376/2001 Sb.
Vyhláška MŽP a Min. zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
376
VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví ze dne
17. října 2001 o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 7
odst. 10 a § 9 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
dalších zákonů, (dále jen "zákon"):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a obsah návrhu na prodloužení platnosti tohoto pověření (dále jen "žádost o udělení pověření"), obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, kritéria, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obsah žádosti o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a obsah osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů (dále jen "osvědčení").
§ 2
Obsah žádosti o udělení pověření a o zápis
do seznamu pověřených osob
(1) Žádost o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
uvedených v příloze č. 2 k zákonu pod označením kódy H1 až H3 a H12 až H14
podávají fyzické osoby nebo právnické osoby Ministerstvu životního prostředí
(dále jen "ministerstvo"), žádost o udělení pověření k hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k zákonu pod označením kódy H4 až H11
podávají fyzické osoby nebo právnické osoby Ministerstvu zdravotnictví (dále jen
"žadatelé").
(2) Žádost o udělení pověření obsahuje:
a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel
právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo
podnikání, liší-li se od bydliště, je-li žadatel fyzickou osobou,
b) identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno,
c) kopii podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopii výpisu
z obchodního rejstříku nebo kopii zřizovací listiny, je-li žadatelem právnická
osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání; kopii rodného listu či jiného
podobného dokladu, je-li žadatelem fyzická osoba,
d) výčet nebezpečných vlastností, které chce žadatel hodnotit, podle přílohy
č. 2 k zákonu,
e) ověřené kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost žadatele pro
hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle § 7 odst. 6 a 7 zákona.
§ 3
Obsah školení pro hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů
Obsahem školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů jsou:
a) zásady odběru vzorků odpadů včetně jeho dokumentace,
b) právní předpisy pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
c) způsob a postup hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností v souladu s
§ 6,
d) postupy pro výběr laboratoří a odborných pracovišť pro zkoušky vzorků
odpadů, náležitosti protokolů o výsledcích zkoušek a jejich výklad,
e) zařazování odpadů podle Katalogu odpadů,
f) obsah a náležitosti osvědčení a sdělení o hodnocení nebezpečných vlastností
odpadu.
§ 4
Nebezpečné vlastnosti odpadů a metody hodnocení
nebezpečných vlastností odpadů
(1) Definice nebezpečných vlastností odpadů a kritéria, na jejichž základě se
jednotlivé nebezpečné vlastnosti odpadu posuzují, jsou uvedeny v přílohách č. 1
a 2.
(2) Metody, které slouží k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jsou
uvedeny v příloze č. 3.
§ 5
Odběr vzorků pro účely hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
(1) Před odběrem vzorků musí být zpracován plán odběru vzorků, jehož zásady jsou
uvedeny v příloze č. 4.
(2) Odběr vzorků pro účely hodnocení nebezpečných vlastností odpadu splňuje
žádoucí předpoklady, byl-li proveden standardními metodami stanovenými v
technických normách1) tak, aby byl získán reprezentativní vzorek posuzovaného
odpadu.
(3) O odběru vzorků musí být sepsán protokol, který je spolu s protokoly o
provedených zkouškách nebezpečných vlastností odpadu přílohou osvědčení podle §
8 této vyhlášky. Náležitosti protokolu o odběru vzorků odpadu jsou uvedeny v
příloze č. 5.
(4) Odběr vzorků může provést pouze fyzická osoba, která absolvovala školení pro
hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo ministerstvo
nebo Ministerstvo zdravotnictví podle § 7 odst. 6 písm. c) nebo § 7 odst. 7
písm. c) zákona.
(5) Vzorek musí být odebrán minimálně v objemu, hmotnosti nebo velikosti
potřebné k provedení zkoušek uvedených v příloze č. 3.
§ 6
Postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
(1) Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu se provádí porovnáním kritérií
stanovených pro tyto vlastnosti v přílohách č. 1 a 2 se skutečnými vlastnostmi
hodnoceného odpadu.
(2) Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu je možné provést již podle
zdůvodněného písemného úsudku pověřené osoby vypracovaného na základě podkladů
předložených žadatelem.
(3) Pokud hodnocení nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze č. 2 k
zákonu pod označením kódy H1 až H3 a H12 až H14 nelze provést podle odstavce 2,
provádí se porovnáním hodnot ukazatelů nebezpečných vlastností uvedených v
příloze č. 1 s výsledky zkoušek provedených postupy podle metod uvedených v
příloze č. 3.
(4) Pokud hodnocení nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze č. 2 k
zákonu pod označením kódy H4 až H8, H10 a H11 nelze provést podle odstavce 2,
provádí se na základě obsahu chemických látek v odpadech obsažených podle
kritérií uvedených v příloze č. 2. Chemické látky obsažené v odpadech se
klasifikují podle zvláštního právního předpisu.2)
(5) Pokud hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadu uvedené v příloze č. 2 k zákonu
pod označením kódem H9 nelze provést podle odstavce 2, provádí se na základě
odborného zhodnocení technologie produkující odpad nebo hodnocení odpadu z
hlediska možného obsahu infekčního agens. Hodnocení mikroorganismů z hlediska
patogenity se provádí podle současných poznatků.3)
(6) Zkoušky podle odstavce 3 se provádějí v laboratořích a odborných
pracovištích, které mají zavedený systém jakosti podle technické normy ČSN EN
ISO/ /IEC 17025. Způsobilost laboratoře se vztahuje pouze na metody jmenovitě
uvedené v příloze osvědčení o odborné způsobilosti laboratoře.4)
(7) Protokoly o zkouškách předložené žadatelem může pověřená osoba uznat jen v
případě, že zkoušky byly provedeny v laboratořích a odborných pracovištích,
která splňují podmínky uvedené v odstavci 6, a odběr vzorků byl proveden a
dokumentován v souladu s § 5.
(8) Hodnocení odpadu musí přihlížet i k možnosti, že po době odběru vzorku
odpadu může dojít ke kvantitativní nebo kvalitativní změně hodnoceného odpadu.
Tato skutečnost musí být zohledněna v dokumentaci dokládající výsledek
hodnocení.
(9) Nebezpečné vlastnosti lze vyloučit pouze u odpadů vznikajících v rámci
řízených postupů, které zaručují jejich neměnnou kvalitu.
§ 7
Obsah žádosti o hodnocení nebezpečných
vlastností odpadu
(1) Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu provádí pověřená osoba na základě
žádosti původce nebo oprávněné osoby. Žádost původce nebo oprávněné osoby o
hodnocení nebezpečných vlastností odpadu obsahuje:
a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel
právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo
podnikání, liší-li se od bydliště, je-li žadatel fyzickou osobou,
b) identifikační číslo žadatele (bylo-li přiděleno),
c) kopii dokladu o oprávnění žadatele k nakládání s nebezpečnými odpady nebo k
provozování zařízení k nakládání s odpady,
d) zařazení odpadu podle Katalogu odpadů,
e) popis vzniku (původu) odpadu (určení provozu, zařízení, technologie či
postupu, při němž odpad vznikl, a výčet surovin, které byly použity),
f) charakteristiku odpadu a specifikaci složení odpadu z hlediska chemických
látek a informace o možné kontaminaci infekčním agens, které se v odpadu
vyskytují nebo jejichž výskyt lze vzhledem k jeho původu za určitých podmínek
předpokládat, včetně jejich vlastností a klasifikace,
g) množství produkovaného odpadu za časovou jednotku.
(2) Pokud nejsou podklady podle odstavce 1 z hlediska hodnocení nebezpečných
vlastností odpadu uvedených v příloze č. 1 dostačující, může pověřená osoba na
žadateli požadovat předložení dalších podkladů, jako například:
a) protokol o odběru vzorků odpadu podle přílohy č. 5 a plán jeho odběru
podle přílohy č. 4,
b) údaje o způsobu přepravy vzorků pro účely zkoušek nebezpečných vlastností
odpadu,
c) protokoly o zkouškách nebezpečných vlastností odpadu provedených s ohledem
na předpokládané vlastnosti odpadu,
d) doplňující údaje o původu nebo technologii vzniku odpadu z hlediska možného
výskytu patogenních mikroorganismů,
e) protokol o účinnosti dekontaminačního procesu.
§ 8
Vydávání a obsah osvědčení
(1) Pověřená osoba vydá osvědčení pouze v tom případě, že postupem podle § 6
zjistí, že odpad žádnou z nebezpečných vlastností nemá.
(2) Osvědčení musí vždy obsahovat výsledek hodnocení všech 14 nebezpečných
vlastností odpadu definovaných v příloze č. 1 pověřenou osobou, ať již jejich
hodnocení bylo provedeno na základě zkoušek, podkladů předložených žadatelem
nebo úsudku pověřené osoby.
(3) Osvědčení obsahuje zejména:
a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo (u právnické osoby) nebo
jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo podnikání, liší-li se od
bydliště (u fyzické osoby), a identifikační číslo žadatele o vydání osvědčení
(bylo-li přiděleno),
b) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo (u právnické osoby) nebo
jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo podnikání, liší-li se od
bydliště (u fyzické osoby), a telefonní spojení pověřené osoby nebo pověřených
osob, má-li pověřená osoba ustanoveného odborného zástupce, tak i jméno a
příjmení a telefonní spojení odborného zástupce pověřené osoby, který
osvědčení zpracoval,
c) název druhu a katalogové číslo posuzovaného odpadu podle Katalogu odpadů,
d) popis vzniku (původu) odpadu (určení provozu, zařízení, vstupních surovin
technologie či postupu, při němž odpad vznikl), zhodnocení řízení procesů
vzniku odpadu vzhledem k neměnnosti jeho kvality,
e) způsob odběru vzorku, postup hodnocení a vyloučení jednotlivých
nebezpečných vlastností, zhodnocení stability odpadu a doporučení pro další
nakládání s odpadem (způsob jeho využití nebo odstranění),
f) výsledek a zdůvodnění hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností
odpadu,
g) dobu a podmínky platnosti osvědčení,
h) četnost a způsob následné kontroly vlastností odpadu, podmínky ovlivňující
stabilitu technologických postupů a surovinových vstupů,
i) závěr hodnocení,
j) seznam příloh,
k) datum vydání, podpis všech pověřených osob, má- -li pověřená osoba
ustanoveného odborného zástupce, tak i odborných zástupců pověřených osob,
které se na jeho vypracování podílely.
(4) Přílohami osvědčení jsou vždy i kopie dokumentů, na jejichž základě pověřená
osoba osvědčení vydala, protokol o odběru vzorků, protokoly provedených zkoušek,
doklad o pověření osoby nebo osob, které osvědčení vydaly.
§ 9
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 339/1997 Sb., o
hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
§ 10
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Kužvart v. r.
Ministr zdravotnictví:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Poznámky pod čarou:
1) Například ČSN 01 5110 Vzorkování materiálů. Základní ustanovení; ČSN 01 5111
Vzorkování sypkých a zrnitých materiálů; ČSN 01 5112 Vzorkování kapalin a
pastovitých materiálů; Metodický pokyn ke vzorkování odpadů uveřejněný ve
Věstníku Ministerstva životního prostředí 5/2001.
2) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení
nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace
a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických
látek.
3) Například nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví při práci před riziky plynoucími z pracovních podmínek a požadavky na
pracovní prostředí a pracoviště, ACDP: Categorization of biological agents
according to hazard and categories of containment, HSE Books 1995.
4) ČSN EN ISO/IEC 17025.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 376/2001 Sb.
Definice nebezpečných vlastností odpadů a kritéria hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů
Odpad se hodnotí jako odpad nebezpečný, jestliže je překročeno alespoň jedno z
následujících kritérií pro uvedené nebezpečné vlastnosti odpadů:
H1 Výbušnost
Tuto vlastnost mají odpady, které mohou explodovat působením vnějších tepelných
podnětů nebo jsou citlivé k nárazu nebo ke tření nebo je u nich možno vyvolat
reakce detonativního charakteru nebo v nich po zážehu probíhá rychlé výbuchové
hoření.
Jako nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností výbušnost se hodnotí odpad:
a) u něhož dojde při předepsané zkoušce na působení vnějších tepelných
podnětů k roztržení ocelové trubky při použití clony o průměru otvoru 6 mm
nebo 2 mm, nebo
b) jehož citlivost k nárazu je nejméně 40 J nebo je citlivější k nárazu než
suchý krystalický m-dinitrobenzen, nebo
c) jehož citlivost ke tření je nejméně 360 N nebo je citlivější ke tření než
suchý krystalický m-dinitrobenzen, nebo
d) u něhož dojde při předepsané zkoušce na působení kompresní vlny k úplnému
roztržení ocelové trubky nebo k proražení svědečné ocelové desky, nebo
e) u něhož při předepsané zkoušce dochází k nárůstu tlaku z 690 kPa na 2070
kPa za dobu kratší než 30 ms.
H2 Oxidační schopnost
Tuto vlastnost mají v souladu s výsledky zkoušek předepsanými v bodu 2 přílohy
č. 3:
a) pevné odpady, které mohou způsobit požár nebo zvýšit riziko jeho vzniku, přijdou-li do styku s hořlavým materiálem (s větou R8).
Kritérium hodnocení:
Za podmínek zkoušky je maximální rychlost hoření zkoušených směsí stejná nebo
vyšší v porovnání s maximální rychlostí hoření referenční směsi celulózy a
dusičnanu barnatého;
b) kapalné odpady
Kritérium hodnocení:
Za podmínek zkoušky se směs odpadu s celulózou (v poměru 1 : 1, v % hm.)
spontánně vznítí nebo průměrná doba nárůstu tlaku této směsi při zkoušce v
rozsahu od 690 kPa do 2070 kPa bude menší ve srovnání s předepsanou referenční
směsí;
c) odpady, které se stávají výbušnými po smíchání s hořlavými materiály (s větou R9).
Kritérium hodnocení:
Jako u vlastnosti H1;
d) odpady - organické peroxidy, které jsou hořlavé, dokonce i když nejsou v kontaktu s jiným hořlavým materiálem (s větou R7).
Kritérium hodnocení:
Organické peroxidy se hodnotí na základě jejich chemické struktury (R-O-O-H nebo
R1-O-O-R2), pokud zkoušky předepsané v příloze č. 3 neprokáží, že mají výbušné
vlastnosti (H1) nebo že jsou natolik zředěné/inhibované, že již žádné jiné
nebezpečné vlastnosti nemají.
H3-A Vysoká hořlavost
Tuto vlastnost mají v souladu s výsledky zkoušek předepsanými v příloze č. 3
bodu 2 odpady ve formě:
a) kapalin s bodem vzplanutí < 21 C (s větou R11), což platí též pro kapaliny s
bodem vzplanutí ; 0 C a s bodem varu nebo počátkem bodu varu <= 35 C (s větou
R12).
Kritérium hodnocení:
Předepsaná hodnota bodu vzplanutí stanovená za podmínek zkoušky v uzavřeném
kelímku podle přílohy č. 3 bodu 2;
b) pevných látek nebo kapalin, které se samostatně vznítí za krátkou dobu poté, co přijdou do kontaktu se vzduchem pokojové teploty (cca 20 C) bez dodání vnější energie (s větou R17). (Tyto odpady se označují též jako pyroforické).
Kritérium hodnocení:
Za podmínek zkoušky nastane samovolné vznícení do 5 min.;
c) plynů (stlačených nebo zkapalněných), které jsou na vzduchu hořlavé za atmosférického tlaku (s větami R12).
Kritérium hodnocení:
Směs dotčeného odpadu-plynu se vzduchem za barometrického tlaku a pokojové
teploty (cca 20 C) je výbušná při koncentracích od dolní do horní meze
výbušnosti;
d) pevných odpadů, které lze snadno zapálit krátkodobým stykem se zdrojem zapálení a které po odstranění tohoto zdroje dále hoří plamenem nebo žhnutím (s větou R11).
Kritérium hodnocení:
Doba hoření nebo rychlost hoření zrnitého, práškového nebo pastovitého odpadu za
podmínek zkoušky je < 45 mm/s nebo > 2,2 mm/s (ve stejném pořadí) a u odpadů z
prachu kovů nebo kovových slitin prohoří celý vzorek za dobu <= 10 min.;
e) pevných látek nebo kapalin, které při kontaktu s vodou nebo vodní vlhkostí uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečném množství (s větou R15).
Kritérium hodnocení:
Za podmínek zkoušky se odpad samovolně vznítí nebo vývin hořlavých plynů je
vyšší než 1 dm3 na 1 kg odpadu za 1 h.
H3-B Hořlavost
Tuto nebezpečnou vlastnost mají v souladu s výsledky zkoušek uvedených v příloze
č. 3 bodu 2 odpady ve formě kapalin s bodem vzplanutí C a C (s větou R10).
Kritérium hodnocení:
Předepsané hodnoty bodu vzplanutí stanovené za podmínek zkoušky v uzavřeném
kelímku podle přílohy č. 2 bodu 2.
H4 Dráždivost
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují dráždivé látky a přípravky a nejsou
žíravé a mohou při krátkém, prodlouženém nebo opakovaném styku s pokožkou nebo
sliznicí vyvolat její zanícení.
H5 Škodlivost zdraví
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují látky a přípravky škodlivé zdraví a
mohou po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží způsobit lehké poškození zdraví.
H6 Toxicita
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují toxické látky nebo přípravky (včetně
vysoce toxických látek a přípravků) a jejichž vdechnutí, požití nebo proniknutí
kůží může vést k vážnému, akutnímu nebo chronickému poškození zdraví, případně i
smrti.
H7 Karcinogenita
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují karcinogenní látky nebo přípravky a
mohou po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží vést k onemocnění rakovinou nebo
zvýšit četnost výskytu rakoviny.
H8 Žíravost
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují žíravé látky nebo přípravky a mohou
při krátkém, prodlouženém nebo opakovaném styku s pokožkou nebo sliznicí vyvolat
její poškození.
H9 Infekčnost
Jako nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností infekčnost se hodnotí odpady,
které obsahují životaschopné mikroorganismy nebo jejich toxiny a další infekční
agens, s dostatečnou virulencí v koncentraci nebo množství, o nichž je známo
nebo spolehlivě předpokládáno, že způsobují onemocnění člověka nebo jiných
živých organismů.
H10 Teratogenita (toxicita pro reprodukci)
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují teratogenní látky nebo přípravky
(toxické pro reprodukci), které mohou po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží
vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu nedědičných vrozených malformací nebo
funkčních poškození.
H11 Mutagenita
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují mutagenní látky nebo přípravky a
mohou po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží vyvolat vznik nebo zvýšit
pravděpodobnost výskytu dědičných genetických vad.
H12 Schopnost uvolňovat vysoce toxické a toxické plyny ve styku s vodou nebo
kyselinami
Tuto vlastnost mají odpady, které uvolňují ve styku s vodou nebo s kyselinami
nebo se vzduchem více než 1 l.h-1.kg-1 vysoce toxického nebo toxického plynu.
H13 Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po
jejich odstranění
Tuto vlastnost mají odpady, které mohou jakýmkoliv způsobem uvolňovat nebo vést
při nebo po svém odstranění ke vzniku škodlivých látek, které negativně působí
na životní prostředí a zdraví lidí.
Jako nebezpečný odpad s touto nebezpečnou vlastností se hodnotí:
a) odpad, který uvolňuje do vodného výluhu škodliviny v množstvích
překračujících hodnoty limitních koncentrací ve výluhu stanovených v tabulce
č. 6.1 přílohy č. 6 a/nebo obsahuje vybrané škodliviny v množství
překračujícím limitní koncentrace stanovené v tabulce č. 6.2 přílohy č. 6,
b) odpad, který uvolňuje do jakékoliv složky životního prostředí škodlivé
látky v množství překračujícím limity stanovené zvláštními právními
předpisy.5)
H14 Ekotoxicita
Tuto nebezpečnou vlastnost mají odpady, které představují nebo mohou
představovat akutní nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního
prostředí.
Jako nebezpečný se hodnotí odpad, jehož vodný výluh vykazuje ve zkouškách akutní
toxicity uvedených v bodě 7 přílohy č. 3 alespoň pro jeden z testovacích
organismů při určené době působení testovaného odpadu na testovací organismus:
a) Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.)
b) Daphnia magna (doba působení 48 hod.)
c) Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus
subspicatus (doba působení 72 hod.)
d) semeno Sinapis alba (doba působení 72 hod.)
tyto hodnoty:
LC(EC,IC)50 <= 10 ml.l-1
Vysvětlivky:
LC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve zvoleném časovém
úseku.
EC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % testovacích
organismů (Daphnia magna).
IC 50 - koncentrace, která způsobí 50procentní inhibici růstu nebo růstové
rychlosti řasové kultury nebo 50procentní inhibici růstu kořene Sinapis alba ve
srovnání s kontrolou ve zvoleném časovém úseku.
Poznámka pod čarou:
5) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími
látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/1995 Sb.,
o ochraně ozonové vrstvy Země, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon),
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 376/2001 Sb.
Kritéria hodnocení nebezpečnosti odpadů pro vlastnosti H4 - H8 a H10 a H11*)
Odpad se hodnotí jako nebezpečný, jestliže obsahuje:
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako vysoce toxické v koncentraci (H6);
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako toxické v koncentraci (H6);
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako zdraví škodlivé v koncentraci (H5);
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako žíravé s větou R35 v koncentraci
(H8);
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako žíravé s větou R34 v koncentraci
(H8);
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako dráždivé s větou R41 v koncentraci
(H4);
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako dráždivé s větami R36, R37 nebo R38
v koncentraci (H4);
- alespoň jednu látku klasifikovanou jako karcinogen kategorie 1 nebo 2 v
koncentraci (H7);
- alespoň jednu látku klasifikovanou jako karcinogen kategorie 3 v koncentraci
(H7);
- alespoň jednu látku klasifikovanou jako toxická pro reprodukci kategorie 1
nebo 2 s větou R60 nebo R61 v koncentraci (H10);
- alespoň jednu látku klasifikovanou jako toxická pro reprodukci kategorie 3 s
větami R62 nebo R63 v koncentraci (H10);
- alespoň jednu látku klasifikovanou jako mutagenní kategorie 1 nebo 2 s větou
R46 v koncentraci (H11);
- alespoň jednu látku klasifikovanou jako mutagenní kategorie 3 s větou R40 v
koncentraci (H11).
Poznámka pod čarou:
*) Kritéria nebezpečnosti odpadů dle Commission Decision replacing Decision
94/3/EC establishing a list of wastes pursuant to Article 1(a) of Concil
Directive 75/442/EEC on Waste and Concil Decision 94/904/EC establishing a
list of hazardous waste pursuant to Article 1(4) of Concil Directive 91/689/EEC
on hazardous waste 2000/532/EEC, Commission Decision 2001/118/EEC.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 376/2001 Sb.
Metody hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
1. Pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H1 výbušnost se použijí:
a) při zkoušce na působení vnějších tepelných podnětů, citlivosti k nárazu
a citlivosti ke tření metody popsané ve zvláštním právním předpisu;6)
b) při zkoušce, při níž se stanovuje relativní citlivost k nárazu a relativní
citlivost ke tření ve srovnání s m-dinitrobenzenem, metody na mezinárodně
uznávaných zkušebních zařízeních, u nichž je prokázáno, že jimi získané
výsledky odpovídají výsledkům získaným na zkušebních zařízeních uvedených ve
zvláštním právním předpisu;6)
c) při zkoušce na působení kompresní vlny metody popsané u zkoušky 2 (a): UN
gap test, uvedené ve zvláštním právním předpise7) (Zkouška s mezerou podle
OSN, uvedená v Doporučení pro přepravu nebezpečného zboží, Příručce pro
zkoušky a kritéria);
d) při zkoušce pro stanovení rychlosti výbuchového hoření po zážehu metody
popsané u zkoušky 2 (c)(i): Time/pressure test, uvedené ve zvláštním právním
předpise7) (Časově/tlaková zkouška, uvedená v Doporučení pro přepravu
nebezpečného zboží, Příručce pro zkoušky a kritéria);
e) zkušební metoda pro odpady, které se stávají výbušnými po smíchání s
hořlavými materiály, a pro organické peroxidy s nebezpečím detonace nebo
deflagrace je uvedena ve zvláštním právním předpise;7)
f) zkušební metoda pro oxidační kapaliny uvedená ve zvláštním právním
předpise,7) Test 0.2: Test for oxidizing liquids (p. 342 - 348).
2. Pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H2 oxidační schopnost, H3-A vysoká
hořlavost a H3-B hořlavost se použijí metody stanovené pro zkoušení oxidačních
schopností a hořlavosti chemických látek a přípravků uvedené ve zvláštním
právním předpise.8)
3. Při hodnocení nebezpečných vlastností H4 až H8, H10 a H11 se postupuje
následujícím způsobem: Chemické látky, které hodnocený odpad obsahuje, se
klasifikují podle zvláštního právního předpisu.2) Po klasifikaci chemických
látek obsažených v odpadech se provádí stanovení obsahu (např. v hmotnostních
procentech) chemických látek v hodnoceném odpadu. Zjištěný obsah nebezpečných
látek se porovná s kritérii uvedenými v příloze č. 2.
4. Hodnocení nebezpečné vlastnosti infekčnosti vychází z odborného posudku
technologie, z popisu vzniku odpadu a možného obsahu infekčního agens v
hodnoceném odpadu. Infekční agens se hodnotí na základě zařazení mikroorganismů
do tříd patogenity. Mikrobiologické rozbory odpadu mohou být součástí
podkladových materiálů. Při hodnocení nebezpečné vlastnosti infekčnosti se
vychází z mikrobiologických vyšetření především v těch případech, kdy se provádí
mikrobiologická dekontaminace odpadu (technologický proces, chemická, biologická
nebo fyzikální úprava odpadu). Mikrobiologické vyšetření je indikátorem
účinnosti.
5. Pro hodnocení vlastnosti odpadu H12 schopnost uvolňovat toxické nebo vysoce
toxické plyny ve styku s vodou, se vzduchem nebo s kyselinami se použije metoda
navržená pro stanovení množství uvolňovaných hořlavých plynů ve styku s vodou
podle zvláštního právního předpisu8) doplněná o variantu použití 1 mol/l
kyseliny chlorovodíkové.
6. Pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H13 schopnost uvolňovat nebezpečné látky
do životního prostředí při jejich odstranění nebo po něm se použijí metody
uvedené v přílohách č. 5 a 10 k vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady.
7. Pro hodnocení vlastnosti H14 ekotoxicita se použijí metody:
Pro zkoušky akutní toxicity:
- ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna
Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity
- ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus
subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989)
- ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro
sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] -
část 2: Obnovovací metoda
- Test inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapsis alba). Metodický pokyn
Ministerstva životního prostředí ke stanovení ekotoxicity odpadů.
Poznámka pod čarou:
6) Vyhláška č. 316/1998 Sb., kterou se stanoví metoda pro zjišťování
výbušnosti chemických látek a chemických přípravků.
7) Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and
Criteria, Third revised edition, United nations, New York and Geneva, 1999,
sdělení Ministerstva zhraničních věcí č. 159/1997 Sb., o přijetí změn a
doplňků "Přílohy A - Ustanovení o nebezpečných látkách a předmětech" a
"Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě" Evropské
dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), přijaté v
Ženevě dne 30. září 1957, vyhlášené pod č. 64/1987 Sb., Dohoda ADR, Příloha A
nebo na zkušební metody pro nebezpečnou vlastnost H1 (výbušnost).
8) Vyhláška č. 85/1999 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování hořlavosti
a oxidačních vlastností chemických látek a chemických přípravků.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 376/2001 Sb.
Zásady zpracování plánu odběru vzorků odpadů
1. Název akce (důvod odběru vzorku)
2. Informace o zájmovém objektu (původce odpadu; lokalita, zařízení, kde odpad
vzniká)
3. Informace o vzorkovaném odpadu (druh odpadu, způsob vzniku odpadu -
technologie vzniku, výrobní postupy, vstupní suroviny, rešeršní informace o
fyzikálních a chemických vlastnostech odpadu)
4. Určení schématu odběru vzorků (způsobu vzorkování), počtu vzorkovaných
jednotek, počtu dílčích vzorků, které mají být odebrány ze vzorkované jednotky,
určení míst, odkud mají být dílčí vzorky odebrány
5. Hmotnost, případně objem dílčího vzorku
6. Typ vzorkovače a typ vzorkovnice, které mají být použity při odběru a
uskladnění vzorků
7. Popis techniky odběru dílčích vzorků
8. Postup úpravy vzorků
9. Velikost laboratorního (zkušebního a archivního) vzorku
10. Opatření k zajištění kvality vzorkování
11. Určení odpovědnosti za průběh vzorkování a personálního zabezpečení
vzorkování
12. Výběr laboratoře
13. Ochrana zdraví a zásady bezpečnosti práce
14. Materiální zabezpečení odběru vzorků (např. ochranné pracovní pomůcky,
lékárnička, fotoaparát, pracovní deník, značení vzorkovnic, tiskopis protokolu o
odběru vzorku)
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 376/2001 Sb.
Protokol o odběru vzorku
Název akce Číslo protokolu
Údaje o vzorku:
Původ odpadu (popis vzniku odpadu, určení provozu, zařízení, technologie či
postupu, při němž odpad vznikl; jak bylo s odpadem nakládáno před odběrem -
zůstal v původním stavu a na místě, kde vznikl, byl přemístěn, upraven apod.):
Druh odpadu (kód a kategorie odpadu dle Katalogu odpadů):
Identifikace původce odpadu (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo,
je-li původce právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a
místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li původce fyzickou osobou;
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje pro kontakt):
Důvod odběru vzorku:
Údaje o odběru vzorku:
- datum a čas:
- adresa a popis místa odběru:
- jméno a příjmení osoby provádějící odběr, adresa, číslo telefonu, číslo faxu:
- počasí:
- jméno osob přítomných při odběru, číslo telefonu, jejich podpisy:
- jiné:
Způsob odběru vzorků:
- metoda vzorkování (vzorkování s úsudkem, metoda náhodného odběru, systematické
vzorkování atd.)
- popis vzorkovacího zařízení a pomůcek při odběru:
Popis odpadu:
smyslové posouzení - vzhled (např. barva, konzistence, homogenita)
- zápach (přítomnost těkavých uvolňujících se složek)
- množství odebraného vzorku (např. hmotnost, objem)
- způsob úpravy vzorku po odběru (např. stabilizace, třídění)
- množství odpadu, z něhož byl vzorek odebrán, a popis způsobu jeho
shromažďování a skladování.
Další údaje
Vzorkovnice (druh, počet, závěr, označení apod.):
Předpokládané nebezpečné vlastnosti odpadu (výbušnost, hořlavost, oxidační
schopnost, tepelná nestálost organických peroxidů, schopnost odpadů uvolňovat
při styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny, ekotoxicita, následná
nebezpečnost, akutní toxicita, pozdní účinek, žíravost, infekčnost):
Způsob dopravy a uchování vzorků při dopravě vzorku do laboratoře:
Osoby odpovídající za dopravu vzorku (jméno, příjmení a adresa místa pobytu):
Identifikace laboratoře, jež vzorek převzala, včetně údajů pro kontakt:
Požadovaná laboratorní stanovení:
Potvrzení o převzetí vzorků laboratoří a datum převzetí:
Číslo protokolu o analýze:
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 376/2001 Sb.
Tabulka č. 6.1
Hodnoty limitních koncentrací ve výluhu pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H13
| Ukazatel | Jednotka | Limitní hodnota |
| pH |
 |
5,5 - 13 |
| Konduktivita | mS/m | 2000 |
| Fenolový index | mg/l | 100,0 |
| Kyanidy celkové | mg/l | 20,0 |
| Kyanidy snadno uvolnitelné | mg/l | 10,0 |
| As | mg/l | 5,0 |
| Cd | mg/l | 0,5 |
| Cr celkový | mg/l | 50,0 |
| Hg | mg/l | 0,05 |
| Ni | mg/l | 50,0 |
| Pb | mg/l | 10,0 |
| Se | mg/l | 5,0 |
Tabulka č. 6.2
Hodnoty limitních obsahů vybraných škodlivin v sušině pro hodnocení nebezpečné
vlastnosti H13
| Ukazatel | Jednotka | Limitní hodnota |
| PCB | mg/kg sušiny | 20 |
Použité zkratky:
PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 138, 153, 180)
Datum uveřejnění: 17. října 2001 Poslední změna: 19. dubna 2007 Počet shlédnutí: 3300