Bursíkovou vlajkovou lodí byla ekologická daňová reforma

Když byl předseda Strany zelených Martin Bursík v lednu 2007 jmenován ministrem životního prostředí ve vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS), jako svou "vlajkovou loď" jmenoval zavedení ekologické daňové reformy.

Když byl předseda Strany zelených Martin Bursík v lednu 2007 jmenován ministrem životního prostředí ve vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS), jako svou "vlajkovou loď" jmenoval zavedení ekologické daňové reformy. Plánoval také například omezit kamionovou dopravu na silnicích. Část ze záměrů se mu podařilo splnit, kamiony ale zatím na silnicích zůstávají.

Základní principy ekologické daňové reformy byly přijaty v lednu 2007 ještě za Bursíkova předchůdce Petra Kalaše. Reforma by měla postupovat ve třech etapách až do roku 2017. V rámci první fáze již od roku 2008 platí tři nové daně - daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny, které doplnily již existující spotřební daň z minerálních olejů. Nyní se připravuje druhá fáze reformy, která by měla platit po roce 2010 a jejímž cílem je snížení emisí do ovzduší.

Od roku 2008 jsou také obnovitelné zdroje a zemní plyn pro vytápění domácností (podobně jako elektřina pro pohon veřejné dopravy) osvobozeny od spotřební daně a biomasa, například dřevěné pelety a brikety, přešly do snížené devítiprocentní sazby DPH.

Nedávno ministerstvo otevřelo dotační program, ze kterého budou moci majitelé rodinných domů získat peníze na zateplování či nový kotel. Miliardy korun na to úřad získal prodejem emisních kreditů Japonsku.

Návrh na celoroční víkendové omezení jízdy kamionů se Bursíkovi podařilo prosadit ve vládě, sněmovnou však neprošel. Tento příklad ukazuje na obecný problém Topolánkovy vlády, která měla problémy s tím, aby pro některé návrhy získala podporu mezi poslanci. Negativně se na tom podepsal i rozkol v samotné Straně zelených, jejíž šestičlenný klub opustily dvě poslankyně, které byly později vyloučeny ze strany.

Stejně tak ve sněmovně Bursík již neprosadí horní zákon, který by znamenal odepsání zásob uhlí. Norma narazila na odpor nejen opoziční ČSSD, ale i několika poslanců vládní ODS.

Pravděpodobné není ani přijetí nového zákona o odpadech. Ministerstvo s jeho návrhem přišlo už minulý rok, kvůli změně evropské směrnice a také kvůli zásadnímu nesouhlasu krajů a obcí ale normu stáhlo. Nový zákon obsahuje například návrh na rozdělení poplatků za svoz komunálních odpadů na paušál a částku vycházející z množství a má také obcím uložit, aby občanům umožnily třídění bioodpadu.

Loni Bursíkův úřad prosadil novelu zákona o ovzduší, díky které mohou kraje velkým znečišťovatelům přikázat, aby omezily emise prachu. Od letošního roku začala také platit nová pravidla pro likvidaci autovraků, baterií a akumulátorů. Dopravy se týká také nařízení vlády, podle kterého bude státní správa muset při obnově vozového parku přihlížet k ekologickým parametrům aut. Do roku 2014 by tak mělo být "ekologicky přátelské" každé čtvrté auto používané státní správou.

Strana zelených prosadila do vládního programu formulaci, podle které vláda neměla učinit kroky k výstavbě dalšího jaderného zdroje. Odborná komise pod vedením bývalého předsedy Akademie věd Václava Pačese nicméně doporučila vedle úspor také rozvoj jaderné energetiky.

Z evropských fondů ministerstvo pomáhá financovat projekty například v oblasti nakládání s odpady, běží také program zateplování škol. Nepodařilo se ale stále vyjasnit podmínky spolufinancování rekonstrukcí čistíren vod.

Na mezinárodní scéně se Bursík v rámci českého předsednictví Evropské unii angažoval mimo jiné v jednáních, která mají koncem roku vyvrcholit v Kodani podepsáním mezinárodní dohody nahrazující kjótský protokol o snižování emisí.

Tomáš Miřátský

Zdroj: Zpráva ČTK

Tweet