Zprávy z tisku

Energetika ČR 2030 – bez obnovitelných zdrojů klimatickou krizi nezvládneme

Dvakrát víc elektřiny než dnes a třetina tepla by v roce 2030 mohly pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Připomeňme, že v roce 2030 bude už velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena a žádný nový jaderný blok tu stát nebude. Komora OZE přináší svou vizi energetiky v roce 2030, včetně analýzy nákladů na podporu nových OZE a možných zdrojů financí. Zároveň upozorňuje na tři zásadní kritická místa: vládou nadhodnocené možnosti biomasy, podhodnocený vítr a fotovoltaika a až 115 miliard korun s přednostním právem pro velké elektrárny a teplárny.

Víc než čtvrtina elektřiny (28 %) by mohla v roce 2030 pocházet z OZE, stejně jako téměř třetina (30 %) veškeré spotřeby tepla a chladu. Čísla vycházejí z výpočtů potenciálu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku, které zpracovaly nezávislé instituce nebo experti Komory obnovitelných zdrojů energie (Komory OZE). “Je na místě uvést, že jde o čísla ze středního scénáře rozvoje. I tak to ale bude vyžadovat poměrně náročnou úpravu několika zákonů, vyhlášek a celkové zjednodušení povolovacích procesů. Pokud by se ale vláda rozhodla být v čisté energetice tahounem, může být podíl čisté energetiky ještě vyšší,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Ministerstvo průmyslu a obchodu však dosud počítalo s něčím úplně jiným: v roce 2030 navrhuje spotřebovávat z OZE jen 14,2 % elektřiny. [1] To je jen polovina toho, než podle  zpracovaných scénářů navrhuje Komora OZE. Navíc, už v roce 2020 se očekává, že podíl OZE na spotřebě elektřiny dosáhne 14 % (v roce 2016 činil 13,6%). [1] “Nerozumím tomu. MPO se místo na rozvoj střešních fotovoltaik, solárních kolektorů nebo větrných i vodních elektráren a tepelných čerpadel zaměřilo na příliš intenzivní využívání biomasy z lesů a polí. Existují obavy, že takovéto nadměrné využívání biomasy může lesy i zemědělství poškodit a zvýšit cenu biomasy pro malé a střední zdroje i pro domácnosti,” okomentoval návrh Národního energeticko-klimatického plánu Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. Sdružení v Česku zastupuje malé a střední výtopny na biomasu a bioplynové stanice.

Národní energeticko-klimatický plán určuje, jakým tempem se budou rozvíjet jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů do roku 2030 a jaké nástroje k jejich rozvoji vláda připraví. Připravil ho tým bývalé ministryně Marty Novákové. Ta bohužel navrhla zvýšit výrobu energie z biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách až za udržitelnou hranici. Naopak, rozvoj střešních fotovoltaik a větrných elektráren, dvou vůbec nejlevnějších nových zdrojů energie, nechává úplně stranou. Vyplývá to z analýz a porovnání, které dnes představila Komora OZE. “Dokument za jeho chyby a nízkou ambici minulý týden kritizovala oficiální zpráva Evropské Komise. Nápravu bude muset připravit ministr Havlíček, pokud nechce, aby Česko bylo v Evropě za černého pasažéra, který se v době klimatické krize pouze veze s ostatními,” doplnil Jan Habart.

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
“Z větru je v Česku reálné získávat zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny, což znamená postavit asi třináct set větrných turbín. Poslední roky však náš sektor prakticky stojí: nové větrné elektrárny tu prakticky nikdo nechystá a do provozu je uváděno jen pár elektráren ročně, které získaly povolení v minulosti. MPO ve svém návrhu (Vnitrostátního plánu, pozn. redakce) počítá s asi deseti novými větrnými elektrárnami ročně, tedy de facto se zachováním statutu quo.”

Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, řekl:
“Jestli nechceme zaspat v rozvoji stále levnější čisté energetiky, tak je tu potřeba ročně spouštět nejméně 470 až 500 megawattů nových fotovoltaik, především na střechách, fasádách nebo brownfieldech. Bohužel, ministryně Nováková do Bruselu poslala plán s číslem zhruba dvanáctkrát menším. Není proto divu, že Komisi český návrh Plánu hodně překvapil a že je k jeho ambicím velmi kritická.”

Štěpán Chalupa řekl:
“Připomeňme, že v roce 2030 bude už velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena a žádný nový jaderný blok tu stát nebude. A pokud se podíváme na cenu, za kterou dokáží energii vyrábět, jsou větrné a fotovoltaické elektrárny nejlevnějším zdrojem vůbec. Porovnávám samozřejmě nové s novými, nikoliv starými, účetně již odepsanými jaderkami nebo uhelkami”.

Z čeho bude Česko rozvoj OZE platit?

Komora OZE také analyzovala, na kolik rozvoj OZE v příští dekádě přijde a odkud by šel zaplatit. Z analýz vyplývá, že průměrné náklady na pokračování dotačních programů pro domácnosti na nákup fotovoltaických panelů, tepelných čerpadel, solárních kolektorů a kotlů na biomasu bude činit zhruba 4,4 miliardy korun ročně. Půjde o obdobu dnešní Nové zelené úsporám nebo kotlíkových dotací, o které je u veřejnosti velký zájem. Dalších zhruba 1,5 miliardy ročně představují dotace pro obce a podnikatele, kteří mohou díky OZE snížit svou spotřebu energie ze sítí. Na provozní podporu biomasových, větrných, vodních a bioplynových zdrojů by mělo jít zhruba 4,9 miliardy ročně. Celkové průměrné roční náklady by tak pro příští dekádu měly činit asi 10,8 miliardy korun. “S finanční provozní podporou pro velké fotovoltaické parky MPO nepočítá a je to podle nás v tuto chvíli správně. Jejich cena je ještě nižší než u malých střešních instalací a dál postupně klesá. Pokud se během pár let ukáže, že budou podporu potřebovat, je prostor v rámci modernizačního fondu. Musí jít ale o efektivní podporu otevřenou pro všechny,” uvedl Chalupa.

Největší část peněz na finanční podporu rozvoje OZE získá stát v příští dekádě z obchodování s emisními povolenkami. Jejich cena poslední roky vyskočila nahoru a v posledních týdnech se drží kolem 25 EUR za tunu. Experti předpokládají, že dál poroste. Stát by z nich na podporu OZE mohl pro roky 2021 až 2030 získat kolem 350 miliard, o další miliardy mohou investoři soutěžit v rámci celé EU (tzv. Inovační fond). Podrobnější přehled viz tabulka a komentáře níže.

Další peníze budou k dispozici z evropských fondů po roce 2021 v rámci nového programového období. Jejich příprava už začala a je zřejmé, že ochrana klimatu bude jedním z hlavních témat, kam Evropská komise chce peníze směřovat. Prozatím není zřejmé, kolik peněz bude mít Česko k dispozici, Komora OZE vypočítala, že 3 miliardy korun ročně by na rozvoj OZE byly dostatečné.

“Komora OZE přichází s inovativním přístupem financování podpory rozvoje nových instalací OZE po roce 2021 z výnosů z obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tím se naplní princip, že emisní obchodování je nástrojem boje s klimatickou krizí.” uvedl Martin Bursík, který novelu Zákona o emisním obchodování pro Komoru OZE sleduje a analyzuje. Novela zpřesňuje pravidla použití desítek miliard korun z emisních povolenek a její návrh připravilo Ministerstvo životního prostředí.

Komora OZE prosazuje, aby 116 miliard korun, na které budou mít přednostní nárok provozovatelé elektráren, tepláren a průmyslníci, jim bylo přiděleno pouze za splnění podmínky, že jimi nabídnutá cena pro danou technologii bude nižší nebo rovna ceně, která bude výsledkem soutěže mezi ostatními provozovateli obnovitelných zdrojů. “Čerpání prostředků z Modernizačního fondu musí splňovat minimálně shodná kritéria efektivity jako soutěž o podporu,” upozornil na důležitý kritický bod rozvoje obnovitelných zdrojů Bursík.

Tabulka: Odhad výnosů ČR z emisních povolenek 2021 - 2030 dle Komise EU

½ příspěvku na solidaritu

Příspěvek na solidaritu: 10% z celkového objemu aukcionovaných povolenek v EU rozděleno mezi státy s HDP <= 90% průměru EU v r. 2013. ½ do dražby, ½ do Modfondu

44 mld. Kč

Derogace 10c)

Derogace: “bezplatné povolenky”, až 40% pro elektrárny, teplárny, cementárny, ocelárny pod EU ETS, pro 10 ČS s HDP <= 60% EU, o uplatnění rozhodne vláda

116 mld. Kč

Modernizační fond jádro

Modfond: opět pro 10 ČS s HDP <= 60% EU, na ČR připadá 15,59% z celkových prostředků Modfondu, tj. 48 mld. Kč

48 mld. Kč

Dražba povolenek

Dražba povolenek: podle novely zákona o obchodování se dělí výnos nadále 50:50 mezi MŽP a MPO, roční strop 8 mld Kč, zbytek MF,

144 mld. Kč

CELKEM:

352 mld. Kč

+ Inovační fond [2]                                                                     225 mld. Kč pro celou EU

Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE 3.7.2019

Prameny

[1]  Návrh Národního energeticko-klimatického plánu ČR. MPO 2019. Dostupný zde.

[2] O peníze soutěží celá EU, podpora technologií, které nejsou komerčně k dispozici, možno čerpat až 60% oprávněných nákladů projektu.

 

Datum uveřejnění: 3. července 2019
Poslední změna: 3. července 2019
Počet shlédnutí: 204