Odborné články

Aktuálně z výstavby jedné z nejmenších bioplynek v ČR

Malé bioplynové stanice jsou hlavním tématem tohoto čísla a není se čemu divit. Předchozí systém podpory malým bioplynkám nepřál a bylo výhodnější využít úspory z velikosti zařízení a stavět větší projekty. Malá bioplynka spotřebuje většinu produkované energie v místě, a tak je méně náchylná na změnu vnějších podmínek, a navíc využívá místně dostupnou biomasu, která by na větší zařízení nestačila. Malým zařízením také více sedí podpora tepla z bioplynu, která je zastropována výkonem 500 kWel.

Adam Moravec, CZ Biom

Jedna taková malá bioplynka o výkonu 99 kW je nyní ve výstavbě. Je to až s podivem, že se podařilo stavbu vůbec zahájit, protože situace tomu nikterak nepřála. V době výběrového řízení začal konflikt na Ukrajině. Dodavatelé se omlouvali za nedostatek materiálů a odmítali předložit závazné nabídky, protože jejich dostupnost a cena se měnily každý den. Do toho rostla inflace a sehnat financování v takové turbulentní době nebylo vůbec jednoduché. Investor stál na hraně a musel se rozhodnout. Buď bude pokračovat i přes růst nákladů a využije přidělenou dotaci ze Státního fondu životního prostředí podporující zpracování odpadů anebo dotaci odmítne a projekt v poslední přípravné fázi před zahájením stavby odloží nebo úplně ukončí. 

Rozhodování to nebylo jednoduché, protože produkované teplo a elektřina měly mířit z bioplynky do přilehlého chovu prasat a situace v tomto odvětví se také nevyvíjela zrovna dobře. Rychle rostla cena obilí, jako hlavní prvek krmných směsí, a cena vepřového masa ji absolutně nestíhala reflektovat. Bez využití tepla v místě již nebyl projekt ekonomický a bez zajištění energií by již nebyl ani chov prasat. Přesně tyto problémy jsou důvodem, proč podpora tepla z bioplynové stanice je využívána tak málo (v režimu podpory tepla byly realizovány od roku 2015 jen jednotky zařízení). 

Richard Tomášek

Po dlouhém rozhodování pro a proti, investor nakonec pronesl výrok: “Kdy jindy, když ne teď?!” a stavba byla zahájena. Až po několika kontrolních dnech se ukázalo, že od roku 2014 do současnosti zahálela pouze realizace bioplynových stanic, a nikoliv vývoj požadavků na jejich výstavbu, provoz a dokumentaci. 

Výrazně se změnily požadavky na elektroinstalaci, technickou zdatnost montážních firem, ale i na vyhrazené plynové zařízení. Kogenerační jednotka totiž již není pouze spotřebičem s CE, ale je vyhrazeným plynovým zařízením v kategorii G4, které může montovat a revidovat pouze osoba s odpovídajícím osvědčením. Kvůli tomu došlo i ke změně parametrů rozvodů bioplynu, na které je pohlíženo jako na průmyslový plynovod čímž přibylo zajištění potrubí a instalace automatického uzávěru na přívodu do objektu strojovny. Požadavky na předložení podkladů k revizi již zaberou tři strany textu, kde nechybí ani doklad o proškolení obsluhy či doklad o způsobilosti osoby provádějící proškolení obsluhy. Zkrátka projektová a dokladová část se nám za ty roky pěkně rozrostla, ovšem bez vlivu na výši provozního výnosu.  

Ale zpět k projektu samotnému. Bioplynová stanice byla navržena na zpracování odpadů z okolí a zbytkové hmoty ze zemědělství. Využila tedy podpory ze Státního fondu životního prostředí na realizaci zařízení využívající odpad. Jelikož bioplynka nedisponuje technologií hygienizace, je příjem odpadu omezen pouze na ty druhy, které není nutné tepelně ošetřit. Jde především o odpady a vedlejší produkty rostlinného původu, odpady z mlékáren anebo odpady, které jsou již hygienizovány jinde. 

Adam Moravec, CZ Biom

Bioplynka je složena z klasických komponentů, tak jako běžná zemědělská bioplynka. Fermentor i skladovací jímka jsou montované nádrže z nerezových plechových dílců. Fermentor má užitný objem 1 400 m3, je vybaven dvouvrtulovým pomalým míchadlem na dlouhé šikmé hřídeli a dvěma rychloběžnými míchadly. Uzavřen je nasazeným dvoumembránovým plynojemem o objemu 350 m3. Dávkování tuhých substrátů je zajištěno dávkovačem o objemu 16 m3 a šnekovými dopravníky zapravujícími vstupní substrát pod hladinu fermentoru. Tekutý substrát je dávkován přes centrální čerpadlo z příjmové jímky. Skladovací jímka o obsahu bezmála 2 000 m3 je vybavena ponorným míchadlem a vyskladňovacím čerpadlem

Bioplyn bude spotřebován v kogenerační jednotce o výkonu 99 kWel. Jde o šestiválcový motor MAN a velký důraz je kladen na tepelný výkon, který bude díky dvěma výměníkům opravdu v poměru k elektrickému výkonu úctyhodný – více než 160 kW. Teplo je zde totiž základem celého projektu. Bioplynka byla realizována především kvůli pokrytí spotřeby tepla v přilehlém chovu prasat. 

Projekt bude cílit na podporu tepla z bioplynu, která je dle úpravy cenového rozhodnutí č. 6/2022 pro tento rok 938 Kč/GJ užitečného tepla. Zdá se to jako velkorysá podpora, nicméně kvůli souběhu investiční a provozní podpory, bude ta provozní krácena. Na změnu podpory je projekt velmi háklivý, a tak bude investor netrpělivě očekávat změnu výše podpory na rok 2024.

Úprava výše podpory je na základě změny ceny elektřiny a také zemního plynu nevyhnutelná. Zde nás ještě čeká diskuze ohledně výpočetního modelu a definice toho, co a jaký bude mít vliv na výši podpory. Změna ceny elektřiny se samozřejmě do výše podpory projeví, otázkou však je, jak pohlížet na změnu ceny zemního plynu, který je dnes klíčový v návrhu metodiky pro stanovení ekvivalentní ceny tepla

Problém je však ten, že v okamžiku vynaložení investice, která má zajistit dodávku elektřiny a tepla pro navazující provoz, již vliv plynu nehraje roli. Plyn v tu chvíli přestane být konkurentem a projektu se již nijak nedotýká. Změna výše podpory s ohledem na cenu plynu pak působí jako zmaření ceny investice, která byla vynaložena právě proto, aby závislost na plynu eliminovala. Výše investice přitom nebyla nikterak malá a během výběrového řízení a přípravy stavby se vyhoupla o dalších 10 %. Finální výše investice bude tedy cca 28 mil Kč, což je téměř třikrát tolik, než bylo uvedeno ve vyhlášce o technicko-ekonomických parametrech platné v roce 2012. 

Výše investice je samozřejmě ovlivněna tím, že jde o malý instalovaný elektrický výkon, ale velký vliv má i výrazný nárůst cen eskalujících poslední dobou. Bohužel je třeba ještě několik instalací, aby Energetický regulační úřad tuto situaci reflektoval a upravil technicko-ekonomické parametry. To by snad neměl být problém, protože po několika letech nulové výstavby nových bioplynek jich je letos ve výstavbě hned pět. Nezbývá než věřit, že je to nový start oboru, který má před sebou ještě velký potenciál.        

Adam Moravec, CZ Biom
Richard Tomášek

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2022 Jak na výstavbu bioplynové stanice.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Jak se staví malá bioplynka
GasNet je připraven zvedat podíl biometanu i vodíku v síti
Vojtěška našla uplatnění v bioplynových stanicích, navíc pomůže ušetřit za hnojiva
Udržitelné využití biomasy v energetice: půdoochranné technologie a využití organických hnojiv a především digestátu
Vliv žížal na degradaci mikropolutantů v čistírenských kalech
Bioplynové stanice už teplo nemaří, vyrábějí z něj elektřinu navíc
Nástroje, jak udržitelně pěstovat biomasu s dobrým vlivem na půdu

Zobrazit ostatní články v kategorii Biometan, Bioodpady a kompostování, Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 23.9.2022
Poslední změna: 28.11.2022
Počet shlédnutí: 180

Citace tohoto článku:
MORAVEC, Adam: Aktuálně z výstavby jedné z nejmenších bioplynek v ČR. Biom.cz [online]. 2022-09-23 [cit. 2023-01-31]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/aktualne-z-vystavby-jedne-z-nejmensich-bioplynek-v-cr>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto