Zprávy z tisku
EU prý čeká na dohodě o klimatu hodně práce, měla by být letos
Vyjednávání o detailech boje s klimatickými změnami, která Evropskou unii ještě čekají, budou prý velmi složitá a náročná.
Ministři životního prostředí EU, kteří dnes v Paříži zahájili třídenní neformální jednání, však zůstávají optimisty a věří, že se unii podaří na takzvaném klimaticko-energetickém balíčku dohodnout do konce letošního roku. Na tom se totiž lídři členských států zavázali na summitu loni v prosinci.
"Nebude to jednoduché, čeká nás hodně práce," řekl dnes novinářům francouzský ministr životního prostředí Jean-Louis Borloo, jehož země v současnosti EU předsedá. Jeho názor ovšem není ojedinělý. V podobném duchu mluvil například i německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel. Podle něj ovšem v současnosti existuje slušná šance na dohodu.
"Teď to s ochranou klimatu myslíme vážně. Doposud byly zadávány jenom cíle, teď musíme do života uvést příslušná opatření," dodal. Připomněl tak, že evropské společenství se již loni v březnu zavázalo, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů o pětinu a rovněž o 20 procent zvýší podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie.
Pokud by se francouzskému předsednictví nepodařilo dosáhnout celounijní dohody na detailech boje s klimatickými změnami, "práce" na celém balíčku by nejspíš muselo dokončit české předsednictví, které začíná začátkem příštího roku. "České předsednictví udělá všechno pro to, aby se tu dohodu podařilo udělat do konce letošního roku," řekl ČTK český ministr životního prostředí Martin Bursík, ale zároveň upozornil, že aby se EU dohodla ještě letos, musí celý návrh schválit Evropský parlament v 1. čtení, což nebývá vždy pravidlem.
Dohodu v současnosti komplikují především požadavky některých zemí na změny v systému obchodování s emisemi, takzvaném ETS (Emission Trading Scheme). Maďarsko a dalších šest členských států tlačí například na změny limitů na vypouštění skleníkových plynů. Evropská komise totiž ve svých návrzích limity stanovovala k roku 2005, kdy jsou údaje o objemu emisí kompletní. Maďaři a další ovšem upozorňují, že Brusel nezohlednil pokles emisí skleníkových plynů ve střední a východní Evropě, který byl od roku 1990 markantní, mimo jiné i kvůli útlumu průmyslové výroby.
O další změnu usilují ovšem i Poláci. Ti, podobně jako české ministerstvo průmyslu a obchodu, usilují o to, aby si elektrárenské společnosti nemusely od roku 2013 kupovat všechny emisní povolenky, o což usiluje komise. Varšava chce, aby část povolenek na vypouštění oxidu uhličitého, dostávaly nějaký čas zdarma, předešlo by se tak prý růstu cen elektřiny. Šance na úspěch těchto návrhů však nejsou příliš velké. Borloo totiž chce, aby se EU co nejvíce držela původního návrhu Evropské komise.
Že šance na úspěch maďarského i polského návrhu nejsou velké, tvrdí i Bursík. Podle něj je česká vláda proti celému návrhu, za nímž stojí Maďarsko, a jejím jediným požadavkem je, podobně jako u Polska, postupný náběh aukcí povolenek v případě elektrárenských společností. Češi si představují, že v roce 2013 by si například ČEZ měl kupovat jen pětinu povolenek a zbytek dostával zdarma. Plný počet povolenek by si měl pak nakupovat až o sedm let později, tedy v roce 2020. Ani tady zřejmě šance na úspěch nejsou velké.
Podle Bursíka je v tomto případě do značné míry rozhodující postoj Němců, jejichž ministr dal dnes prý jasně najevo, že Německo trvá na tom, aby si elektrárenské společnosti kupovaly 100 procent povolenek již od roku 2013. "Komise ví dobře, proč to dělá, elektrárenské společnosti realizovaly zisky, ale nesnížily emise," dodal Bursík. Podle něj je navíc možné případný nárůst cen elektřiny vykompenzovat ze zisků z prodeje emisních povolenek, který připadne státu. Sociálně slabé vrstvy obyvatelstva by tak mohly například dostat dávky, které by zmírnily dopady případného zdražení energií.
Podle Bursíka je rovněž po prvním dnu jednání ministrů životního prostředí zřetelné, že unie začíná nahlas mluvit o tom, že emise skleníkových plynů by do roku 2020 nesnížila o 20 procent, ale rovnou o 30 procent. O tom uvažovala již loni s tím, že takový cíl by si dala v případě, že se k případné globální dohodě o boji s klimatickými změnami připojí vyspělé státy. EU přitom očekává, že by se po podzimních prezidentských volbách mohly připojit především USA.
Jednání ministrů životního prostředí pokračuje v pátek, kdy se k nim připojí i ministři, kteří mají v EU na starosti energetiku.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 4.7.08
Poslední změna: 4.7.2008
Počet shlédnutí: 250
EU prý čeká na dohodě o klimatu hodně práce, měla by být letos
Vyjednávání o detailech boje s klimatickými změnami, která Evropskou unii ještě čekají, budou prý velmi složitá a náročná.
Ministři životního prostředí EU, kteří dnes v Paříži zahájili třídenní neformální jednání, však zůstávají optimisty a věří, že se unii podaří na takzvaném klimaticko-energetickém balíčku dohodnout do konce letošního roku. Na tom se totiž lídři členských států zavázali na summitu loni v prosinci.
"Nebude to jednoduché, čeká nás hodně práce," řekl dnes novinářům francouzský ministr životního prostředí Jean-Louis Borloo, jehož země v současnosti EU předsedá. Jeho názor ovšem není ojedinělý. V podobném duchu mluvil například i německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel. Podle něj ovšem v současnosti existuje slušná šance na dohodu.
"Teď to s ochranou klimatu myslíme vážně. Doposud byly zadávány jenom cíle, teď musíme do života uvést příslušná opatření," dodal. Připomněl tak, že evropské společenství se již loni v březnu zavázalo, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů o pětinu a rovněž o 20 procent zvýší podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie.
Pokud by se francouzskému předsednictví nepodařilo dosáhnout celounijní dohody na detailech boje s klimatickými změnami, "práce" na celém balíčku by nejspíš muselo dokončit české předsednictví, které začíná začátkem příštího roku. "České předsednictví udělá všechno pro to, aby se tu dohodu podařilo udělat do konce letošního roku," řekl ČTK český ministr životního prostředí Martin Bursík, ale zároveň upozornil, že aby se EU dohodla ještě letos, musí celý návrh schválit Evropský parlament v 1. čtení, což nebývá vždy pravidlem.
Dohodu v současnosti komplikují především požadavky některých zemí na změny v systému obchodování s emisemi, takzvaném ETS (Emission Trading Scheme). Maďarsko a dalších šest členských států tlačí například na změny limitů na vypouštění skleníkových plynů. Evropská komise totiž ve svých návrzích limity stanovovala k roku 2005, kdy jsou údaje o objemu emisí kompletní. Maďaři a další ovšem upozorňují, že Brusel nezohlednil pokles emisí skleníkových plynů ve střední a východní Evropě, který byl od roku 1990 markantní, mimo jiné i kvůli útlumu průmyslové výroby.
O další změnu usilují ovšem i Poláci. Ti, podobně jako české ministerstvo průmyslu a obchodu, usilují o to, aby si elektrárenské společnosti nemusely od roku 2013 kupovat všechny emisní povolenky, o což usiluje komise. Varšava chce, aby část povolenek na vypouštění oxidu uhličitého, dostávaly nějaký čas zdarma, předešlo by se tak prý růstu cen elektřiny. Šance na úspěch těchto návrhů však nejsou příliš velké. Borloo totiž chce, aby se EU co nejvíce držela původního návrhu Evropské komise.
Že šance na úspěch maďarského i polského návrhu nejsou velké, tvrdí i Bursík. Podle něj je česká vláda proti celému návrhu, za nímž stojí Maďarsko, a jejím jediným požadavkem je, podobně jako u Polska, postupný náběh aukcí povolenek v případě elektrárenských společností. Češi si představují, že v roce 2013 by si například ČEZ měl kupovat jen pětinu povolenek a zbytek dostával zdarma. Plný počet povolenek by si měl pak nakupovat až o sedm let později, tedy v roce 2020. Ani tady zřejmě šance na úspěch nejsou velké.
Podle Bursíka je v tomto případě do značné míry rozhodující postoj Němců, jejichž ministr dal dnes prý jasně najevo, že Německo trvá na tom, aby si elektrárenské společnosti kupovaly 100 procent povolenek již od roku 2013. "Komise ví dobře, proč to dělá, elektrárenské společnosti realizovaly zisky, ale nesnížily emise," dodal Bursík. Podle něj je navíc možné případný nárůst cen elektřiny vykompenzovat ze zisků z prodeje emisních povolenek, který připadne státu. Sociálně slabé vrstvy obyvatelstva by tak mohly například dostat dávky, které by zmírnily dopady případného zdražení energií.
Podle Bursíka je rovněž po prvním dnu jednání ministrů životního prostředí zřetelné, že unie začíná nahlas mluvit o tom, že emise skleníkových plynů by do roku 2020 nesnížila o 20 procent, ale rovnou o 30 procent. O tom uvažovala již loni s tím, že takový cíl by si dala v případě, že se k případné globální dohodě o boji s klimatickými změnami připojí vyspělé státy. EU přitom očekává, že by se po podzimních prezidentských volbách mohly připojit především USA.
Jednání ministrů životního prostředí pokračuje v pátek, kdy se k nim připojí i ministři, kteří mají v EU na starosti energetiku.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 4.7.08
Poslední změna: 4.7.2008
Počet shlédnutí: 250