Vládní Plán, který bude muset být na podnět Komise (z letošního června) přepracován, předpokládal, že 71 % rozvoje OZE v letech 2021 až 2030 se odehraje v sektoru vytápění a chlazení, 14 % v sektoru dopravy (to je fixní podíl pro všechny členské státy a pouhých 16 % v sektoru výroby elektřiny. Co se výroby tepla týče, návrh Plánu předpokládal více než třetinové navýšení výroby tepla ve spalování biomasy jako je dřevní štěpka nebo sláma ve velkých zdrojích - v teplárnách a elektrárnách. 

Podle návrhu Plánu z pera bývalé ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové se drtivá většina nárůstu podílu OZE měla odehrát v sektoru výroby tepla. Jenže Česká republika bude - při nevyhnutelném odstavování uhelných elektráren - potřebovat nejen nové zdroje tepla, ale zejména elektřiny. "I kdyby se vláda rozhodla postavit nový jaderný reaktor, tak jeho dokončení tak tak nahradí dožívající reaktory, nikoliv však výpadek uhelných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Asociace CZ Biom v Česku zastupuje asi tři čtvrtiny malých a středních tepláren a výtopen na biomasu. “Podle všech předpokladů bychom měli takovému plánu tleskat, ale opak je pravdou. Dřeva je dnes sice kvůli kůrovcové kalamitě a suchu více než dost, po odeznění aktuální krizové situace ale hrozí naopak nedostatek štěpky a zdražování paliva hlavně pro obecní výtopny a menší teplárny spalující čistou biomasu,” uvedl Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Po opadnutí bezprecedentních objemů těžby dřeva totiž poklesne i množství biomasy využitelné pro energetické účely. Komora OZE proto tento návrh odmítla. “V Česku máme totiž opačný problém než v mnoha zemích EU, kde na obnovitelné teplo zapomínají a rozvoji OZE dominuje výroba elektřiny,” dodal Habart.

Komora OZE kritizovala původní Plán, který plánoval nárůst spotřeby elektřiny z OZE pouze o 0,6 procentního bodu: z podílu 13,6 % dosaženého v roce 2016 na 14,2 % očekávaného v roce 2030. “Nemyslím, že to bývalá ministryně mohla myslet vážně. Když to převedu na roční přírůstky - u fotovoltaických a větrných elektráren mělo docházet mezi lety 2021 a 2030 k meziročnímu nárůstu o pouhých přibližně 42 MW pro fotovoltaické a 33 MW pro větrné elektrárny. Pro srovnání – tak malé objemy vznikají v sousedním Polsku nebo Rakousku v průměru každý měsíc nebo dva,” dodal Chalupa.

Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, řekl: “Bývalá ministryně Nováková navrhla ročně stavět asi 40 megawattů (MW) nových fotovoltaik. To jsme od začátku považovali za špatný vtip. Pokud ministr Havlíček zvýší cíle tak, jak navrhuje Komora OZE, půjde o asi 320 MW nových malých a středních fotovoltaik hlavně na pokrytí lokální spotřeby ročně a i to je asi o třetinu méně, kolik činí opatrné výpočty potenciálu.”

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl: "Česká situace je velmi podobná se situací na Slovensku, v Maďarsku a do určité míry i v Polsku. V mnohém to připomíná Rakousko před pětadvaceti lety. Někteří z tamních politiků tehdy označovali svou zemi za „zemi, kde nefouká”. Dnes tam každoročně staví víc elektráren, než kolik se – s výjimkou Polska – podařilo postavit v každém ze států Visegrádu za posledních pětadvacet let,”

Zástupci Komory OZE také uvedli, že současná diskuze o příspěvcích jednotlivých členských států (ke společnému cíli spotřebovávat 32 % OZE do roku 2030) v EU je dokladem negativní role Visegrádské čtyřky, která si na počátku vynutila nezávazné cíle pro členské státy a najednou jsou všichni zděšeni, že tento mechanismus nefunguje a závazky členských států dohromady nedávají 32%. “Visegrádské země podrývají základní piliř evropské klimatické politiky, tedy přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům. Komora OZE proto vyzývá ministra průmyslu, aby změnil pozici ČR a připojil se k progresivním západním zemím Evropy,” řekl Martin Bursík, který má v Komoře OZE na starosti analýzu evropské legislativy.

“Visegrád bezpochyby splnil svůj hlavní úkol, tj. přechod od totality k demokracii efektivně a rychle. Následně však zmutoval ve spolek, který brání přijetí robustních společných evropských politik a nástrojů na ochranu klimatu: země V4 odmítly návrhy ambicióznějších cílů snižování emisí skleníkových plynů, odmítly národní závazné cíle podílu obnovitelných zdrojů energie a odmítly (s výjimkou Slovenska) podpořit termín, kdy měla být EU uhlíkově neutrální. Země V4 buď zastavily či významně omezily podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie, sázejí na odklad termínů uzavření uhelných elektráren a sní o budování nových jaderných reaktorů nezávisle na skutečnosti, že ekonomika jejich výstavby je činí nekonkurenceschopnými a termínově těžko plánovatelnými. Vliv uhelných a jaderných zájmů brání rozvoji čistých, levnějších OZE, které navíc přinášejí decentralizaci a tím i demokratizaci energetického sektoru,” doplnil Chalupa.

Zástupci malých vodních elektráren upozornili na spojitost české debaty o malých vodních elektrárnách s evropským úsilím klimatické neutrality v roce 2050 a úsilím států OSN. “Pozorně sledujeme současnou diskuzi v New Yorku i v Bruselu. Provoz malých vodních elektráren je příspěvek k boji s klimatickou změnou a pomáhá čistšímu prostředí pro život. Jsme s Gretou!” uvedl Vladimír Zachoval, předseda Cechu malých vodních elektráren.

 

Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE 25.9.2019