím, že obnovitelné zdroje svěřila do rukou velkých energetických společností

Třikrát víc fotovoltaiky: raději na střechy, než do volné krajiny

Potenciál střešních a fasádních fotovoltaických instalací určených pro pokrytí místní spotřeby, které lze v Česku do roku 2050 namontovat poté, co budou vyloučeny technicky nevhodné plochy, činí zhruba 25 000 megawattů (MW), spočítala studie, připravená Komorou OZE pro MPO. Pro rok 2030 Komora OZE pracuje se dvěma rozvojovými scénáři: v tom optimističtějším očekává zhruba 8 900 MW nových fotovoltaik, v tom opatrnějším, tzv. středním scénáři, zhruba polovinu, tedy 4 400 nových MW. [1]

Rozdíl mezi scénáři spočívá v míře státem poskytnuté (finanční) podpory, která povzbudí odlišný zájem domácností, firem a obcí. Základním předpokladem obou scénářů ale je, že stát nebude upřednostňovat velké energetické společnosti a velké solární parky a diskriminovat tak v přístupu k veřejné podpoře všechny ostatní. V opačném případě, což je ale aktuální stav v návrhu Modernizačního fondu, kde je i přes kritiku Komory OZE zachováno nebezpečí preference či výlučnosti pro velkých energetických společností, budou v Česku od příštího roku vznikat především velké solární instalace na volné ploše stavěné velkými energetickými společnostmi jako je ČEZ, Sev.en, Sokolovská uhelná, či EPH. Komora OZE před takovým vývojem důrazně varovala na tiskové konferenci minulý týden. [2]

Studie Deloitte připravená pro Svaz moderní energetiky počítá s tím, že by v Česku mohlo k současným dvěma gigawattům instalovaného výkonu do roku 2030 přibýt dalších sedm gigawatt. A z nich zhruba šest ve fotovoltaických parcích. [3]

„Informace o údajné nákladové efektivitě dotací pro velké solární parky, které občas zaznívají od investorů, bereme jako dodavatelé a montéři fotovoltaiky s rezervou. Velké fotovoltaické instalace už dnes stavíme v cenách pod 23 korun za instalovaný watt. Cenový rozdíl mezi velkou střešní fotovoltaikou a solárním parkem na volné půdě je jen pár korun (za instalovaný watt, pozn. redakce). Stejně, jako to ještě nedávno tvrdilo MPO, i my jsme přesvědčeni, že instalace pro pokrytí lokální spotřeby mají mít přednost před velkými solárními parky. Střechy a volná půda navzájem nevylučují, ale jde o to, co chceme v Česku spíš vidět,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu pro akumulaci a fotovoltaiku.

Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR je necelých 2 100 MWp. [4] Podle expertního odhadu je na budovách instalováno zhruba 450 MWp, z toho polovina na obytných. Z hlediska potenciálu jde o zanedbatelné hodnoty. Zbytek jsou v drtivé většině velké solární zdroje stavěné kolem roku 2010 díky štědré státní podpoře.

U nových zdrojů určených pro dodávku do sítě (velké solární parky) Komora OZE konzervativně odhaduje, že budou vznikat především po roce 2025 na základě dalšího snížení ceny technologie a zároveň vyšších cen elektřiny, která umožní jejich tržní paritu bez veřejné podpory.

Rozvoji solárních elektráren ve volné krajině se Komora OZE ani Cech akumulace fotovoltaiky v principu nebrání, naopak, zejména pro brownfieldy či případně i pro půdy horších bonit je považuje za efektivní řešení. Jen zásadně nesouhlasí, že by tyto instalace měly mít přednost v dotacích před instalacemi pro pokrytí lokální spotřeby přímo v domácnostech, u živnostníků, malých a středních firem a obcí.

Malé a střední projekty nemohou konkurovat zavedeným energetickým gigantům

Velkou většinu z přibližně 150 až 200 miliard v Modernizačním fondu (MdF) by měli dostat velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to z návrhu [5], který Ministerstvo životního prostředí odeslalo před pár dny do mezirezortního řízení, jež končí příští středu. Výrobci elektřiny, kteří jsou zařazeni do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, si textaci návrhu vykládají tak, že 100 % alokace bude určeno pouze jim. Na takové nastavení by ale doplatili všichni ostatní zájemci o obnovitelné zdroje – občané, živnostníci, malé a střední firmy či obce. Takovou diskriminaci považuje Komora OZE za zcela nepřípustnou a důrazně proti ní opakovaně vystupuje. [C]

Navíc, v sektoru čisté energetiky panují silné, opodstatněné obavy, že velké energetické společnosti použijí velmi štědré státní dotace a budou za ně stavět velké fotovoltaické elektrárny a velká akumulační úložiště (baterie). S odkazem na fotovoltaický tunel kolem roku 2010 se Komora OZE obává o další diskreditaci obnovitelných zdrojů. Upozornila rovněž už minulý týden Komora OZE.

„Připravit projekt větrné nebo vodní elektrárny je násobně složitější než fotovoltaické elektrárny. Povolovací proces trvá nejméně pět až sedm let, spíš víc. Oproti tomu projekt fotovoltaiky lze poměrně snadno připravit za pár měsíců nebo do roka. Samotná instalace je pak velmi jednoduchá a rychlá. Je veřejným tajemstvím, že energetické firmy a investoři mají nachystané projekty velkých solárních parků v šuplíku a čekají jen na spuštění dotací. To není špatně, ale z několika silných důvodů nemají mít přednost,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Proto navrhujeme principy spravedlivé a efektivní podpory

Komora OZE coby zástupce sektoru obnovitelných zdrojů proto požaduje změnit textaci tak, aby finanční podpora z Modernizačního fondu, Programu 2 RES+ na obnovitelné zdroje byla přístupná všem typům zájemců bez rozdílu. Model přidělování investiční podpory musí splňovat tři základní principy:

  1. princip otevřenosti všem okruhům příjemců,
  2. princip 60-60 / stát preferuje lokální výrobu z OZE a v případě fotovoltaiky instalace na budovách a okolí před výstavbou ve volné krajině,
  3. princip dotační transparentnosti.

Podrobnější popis a zdůvodnění návrhu Komory OZE najdete ke stažení zde.

Nejdůležitější zdroj na rozvoj obnovitelných zdrojů energie

Modernizační fond je v oblasti obnovitelných zdrojů hlavním nástrojem budoucího rozvoje. Kritický Program 2 RES+ disponuje nejvíce prostředky (38,7 %) z Modernizačního fondu, kde je aktuálně předpokládáno rozdělení celkových prostředků ve výši 150 až 200 mld. Kč do roku 2030, ale může to být i více. Program RES+ Modernizačního fondu tak bude s očekávanou alokací cca 60 až 80 mld. zdaleka největší (a někde i jediným) podpůrným nástrojem rozvoje nových obnovitelných zdrojů v příští dekádě. Bude disponovat násobně či dokonce řádově více prostředky než ostatní programy, ze kterých je či bude možné rozvoj obnovitelných zdrojů platit (Nová zelená úsporám, operační programy, Národní plán obnovy, Fond spravedlivé transformace).

Zdroje

[1] Přírůstek 4 400 MW nazývá Komora OZE středním scénářem. Je založen na předpokladu dostupnosti takových podmínek, které povedou k návratnosti investovaných prostředků přiměřeně pro jednotlivé segmenty zákazníků. Střední scénář odpovídá situaci, že do roku 2030 bude využito zhruba 18 % technicky realizovatelného (vhodného) potenciálu. Trajektorie ročních přírůstků je založena na expertního odhadu o průměrné velikosti ročního trhu nových FVE v ČR (400-500 MW), který dokáží tuzemské firmy obsloužit za podmínky stabilního prostředí zhruba po 5-7 letech postupného růstu sektoru instalačních a servisních firem. Předpokladem je ovšem zaměření chystaných veřejných podpor (primárně, ale ne pouze) na zdroje pro pokrytí lokální potřeby elektřiny, spíš než na (velké) zdroje určené pro dodávku do sítě.

[2] Desítky miliard přednostně pro energetické veterány na velké solární parky? Tisková zprávy Komory OZE.

[3] Studie Deloitte pro SME

[4] Obnovitelné zdroje energie 2019. MPO, září 2020.

[5] Viz Obecný programový dokument k implementaci Modernizačního fondu, který v Programu č. 2 Nové obnovitelné zdroje energie (RES+) definuje za cílové příjemce podpory „Držitele licence pro podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny)”.

Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE 25. 11. 2020

 


Datum uveřejnění: 25. listopadu 2020
Poslední změna: 30. listopadu 2020
Počet shlédnutí: 267